GAlatským 5,22.

(Kázání Nový zákon -> 09 Galatským)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
pONDěLí SVATODUšNí.

Text:

Galatským 5,22.
22.
Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.
23.
Proti tomu se zákon neobrací.

Čtení:

Efezským 4,1-7.
Galatským 5,13-6,10. Pravá svoboda z Božího ducha.
Efezským 4,12. Skutečnost nového života.
Efezským 4,25-32. Znaky nového života.
Láska. Efezským 5,1-20. Čistota. Znak nového života.
Efezským 5,21-6,9. Pokora. Znak nového života.
Efezským 6,10-17. Výzbroj proti zlému.
Filipenským 4,1-9. Závěrečná ustanovení a napomenutí ik radosti. Radost.
Efezským 2,11-18. Pokoj. Dobrota. Dobrotivost. Laskavost.
Lukáš 10,23-37. Milosrdný Samaritán.
Tichost. Izaiáš 53. Žalm 126.

Galatským 5,13-25.

13
Vy jste byli povoláni ke svobodě, bratři. Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým.
14
Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého!
15
Jestliže však jeden druhého koušete a požíráte, dejte si pozor, abyste se navzájem nezahubili.
16
Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost.
17
Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, takže děláte to, co dělat nechcete.
18
Dáte-li se však vést Božím Duchem, nejste už pod zákonem.
19
Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost,
20
Modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly,
21
Závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na královstvím Božím.
22
Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,
24
Ti, kteří náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali sami sebe se svými vášněmi a sklony.
25
Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit.
26
Nehledejme prázdnou slávu, nebuďme jeden k druhému vyzývaví, nezáviďme jeden druhému.

Galatským 6:

1
Bratři, upadne-li někdo z vás do nějakého provinění, vy, kteří jste vedeni Božím Duchem, přivádějte ho na pravou cestu v duchu mírnosti a každý si dej pozor sám na sebe, abys také nepodlehl pokušení.
2
Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův.
3
Myslí-li si někdo, že je něco, a přitom není nic, klame sám sebe.
4
Každý ať zkoumá své vlastní jednání; pak bude mít čím se chlubit, bude-li hledět jen na sebe a nebude se porovnávat s druhými.
5
Každý bude odpovídat sám za sebe.
6
Kdo je vyučován v slovu, nechť se s vyučujícím dělí o všechno potřebné k životu.
7
Neklamte se, Bohu se nikdo nebude posmívat. Co člověk zaseje, to také sklidí.
8
Kdo zasévá pro své sobectví, sklidí zánik, kdo však zasévá pro Ducha, sklidí život věčný.
9
V konání dobra neumdlévejme; neochabneme-li, budeme sklízet v ustanovený čas.
10
A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry.

Píseň:

236-6.

Verše:

Matouš 6,33.
Římanům 14,17.
Matouš 11,2-6.

Postup:

