54. Poslední soud. Matouš 25.

(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Zjevení 22,12:
Přijdu brzy a odplata má se mnou. Abych odplatil jednomu každému podle skutků jeho.
12.
Hle, přijdu brzo, a má odplata se mnou; odplatím každému podle toho, jak jednal.

Text:

Matouš 25,40:
Král odpoví a řekne jim: Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.

Čtení:

Matouš 25,30-46.
30
A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.\'
31
Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy;
32
A budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů,
33
Ovce postaví po pravici a kozly po levici.
34
Tehdy řekne král těm, po pravici: \'Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.
35
Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne,
36
Byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.\'
37
Tu mu ti spravedliví odpovědí: \'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít?
38
Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě?
39
Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?
40
Král odpoví a řekne jim: \'Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.\'
41
Potom řekne těm na levici: \'Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!
42
Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít,
43
Byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mně.\'
44
Tehdy odpoví i oni: \'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?\'
45
On jim odpoví: \'Amen, pravím vám, cokoli jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.\'
46
A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.\"

Matouš 26

1
Když Ježíš dokončil všechna tato slova, řekl svým učedníkům:
2
\"Víte, že za dva dny budou velikonoce, a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován.\"
3
Tehdy se sešli velekněží a starší lidu ve dvoře velekněze, který se jmenoval Kaifáš,
4
A uradili se, že se Ježíše zmocní lstí a že ho zabijí.

Písně:

502. Tak jakýž jsem. 505. Skálo klaná.

Osnova.:

1)
Poslední 4 podobenství JK před ukřižováním. Matouš 24 a 25. Spojnice, červená nit: Bdělost. Různé akcenty bdělosti, připravenosti. Jedná se o plnění boží vůle v životě.
a)
Věrnost čekajících služebníků. Neustálá připravenost, pohotovost v každé chvíli. Nezamhouří ani na okamžik oko. Ani mikrospánek.
b)
Družičky. Předchozí poctivá příprava. Čekání. Všechny usnuly. V rozhodujícím okamžiku jsou schopny některé začít plnit své poslání. Jde třeba jen o jeden jediný čin v životě člověka.
1.
Kladný příklad: Milosrdný Samaritán. V konkrétní mezné (hraniční) situaci zasahuje, osvědčuje se.
2.
Záporný příklad: Boháč a Lazar. Boháč měl Lazara před očima. Nemohl se vymlouvat, že ho neviděl. Nehnul pro Lazara ani prstem, ani brvou, ani jazykem.
3.
Žalm 1. Strom, který nese ovoce časem svým. V době sklizně. Tedy: Ne každodenně, pořád.
c)
Hřivny.
1.
Permanentní pracovitost, střízlivost. Odpovědný život. Hospodařit svěřenými hřivnami, dary od PB, schopnostmi, vlohami. Dát to do služby Boží věci. Plnění Boží vůle ve světě, v životě.
2.
Jde především o hřivnu víry skrze lásku dělající. Víra není jen záležitost názoru, teorie. Realita víry v praxi života.
d)
Poslední soud. Dotažení pochopení víry skrze lásku dělající. Důraz přesunut více na konkrétnost skutků lásky. Vše je pod zorným úhlem vážnosti posledního božího posouzení a hodnocení.
2)
Boží soud. Mluví o tom více oddílů v bibli. Konkrétní, specielní důrazy, akcenty. Vážnost situace lidského života. Počítat s tím. Ať se nám to líbí nebo nelíbí. Prostě je to tak.
3)
Všechny národy. Soud nade všemi. Bůh to zvládne. Všichni. Ať věří nebo nevěří. Bůh dal všem lidem do srdce povědomí toho, co je správné. V církvi má každý příležitost a šanci se v tomto směru dovědět víc.
a)
Pokud toho člověk nevyužije, aby víc poznal, je to jeho věc, jeho škoda. Boží soud nikoho nemine.
b)
Zdá se, že vposledu není rozhodující příslušnost k církvi nebo pohanství. Zda člověk věří či nevěří není rovněž rozhodující. Podstatné: Zda plní Boží vůli v praxi života.
4)
Srozumitelné podobenství. Obraz z pastýřského způsobu života v tehdejší době. Kozli (berani) byli odděleni zvlášť. Dříve šli na porážku.
5)
Pravice a levice. Pravá strana je šťastná. Většina lidí má silnější pravou ruku. Levá strana je nešťastná.
6)
Nedemokratický soud. Neměl by být příkladem pro lidské soudy. Není žalobce ani obhájce. Vševědoucí soudce totiž všecko ví. Nepotřebuje se dohadovat se žádným prohnaným obhájcem, který by chtěl vysekat nějakého darebáka právními kličkami.
a)
Nejvyšší lidský soud rovněž nejedná s lidmi. Posuzuje se kausa jen z papírů.
b)
Je přímo vynesen rozsudek a zdůvodnění. Následná diskuse nemá ani v nejmenším vliv na eventuelní změnu rozsudku v případě odsouzených.
7)
Na pravici.
a)
Šťastná strana. Věčná radost. Šťastní se dovídají: Soudce měl na zemi bratry, příbuzné. Pomohli jeho rodině. Tím pomohli vlastně jemu. Netrapme se tím, že to působí protekcionářsky.
b)
Údiv: Neviděli jsme tě. Ale: Pomohli bratrům soudce. Dobré skutky.
8)
Na levici. Odsouzení. Nepomohli příbuzným soudce, jeho nejmenším bratřím. Tím vlastně nepomohli soudci. Též se diví. Neviděli soudce na zemi. Co neudělali jeho příbuzným, neudělali jemu.
9)
6 skutků milosrdenství. Konkrétnost.
a)
Materielní nouze.
1.
Hlad. Hladovějící ve světě. Třetí svět. Lidé blízko nás mohou mít též problémy s jídlem, podvýživou. Nejen bezdomovci.
2.
Žízeň. Zdá se nám to být přehnané. Vody je přece všude dost. Suchá krajina v Izraeli. Různě mizerná a nepitná voda. Balená voda zvláště v oněch krajinách dnes.
3.
Oděv. Mnozí lidé nemají peníze na přiměřené oblečení v rámci prostředí, v němž žijí.
b)
Společenská (sociální) nouze. Pochopitelně i s materielními důsledky.
1.
Příchozí. Host. Gastarbajtr. Azylant. Uprchlíci. Bezdomovci. Člověk v nouzi či tísni na cestách.
2.
Nemocný. Starověk. Nemocný byl odstrčen, isolován. Lidé se od nemocného odtáhli. Představa: Nemoc je působena zlými duchy. Obava, aby ti duchové nepřeskočili na návštěvníka. V případě infekce (viry, bacily) bychom to trochu chápali. Ani v dnešní době si však nemocní nestěžují na nadbytek návštěv.
3.
Vězení. Ve starověku se obyčejný člověk dostal do vězení snadno a rychle, ani nevěděl jak a proč. Těžko se z něho dostával. Žádná vězeňská strava. Nanejvýš hnijící splašky. Mnozí vězni umírali hladem. Příbuzní nebo známí se museli ujímat vězňů. Jídlo. Hledání cesty ke spravedlnosti.
10)
Odsouzení:
a)
Ne za to, co udělali zlého. To by tak ještě scházelo. Za to, co neudělali dobrého.
b)
Povinnost konat dobré, správné.
c)
Lhostejní k nouzi potřebných.
d)
Boháč nepomohl Lazarovi. Zanedbal konkrétní případ, konkrétní příležitost pomoci. Jinak to byl asi občansky a církevně slušný člověk. Platil daně a sociální pojištění. Skončil ale v pekle.
11)
Neřešena otázka: Jestli se ti potřební v nouzi dostali do své situace vlastní vinou nebo v důsledku vnější situace, shodou okolností.
12)
Jde o věčnost. Vážná věc. O věčnosti se rozhoduje už zde na zemi. V této naší časnosti.

