Kolosenským 3,22.

(Kázání Nový zákon -> 12 Kolosenským)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Možný křest.

Text:

Kolosenským 3,22:
Neslužme jen naoko, jako ti, kteří se chtějí líbit jen lidem. Služme v prostotě srdce a bojme se Boha.

Čtení:

Jan 13,1-17.

Osnova 1:

1)
Konfirmační otázka:
a)
Co má být obsahem křesťanského života?
b)
Odpověď: Sloužit Bohu a lidem.
1.
Prosté. Jednoduché. Pádné. Pravdivé. Stručná, správná odpověď.
2.
Jedno je závislé na druhém.
3.
Východisko křesťanského života.
2)
Jak můžeme sloužit Bohu.
a)
Bohoslužby.
1.
Pravidelnost. Aspoň občas.
2.
Náplň bohoslužeb. Zpěv. Modlitba. Kázání. Společenství.
3.
Dobrovolnost. Nikdo nás do kostela nehoní a nenutí.
4.
Biblická výzva: Neopouštět společná shromáždění. Neděle. Biblické hodiny.
5.
Nikdo nám nebrání v účasti, jen naše zájmy a přání.
6.
Dva nebo tři se sejdou ve jménu JK. Zvláštní, mimořádné shromáždění.
7.
Kdo komu slouží?
8.
My sloužíme bohu. Oslavujeme ho. Vyznáváme. Dáváme najevo před lidmi, že chodíme slyšet jeho slovo.
9.
Bůh ale slouží i nám. Povzbuzující slovo pro život.
10.
Ne ukolébání svědomí. Bůh od nás chce víc než jen účast na bohoslužbách.
11.
Co od PB přijímáme, to je k našemu dobrému.
12.
Bůh nám dává sílu pro život.
13.
JK: Nepřišel jsem, abych si nechal sloužit, ale abych posloužil lidem.
14.
Jak sloužit Bohu doopravdy, plně?
b)
Držet přikázání a plnit jeho vůli.
1.
Snaha.
2.
Ne naše dokonalost, věrnost, zbožné výkony. Nelze dokonale plnit Boží vůli.
3.
Ale záleží na snaze, zda víc či méně.
4.
Člověk mnohdy raději naříká a nic nedělá: Jsem slabý, hříšník, co dokážu. Nic nebo málo, tak proč se o něco snažit?
5.
Nejde to u mne. Nejde to u druhých. Záleží na chtění, na opravdovosti úsilí.
6.
Pavel: Snažně běžím.
7.
JK dokoná za nás.
8.
Nevymlouvat se na slabost, nedokonalost. Sloužit. Jak dovedeme. Následování.
c)
Sloužíme Bohu tím, že sloužíme lidem.
1.
Co můžeme udělat dobrého pro druhé.
2.
JK: Příklad jsem vám dal. Jak jsem vám učinil, čiňte i vy druhým. Čtení, Jan 13.
3.
JK myl učedníkům nohy. Nejnižší služba otroka. Sebezapření. Skromnost. Prostá služba.
4.
Scéna. K obřadu jídla patřilo umytí nohou před jídlem. Měl přijít otrok. Ale nepřicházel. Učedníci pokukovali po druhých. Kdo se ujme této služby. Ani hostitel nepřicházel. Nakonec vstal JK a vzal zástěru, utěrák, lavor a myl učedníkům nohy. Zahanbení učedníků. Ťafka.
d)
Ukazovat lidem cestu k pravdě.
1.
JK je pravda.
2.
Co je správné. Cíl. Boží dílo ve světě a s člověkem.
3.
Povzbuzovat. Napomínat. Varovat. Na čem v životě záleží. Omezováno mnohdy jen na tzv. Službu duchovní.
e)
Tělesné posloužení.
1.
Někdy těžší než služba duchovní.
2.
Při duchovní službě může být nejasnost a neurčitost. Resp. Nějak se přehlédne.
3.
Tělesná služba. Konkrétnost. Sebezapření. Vzdání se práva, důstojnosti.
4.
Mluvení bývá běžně mezi lidmi více oceňováno než konkrétní pomoc. Víc chváleno než konkrétní pomoc.
5.
Konkrétní služba. Pomoc. Návštěva nemocného. Vyřídit něco druhému. Na úřadě. Připravenost pomoci.
3)
Ne na oko. Naoko.
1.
Sklidit obdiv a chválu.
2.
Žádná služba pro člověka se nemá dělat jen tak, aby se neřeklo, aby se jen zdálo. Nafilmovat.
3.
Papír snese všecko. Psát. Vykazovat. Popisovat. Popsat. Předstírat. Předstírání práce, činnosti. Zdání pomoci. Co všechno že se prý vykonalo a udělalo. Ale mnohdy jenom vykázalo.
4.
Čekání chvály, uznání a odměny.
5.
Diplom a prémii dostane ten u papíru (moderně u počitače) a nikoliv ten, kdo obětavě koná službu, třeba až do roztrhání těla a vyflusnutí ducha.
6.
