16. Uzdravení ochrnutého. Marek 2.

(Biblická dějeprava -> 2 Dějeprava Nový zákon)

Text:

Římanům 4,8:
Blahoslavený je muž, kterému Pán nepočítá hříchy.

Čtení:

Marek 2,1-12.

Postup 1:

1)
Domy v Palestině. Přízemí. Plochá obyvatelná střecha. Vrstvy stropu, střechy: Proutí, rohož. Jíl. Schody zvenku.
2)
Dům Šimona Petra.
a)
Posluchači jsou natlačeni uvnitř i venku přede dveřmi. 4 nosiči nesou nosítka s nemocným. Je raněn mrtvicí.
b)
Láska k nemocnému, snaha pomoci mu. Udělat pro něj vše, co bylo v jejich silách a možnostech.
c)
Nešlo to dveřmi. Dostali nemocného před JK stropem. Díra do stropu. Spuštění po provazech. Poznámka: Fantasie víry a obětavosti. Náhrada škody.
Víra nosičů: Že JK pomůže.
Poznámka: Jak se dostali na střechu? Na střechu se vcházelo po úzkých strmých kamenných schůdkách zvenku.
3)
JK k ochrnutému: Jsou ti odpuštěny tvoje hříchy. Mnozí byli překvapeni, ba dokonce konsternováni. Jak může JK odpouštět hříchy. Čekali uzdravení.
a)
Zákoníci si mysleli: Mluví rouhavé řeči. Odpouštět hříchy přece může jen sám Bůh.
b)
Kdo může odpustit hříchy proti nám. My. Navíc i Bůh, jde o hřích proti Božím přikázáním. Obráceně: Nám by měli odpustit ti, vůči nímž jsme se prohřešili, ale i PB.
c)
My nemáme právo odpouštět hříchy těch, kdo se provinili proti jiným. Např.: My nemůžeme odpouštět osvětimským vrahům za to, co udělali Židům. Odpustit mohou Židé a Bůh. Jenže: Jak mohou odpustit ti mrtví? Příbuzní mohou odpustit jen částečně zástupně.
4)
JK: co je snazší: říci: odpouštějí se ti hříchy nebo uzdravit? Mám moc (právo) odpustit hříchy. Proto udělám i to druhé: Vstaň a choď. Nemocný byl uzdraven.
5)
Úžas. Zpočátku to vypadalo jako rouhání bez uzdravení. Uzdravení je zde jako důkaz moci JK odpouštět hříchy. Lidé chválí Boha: nikdy jsme to neviděli.
6)
Nejprve odpuštění hříchů. Je to důležitější než vše ostatní. I než tělesné zdraví.
a)
To rádi a často říkají nemyslící zdraví vykladači. Žel, někdy s tím hauzírují i nemocným.
b)
Co je přednější. Ale: JK uzdravuje člověka celkově. Tělesně, i na rovině vztahu k Bohu.

Postup 2:

1)
Vystoupení JK. Počátek. Postupně je stále víc známý v širokém okolí v Galileji. Zájem slyšet ho. Věhlas. Uzdravování.
2)
Ježíš káže. Petrův dům. Nacpáno lidmi. Narváno. Lidé stojí i venku. Lidé si říkali postupně dál, co v budově JK říkal. Chvála posluchačů. Dychtivost. Zájem. Kéž by takto byl přecpán náš kostel, aby praskal ve švech.
3)
Čtyři muži nesou ochrnutého.
a)
Chvála nosičů je samozřejmě na místě. Zájem o člověka. Přátelé se snaží udělat pro ochrnutého maximum. Chtějí využít každou možnost. Nepromarnit přítomnost JK v Kafarnaum.
b)
Srovnej: Jan 5. Ochrnutý u rybníka Bethesdy v Jeruzalemě. Je žalostně sám. Nemám (žádného) člověka. Děsivá samota.
c)
Starověk. Když ve starověku člověk onemocněl, lidé se od něj odtáhli. Distancovali se od něj. Obavy: Zlí duchové a různé temné síly působí nemoc. Mohli by přeskočit na druhé.
Poznámka: Neznali viry a bacily. Odtahování se od člověka lze pochopit v případě infekčních chorob, kterých bylo v antice požehnaně.
d)
Nosiči. Upřímná snaha pomoci nemocnému. Udělat, co je v jejich silách a možnostech. Donést k JK. Jediná, poslední šance.
e)
My: Kam jinam se obrátit, když končí lidské možnosti nebo se bortí lidské opory?
4)
Posluchači nepustili nosiče s nemocným k JK. Zbožná necitlivost horlivých posluchačů. Na začátku působení JK. SB ještě neproměnilo lidská srdce.
a)
Obdoba: Snaha ukřičet slepého Bartimea, aby nerušil, aby slyšeli, co mluví JK. Zde rovněž. Ticho, nerušit.
b)
Později: Nasycení zástupů. Lidé se dokázali podělit s druhými o to, co měli.
5)
Odvážná víra nosičů. Snaha a ochota riskovat. Vylézt na rovnou střechu: Úctyhodný sportovní výkon, natož ještě nést někoho na nosítkách. Strmé kamenné schodiště vedle domu, zvenčí.
a)
Rozbíjení střechy. Mohli čekat při nejmenším pořádné vynadání. Nutnost pak střechu uvést do pořádku, do richtiku, do původního stavu. Vrstvy. Proutí, košovina, rohož jako na košík. Jíl. Několik vrstev. Primitivní, jednoduché, ale praktické v rámci možností tehdejší doby.
b)
Při poškození v době dešťů se to poměrně snadno opravilo.
c)
Zloději se tehdy prokopávali střechou, nikoli přes kamenné zdivo.
6)
V místnosti bylo nacpáno lidmi. Spíše přecpáno. Najednou se snášejí nosítka shůry. Předtím mohli mít lidé dojem, že někdo ruší opravou střechy. Něco mohlo spadnout někomu za krk.
a)
V přeplněné místnosti se nakonec místo pro nosítka udělalo. Nakonec to šlo.
b)
Obdoba: Přecpaný, nacvaknutý autobus. Nikdo tam přece už nevleze. Jenže, když se to trochu inteligentněji a racionálněji srovná, lze přibrat ještě třeba 10 lidí.
7)
Odpuštění hříchů. Nedivíme se, že to podráždilo zákoníky. Hlodalo jim to v duchu. Zatím ale ještě mlčí.
a)
Realita hříchu. Rozměr ve vztahu ke člověku a k Bohu. Když se někdo proviní proti nám, nemůže to za nás odpustit nikdo z lidí kolem, jenom my. A za PB to už nemůže odpustit nikdo.
b)
Když se někdo proviní vůči jinému člověku, nemůžeme mu odpouštět za toho člověka ani za PB.
c)
Osvětimští vrazi. Těm esesákům a těm, kdo jim dali rozkazy, nemůže odpouštět ani církev, ani třeba my. Jen oběti samy a PB.
d)
Když oběti nežijí, může už odpustit jedině PB. Srovnej: David, Uriáš Hetejský, kterého nechal král David rafinovaně zavraždit, aby si vzal jeho ženu Betsabé.
e)
JK ale není obyčejný člověk. Je to Boží syn, Bůh sám. Má tu moc a právo, že může odpouštět hříchy.
8)
Možná JK znal víc o vzniku nemoci u toho konkrétního ochrnutého.
a)
Většina nemocí na člověka přikvačí nezávisle na jeho vůli, resp. Bez jeho viny.
b)
Některé nemoci však jsou důsledkem bezprostředního lidského hříchu.
c)
Když někdo nadmíru holduje alkoholu, když někdo užívá drogy a pod., pak mohou nastat (přijít) nepříjemné následky i v oblasti zdraví.
9)
Text. Blaze člověku, kterému Pán (JK) odpouští jeho hříchy.

