25. Smrt Jana Křtitele. Marek 6.

(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Hus. Dušičky.

Text:

Lukáš 12,4:
Nestrachujte se těch, kteří zabíjejí tělo, ale pak už nemají, co by učinili.

Čtení:

Marek 6,14-29.

Postup:

1)
Herodes 2 Antipas měl u sebe ženu svého nevlastního bratra Heroda Filipa. Herodias. Dcera Herodiady: Salome, Pokojná. Srovnej: Šalomoun, král pokoje.
a)
Pohoršení lidí. Tehdy byla mravní úroveň ještě dosti staromódní. Král měl jít dobrým příkladem. Nikdo ale neměl odvahu něco říci. Strach z ukrutného vládce.
b)
Jan Křtitel to však řekl Herodesovi dokonce i do očí. Mimořádná odvaha a risiko: Nesluší se, abys měl u sebe ženu svého bratra.
c)
Herodes vsadil Jana do žaláře. Měl obavy dát ho popravit. Strach z lidu. Prorok. Chodily za ním zástupy. Popularita u lidu. Ikrál musí trochu dbát na veřejné mínění. Ohled vládce: Co by na to řekli lidé.
d)
Čekal, až se trochu uklidní zjitřená situace. Pak mu dá uříznout hlavu.
e)
Herodes si občas Jana volal k rozhovoru. Jan mu řekl pravdu. To ani král často neslyší. Kolem krále jsou pochlebníci, patolízalové. Neříkali králi pravdu, ale to, co chtěl slyšet, co mu bylo příjemné slyšet. Co bylo pro ně výhodné říci.
f)
Jam zvěstoval SB i králi Herodovi. Herodes cítil: Jan má pravdu. Kdyby ale poslechl, musel by se vzdát svého hříšného života. To nechtěl.
2)
Narozeniny krále.
a)
Hostina, ples, zábava, recepce. Sešla se společenská elita. Napochodovali předáci Galileje a další gratulanti.
b)
Salome, dcera Herodias, tančila před hosty. Měla úspěch. Sklidila obdiv hostů.
c)
Přiopilý Herodes jí nabídl: Požádej oč chceš, až do poloviny království. Velkorysá přehnanost. Nepředpokládalo se, že Salome požádá o tu nabídnutou polovinu království.
d)
Čekalo se: Požádá o šperk, o krásného koně a pod.
e)
Král Herodes to slíbil před hosty. Odpřísáhl to. Eventuelní nesplnění nepřicházelo v úvahu, byla by to pro krále moc velká ostuda.
f)
Křivou přísahu si tehdy nemohl dovolit jen tak ani král, zvláště když na to měl příliš moc svědků.
g)
Salome. Projevila se jako hodná dcera. Poradila se s matkou. Herodias do krve nenáviděla Jana Křtitele.
h)
Herodias Jana nenáviděla z hloubi duše.
i)
Na radu matky Salome požádala o hlavu Jana Křtitele.
3)
Herodes rázem vystřízlivěl.
a)
Rád s Janem mluvíval.
b)
Obavy z pohoršení v lidu.
4)
Kat ve vězení sťal Janovi hlavu. Ani se nedělala žádná velká poprava. Zařídilo se to v tichosti. Proč s tím dělat nějaké caviky.
5)
Malíři ztvárnili scénu: Na hostině přinášejí pro krasavici Salome stříbrnou mísu a na ni zarostlou a zkrvavenou hlavu Jana Křtitele.
a)
Ale tehdy v Orientě nebyli lidé na vyšších místech tak moc hákliví na některé nepříjemné drobnosti.
b)
Salome jako hodná dcera donesla Janovu hlavu jako dárek své mamince. Udělala jí opravdu velkou radost.
6)
Konec Jana.
a)
Tak skončil jeden z největších Božích proroků v bibli. Kvůli krásnému tělu Salome a nekrásnému srdci Herodias. Obyčejná lidská zápletka. Zdánlivě vůbec ne jako nějaký horlivý vyznavač a horlitel pro pravdu.
b)
Prachobyčejná zvůle mocných se vydováděla.
7)
Herodias se cítila být ohrožena od Jana.
a)
Věděla, že pokud je naživu, zůstává tu risiko, že ho Herodes poslechne a vyžene ji. Ke svému bývalému manželovi, od kterého utekla, by se vrátit nemohla. A zase jí bylo dobře jako královně. Měla se dobře.
b)
Pro pohodlný život dokáží lidé i zabíjet. Využila příležitost. Odpravila Jana. Resp., udělala to hezky v rukavičkách. Zaintrikařila to.
8)
Jan zemřel pro pravdu Boží, kterou nebojácně hlásal.
9)
Mučedníci pro SB. V různých dobách. Mezi jinými i Mistr Jan Hus.