Skutečný sloužič se většinou musí spokojit jen s obecným slovním oceněním všech ostatních, mezi nimiž je bezpochyby i on zahrnut.
7.
V církvi se k tomu ještě přidá různě strukturovaná douška o tom, že to nejvíc ocení PB.
4)
Líbit se Bohu, ne lidem.
a)
Člověk se chce někam vyšplhat, vyšvihnout, někam to dotáhnout. Chce z toho něco mít.
b)
Poctivě dělat práci, kde člověk je. Služba lidem, ale ne se snahou v pozadí či v popředí: zalíbit se lidem.
c)
JK: Tak sviť vaše světlo před lidmi, ať vidí vaše dobré skutky. Ale ať nechválí vás, ale vašeho otce v nebi.
d)
Vnitřní poctivost. Chránit se před riziky a pokušeními.
1.
Nedbalost. Lajdáckost. Odbývání. Poškozování. Odfláknout. Rychle to mít za sebou.
2.
Nemít čas na druhého a pro druhého. Vzbudit jen zdání pomoci a zájmu.
3.
Upřímnost. Bez falše. Bez vedlejších úmyslů a záměrů.
e)
Přiznat si otevřeně, že také pracujeme pro výdělek.
1.
Uživit rodinu. Člověk potřebuje z něčeho žít.
2.
Nezakrývat to velkými slovy o službě. Tyto věci je třeba poctivě přiznat. Nezamlčovat některé důvody.
f)
Levice nechť neví, co činí pravice.
1.
Konkrétní slovo v konkrétní situaci. Nesměšovat situace a nezaměňovat kontext.
2.
Konkrétní pomoc na konkrétním místě konkrétnímu člověku.
g)
Zkušenosti s odpovědnými lidmi.
1.
Úřad. Odpovědný úředník. Najdou se takoví, kteří ochotně poradí, pomohou vyplnit, vyřídit.
2.
Lékař. Sestra v nemocnici.
3.
Farář. Udělá si na každého člověka čas. I na člověka nevýznamného a neperspektivního, pro sbor, pro církev, pro něj osobně. Farář je totiž placen mimo jiné především za to, že má na lidi vždycky čas.
4.
Ne jen místa viditelná. Všude.
5)
Odpovědnost před bohem.
a)
Zdroj služby. Křesťanské služby.
b)
Bůh vidí do srdce. Zná úmysly i přání člověka.
c)
Bůh nechce, aby se moderní společnost stala společností požitkářů a sobců.
d)
Důraz na službu. Úcta k Bohu. Základ služby i přístupu ke službě.
e)
Bůh všecko vidí.
1.
Pak člověk nepotřebuje tolik kontroly nad sebou. Pokud skutečně věří v Boha.
2.
Boha nelze oklamat, ošidit. Cokoli by rozsíval člověk, to sklidí.
6)
Bázeň před Bohem.
a)
Úcta, strach.
b)
Vyčítá se někdy církvi, že učí strachu z Boha.
1.
Nestydět se za to, že se bojíme boha.
2.
Komenský: Kdo se bojí boha, nemusí se bát kde jakých jiných věcí. Kdo se ale přestal bátt Boha, ten se leká kde čeho jiného.
3.
Já: Nestydím se říci, že se Boha bojím.
c)
Strach před Bohem.
1.
Odpovědnost.
2.
Voltaire: Byl ostře proti církvi. Ale raději si dá ušít šaty u krejčího, který chodí do kostela než u krejčího nevěřícího. Má pak jistotu, že ho ten krejčí neošidí.
3.
Evangelíci v minulosti. Záruka solidnosti. Stačilo říci: To je evangelík. Spolehlivost. Poctivost. Solidnost.
7)
Práce pro sebe. Zaměstnání. Uživit rodinu.
8)
Sbor.
a)
Sbory mají mnoho ochotných a šikovných lidí.
b)
Ochota mnohých pro církev něco udělat. Pro Pána.
1.
Nejen pro druhé a pro sebe.
2.
Přece sbor slouží každému jednotlivci.
3.
Výraz vděčnosti za Boží dary, požehnání, zdraví, schopnosti.
c)
Mnoho lidí: rádi by pomohli, ale nemohou. Zdraví. Unavení životem. Od rána do večera jsou ve švuňku.
1.
Pomoc rukama. Myšlenka. Nápad. Čas. Přijít. Povzbudit druhé. Šikovné ruce.
2.
Podmínky sborů: Někdy lehčí, jindy složitější.
d)
Moderní doba: Mění se vnější podmínky života církve.
1.
Ale odpovědnost před bohem zůstává.
2.
Bůh je stále tentýž. Je stále pánem.
3.
I příležitosti pro službu zůstávají.
e)
Služba, ne zisk, uznání.
f)
Jistě je ovšem na místě zase určité uznání a ocenění jako výraz vděčnosti.
g)
Být pro někoho. Odpovědnost Bohu. Ne měřítko: Líbit se lidem.