Postup 1:

1)
Působení JK.
a)
3 roky.
b)
Evangelisté: největší část evangelií zachycuje dobu působení JK před velikonocemi. Matouš: Od kapitoly 21. Marek: polovina evangelia. Jan: Přes polovinu. Činy JK. Podobenství. Řeči. Střety.
c)
Člověk před smrtí. Sub speciae aeternitatis.
2)
Poslední soud. Všechny národy.
a)
Bez výmluvy, že nevěděly, co je Boží vůle. Bůh dal do srdcí všech vědomí, co je správné konat.
b)
Bůh je pánem všech, ať ho uznávají nebo ne.
c)
Bez ohledu na víru a příslušnost k církvi. Kdo je v církvi, ten má větší šanci lépe znát Boží vůli. Poslední soud se týká opravdu všech: církevníků, pohanů, ateistů.
3)
Soud je naprosto nedemokratický. Není žalobce ani obhájce. JK vše ví. Přímo vyslovuje svůj ortel. Sdělí. Rozdělí. Obraz z pasteveckého způsobu života. Diskuse následuje až potom, až na konec. Nemá však vliv na již vyřčený ortel.
4)
Podobenství. Některé aspekty toho, jak to bude vypadat potom, na konci. Jiná místa bible připomínají jiné důrazy. Jinde: Kdo činí zlé, ten neobstojí. Zde: Odsouzen je ten, kdo nečiní dobré. Nestačí pouze nečinit zlé.
Dokonce: Je nutno vyvinout iniciativu (aktivitu) v činění dobrého.
a)
Boháč a Lazar. Boháč byl občansky a církevně slušný člověk. Platil daně a sociální pojištění (tehdy forma almužen). Nepomohl však konkrétnímu člověku.
b)
Milosrdný Samaritán. Kontrastní srovnání s knězem. Kněžské zbožné srdce. Kněz neudělal nic zlého. Pouze nepomohl, neudělal nic dobrého. Neposkytl základní pomoc člověku, který byl v riziku života.
c)
Křesťanská služba. Slovo služba. Ne placená. Zaměstnanci diakonie a jiných sociálních institucí církve mluví o službě. Paradox.
5)
Skutky milosrdenství. Materielní nouze. Aplikace dnes. Dočasná nouze. Třetí svět. Hlad. Žízeň. Dnes i tehdy: nepitná voda, tyfus. Oblečení. I dnes mnozí na mnohé nemají.
Chudoba absolutní a relativní. Sociální kontrast mezi lidmi v rámci určitého prostředí.
6)
Oblast lidských práv a kontaktů mezi lidmi.
a)
Host. Pocestný. Bezdomovec. Uprchlík. Azylant. Gastarbeiter.
b)
Nemoc. Ve starověku byli nemocní opuštění. Ani dnes si nemocní většinou nestěžují na nadbytek návštěv. Infekce. Zlí duchové působí nemoc. Obava lidí kontaktovat se s nemocným, aby na ně nepřešel zlý duch nemoci. Chápeme dnes: pokud by šlo o infekci, o bacily a viry.
c)
Vězení. Ve starověku se člověk octl ve vězení, ani nevěděl jak a proč. K jídlu dostával nanejvýš nějaké splašky a shnilotinu. Mnozí vězni tehdy umírali hlady. Nikdo se o ně moc nestaral. Podpora zvenčí byla nutná, aby vězni neumřeli hlady.
7)
Podobenství neřeší otázku, zda si to ti potřební zavinili sami, Zda je to jejich vlastní vina. Nebo zda se octli v situaci potřebnosti v důsledku okolností života. Jde o aktuální, konkrétní, bezprostřední potřebnost.
8)
Matouš 7,21:
a)
Ne každý, kdo mi říká: Pane, Pane, vejde do KB. Ale do KB vejde ten, kdo činí vůli mého nebeského otce.
b)
Krásná slova. Zbožné projevy. Chvály. Ve jménu JK mohou někteří lidé třeba prorokovat, uzdravovat, vyhánět démony, konat divy. JK jim ale třeba řekne: Neznám vás.
9)
Konkrétní člověk. Ne jen instituce, třeba sebelepší a sebepodpůrnější. Sbírky na diakonii, na třetí svět a další humanitární účely. Samozřejmě ano. Kéž by těchto sbírek bylo co nejvíc a byly co nejvyšší.
a)
Ale je to někdy pohodlnější než podarovat konkrétního člověka a být s ním v osobním kontaktu. Nesmí se nám přece ztratit konkrétní člověk.
b)
Obrovské režijní náklady oficielních církevních podpůrných institucí. Angažovanost pro konkretního člověka většinou nestojí tolik na peníze, ale je to náročné na čas a energii.
1.
Pokud tuto pomoc koná jednotlivec.
2.
Pokud takovou pomoc koná podpůrná instituce, pak to leze nejen do času, ale i do peněz.
3.
Křesťanská služba ve sboru. Společenství. Individuální, polosousedská pomoc. Zorganisovat to tak, aby vše neleželo jenom na jednom člověku nebo jen na několika málo lidech.