0)
Situace v Galátii.
a)
Křesťané z pohanů. Nedávný pohanský původ křesťanů. Dozvuky pohanství.
b)
Pohanské okolí. Rozdíl od křesťanství.
c)
Pohané a Židé ve sboru.
1.
Přesněji: Bývalí pohané a bývalí Židé ve sboru.
2.
Řešení napětí. Třecí plochy táhnoucí se z minulosti.
d)
Dary Ducha svatého.
1.
Konkrétní dary Ducha svatého pro konkrétní situaci ve sboru.
2.
Jinde: PB dává jiné, aktuálně potřebné dary.
3.
Pomoc pro řešení vztahů mezi lidmi v církvi.
1)
Ovoce Ducha svatého.
a)
Nikde nejsou jmenovány skutky víry.
b)
Galatským 5. Skutky těla. Z vlastní síly.
c)
Ovoce roste spontánně, bez zásluh.
d)
Hlavní činitel při ovoci: Duch svatý.
2)
Láska.
a)
Boží Vztah k nám. Stvoření.
b)
Naše odpověď. Přejný vztah k druhému. Upřímnost. Nesobeckost. Pravda.
3)
Radost.
a)
Atmosféra společenství.
b)
Filipenským 4,4. Radujte se v Pánu vždycky.
c)
Bez radosti je člověk nešťastný.
d)
Svědectví o PJK.
1.
Nelze se tvářit kysele.
2.
Bez radosti je to sice možné, ale není to ono.
e)
Smysl pro humor. Legitimní složka radosti.
f)
Sklon mnoha křesťanů: Vydávat za radost kde jakou zduchovněnou či zduchovnělou křečovitost.
g)
Radost.
1.
Obyčejná.
2.
Slavnostní.
h)
Smysl pro humor.
1.
Znak dobré teologie.
2.
Humorný způsob vyjádření je většinou lepší než pomazaná slova.
3.
Nebrat tragicky sebe ani věci kolem.
4.
Nebrat sebe nadměrně vážně.
5.
Čistý smysl pro humor v křesťanském životě.
6.
Přesvědčivě to vyjadřuje jistotu spasení.
4)
Pokoj.
a)
Duch pokoje. Atmosféra. Ovzduší.
b)
Nadšené vzplanutí pod dotekem Ducha svatého.
1.
Někdy se prosazují i jiní duchové.
2.
Lidští duchové si přihřívají svou polívčičku.
3.
Rušno jako při zamilovanosti.
c)
Pokoj přichází postupně.
1.
Uklidnění.
2.
Řádné a správné usměrnění všeho.
d)
Víra.
1.
Nadšení víry na začátku.
2.
Víra vysokého napětí.
e)
Bouřlivá láska bývá často krátkozraká. Ne-li dokonce slepá.
f)
Nespoutaná radost bývá nevšímavá pro těžkosti zvláště starých.
1.
Nepozorná ke smutku u druhých.
2.
Zesílená zahleděnost jenom k sobě.
3.
Minimálně se to projevuje v zesíleném riziku.
5)
Pokoj.
a)
Způsobuje širší a pevnější zakotvení člověka.
b)
Proměňovat prvotní nezkrotné nadšení v celoživotní stálost, věrnost a vytrvalost.
c)
Pokoj směřuje k trpělivosti.
6)
Trpělivost.
a)
Velkodušnost. Široké srdce.
b)
Opak trpělivosti se rýsuje docela markantně.
c)
Osvobození od vlastních představ o druhých.
1.
Osvobození od úzkých sekernických měřítek. Rádi do nich vtěsnáváme druhé.
2.
Přijímat každého s otevřeným srdcem a s důvěrou.
3.
Záleží nám na druhém.
4.
Neupíráme druhému být tím, čím je a čím chce být.
d)
Trpělivosti je třeba jako soli.
1.
Velkodušnost.
2.
Dlouhodechost. Makrothimia.
e)
Trpělivost je sestra věrnosti ve ztížených podmínkách.
f)
Trpělivost něco unese.
1.
Něco vydrží.
2.
Nezůstane na půli cesty.
7)
Dobrota. Laskavost.
a)
Předchozí vzácné hodnoty vytvářejí dobrou atmosféru i vnitřní stabilitu.
b)
Laskavost a dobrota jsou fakticky činy.
c)
Duch svatý vede k činům.
d)
Jednání ve prospěch druhého.
8)
Věrnost. Leccos bylo zmíněno už při trpělivosti.
a)
Boží věrnost vůči nám lidem.
b)
Naše věrnost vůči Bohu. Kéž by se na to Bůh mohl spolehnout.
9)
Tichost.
a)
Blahoslavení tiší. Obdrží dědictví na zemi.
1.
Překvapivé. Dědictví na zemi obdrží tiší a nikoliv ti, kdo mají široké lokty a prosazují sebe.
2.
Neuvěřitelné. Tiší obdrží zemi za dědictví. Nebo: Dědictví na zemi.
3.
To ovšem může být jen v KB a nikoliv zde na zemi.
b)
Tiší. Ne ušlápnutí a nevýrazní.
1.
Ne vyčkávači a nezúčastnění pozorovatelé v ústraní.
2.
Já si počkám, jak se to vyvine, vyvrbí, vystříbří, jak to dopadne.
c)
Tichost.
1.
Pokora.
2.
Brát jeden druhého za důstojnějšího sebe.
10)
Sebeovládání.
a)
Častý problém v lidském postoji a jednání.
b)
Ne tolik zdrženlivost a askese.
c)
Ochota a umění podrobit se zákonu lásky, radosti a pokoje.
d)
Sebeovládání je podle názoru mnohých největší problém člověka.
1.
Víme, co je třeba (udělat).
2.
Neschopnost udělat to.
3.
Člověk nemá sílu poznané dobré učinit, vykonat.
e)
Výzbroj k tomu, abychom ovoce Ducha dokázali uplatnit.
1.
Žít nově.
2.
Odevzdat se do moci Ducha svatého.
3.
Jít jedním směrem s Duchem svatým.
11)
Jestliže víme, že jsme Duchem Božím živi, dejme (nechme) se Božím duchem také vést.