Osnova 2:

Pro faráře. 99.
1)
Připraveno ve 3 variantách:
a)
První variantu mají už za sebou posluchači nedělních bohoslužeb.
b)
Pro VP, ale ta se zde tentokrát nekoná.
c)
Třetí varianta. Rrovněž ad hominem, ad prostředí, ad situace. Konkrétně pro ty, kdo nesou odpovědnost za církev.
2)
Prosba:
a)
Přijmout biblický výklad pozitivně.
b)
Ne jako těžké kapky deště či jako lehké krupobití.
c)
Pozitivně jako podnět k zamyšlení nebo k přemýšlení. Zde je svoboda vybrat si.
3)
Služba naoko.
a)
Dojem: Služba je dřina. Nelze to naoko.
1.
Lze, aspoň v církvi.
2.
Mnohé se nazývá službou, za co se v nějaké podobě platí nebo co je vyloženě zaměstnáním.
b)
Naoko pro pohled mimo církev. Pro pohled zvenčí, z necírkevního prostředí.
1.
Ovšem ani vnitrocírkevní vylepšený pohled nemusí být k zahození.
2.
Zviditelnit se. Hledání sponzorů. Ale i z jiných důvodů.
c)
Uvnitř církve. Snaha včlenit se do prostředí, zapadnout do party. Podřídit se určité liturgii, rituálu. Včlenit se do party.
4)
Svátosti.
a)
Křest.
1.
Podle prostředí v němž člověk je, se pak mluví.
2.
V tradičním prostředí je vhodné pokřtít děti.
3.
V jiném prostředí je na místě prezentovat.
4.
Jinde je nutné uvažovat o křtu v dospělosti.
5.
Vesele se při křtu slibuje nebo neslibuje, jak kdy a jak kde.
b)
VP.
1.
Tabu téma v církvi.
2.
Chceme žít z představ z minulosti, že nás VP spojuje přes všechny rozdíly.
3.
Pěkné prožívání. Pozdrav pokoje. Objímání. Někdy a někde i líbání. Úsměvy. Hrkání židlemi.
4.
Ale jen po věšák nebo po dveře kostela. Pak jsme zase jako obvyklí lidé.
5.
Jiný pohled: Aspoň na chvíli prožíváme něco jako v záblesku světla KB.
6.
Problémy kolem VP v souvislosti s ekumenou (katolickou, zčásti i některou protestantskou) raději nebudeme probírat.
5)
Bohoslužby. Bohoslužba.
a)
Slova naznačují službu.
b)
Ale jsme teologové na slovo vzatí. Díky Bohu, ne vždy za slovo vzatí.
c)
Kdo komu slouží? Bůh nám nebo my Bohu?
d)
Jako teologové si poradíme:
1.
Zvládne to dialektická teologie. Obé platí.
2.
Pro jistotu raději nestanovujeme, v jakém vzájemném procentu, tedy v jakém vzájemném procentuálním poměru.
6)
Zachovávat přikázání.
a)
Zde jsme evangelíci na slovo vzatí.
1.
Nemilujeme záslužnictví.
2.
Proto: Máme se o to snažit.
b)
Jiný pohled: Vnitřní poctivost, uvědomujeme si slabost. Nemilujeme dvojkolejnost.
7)
Služba lidem. Praktická služba.
a)
I zde se rádi projevujeme jako evangelíci.
b)
Proto: Služba k víře.
c)
