32. Nemilosrdný služebník. Matouš 18.
(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)Díkčinění.Text:
Marek 11,25:
Když se postavíte k modlitbě, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i váš nebeský otec i vám odpustil hříchy.
Když se postavíte k modlitbě, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i váš nebeský otec i vám odpustil hříchy.
Čtení:
Matouš 18,21-35.
Postup:
1)
Otázka Petra: Kolikrát odpustit bratru. Když se proti mně provinil. Bratr: Rodný, v církvi. Běžná věc podle Mojžíšova zákona: 7 krát.
a)
Je to překvapivě hodně, prakticky je to nemožné naplnit. Tolik trpělivosti a milosrdenství má málo kdo.
b)
JK: Odpouštět se má 70 krát 7 krát. 490 krát. Prakticky pořád. Ani to nepočítat. Osvětlení: podobenství.
2)
KB je podobné králi. Účtuje se služebníky. Dluhy.
a)
Jeden dlužník dluží 10 tisíc hřiven. Nikdo to není schopen zaplatit.
b)
Obrovská suma. Za Alexandra Velikého Makedonského (350 let před JK) měli největší boháči v Řecku 160 hřiven. Za jeho tažení do Indie mu v Persii jeho ministr utekl asi s 5 tisíci hřivnami. Tunelář (zní to lépe než zloděj) byl chycen až v Egyptě.
c)
Jak takový dluh udělat. Někomu mohlo být svěřeno určité území. Měl hospodařit. Prohospodařil. Třeba mu to někdo vytuneloval nebo byl neschopný nebo to byl smolař. Nebo to nějak šikovně někam zašantročil. Nesl za něco hmotnou odpovědnost. Něco dopracoval k bankrotu.
d)
Dlužník neměl na vrácení. Všechen jeho majetek byl tehdy automaticky zabaven, ať byl napsán třeba na kohokoli z jeho rodiny.
3)
Nepředstavitelná suma. Řešení dluhu tehdy: Zabavit majetek. On i s rodinou bude prodán do otroctví. Neplatit tehdy dluhy, to tehdy nebyla žádná sranda.
a)
Služebník prosí o posečkání. Pán mu odpustí celý dluh. Milosrdenství. Nepředstavitelné milosrdenství.
b)
Zpronevěra svěřených peněz. Špatné hospodaření se svěřeným majetkem. Hospodářský krach. To by jen tak někdo neodpustil.
4)
Omilostněný služebník odchází.
a)
Potkal spoluslužebníka, který mu dlužil 100 denárů. Pro běžného člověka tehdy to byla ne zrovna malá částka. Ale byla to zanedbatelná suma ve srovnání s oním odpuštěným velko-dluhem.
b)
Nemilosrdný služebník. Tvrdé vymáhání dluhu na spoluslužebníkovi. Zabavení majetku. Vězení, otroctví. Nesmiloval se, ani na prosby o posečkání, odložení splátky.
5)
Ostatní spoluslužebníci. Zármutek. Oznámili to králi.
a)
Král se rozčilil: Prosil jsi mne o odložení zaplacení. Udělal jsem víc, vše jsem ti odpustil. Víc, než jsi se mohl odvážit prosit a doufat. Tys neměl ani trochu soucitu se svým spolubližním, kamarádem, druhem. Neodpustil jsi mu. Ani jsi mu neodložil splátku. Ve srovnání s odpuštěným dluhem to byla nepatrná částka.
b)
Zrušení amnestie. Vězení. Dokud nezaplatí. To se ale nemohlo nikdy podařit. Ve vězení nemohl tolik vydělat.
6)
JK: Můj nebeský otec s vámi bude jednat podobně, neodpustíte-li si mezi sebou svá provinění.
7)
10 tisíc hřiven: miliardy. 100 denárů: plat asi za 4 měsíce. Cena 3 otroků.
a)
Naše hříchy vůči Bohu: obrovský dluh. Nezaplatitelný, neodčinitelný. Nelze to splatit ani za celou věčnost.
b)
Provinění lidí proti nám: Je to samozřejmě nezanedbatelné, ale je to nepatrné ve srovnání s našimi vinami vůči bohu.
8)
Nám bylo odpuštěno neskonale víc než my můžeme odpustitkomukoli z lidí na světě.
9)
Text. Modlitba. Příležitost k modlitbě. Prosby k bohu. Je třeba ale vyřídit i naše věci s bližními. Už modlitba je k tomu příležitost. Ne až VP.
Poznámka: VP dnes: Častost. Žádné velké přípravy a smiřování už nepřichází v úvahu. Zvláště ne v rodinách. Samozřejmost přistupování k VP. Víc si uvědomujeme: JK podal VP i Jidášovi.