Poznámky:

1)
Katalogy ctností.
a)
Běžné v antice.
1.
Čeho se má člověk držet.
2.
Jak žít.
b)
Pohanští učitelé mravnosti předkládali rozmanité seznamy přitažlivých a nezpochybnitelných ctností.
2)
Pavel. Co považovat v životě věřícího člověka za důležité.
a)
Doba Pavla.
1.
Zhroutily se republikánské ideály.
2.
Císařství. Koncentrovaná (koncentrující se) moc.
b)
Mravní uvolněnost.
1.
Rozklad.
2.
Hledání opojení.
c)
Orientální pohanské kulty se stěhují do Říma.
1.
Opojná náboženství v Římě. Tajúplnost.
2.
Orgiastické kulty.
3.
Příznačné pro dobu duchovní a mravní krize.
d)
Moderní doba.
1.
Spiritismus.
2.
Indická náboženství.
3.
Náboženství štrejchnutá indičností.
4.
Náboženské módní vlny. V Americe. V Evropě.
5.
Nahradit (vyplnit) prázdnotu srdce.
e)
Novoplatonismus.
1.
Oprostit se od hmoty.
2.
Zírat na svět idejí.
f)
Gnose.
1.
Oprostit se od vášní.
2.
Ale i od touhy po moci a bohatství.
3.
Pohrdat pozemskostí.
4.
Toto propagovali lidé materielně dobře situovaní a zabezpečení. Hledali ke svému zajištěnému a zabezpečenému dobrému bydlu ještě duchovní (spirituální) nadstavbu.
g)
Epikurejismus.
1.
Carpe diem. Trhej dne.
2.
Užít (si) života pro sebe. Soukromí. Privátní život.
3.
Požitkářství.
4.
Když se nelze prosadit (uplatnit) v životě, tak se koncentrovat na soukromou sféru svého života.
5.
Ne vždy hedonistické vulgární požitkářství. Kultivovaný konzum.
6.
Kulturnost. Vkus. Soukromí.
7.
Fajnšmekr. Estétství.
h)
Stojci.
1.
Vnitřní svoboda. Od věcí i od lidí.
2.
Co máme a co nemáme ve své moci. Co mohu očekávat a co očekávat nemohu.
3.
Drsná střízlivost.
4.
Smrtelnost. Umírat s gestem hrdosti.
5.
Osvobodit se od citové vázanosti.
6.
Klid duše.
7.
Ataraxie.
3)
Křesťanství.
a)
Osvobodivé řešení. Ovoce Ducha svatého.
b)
Přitakání plnému životu.
c)
Spása. Záchrana do vyprahlosti života.
d)
Víra znamená určitý životní program.
1.
Svatý způsob života.
2.
Odlišný život.
e)
Nebezpečí přetažení odlišnosti.
1.
Nebezpečí izolace a moralismu.
2.
Pohrdání. Nadnesenost. Pravý důraz může být přehnán do krajnosti.
3.
Jepičí soustředění na odlišnost.
f)
Křesťanství. Jiné východisko a zaměření života. Odlišnost: Dary Ducha svatého. Láska, radost, pokoj a další.
g)
Ideál člověka.
1.
Sebeprosazení.
2.
Křesťanství: Prosazení KB. Řády JK.
3.
Ovoce Ducha svatého stojí proti ideálu světa.
h)
Opak ovoce Ducha svatého: svět.
1.
Místo dobroty dravost a krutost.
2.
Kříž JK je protikladem antických soch.
4)
Krotkost.
a)
Mírnost. Středmost. Zdrženlivost. Laskavost.
b)
Opak: Dravost.
5)
Drobné situace života člověka.
a)
Narážení.
b)
Postoj života.
c)
Přístup k životu.
d)
Opak dravosti.
e)
V církvi se po VLR taktně mlčí o mnoha věcech.
1.
Tržnost pronikající stále víc do církve.
2.