Tam se to dá někdy docela dosti dobře zašolichat.
d)
Líbivost před lidmi. I když ani zde nemusíme být vždy nadměrně horliví.
8)
Společenství církve.
a)
Nejsme sami. Jsme v církvi.
b)
Katolíci vyváženěji vidí některé věci: JK. Církev. Společenství. Osobní prožitek víry.
9)
Bát se Boha. Vlny v církvi.
a)
Od řinčení řetězy až po usměvavého dědouška, který všecko odpustí. Vždyť je to jeho práce odpouštět.
b)
Bát se Boha zarmoutit. Hlásáno. Platí to, ale je to trochu málo.
c)
Mnozí faráři čtou z Komenského jen Labyrint světa a ráj srdce.
1.
Je třeba toto tvrzení trochu poopravit: Obvykle skončí jen v Labyrintu světa. Zdaleka ne vždy na jeho konci.
2.
Tedy ti mnozí, kteří četli Komenského Labyrint, se tam dočetli o nešťastné, přenešťastné, svobodě synů lidských, kteří se nebojí Boha, ale bojí se pak kde čeho jiného. Naopak mluví Komenský o blahoslavené svobodě synů božích, kteří se bojí Boha, a proto se nemusí bát kde čeho jiného.
10)
Moderní svět.
a)
Nebo už postmoderní.
b)
Kde jaká doba ráda a hrdě o sobě prohlašovala, že je moderní či postmoderní, ale pak přišlo ještě něco modernějšího a postmodernějšího.
c)
Ale to základní zůstává. Mění se podmínky života kolem církve, kolem nás.
d)
Působí a dopadá to do církve a na nás. Ovlivňuje nás to víc, než si kolikrát myslíme a než si chceme připustit.
e)
Příležitosti ke službě však zůstávají. Ba dokonce jich přibývá.
f)
Pojmy jako např. Láska a odpovědnost nejsou vůbec zastaralé ani v tom nejmodernějším a nejpostmodernějším světě. Křesťanů je potřebí Jako soli.
g)
Právem analysujeme situaci v církvi a kritizujeme kde co špatného a nepěkného.
h)
Ale když se podíváme jen kousek vedle církve, hned vidíme, že přes všechno stinné a temné je to v církvi mnohem lepší než kolem ve světě. V mnohém.
11)
Doporučená literatura k pochopení něčeho z moderního světa: Honoré de Balzac: Lesk a bída kurtizán.
a)
Tzv. Prohnilý moderní svět před více než sto lety ovšem v nnohém nedosahuje úrovně dnešního světa.
b)
Ale i my jsme jako tehdy v pokušení pošilhávat směrem nahoru k milionovým výšinám.
c)
JK žil ale celý život dole, ba dokomce, narodil se ve chlévě.
1.
Tam má přístup každý.
2.
Kdyby se JK narodil v paláci, pak by za ním kde koho nepustili.
12)
Závěr:
a)
Sloužit.
b)
Ne naoko. Ne se chtít líbit lidem.
c)
Ale proto, že je to správné. To se v církvi nepřekvapivě ale žel vytrácí.
d)
Nebojme se bát se Boha.
13)
Zestručnělý závěr: Nepřeslechněme pojmy: Láska. Odpovědnost.

