60. Getsemane. Matouš 26.

(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)

Text:

Židům 5,8:
7
Ježíš za svého pozemského života přinesl s bolestným voláním a slzami oběť modliteb a úpěnlivých proseb Bohu, který ho mohl zachránit před smrtí; a Bůh ho pro jeho pokoru slyšel.
8
Ačkoli to byl Boží Syn, naučil se poslušnosti z utrpení, jímž prošel.

Čtení:

Matouš 26,30-35. Rozhovor cestou do Getsemane. Matouš 26,36-56. Modlitba v Getsemane.

Postup:

1)
Cesta na Olivovou horu.
a)
Po ustavení VP. Přes potok Cedron. Téměř opuštěný David tudy před tisíci lety utíkal před Absolonem.
b)
JK jde též cestou opuštěnosti. Doprovází ho jen 11 učedníků. Davida aspoň doprovázela jeho garda, cizinecká legie o 600 mužích.
2)
Getsemane.
a)
Zahrada. 3 kilometry východně od Jeruzalema. Tehdy pusté místo. JK odcházel na noc z Jeruzalema. Ukrýval se před nepřáteli. Chtěli ho chytit bez lidí, bez zástupů.
b)
Jidáš. Zrada. Prozradil, kde bude JK v noci. Dovedl tam zatýkací skupinu. Objal JK, aby ho poznali. Přidržet JK. JK věděl o zradě, označil Jidáše. Mohl jít na noc jinam. Poslušnost Boží vůle.
3)
JK. 33 let. Jaro. Probouzí se krásná jarní příroda. Komu by se chtělo umírat.
4)
JK cestou: Tuto noc mne všichni opustíte. Až vstanu z mrtvých, setkám se s vámi v Galileji.
a)
Poznámka: Vznik církve: Venkov. Galilea. Rozšíření církve: Jeruzalem. Město.
b)
Petr: I kdyby tě všichni opustili, já nikoli. JK: Ještě této noci, dříve než kohout zakokrhá, mne 3 krát zapřeš. Petr vedl dále svou. I kdybych měl zemřít, nezradím tě, nezapřu tě.
c)
Ostatní mluvili podobně. Statečné holedbání se.
5)
Ono se to mluví a statečně vyznává mezi bratry. Ani vidu ani slechu po nebezpečí. Nic přímého stále nehrozí.
6)
Getsemane. Prosba JK: Aby se učedníci s JK modlili. Petr, Jakub, Jan bokem (stranou) od ostatních s JK. Ježíš nežádá mnoho. Modlit se s ním. Slibovali mnohem víc, ještě nedávno. Poslední hodiny života JK.
a)
Skupinka nejbližších Ježíšových učedníků. Jakýsi vnitřní kruh učedníků. Odešli od ostatních jen nedaleko. Proč? Nejtěžší chvíle Ježíšova života. Člověk chce být někdy sám nebo jen s velmi nejbližšími.
b)
Náš blízký. Poslední čas před smrtí. Naše situace bude (může být) jednou podobná. Být v té těžké chvíli s někým blízkým. Nebýt sám.
c)
Osamocení ve smrti. Kus cesty mohou naši blízcí jít s námi. Ale vposledu budeme sami. Přesněji řečeno: Můžeme být v každém případě s JK.
7)
JK zesmutněl. Moje duše je smutná. Až k smrti. Zůstaňte se mnou. Bděte se mnou.
a)
JK odešel. Jen nedaleko, jen co by kamenem dohodil. Modlitba: Otče můj, je-li to možné, ať ode mne odejde tento hořký kalich. Avšak ne, jak já chci, ale jak chceš ty.
b)
JK se vrátil ke třem učedníkům. Výčitka, že spali. Nemohli jste se mnou být aspoň tuto chvíli vzhůru? Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení.
c)
Petr a učedníci slibovali velké věci. Že půjdou s JK i na smrt. JK žádá docela méně: bdít s ním v poslední hodiny jeho života. Nedokázali ani to málo.
d)
My: Občas (někdy) se u nás projeví mimořádná ochota pro druhého udělat jednorázově velkou věc. Trpělivě trpělivá drobnější služba po delší dobu je však leckdy daleko větší zátěží nežli jednorázová velká pomoc.
8)
Podruhé odešel JK k modlitbě. Otče, nemůže-li mne tento kalich minout, staň se tvá vůle. Návrat k učedníkům. Spali. Nechal je spát. Vrátil se k další modlitbě.
9)
Třetí modlitba. Krvavý pot. Návrat k učedníkům. Přiblížila se hodina, kdy syn člověka bude vydán v ruce hříšníků. Vstaňte a pojďte. Přichází ten, který mne zrazuje.
10)
JK. Syn boží. Ale i pravý člověk. Plné lidské utrpení. Úzkost před smrtí.
11)
Modlitba. JK nechce vnucovat PB svou vůli. My. Jak se modlit ve svém trápení?
12)
Vznosná slova vyznání. Učedníci. My. Malá věc pro JK nebo pro jeho církev je nám však mnohdy velmi zatěžko. Obětavost času a peněz. To se to vyznává, když to nic nebo nic moc nestojí.