Všecko je i v církvi stále víc jen o penězích.
f)
Banální situace každodenního života.
1.
V tramvaji. V nacpaném autobuse.
2.
Za totality ve frontě na maso a banány.
3.
Odráží to celkový přístup k životu.
4.
Popudlivost. Dravost. Na úkor druhého.
g)
Zdrženlivost.
1.
Mít na uzdě sebe. Panovat nad sebou. Opanovat se. Vzít sebe do zajetí.
2.
Zvládnout lidské situace.
3.
Krotit sobectví.
4.
Nezneužít vztahů mezi lidmi.
5.
Zábava. Slova. Řeči.
6.
Jídlo. Pití.
7.
Skutky pomoci a nepomoci.
6)
Ne výčet paragrafů.
a)
Ne zákonictví. Ukazatel k situaci. Základní pravidlo. Kristovská cesta. Ne hledání vavřínů hrdinů.
b)
Konkrétní situace života člověka.
c)
Ukáže se, zda máme Ducha svatého.
7)
Směr života.
a)
Rodí se skrze víru.
b)
Proměna života Duchem svatým.
c)
Boží moc k novému životu.
d)
Tvorba nového společenství.
8)
Velká otázka: Má církev Ducha svatého?
a)
Zda se v církvi projevuje ovoce Ducha svatého.
b)
Vidíme ovoce Ducha svatého?
1.
Jak hodnotíme lidskou velikost?
2.
Co je z Ducha svatého.
3.
Kariéra v církvi.
4.
Prosté vyznavačství.
5.
Člověk chce být viděn a oceňován i v církvi. Nejen finančně.
9)
Nebezpečí a riziko nadnesenosti nad světem v naší církvi v současnosti příliš nehrozí.
a)
V některých menších církvích stále ano.
b)
Vyhraněné skupiny. Otřou se o svět, ale nezametou si před vlastním prahem.
c)
Duch světa pronikl až příliš do církve.
1.
Příliš i v církvi uvažujeme jako lidé světa.
2.
Měřítka velikosti a slávy.
3.
Podle vnějšího úspěchu.
4.
Na pěkné šaty a naditou peněženku dáme víc než na vyznání.
10)
Dobrota. Dobrotivost. Laskavost.
Situace života.
a)
Je třeba prosadit něco, co je správné a dobré. Metody. Laskavost. Když to ale druzí nechápou.
b)
Vztahy k lidem. Děti. Sousedé. Pracoviště. Rodina.
c)
Udělat o něco málo víc než musíme.
d)
Nevyužívat chyb druhého.
e)
Nevěřit pomluvám. Aspoň je nešířit.
f)
Vnitřní síla k překonání konfliktů. Způsob řešení situace.
g)
Umění nechat si rozházet své plány. Změna programu.
h)
Ochota odpustit.
11)
Věrnost.
a)
Věrnost i víra. Česky: Věra.
b)
Věrnost z Boží strany vůči nám.
c)
Naše věrnost Bohu. Poslání života.
d)
Věrnost až do smrti. Hus. I Zacenu utrpení.
e)
Lidská věrnost. Manželství. Rodina. Přátelství.
f)
Věrnost ve vině. Nedorazit. Pozvednout. Odpustit. Druzí i my.
g)
Věrnost úkolu. Práce. Poslání. Nápory. Proti větru.
h)
Církev. Sbor. Práce v církvi. Společenství.
i)
Koloským 2,6-15.
j)
Obnovování věrnosti.
1.
Polevuje to. Upevňovat. Znovu si ji uvědomovat.
2.
Zamyslet se.
3.
Dobré předsevzetí. Moderní výraz: Vůle k tomu.
k)
Budiž věrný až do smrti.
1.
Platit i životem.
2.
Vytrvalost. Časově.
l)
Věrnost něco stojí.
1.
Lehce se to říká a poslouchá.
2.
Láska nese samočinně důsledky.
m)
JK. Důkaz věrnosti: Kříž.

