Vánoce.
Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Já k nim patřím na prvním místě.
Matouš 1,18-25. Matouš 2,13-23.
1)
Je vystižen smysl vánoc. Podstata vánoc.
a)
Vánoce: Dárky. Stromeček. Rozcitlivělá nálada. Lidské dobré věci.
b)
Bůh. Zachránit lidi.
2)
My. Dojem: Bůh nemůže rozumět člověku.
a)
Bezdomovci. Hlad. Válka. Nemoc. Neštěstí. Pronásledování. Smrt. Lhostejnost. Sobectví. Trápení s dětmi. Drogy. Nezaměstnanost. Mnozí žijí z ruky do úst. Bezradnost. Vina.
b)
Bůh nerozumí člověku. Člověk nerozumí Bohu.
c)
Těžkosti života. Pocit: Bůh nemůže rozumět člověku.
3)
Vánoce: Bůh všemu porozuměl. Bůh se stal člověkem Prožil lidský život. Viděl, jak to vypadá ve světě a v životě člověka.
4)
Příchod JK.
a)
Betlém. Bída. Číst o narození JK.
b)
Lišky doupata mají, ale JK neměl, kde by hlavu složil. Vagabundující bezdomovec. Honosně: Potulný rabbi. Neměl ani pořádně na suchý chleba.
c)
Nemanželské dítě. Trpěl hladem a žízní. Poušť, realita žízně.
d)
Život JK se neodvíjel v klidu. Pronásledování od nepřátel. Příkoří. Posměch. Protivenství. Bolest. Markantně si to představit. Opuštěn od lidí i od Boha.
e)
Píseň 311: Kristus příklad pokory.
5)
Bůh nám porozuměl. Byl a je blízko nás. Bůh nám může rozumět. Rozumí každé situaci našeho života. Vše na sobě nesl. Zažil to na své vlastní kůži. Zvěst o tom: centrum vánoc. Div. Kam až šel Bůh. Posvátná hrůza.
6)
K čemu je nám to dobré.
a)
Potřebujeme pomoc, ne jen zvěst o tom, že nám Bůh rozumí.
1.
Chceme víc. Pomoc. Chceme oporu.
2.
Konkrétně, ne pouhá slova faráře, církve.
3.
JK pomáhal konkrétně: Uzdravení. Kázání, povzbuzení, odpuštění, nový život. Sociální zázrak, nasycení lidí, změna lidských srdcí.
b)
Porozumění.
1.
Div. Kdo z lidí nám rozumí. Kdo si dá práci nás vůbec vyposlechnout, když jsme v tísni života? Kdo má pro nás čas?
2.
Zázrak, nikoli malá věc.
c)
Působení JK.
1.
Sociální zázrak. Společenství církve. Pokud funguje. Opora. Místo porozumění a pomoci.
2.
Pokud to člověk neprožije, tak se nelze divit, že se dostane do krize víry. Nikoli v tomto případě vlastní vinou.
3.
Taková nepomáhající církev ovšem za nic nestojí. Zeslabeně řečeno: za moc nestojí. Je pouze pro ty, kdo nemají problémy života a kdo jsou zajištěni.
7)
Naše vánoce. Idylka. Stromek. Dost jídla. Televizní obrazovka.
a)
Boží vánoce: Sklonění se. Ponížení. Do bídy člověka.
b)
Velikost Boží lásky. JK leží v jeslích, ve chlévě.
1.
Chlév zůstane chlévem, i když ho malíři přikrášlí.
2.
Povrchnost lidských vánoc. Idylka.
8)
Úžasné možnosti pro člověka.
a)
Rozhodovat se.
b)
Člověk porušil, odhodil svobodu. Podrobil se hříchu. Vybral si špatně. Rozbití všech vztahů.
9)
Člověk bloudí světem.
a)
Hledání útěchy.
b)
Nakonec mnohdy zůstane jen: Jídlo. Sex. Drogy. Nauky. Pozlátko. Idylka. Moc. Sláva. Peníze.
10)
Augustin
a)
Zpočátku hledal tajemná náboženství. Filozofie, útěcha. Zasvěcenecké kulty.
b)
Vystřídal mnoho milenek.
c)
Nakonec vyznal Bohu: Ty jsi mne stvořil pro sebe. Bože, mé srdce je neklidné, dokud nespočine v tobě.
11)
Pavel: Já patřím mezi hříšníky na prvém místě.
a)
Pronásledoval křesťany. Obrácení. Nezpychl.
b)
Vědět o svém hříchu, o své minulosti.
1.
Lidé bez víry o tom nechtějí vědět.
2.
Ani mnozí tzv. Horliví křesťané. Tváří se, že neměli pohanskou minulost.
c)
Výmluvy: Vedu spořádaný život. Nezabil jsem nikoho, ani nikomu svým jednáním nezkrátil život. Nekradl jsem, příp. Druzí víc. Moc se neopíjím. Ženu doma nebiju. Nezahýbám. Chválím Pána. Modlím se i v jazyku.
d)
Nejhlubší poznání člověka: jsem hříšník.
12)
Rádi se srovnáváme s horšími.
a)
Lépe vyjdeme. Zvláště když takové srovnání děláme sami. Umíme šikovně srovnávat.
b)
Pavel přiznává: Jsem první z hříšníků.
1.
Došel slitování.
2.
Vědět o tom. Omilostnění. Poznání hloubky hříchu.
3.
Bolestné rozpoznání, ale i osvobozující. Katarze.
13)
JK přemostil propast mezi námi a hříchem. Sami bychom se z propasti života za vlasy nevytáhli.
14)
Vyznaný hřích už netíží. JK to vzal na sebe. Odpuštění, slitování v JK (u JK, od JK).