Poznámky:

1)
JK. Viděl, jak to s ním dopadne, když bude pevně a rozhodně hlásat Boží pravdu. Už to začalo být nepříjemné nepřátelům:
a)
Herodes. Jeho lidé se potulovali v blízkosti JK. Herodiáni.
b)
Náboženská rovina. Zbožní. Zákoníci. Farizeové.
2)
My.
a)
Vzdát se něčeho kvůli SB. Hříšný život. Třeba ne nic tak křiklavého jako v případě krále Herodesa. Změnit něco v životě kvůli SB.
b)
Je dost takových lidí, kteří něco změnili pod dotekem SB. Ani to nevíme. Zdánlivě malá věc. Není takových lidí málo. Vzali SB vážně. Nechlubili se tím navenek, nevykřikovali to. Zpovědní tajemství se respektuje i v evangelické církvi.
3)
Výhody z toho, když člověk nebere docela vážně a rozhodně SB. Něco z toho má.
a)
Kulhat na obě strany.
b)
Eliáš se na hoře Karmel obrátil s otázkou ohledně kulhání na obě strany na shromážděné Izraelce. 1 Královská 18.
4)
Text.
a)
Běžná představa: Nejcennější je život. Nikdo by ho nechtěl ztratit kvůli nějaké hlouposti nebo bezhlavému risku.
b)
Mezné, krajní situace. Vůbec ne každodenní. Zdaleka ne pro všechny. Krajní situace: Zachránit někomu život. Obětovat život pro nějakou pravdu, třeba pro pravdu JK.
5)
Herodes. Pacifikace rebela. Mocipánovi vposledu na jednom lidském životě nezáleží, zvláště když se přiopije a když vidí krásnou ženu.
6)
Zastánci pravdy.
a)
Eliáš. Zápas s Baalovci na hoře Karmel.
b)
Nabuchodonozor. 3 mládenci se nepodrobili králi. Neklaněli se královu obrazu. Král je ochoten dát jim milost, jen když se na podruhé budou klanět. Jde o dobrý příklad, že se podrobili.
7)
Pohoršlivý život krále. Dnes nejsme už tak hákliví a tip ťop. Příklad politiků, farářů a učitelů lidi dnes už tolik neirituje.
8)
Jan Křtitel.
a)
Navezl se do osobní sféry života krále. Žádná velká politika. Žádné náboženské vyznání. Ne otázka veřejných a náboženských postojů nebo nějakého vyznání víry.
b)
Jan si vzal na mušku právě tohle. Jenže: Jan kritisoval to, co viselo ve vzduchu, o čem se mluvilo, co bylo aktuální.
c)
Tehdy se ve společnosti ještě udržovalo povědomí Božích řádů a toho, že král by měl být jakýms takýms dobrým příkladem.
d)
Králův soukromý život vybočující z běžných představ tehdejší morálky byl minimálně záminkou, praporem k mávání pro nespokojence různého druhu.
9)
Zwinger, Dresden. Obraz: Hlava Jana Křtitele. Zarostlá, krvavá. Nesou ji pro Salome na stříbrné míse.
10)
Martin Luther. Píseň 189: Hrad přepevný: Přijde-li na zmatek, čest, hrdlo, statek. Nechť sobě mají. Nic tím nezískají. Nebes nám však nechají.
11)
Píseň 467: Kdož jste Boží bojovníci. Blaze každému, kdo na pravdě té sejde. Ten pán velí nebáti se záhubců tělesných. Velí i život složiti pro lásku svých bližních. Kdo proň život složí, věčný míti bude.
12)
Služba Bohu.
a)
Žít běžný, obyčejný čas života. Darovaný čas. Každodenní život.
b)
Mimořádné vyznavačské okolnosti. Nemusí to nastat pro každého.