Poznámky:

1)
Známé podobenství.
a)
Pravidelní účastníci bohoslužeb a biblických hodin je znají.
b)
Po VLR se na to v církvi moc nekáže. Vadí nepříjemné sociální aspekty.
1.
Jiné netržní (antitržní) oddíly: Boháč a Lazar. Milosrdný Samaritán. Žena, která pomazala JK drahocennou mastí k pohřbu, z alabastrové nádoby.
2.
Oddíly z bible, které nás moc obviňují. Čestnost v církvi. Raději na některé texty nekázat, než aby nastalo kroucení a překrucování výkladů.
2)
Skutky a krásná slova.
a)
Bezmyšlenkovité návrhy, co by se mohlo a mělo dělat. Skutek ale někdy žel utek.
b)
Situace ve světě, ale i v církvi. Za konkrétní skutky lásky a pomoci se nedává diplom. Ani prémie. Neviděná křesťanská služba se nevyzdvihuje. Resp. Neodměňuje. Ale všem (zvláště těm dole) se doporučuje.
c)
Diplom za konkrétní křesťanskou službu nedostane bezprostředně a konkrétně sloužící.
d)
Můžete se udřít v konkrétní službě druhým lidem. Nikdo si vás ani moc nevšimne. Někdo jiný za vás dostane (vyfasuje) diplom nebo prémie a pojede na dovolenou do ciziny. Za to, že se tato služba koná nebo že ji dotyčný tzv. Organizuje.
3)

a)
Dojem. Ve světě nezáleží na tom, zda někdo koná nějaké milosrdenství. Proč milosrdenství, láska, pravda?
b)
Boží soud. Kontrast od hodnocení ve světě. Záleží na tom. Na čem tedy vlastně záleží? Na tom, co říká Boží soud, Boží posouzení, Boží hodnocení. Zatím slyšíme Boží názor. Při parúsii to už bude soud. To už bude naostro.
4)
Riziko kroucení a křivení výkladů bible. V každé době. I dnes. Chtěně i nechtěně. Vědomě i nevědomě, podvědomě. Vědomky i nevědomky.
5)
Konkrétní pomoc. Základní potřeby. Ne luxus či nadstandart. Ne pamlsky. Ale: Materielní zajištění života. Lidská práva a mezilidské vztahy.
6)
Oblasti možných krásných výmluv. Krásná slova. Fráze. Zbožné řeči.

Postup 2:

1)
Bible zdůrazňuje, že člověk bude souzen. Bůh všecko ví. Je spravedlivý. Nic mu neujde. Rozsoudí vše podle pravdy. Bude soudit, hodnotit. Ať chceme či nechceme. Ať se nám to líbí či nelíbí.
2)
JK mluvil o posledním soudu častěji. Jde o vážnou věc. Souvislost s parusií. Soudit bude JK.
a)
Poníženost JK. Chudoba. Nesl hřích světa.
b)
Moc. Sláva. Vláda. KB. JK je na Boží pravici.
3)
Parusie. Druhý příchod JK s mocí a slávou.
a)
JK bude sedět na trůnu. Soud. Dopadne to na všecky národy. Nikdo neunikne. Ať věří nebo nevěří. Všichni budou souzeni, tedy i pohané.
b)
Obraz z pasteveckého způsobu života. Obrazné vyprávění. Podobenství. Tehdy obecná, naprostá srozumitelnost. Ovce, kozli. Oddělení. Kozli, beránci šli k pečení daleko dřív.
c)
Ovce. Napravo. Požehnaní otce mého. Budete vládnout v království. Bylo vám to připraveno od začátku světa.
d)
Konkrétní pomoc:
1.
Hlad.
2.
B) Žízeň. Nedostatek vody v Palestině. Velmi aktuální pomoc.
3.
Šaty. Nedostatek v oblékání. Jsou lidé, kteří na to nemají.
4.
Pocestný. Host. Bezdomovec. Uprchlík. Gastarbajtr. Azylant. Člověk bez právní jistoty. Přijmout někoho cizího do svého domu, bytu. Možné riziko je nasnadě. Je to více než velmi nesnadné.
5.
Nemoc. Starověk: Nemocní byli nenavštěvováni. Dnes: Strach z eventuelní infekce. Tehdy: Nemoc prý je od ďábla. Obavy mnohých, aby ten ďábel na ně v nějaké podobě nepřeskočil. Nemocný byl opuštěn od okolí.
Dát někomu na ošetření. Dnes: Jsou i lidé, kteří nemají na drahé léky, které je nutno platit. Mít na doktora. Když lidé dávají na nutné léky, chybí jim to pak na základní životní potřeby.
Zdaleka ne všichni lidé i u nás dnes si mohou dovolit marodit, aniž by to poznali oni nebo jejich rodiny ve své životní úrovni.
6.
Vězení. Návštěva. Pomoc. Ne vězeňská duchovenská pomoc. To je něco úplně jiného. Tehdy se člověk dole dostal do vězení, ani nevěděl jak a proč. Nebyla demokracie. Vězeň se musel živit sám. Nanejvýš dostal nedostačující shnilé splašky.
e)
Spravedliví diskutují s JK: Nevíme o tom, kdy jsme tě viděli. JK: co jste učinili jednomu z mých nejmenších bratří, mně jste učinili.
4)
Těm na levici:
a)
Jděte ode mne, zlořečení. Do věčného ohně. Znovu je vypočítáváno, co neudělali. Opak toho, co dělali ti první na pravici.
b)
Odpověď: Kdy to bylo? Neviděli jsme tě. Nesetkali jsme se s tebou. JK: cokoli jste neučinili jednomu z mých nejmenších bratří, mně jste neučinili.
c)
Těmi nejmenšími bratry JK jsou ti zmínění potřební.
5)
Uvědomit si:
a)
Udělat aspoň jeden dobrý skutek. Pomoci aspoň jednomu potřebnému.
b)
Ti na levici nekonali nic zlého. Aspoň jim nic takového není vyčítáno. Ale nekonali dobré. Křesťan má konat dobré.
6)
Láska k Bohu a bližnímu. Úzce je to dohromady spojeno. Nelze tvrdit, že miluji Boha a přitom nemilovat bližního. Vlastně, tvrdit to lze. Ale není to pak pravda, že člověk miluje Boha, když nemiluje bližního.
7)
JK pomáhal lidem tělesně i duchovně.
a)
Uzdravování. Sycení zástupů.
b)
My máme v tomto pokračovat. V jeho šlépějích. Sheldon. Jak by v mé situaci jednal JK.
1.
Ve všech věcech nemůžeme lidem pomoci tak, jak pomáhal JK. Podle našich možností. V rámci svých možností. Můžeme lidem pomáhat, pomoci v jejich duchovní i tělesné nouzi a tísni. Dost příležitostí k tomu je každodenně kolem nás.
2.
Když to činíme, PJK to bere tak, jako bychom to činili přímo jemu samému. Odepřeme-li lidem pomoc, službu, bere to JK, jako bychom to odepřeli jemu.

Poznámky:

1)
Služba konkrétnímu člověku, s nímž se setkáme.
a)
Ne jen obecná pomoc, sbírky institucím a nadacím. Obrovská režije podpůrných institucí. Těm konkrétním potřebným se dostane jen poměrně málo z toho, co ty instituce nasbírají, shromáždí.
b)
Pohodlnější je dát padesátikorunu na sbírku na proklamovaný dobrý dobročinný účel a nestarat se ani, jak se těch peněz použije. JK žádá konkrétní pomoc. Jde i o osobní kontakt s konkrétním člověkem.
2)
Pomoc:
a)
Když někdo prosí, volá.
b)
Potřebný člověk mnohdy nevolá. Iniciativa má vycházet od nás. Je velmi ponižující, když se člověk musí pořád doprošovat, když musí stále či neustále žádat. Upozorňovat na sebe. Samozřejmě že taktně. Jinak by se lidé odvrátili okamžitě.
c)
Žádá se a předpokládá se, že i to prošení a žádání má náležitou formu, na patřičném formuláři a se spoustou dokladů. Je totiž obava, aby ten potřebný náhodou nedostal o nějakou tu korunku navíc.
d)
Kdyby nebylo té složitosti při vyřizování:
1.
Možná by toho někdo využíval, resp. Zneužíval.
2.
Vyřizující úředníci by neměli tolik práce a ani tolik peněz. Ubylo by pracovních příležitostí.
e)
Kdo to žadonění o pomoc nezkusil, neví, jak každé odmítnutí chutná. Ale ono často chutná velmi nemile i to kladné poskytnutí pomoci. Syndrom závislosti na nutnosti být v kategorii odkázaných na pomoc a pomáhání je někdy velmi nemilý.
f)
Ponižování člověka.
1.
Člověk se musí ponižovat sám, když o něco prosí. Je na tu pomoc vposledu odkázán. Je na pomoci závislý.
2.
Člověk je ponižován těmi, kteří pomoc poskytnou nebo naopak neposkytnou. To ponižování vychází z obou kategorií těch, na které se prosící obrací s prosbou.
3.
To ponižování od druhých je ovšem většinou nevědomé a nechtěné. Je důsledkem určité nešikovnosti nebo neschopnosti vžít se do situace potřebného.
4.
Jedná se tedy fakticky o důsledek nepochopení z neschopnosti nebo neochoty věnovat na to porozumění trochu víc času nebo zájmu.
5.
Jedná se žel ovšem i o důsledky sociálního a společenského systému, který navozuje určitou situaci pro ty potřebné.
g)
Já jsem to zkusil. Žel, musel jsem to zkusit. Nikdy mi ve chvíli prošení nebo doprošování se nebylo příjemně, i když jsem se setkával s otevřeností a nezištnou ochotou pomoci.
1.
Kdybych nemusel, raději bych o nic nežádal. Rád bych se obešel bez některých životních zkušeností. Pár zkušeností mi stačí.
2.
Modlím se za to, abych nepotřeboval pomoc, zvláště ne většího rázu, zvláště ne v církvi.
3)
Všichni máme příležitost spravedlivého života na zemi. Před Bohem i před lidmi. Minimálně na to máme přece právo. Toto právo je dáno Božími stvořitelskými řády.
4)
Otázka po skutcích. Žít podle vůle JK. Není to otázka velkých slov o velkých dobrých skutcích.
5)
Milost na posledním soudu.
a)
Mohou obstát i ti, kdo ani nevěděli, že se setkali s JK. Nevěděli, že plní vůli JK. Fakticky plnili jeho vůli. Všechny národy. I pohané mají šanci.
b)
JK se v tomto podobenství neptá ani po příslušnosti k církvi. Má své ovce, které nejsou v jeho ovčinci.
c)
Je to k vzteku pro farizeje, zákoníky, pro církevní papaláše a zaměstnance všeho druhu. Že ano. Nebo ne?
6)
Úvod. Začátek.
a)
Boží soud bude. Poslední hodnocení. Posouzení našeho života. Rozdělení. Bude tažena čára mezi lidmi.
b)
Dojem: Ve světě je jedno, zda se má držet pravda a zda se má činit dobré.
c)
Nečinit dobré. Člověk pak jako by snáze projde životem v tržní společnosti. Proklouznout. Méně starostí. Není třeba si zatěžovat hlavu a srdce nějakými myšlenkami na nějaký Boží soud.
d)
Přitom člověk může vypadat jako slušný a spořádaný člověk. Pouze se nečiní dobré. Přece se nečiní zlé. To je přece pokrok, že ano?
e)
Nestarat se o druhé. Ať se každý stará o sebe.
7)
Na levici.
a)