Poznámky:

1)
Utíkači přes Cedron.
a)
David. Utíkal přes potok Cedron. Zrazen Achitofelem. Nějaký zrádce se vždy najde. Výsměch Semeie. Hrstka věrných. Tělesná garda. Výhled: Utrpení na poušti.
b)
JK. Horší výhled. Opustili ho nakonec i ti nejvěrnější. Žalostně sám.
2)
Jidáš.
a)
Zrádce. 3 roky chodil s JK. Mnohokrát vyznával. Misionařil pro JK ve dvojicích učedníků.
b)
Jidáše si vybral sám JK. Tehdy měl ty nejlepší předpoklady k tomu, aby byl dobrým učedníkem JK. Každý člověk se může změnit k horšímu. Jistě ovšem i k lepšímu.
3)
Petr a ostatní. Slibovali. Závazek večeře beránka. VP. Nové společenství. Více než obyčejné hrdinství.
4)
Vyznání mezi bratřími.
a)
Případ za totality, když zrovna probíhala v některých případech a na některých místech vlna potíží pro ty, kdo se rozhodovali pro studium teologie.
1.
Jeden student do poslední chvíle ve škole uváděl, že půjde studovat filozofii. Pak šel náhle na teologii. Aby nebyly potíže.
2.
Jak posuzovat tento druh pofiderního vyznání či nevyznání? Nebo to byla přiměřená taktika v tehdejší době reálného socialismu?
3.
Jak ale takový farář povede lidi v církvi k vyznavačskosti? Díky Bohu, přišla VLR. Hranice vvyznavačskosti se změnila, resp. Posunula.
b)
Poznámky ještě před VLR:
1.
Jaká je u nás náboženská svoboda, když to dělají i (některé) farářské děti a když to musejí dělat budoucí bohoslovci. Jak to má dopadat s církví, když to musejí dělat už budoucí bohoslovci? Jak vést k vyznavačskosti lajky?
2.
Díky Bohu, z ojedinělého případu nelze (není třeba) dělat nadměrné závěry.
3.
Doporučení: Odnaučme se divit se někdy a v některých věcech.
4.
Přestaňme kázat na některé biblické texty, které příliš mluví o vyznávání a které by mohly vést k vyznavačskosti.
c)
Pavel. Římanům: Nestydím se za evangelium Kristovo. Cítí se být dlužníkem Židům i Řekům.
5)
Mezná situace života člověka.
a)
Duše má je smutná až k smrti. Vážné životní rozhodnutí. Co pak dělat? Modlit se, když jinak nejde už nic jiného dělat. Každý člověk má ve svém životě smrt, aspoň jednou.
b)
Modlitba. Vnitřní síla. Utišující lék. Opium je někdy na místě, i když člověk jinak neužívá drogy.
c)
Učit se stát v mezných situacích života. Příprava na smrt a umírání. Není to lehké. Nemluví se o tom lehce. V církvi se o tom vůbec nadmíru nemluví. Uvědomovat si to už během aktivního života.
d)
Moment překvapení v setkání se smrtí je vždy hrozný a děsně děsivě děsivý.
6)
Stupně modlitby:
a)
Je-li možno.
b)
Není-li možno.
c)
Krvavý pot.
d)
Vždy: Buď vůle tvá.
7)
Jákob u Jaboku. Temnota. Zranění. Vzešlo mu slunce. Kulhal. Klidně vykročil vstříc bratru Ezauovi. Vstříc tomu, co je vpředu, neznámé, nebezpečné.
8)
Úzkost před smrtí.
a)
JK. I my. Nakonec se to zlomí. Vyrovnanost. Smířenost. Poznání Boží vlády. Hus si zpíval žalmy. Luther: Hier stehe ich und kann nicht anders.
b)
Vyznavačský postoj. Držet pravdu. Naše víra přemáhá svět. Píseň 189: Hrad přepevný. Přijde-li na zmatek čest, hrdlo, statek.
9)
JK vykročil a šel dál. Jákob: Vzešlo mu slunce. Neznamená to nutně odstranění překážek. JK má před sebou kříž. My můžeme mít před sebou nesnáze. Jednou dokonce i smrt, konec života.
10)
Naše touha: Odstranit překážky. JK: nést utrpení, kříž, zvládat situaci. Poznámka: V případě JK se nejedná o obecné lidské utrpení. Jde specielně o utrpení v souvislosti s plněním Boží vůle.
11)
Prožitek blízkosti vlastní smrti.
a)
Vysoký věk. Kulatiny. Kulaté narozeniny. Meditace.
b)
Prožitek velmi vážné a nejisté nemoci. Operace. Není jisté, jak vše dopadne.
c)
Úmrtí někoho z blízkých. Zvláště např. S dlouhým a těžkým umíráním.
d)
Vlastní zkušenost blízkosti smrti. Člověk pak může o věcech smrti mluvit hlouběji a odpovědněji. Není to jenom opakování něčeho naučeného.
12)
Strach ze smrti.
a)
Ani věřící člověk nemá důvod se stydět za to, že se bojí smrti.
b)
Víra pomáhá zvládat a překonávat strach ze smrti. I když se člověk i s vírou bojí smrti, není to znehodnocení (devalvace) jeho víry. Lze spoléhat na JK, že je s námi i ve smrti, i ve strachu ze smrti.
c)
Občas může některého člověka za hluboké noci popadnout (přepadnout) strach ze smrti. Snese se na něj a neví vždycky třeba ani jak a proč.
d)
Pokud člověk déledobě a nepříjemně propadá strachu ze smrti, měl by navštívit lékaře, aby mu ponohl chemicky.
e)
Pokud se najde člověk, který prohlašuje, že se nikdy nebál smrti a že se nikdy nezachvěl v blízkosti smrti, měl by v každém případě navštívit psychiatra.
13)
Jak se učit citlivosti vůči smrti a schopnosti vyrovnávat se se smrtí: Chodit na pohřby.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.