13)
Staré doby. Čest tehdy znamenala mnohem víc nežli dnes. Dnes nejsou lidé na čest už tak moc hákliví.
14)
Pavel: boj výborný bojoval jsem. Víru jsem zachoval. Bojuj ten dobrý boj víry a dosáhni věčného života. I když žijeme, i když umíráme, náležíme svému Pánu.
15)
Salome. Za co se slušelo požádat. Daňoví poplatníci by to uhradili. Tam nahoře se různě přerozdělovalo to, co se vymáčklo a vyždímalo z lidí dole. Krásná tanečnice se uměla přitočit a pootočit. Možná i natočit.
16)
Představit si barvitě scénu na Herodově královském dvoře. Lepší společnost. Tam se rozhodovalo o tom, jestli některá hlava už nebude dlouho pobývat na krku. A jací lidé o tom rozhodovali. Bezmocnost obyčejného člověka.
17)
Každý není a nemůže být jako Jan Křtitel. Na každém toho tolik neleží. Každý vedeme svůj život na svém místě.
18)
Dušičky. Památka zemřelých. Vztah k tomu, jak a proč lidé (i docela nepatrní a neznámí) žili. Prostě řečeno: Žít z víry. Podle Boží vůle. Obsah života, náplň. Smysl.
19)
Vtip. Pacient: Chtěl bych dlouho žít. Doktor: Cigarety? Ne. Víno? Ne. Ženy? Ne. Tak proč vlastně chcete dlouho žít?
20)
Vtip. Učitel: Na co máme oči? Žák: Abychom viděli. Uši? Abychom slyšeli. Ústa? Abychom mohli všecko zapřít, co jsme viděli a slyšeli.
21)
Píseň 528: Umlkne jednou píseň má.
22)
Prapor nespokojenosti.
a)
Někdy jen záminka, ale vhodná a na místě. Právem lidé poukazovali na nemravnosti při králově dvoře. Špatný příklad pro prostý lid.
b)
Srovnej: Král David odstranil Uriáše, aby se zmocnil jeho manželky.
23)
Postní doba. Cesta JK. Ve stínu smrti Jana Křtitele. Varování pro JK. Musí počítat se vším. Mocipáni a násilníci se nezastaví před ničím, co by je nějak rušilo nebo vyrušovalo.
24)
JK. Kříž. Vnitřní vítězství JK. Oběť. Vnějšně prohra. Vzkříšení. Vnější vítězství. Už je to vidět. Oboje ale lze postihnout jen vírou.
25)
Cesta JK. Drama. Ne ale podle scénáře předem napsaného. Zápas víry. Cesta JK se mohla utvářet i jinak. Cesta poslušnosti boží vůle.
26)
Herodovi lidé. Motají se kolem JK. JK byl sledován. Zneklidněný Herodes se domníval, že JK je zmrtvýchvstalý Jan Křtitel. Nebezpečný zájem krutovládce o JK.
27)
Morálka tehdy.
a)
Král měl být příkladem. Měl svou švagrovou, utekla od jeho bratra.
b)
Dnes nejsme na morálku tak hákliví ani u politiků. Nejsme tak tip ťop. Proč také? Žijeme přece v jiné době, že ano?
c)
Ani v církvi se to už nebere tak moc starobyle a zastarale vážně. Jenže, mnohé tzv. Dávné a konservativní věci se ukazují dobré i pro rozbředlou morálku moderní a postmoderní doby.
d)
Aspoň ti dole by měli něco držet, že ano?
28)
Obrazy. Krasavice Salome, pokojná. Kontrast. Zakrvácená hlava Jana Křtitele na stříbrné míse. Nese to osobně své milé mamince. Herodias mohla být spokojená se svou milou dceruškou.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.