Uvědomit si dobře. Ne činitelé nepravosti. Ale: nečinitelé dobrých skutků. Lhostejnost. Jinak to mohou být hodní, slušní a spořádaní lidé. Nedělají si starosti, jak žijí jiní lidé. Neiniciativní v pomoci.
b)
Nebyli iniciativní v činění dobra konkrétním lidem. Slovy mohli vyznávat JK. V jeho jménu mohli i prorokovat a činit divy. Mohli chválit svého Pána na modlitbách. V duchu i nahlas. Mohli říkat: Pane, pane.
c)
Matouš 7,21: Ne každý, kdo mi říká: Pane, Pane, vejde do KB. Do KB ale vejde ten, kdo činí vůli mého nebeského otce.
d)
Nemocný a vězeň. Nemůže přijít a žádat o pomoc. Je nutná iniciativa dobrých lidí.
e)
Ani hladový kolikrát neví, kam se obrátit o sociální pomoc. Vyřídit něco na úřadech není vždy snadné a lehké.
f)
Iniciativu musí vyvinout ten, kdo k tomu má možnosti.
8)
Bohatec a Lazar.
a)
Bohatec asi dával oficielní almužny a platil desátky. Plnil si své církevní a občanské povinnosti. Asi řádně platil daně a sociální pojištění. S Lazarem se blíž nesetkal, i když ho měl na očích a na dosah ruky u vrat svého polopaláce.
b)
Lazar nemohl vyvinout iniciativu a přijít na návštěvu k bratru boháči s prosbou o pomoc. Ochranka by ho včas vyhodila. Nebo už před-časně.
9)
Zemětřesení v indii 01. Asi leden. Stát poslal čtvrt milionu. Asi za týden naše církev odeslala půl milionu. Mimořádně velké gesto. Tři čtvrtě milionu z celého státu. Přitom se nepomůže mnoha vlastním potřebným doma.
10)
Třetí svět.
a)
Sbírky. Neznáme konkrétní lidi. Víme ale, že tam bída je. Různé formy partnerství a kmotrovství. Podpora chudých dětí, aby vůbec mohly chodit do základní školy.
b)
Přitom na druhé straně jsou v oněch chudých zemích boháči, někteří dokonce s pohádkovým bohatstvím. Ti nepomohou svým spoluobčanům, které mají na očích. Raději podporují podpůrné akce z jiných zemí, kde jsou lidé jati citem k potřebným v jejich zemi.
11)
Kdo je bratr JK:
a)
Kdo v něho věří. Domácí víry.
b)
Každý potřebný, i když nevěří v JK. I pohan, Ind nebo kde který jiný.
c)
Někdy je snazší dát i hodně na sbírku pro potřebné daleko, s nimiž se člověk nikdy nesetká, než pomoci konkrétnímu člověku vedle sebe. Jde totiž i o osobní kontakt. Konkrétnost. Každodenní odpovědnost.
d)
Setkávání (se) s potřebným člověkem. Nespraví to vždy jen jednorázová výpomoc.
12)
Konkrétní pomoc.
a)
Sociální. Absolutní a relativní bída či nedostatek.
b)
Něco pro druhého nebo za druhého udělat. Práce. Druhý na něco nestačí.
c)
Vyřídit něco na úřadech. Zařídit.
d)
Rada. Informovat. Nepodceňovat to. Upozornit. Složitost moderního života. Mnohdy člověk leccos prošvihne jenom proto, že není informován.
13)
Absolutní a relativní nedostatek. Někdo má několik domů a aut, druhý těžce bydlí a chodí pěšky. Přitom ale nehladoví jako stamiliony Indů.
14)
Pomoc. Důvěra. Oceňujeme, když někdo někomu pomůže. Závazek. Odpovědnost. Oceňuje to ale i PB. PB to řekne na posledním soudu.
15)
Na kolik stačíme. Dobrý odhad. Co je v našich možnostech.
16)
Potřebný. Potřebuje pomoc. Není zde řešena otázka, zda si svou potřebnost, tedy nouzi, zavinil sám či to přišlo v důsledků okolností či vnější situace. Prostě je v nouzi, tísni a potřebuje pomoc. Situace potřebnosti.
17)
Nepřehlédnout kontext. Přidat k textu i Matouš 26,1-4. Trpící JK.
18)
7 skutků milosrdenství. Podobenství jich zmiňuje 6. Přidává se: pohřbívati mrtvé.
19)
Poslední podobenství JK podle Matouše.
a)
Matouš 24 a 25. Spojovací táhnoucí se červená nit: Bdělost. Připravenost. Být ve střehu.
b)
Poslední podobenství (poslední soud): Vidět svůj život pod zorným úhlem věčnosti. Mít na paměti posouzení celého života. Rozhodující je vztah k JK promítnutý do konkrétní služby konkrétním potřebným.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.