Poznámka: VP dnes: Častost. Žádné velké přípravy a smiřování už nepřichází v úvahu. Zvláště ne v rodinách. Samozřejmost přistupování k VP. Víc si uvědomujeme: JK podal VP i Jidášovi.
10)
Díkčinění. Víc než jindy si uvědomujeme vděčnost vůči PB.
11)
Drobná vypočítavost lišáckého hříšníčka: Mohu dělat druhým lidem, co chci. Kalkulovat (předem nebo i dodatečně) s jejich tzv. Povinností víry odpustit mi.
12)
Oba služebníci žádali poshovění. Chtěli věci vyřídit, vyrovnat. Náprava. Z naší strany vždy zůstává povinnost napravit viny. Ne se lehce otřepat a vše ze sebe setřepat.
13)
Ne vše může člověk napravit. Něco spraví jen odpuštění.
a)
Když už někdo nežije. David, který nechal rafinovaně zavraždit Uriáše.
b)
Naše velká vina. Málo našich prostředků k nápravě, k satisfakci.
c)
Něco zaviníme vůči druhému. Život takového námi poškozeného člověka se pak rozvine jinak. Nebo se nemůže vůbec rozvinout. Nelze vrátit zpět to, co se stalo, co jsme zlého učinili. Může to mít dopad i na jeho děti.
d)
Způsobíme někomu Např. Invaliditu. Může jít o zanedbání nějaké povinnosti. Opilý řidič srazí otce rodiny. Poškození blízkého člověka, příp. Jeho smrt. Má to dopad na celou jeho rodinu. Trvalé postižení na zbytek života.
1.
Je velká otázka, zda by člověk (vinník) šel nějak lacino vyžadovat odpuštění. Naopak: Pomáhat člověku (oběti, poškozenému) v jeho naší vinou ztížené situaci.
2.
Zbožná pomluva: Nechce mi odpustit. Mračí se. Je nebratrský. Přitom jsem za ním šel, aby mi odpustil, co jsem mu udělal.
e)
Pomluvy a mylné informace nelze vzít zpět. Je to veliké darebáctví, když někdo záměrně takto vytváří pomluvy.
14)
Úvod. JK chodil s učedníky 3 roky. Rozhovory. Diskuse. Jako ve sdružení a při biblických hodinách. Zpráva v bibli: stručná. Podobenství. Literárně mistrné. Několika slovy vyjádřeno mnoho. Večíst se do bible.
15)
Záporný příklad:
a)
Máme zahradu. Celý rok na ní pracujeme. Někdo by sebral v noci naši úrodu. Byl by to třeba i bratr z církve. Nemělo by to samozřejmě být.
b)
Naše reakce. Předpokládáme zcela samozřejmě náhradu. Omluva jen tak slovní bez náhrady by jistě byla málo.
c)
Odpuštění jistě ano, ale s tou náhradou? Měli bychom říci: Když se omlouváš, tak dobře, však ono se vlastně tak moc nestalo.
d)
Pokud se však jedná o recidivu, pak asi i nejvěrnějšího křesťana popadne vztek a pořádně se rozčilí.
e)
Jediné řešení je někdy jen to odpuštění.
f)
Zkratkovitost pohledu a aplikace podobenství od lišáckého vykladače: Král ty peníze služebníkovi půjčil. Ten služebník krále o nic neokradl.
16)
Kladný příklad. Rodina. Zhroutila by se, kdyby nebylo odpuštění, odpouštění. Mnohokrát denně. Rodiče odpouštějí dětem. Děti odpouštějí rodičům. Třeba beze slov a bez odpouštěcích ceremonií.
17)
Petr: Odpouštět 7 krát. Je to strašně moc. JK: Je to málo. 7 krát 70 krát. 490.
a)
7 krát denně. Trochu se spí, takže přibližně každé dvě hodiny.
b)
490 krát denně: 24 hodin: Přibližně 20 krát za hodinu. Trochu se spí: 30 krát za hodinu, tedy každé 2 minuty.
a)
V rodině si to (při velmi vzepnuté fantasii) dovedeme představit, ale už ne v církvi.
b)
Když By se to táhlo po měsíce a léta, tak by to odpouštění vylezlo do hodně vysoké matematiky.
18)
Učit se v církvi to, co bude jednou v plnosti v KB. Začít v církvi žít tak, jak jednou máme v KB žít věčně.
a)
Máme naději, že v KB nebude co odpouštět. Nebude důvod odpouštění. Lidé odstraní důvody nutnosti odpouštět. Lidé si nebudou dělat navzájem nic zlého.
b)
Tedy ta příprava na KB by měla spočívat v tom, že se začneme učit nezavdávat si příčiny k nutnosti odpouštění.
Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.