12) Láska.

a)
Psané konkrétní předpisy. Návody. Vodítka. Směrnice. Ukazatel směru. Šipky. Jak a v čem se má láska projevovat. Není to od zlého, jak se někteří nemyslivci v církvi občas domnívají a jak o tom pohrdlivě mluví.
b)
Vždy nové rozhodnutí. Situačnost lásky.
c)
Všeobecná láska. Všeobjímající láska. Náruč je (slovně) otevřena tak doširoka a dokořán, že v ní nikdo nezůstane. Všichni ze slovně proklamativně otevřené náruče vypadnou.
d)
Konkrétnost lásky. Odpovědnost. 1 Korintským 13.
e)
Katalogy ctností a neřestí. Těsná souvislost s láskou je pochopitelně nasnadě.
f)
Eros und agapé. Filia.
g)
Rozdělování lidí. Okruhy. Bližší, vzdálenější.
h)
O lásce se mnoho mluví.
1.
Vážná otázka.
2.
Více dělat v praxi.
3.
Nemilovat pouze jazykem (slovem), ale skutkem a doopravdy (v pravdě, vpravdě).
4.
Láska. Osnova:
a)
Ovoce Božího ducha. Plody. V člověku. Při člověku. Důsledky víry v životě.
b)
Kontrast. Opak lásky v různé podobě a obdobě.
1.
Křiklavé. Drastické. Dramatické.
2.
Sociální necitlivost. Sobectví. Koncentrace na sebe.
c)
Láska v dilematech.
1.
Všichni jsou pro všeobecné řeči o lásce.
2.
Konec krásných řečí o lásce. Až dojde na lámání chleba a konkrétnosti.
d)
Druhy lásky:
1.
Filia. Přátelství. Většinou rovní partneři.
2.
Eros.
- Do ut des. Dávám, abych dostal. Reciprocita. Známý známému. Vzájemná pomoc. Vycházet v dobrém s lidmi. Prospěšnost navzájem.
- Ale i láska navíc: Mateřská láska. K blízkým. Vyjímečně k cizím. Sluha vůči pánovi v praxi. Zachrání mu život jako hrdina. Ne obvykle naopak. Obětavost lékaře, sestry. Infekční prostředí.
3.
Agapé. Boží láska. Oběť JK. Za cizí, i za zlé.
e)
Láska. Pravda. Milosrdenství. Láska bez pravdy není skutečnou láskou.
f)
Společenství církve.
1.
Tam píše Pavel.
2.
Záleží na agapé. Příprava na KB. Paprsky světla. Anti-tržnost. OběŤ. Pomoc. Společenství domova.
g)
Konkrétně v bibli:
1.
Matouš 25. Poslední soud.
2.
1 Korintským 13. Chvála svaté lásky.
3.
Milosrdný Samaritán. Lukáš 10.
4.
Pouštěj chléb svůj po vodě.
5.
Blahoslavení milosrdní. Kázání na hoře. Matouš 5-7.
6.
Římanům 12. Ježíšovo kázání na hoře v praxi života církve.
7.
Tichost.
a)
Čtení: Efezským 5,21-6,9. Pokora. Znak nového života.
b)
Zříci se vlastní vůle. Otevřenost pro Boží věci.
c)
Pokora.
d)
Ne povahová záležitost. Flegmatismus.
e)
Blahoslavení tiší, pokorní. Filipenským 4,5. Mírnost.
f)
Izaiáš 53. Žalm 126. Čtení.
g)
JK. Tichý. Pokorný srdcem.
h)
Genesis 32. Jákob. Noční modlitební zápas u potoka Jabok. Jde vstříc Ezauovi. Pokorné spolehnutí (se) na Boží pomoc.
i)
Opak tichosti. Kontrast. Komenský: Samosvojný člověk. Ne Boží vůle.
j)
Ne recept, ale kvas. Boží dar. Duch svatý. Ovoce. Důsledky nového života. Projeví se to v mezilidských vztazích.
k)
Boží cesta. Návod. JK.
l)
Opak: Dravost.
m)
Středmost. Sebeovládání.
15)
Radost.
a)
Filipenským 4,4. Radujte se v Pánu vždycky.
b)
Písně:
1.
Radujme se vždy společně.
2.
