30. petrovo vyznání. Matouš 16.
(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)Text:
Jan 3,36:
Kdo věří v syna Božího, má život věčný. Kdo v syna Božího nevěří, neuzří život. Ale hněv Boží na něm zůstává.
Kdo věří v syna Božího, má život věčný. Kdo v syna Božího nevěří, neuzří život. Ale hněv Boží na něm zůstává.
Čtení:
Matouš 16,13-28.
Matouš 16.
Matouš 16.
13
Když Ježíš přišel do končin Cesareje Filipovy ptal se svých učedníků: "Za koho lidé pokládají Syna člověka?"
14
Oni řekli: "Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků."
15
Řekne jim: "A za koho mě pokládáte vy?"
16
Šimon Petr odpověděl: "Ty jsi Mesiáš, Syn Boha živého."
17
Ježíš mu odpověděl: "Blaze tobě, Šimone Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích.
18
A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.
19
Dám ti klíče království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi.
20
Tehdy nařídil učedníkům, aby nikomu neříkali, že je Mesiáš.
21
Od té doby začal Ježíš ukazovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen.
22
Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat: "Buď toho uchráněn, Pane, to se ti nemůže stát!"
23
Ale on se obrátil a řekl Petrovi: "Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!"
24
Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.
25
Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej.
26
Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale svůj život ztratí? A zač získá člověk svůj život zpět?
27
Syn člověka přijde v slávě svého Otce se svými svatými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání.
28
Amen, pravím vám, že někteří z těch, kteří tu stojí, neokusí smrti, dokud nespatří Syna člověka přicházejícího se svým královstvím."
Postup:
0)
Úvod. Situace kolem JK. Ve stínu smrti Jana Křtitele. JK kázal a uzdravoval. Lidé jaksi stále nechápou, kdo je, i když by jim to mělo být jasné.
a)
Náboženská situace židovského prostředí.
b)
Helenismus.
c)
Náboženský trh. Orientální božstva.
1)
Cesarea Filipova. Pohanská krajina. Pramen Jordánu. Pohanské svatyně.
2)
Výšlapové zasedání JK s učedníky.
3)
Kdo je JK. Lidé říkají: Jan křtitel. Eliáš. Jeremiáš. Některý z proroků.
4)
Otázka JK je zaostřena adresně na učedníky:
a)
A co si myslíte vy? Za koho mne pokládáte?
b)
Vyznání Petra: Ty jsi Boží syn, Mesiáš. JK: Zatím o tom s nikým nemluvte. JK předestírá cestu utrpení.
5)
Petr si bere JK bokem, stranou: Tlačí na JK, aby JK nechodil do Jeruzalema. JK: Jdi pryč, Satane.
6)
Následování JK. Co je platno člověku, i kdyby získal celý svět. Přitom by ale ztratil svou duši. Jedná se o věčný život.
Poznámky:
1)
Petr je skála.
a)
Petrovo vyznání drží církev.
b)
Brány pekelné nepřemohou církev. Ve starověku sloužily na tehdejší dobu poměrně rozsáhlé prostory bran za kasárna.
2)
JK není politický Mesiáš. JK je jiný než jsou mnohá lidská očekávání.
3)
Stín utrpení v životě. Předjímka. JK o tom mluví. Poznamenává to učedníky.
4)
Co si dnes lidé myslí o JK. Kolem církve. Co si myslíme a vyznáváme my.
5)
Mesiáš. Zachránce. Z čeho. V čem. Sekularizované podoby mesiáše. Mesiášové. Falešní mesiášové. Lžimesiášové. Matouš 24.
6)
Skálopevná víra. Opora ve vyznání. Ale člověk je jen člověk.
7)
Cesarea Filipova.
a)
Tehdy poměrně nové město v Golanách. Na tehdejší dobu to bylo město velmi moderně vybudované. Leží ve výšce asi 1200 metrů.
b)
Pohled k západu směrem ke Středozemnímu moři. Za zády: pramen hučícího Jordánu. Zatím vydává víc hluku nežli vody. Voda tekoucí s kopce, naráží na skaliska.
c)
Za zády pohanské chrámy ze 3. Století ante. Bůh Pan. Lesní bůh. Kozí hřbitov, posvátná zvířata. Atmosféra jak dělaná pro přirozenou náboženskost.
d)
Moderní město. Zásobárny obilí. Výstavné domy. Kontrast: JK s učedníky je jako zrnko hořčice.
e)
Odstup času. Trosky města byly vykopány poměrně nedávno, před 50ti lety. Kde je zašlá sláva nádherného města? Kde jsou ti stavitelé?
f)
JK je jako zrnko máku. To zrnko vyrostlo ve velký košatý strom. 2 tisíciletí dějin křesťanské církve. Koruna stromu, kořeny. Ochrana slabých. Naděje pro mnoho lidí.
8)
Dnes. Není lehké pochopit, kdo je vlastně JK. Pohled na církev v minulosti i v přítomnosti:
a)
Na církvi se hodnotí kultura a umění. Církev má na tomto poli jistě velmi kladné zásluhy, ale to není nejvlastnější poslání církve.
b)
Sociální práce církve. Zvláště v dobách, kdy stát tuto práci ještě nekonal.
c)
Morálka. Církev je garant morálky. Katalyzátor. Daleko více, než se na první pohled zdá.
d)
Slovo života pro život. Smysl života. Spasení. Naděje.
9)
Osobní apel. Kdo je JK pro nás.
Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.