Poznámky:

1)
Když někdo kypí zdravím, měl by s nemocnými mluvit taktně a ohleduplně. Učit se umět vžít se do situace nemocného.
2)
JK je syn Boží. Má moc odpouštět hříchy i uzdravovat. Zákoníci to nechápali. Ještě nevěděli, že JK je Božím synem.
3)
Odpuštění je těžší než uzdravení. Lékař mnohdy postaví člověka na nohy. Ale odpustit nemůže žádný člověk. Myslí se odpustit za Boha, místo PB.
4)
Dvojpólovost hříchu:
a)
Vůči člověku.
b)
Vůči Bohu.
c)
Současně dva rozměry jednoho a téhož hříchu. Člověk může odpustit jen tu svou část.
5)
Uzdravení. Složky: Tělesná. Duševní. Duchovní.
6)
Ďábelskost moci zla:
a)
Nezasahuje vždycky vinné. Zgustne si s oblibou na nevinném.
b)
Nemoci od narození. Vrozené.
c)
Náhody, shody okolností.
d)
Rovnost před PB neznamená stejné možnosti lidí v životě a už vůbec ne rovnost lidí v církvi.
7)
Typy nemocí:
a)
Souvislost s hříchem. Např.: Alkohol. Drogy. Nevhodný způsob života různého druhu.
b)
Ďábelskost zla. Jsou zasaženi nevinní.
c)
Běžná rovina života. Bacily. Viry. Ekologie. Nápory moderního života. Stresy. Civilisační choroby. Atd.
8)
Vztah lidí k nemocným:
a)
Marek 2. Čtyři pomáhají.
b)
Jan 5. Nemám (žádného) člověka, který by mi pomohl.
c)
Slepého Bartimea nechtějí lidé pustit k JK, i když hlasitě volal. Okřikovali ho, aby nerušil.
9)
Charismatické uzdravovací praktiky. Šablonovitost.
a)
Nejdřív uzdravit ducha člověka. To je to nejdůležitější.
b)
Když se neuzdraví tělo, shodí se to na nemocného. Málo věří. Něco hříšného je v minulosti jeho nebo jeho rodiny.
c)
Stále a pořád se ale tvrdí, že moc JK stačí na každou nemoc.
10)
Osobní asistence. Doprovod. Moderní doba se snaží pomáhat postiženým. Jenže, všecko se musí platit. Platí společnost a postižený, který má stejně beztak už sníženou životní úroveň a omezené možnosti.
a)
V moderní době lidé bezplatně neudělají pro postižené víc nežli ve starověku. Tehdy se pomáhalo postiženým a nemocným a chudým žebrákům almužnami. Pokud nemocný neměl blízké z rodiny nebo z kruhu přátel, musel tehdy počítat s tím, že dlouho nebude žít.
b)
Starověk nedokázal organisačně zvládat pomáhání nemocným, postiženým, chudým. Nedokázal v rámci společnosti vytvořit takový systém, aby se mohly tržně uplatnit a rozvinout v sociální sféře podnikatelské pomáhací subjekty.
11)
JK káže uprostřed běžného života. Dosah a dopad kázání do bezprostřední konkrétní situace lidí. Uzdravení. Pomoc lidem.
12)
JK přihlédl k víře těch, kteří nemocného přinášeli.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.