V sjití tomto pravme sobě. Jaká radost v Páně domě.
3.
Ó jak vzácné štěstí pro mne. Ježíš můj že přítel je.
4.
V tvé síle, PB náš.
c)
Lidé bez radosti.
1.
Mnoho lidí ve světě. Hlad. Bída. Nemohou se rozvinout v životě. Strádání. Nemoc. Postižení. Ukusování radosti.
2.
Co dělat. Sami pro sebe. Pro druhé.
16)
Pokoj.
a)
Efezským 2,11-18.
b)
Petr Chelčický. Husitský mírotvorce. Mluvil o pokoji v prostoru vytvořeném táborskými zbraněmi.
c)
Smíření.
1.
Veliká věc, když k tomu dochází mezi lidmi.
2.
Veliká věc, když k tomu dochází v církvi.
d)
Lidský a Boží pokoj.
1.
Boj za mír.
2.
Působení Ducha svatého.
e)
Druhy pokoje:
1.
Řecký pokoj. Příměří v bojích mezi městskými státy.
2.
Pax romana. Římský mír. Okovaná bota římského legionáře přináší pokoj.
3.
Šalom. Biblický pokoj. Pokoj vycházející zvnitřku. Souvislost s vírou v Boha je nepřehlédnutelná.
f)
Nastolení pokoje.
1.
Revoluce.
2.
Ponechání daného stavu, až se to vykrystalizuje.
3.
Parlamentní cesta. Pokojná forma.
4.
Kázání evangelia. Obrovská křesťanská víra podporovaná ještě větší křesťanskou nadějí, že SB utváří nitro člověka a vytváří spravedlivé předpoklady pro nastolení pokoje mezi lidmi.
g)
Nespravedlnost. Působí nepokoj.
h)
Kde je Duch svatý, tam je pokoj.
1.
Obráceně: Kde není pokoj, tam není Duch svatý.
2.
Mnohdy mnohé formy (podoby) nepokoje v církvi tam, kde se lidé halasně dovolávají Ducha svatého.
i)
Pokoj v bibli.
a)
Ne izolovaná záležitost.
b)
Některé souvislosti.
1.
Pravda.
2.
Spravedlnost.
3.
Milosrdenství.
4.
Svoboda.
5.
Zajištěný život. Klidně pod svým vinným kmenem bude každý bydliti. Micheáš 4.
6.
Osobní pohoda v životě.
7.
Nemoci.
8.
Smíření mezi lidmi.
j)
Všichni jsou prý pro pokoj.
1.
Každý myslí (na) něco jiného. Někdo myslí hodně jen na sebe.
2.
Proměna člověka. Od Ducha svatého.
k)
Vtip: Mami, Franta mi nafackoval, co mám dělat? Matka: Je ten Franta silnější nebo slabší než ty?
l)
Zábrany pokoje. Co narušuje pokoj. Např.:
1.
Závist.
2.
Nespravedlnost.
3.
Lež.
4.
Vina.
m)
Střežit pokoj jako oko v hlavě.
1.
Stojí to za to.
2.
Námaha. Aktivita.
3.
Nezbytnost občasných rizik. Někdy je nutno podat ruku jako první.
4.
Udržovat pokoj.
5.
Freundschaft pflegen. Frieden pflegen.
n)
Gram míru je lepší než tuna vítězství. Vítězství vychází přečasto setsakramentsky draho.
o)
Církev. Záblesky pokoje z KB.
p)
Příklad pokoje. Učedníci JK.
1.
Různí lidé. Protiklady. Bez JK by se nikdy nedali dohromady.
2.
Publikán (celník) Matouš Lévi. Kolaborant s římskými okupanty. Pomáhal udržovat římskou nadvládu v Judsku.
3.
Muži s náběhem k zélotství (tehdejší partyzáni, bojovníci v národně osvobozeneckém boji, teroristé). Šimon Zélota. Jidáš Iškariotský.
4.
Ke sjednocení (k pokoji) došlo tak, že lidé nechali vzadu svou minulost a společně se zaměřili v pohledu víry k JK.
q)
Blahoslavení pokojní. Matouš 5. Činitelé pokoje. Strůjcové pokoje. Mírotvorci. Pokojtvorci.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.