Poznámky:

1)
Modlitba. Služba.
a)
Nemodlíme se, abychom omluvili sebe. Ne uklidnění vlastního svědomí.
b)
Nezdůvodňovat Bohu ani sami sobě, že co jsme udělali, učinili, že jsme to museli udělat, že nám nic jiného nezbývalo.
1.
Vedly nás k tomu přece okolnosti.
2.
Co jsme udělali, je správné.
3.
Udělali jsme to nejlepší, co se dalo udělat.
4.
Měli jsme přece ty nejlepší úmysly, takže nás v žádném případě nemusí trápit výčitky svědomí.
5.
Přitom nám to vše jen vyhovovalo.
c)
Vyznáváme své viny.
1.
Nechceme si o sobě nic namlouvat.
2.
Nechceme chválit sebe a mít poslední pravdu.
3.
Nechceme především splnění svých přání a tužeb. Buď vůle tvá.
d)
Myslíme na druhé.
e)
Dar správného vyrozumění, porozumění.
f)
Nečekkáme sílu pro život sami ze sebe, ale od JK.
g)
Ne sebeomluva, ale výraz pokory.
2)
Dobrý skutek. - Je doopravdy dobrý, jen když ho vykonáš docela nezištně a ne pro svůj vlastní prospěch.
Kniha: Neználek ve slunečním městě. Kapitola: Neználkovy sny.
3)
Ne naoko. Ale proto, že to je správné.
4)
Křest.
a)
Není nebezpečí zalíbit se lidem.
b)
Rozhodnutí. Ne vnější ohledy nebo staré zvyky.
c)
Významný okamžik.
d)
Za určitých okolností mohou ovšem při křtu hrát roli společenské ohledy nebo vypočítavost: Vřadit děti do určitého zázemí určité církve.
e)
Při křtu dospělých mohou vnější neteologické faktory hrát daleko větší roli nežli je na první pohled vidět a nežli se zdá, když se mluví o osobním vyznání a pod.
5)
Služba Bohu:
a)
Bohoslužby.
b)
Plnit Boží vůli. Zachovávat Boží přikázání. Snažit se o to.
c)
Služba k víře. Dítěti. Konkrétně.
d)
Bázeň před bohem. Nestyddět se za to. Odpovědnost. Úctta před Bohem.
e)
Nejsme sami. Společenství církve. Služba v církvi.
f)
Moderní světt.
1.
Mění se vnější podmínky.
2.
Příležitosti ke službě zůstávají.
3.
Láska a odpovědnost za život.
4.
Křesťanů je potřebí jako soli. Aby svět nebyl studený a sobecký.
g)
Onore de Balzac: Lesk a bída kurtizány.
1.
Seriál v Televizi. Tzv. Moderní svět. Prohnilý.
2.
My pošilháváme nahoru. JK se dívá dolů.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.