1 Korintským 15,12-20.

(Kázání Nový zákon -> 07 1 Korintským)Velikonoce.

Text:

1
Korintským 15,12-20.
2
Když se tedy zvěstuje o Kristu, že byl vzkříšen, Jak mohou někteří mezi vámi říkat, že není zmrtvýchvstání? Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zemřeli.

Čtení:

Izaiáš 25,1-9. Lukáš 24,13 dál. Žalm 90. 1 Korintským 15,1-20.
1
Korintským 15,12-20.
12
Když se tedy zvěstuje o Kristu, že byl vzkříšen, jak mohou někteří mezi vámi říkat, že není zmrtvýchvstání?
13
Není-li zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus.
14
A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše víra klamná, a klamná je i vaše víra,
15
A my jsme odhaleni jako lživí svědkové o Bohu: dosvědčili jsme, že Bůh vzkřísil Krista, ale on jej nevzkřísil, není-li vzkříšení z mrtvých.
16
Neboť není-li vzkříšení z mrtvých, nebyl vzkříšen ani Kristus.
17
Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších,
18
A jsou ztraceni i ti, kteří zesnuli v Kristu.
19
Máme-li naději v Kristu jen pro tento život, jsme nejubožejší ze všech lidí!
20
Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli.

Osnova:

1)
Nová stupnice hodnot. Smrt nemá poslední slovo.
2)
Radost.
3)
Naděje.
4)
Odpovědnost.

Postup:

1)
Bible o vzkříšení JK.
a)
Zdrženlivost. Obrazy. Kulisy.
b)
Chybí popis. Nebylo diváků.
c)
Svědkové vzkříšeného, ne vzkříšení.
1.
Pilíř víry.
2.
Dosah pro přítomnost i pro budoucnost.
2)
Korint.
a)
Vznos víry.
1.
Do sedmého nebe.
2.
Zážitek setkání se vzkříšeným.
3.
Člověk se vznáší vzhůru.
b)
Někomu nestačí ani rodný jazyk.
1.
Sdělit zážitek a prožitek víry.
2.
Úžasný zážitek.
c)
Vše už je zde a nyní.
1.
Není třeba už pozdějšího vzkříšení.
2.
Zajímavý myšlenkový zkrat víry na základě mimořádného osobního (subjektivního) zážitku.
3.
Ze samé radosti pro přítomnost a v přítomnosti se zapomíná na dovršení v budoucnosti.
3)
Pavel.
a)
Ještě nemáme všecko.
b)
Naděje. I pro ty, kdo už umřeli.
c)
Konečný výhled KB.
d)
Proměna vzkříšením.
e)
Nedokonalé se promění v dokonalé.
f)
Kristus je prvotina, záloha, závdavek.
4)
Nejasné:
a)
Hned po smrti budeme u Pána.
b)
Vzkříšení až v nejposlednější den.
c)
Protiklad jen v našich očích. To, co se nám jeví jako časově rozdělené a případně i nesmírně vzdálené, může být v Božím pojetí viděno jinak.
5)
Budoucnost.
a)
Opak přítomnosti.
b)
Soud nad přítomností.
6)
Lukáš 24.
a)
Vzkříšení je skutečnost z jiného světa.
1.
Učedníkům se otevírají oči.
2.
Postupně.
3.
Nástroj pochopení: Slovo a svátost.
b)
Poznání víry vytrhuje i z krátké přítomnosti.
1.
Nadšení.
2.
Jazyky.
3.
Blouznivci v Korintu.
4.
Dojem:
- už jsme u cíle.
- Máme to.
c)
Plnost božích darů.
1.
KB je už mezi námi.
2.
Radostné a plné prožívání víry.
d)
Nesnášenlivost vůči těm, kdo zůstávají pozadu.
1.
Neodpovídají jejich měřítkům.
2.
Domnělá (lepší, větší) duchovnost působí tříštění.
3.
Tak zvaní moc duchovní věřící rozdělují sbor.
4.
Pýcha, nadřazenost, sebespokojenost.
e)
VP. Měla by lidi spojovat, sjednocovat.
f)
Ti moc duchovní viděli už jen sebe, ne ostatní.
1.
Oddělovali se od druhých.
2.
Nestačí jim už společná shromáždění.
3.
Našli si sobě rovné, lepší.
7)
Pavel obrací jejich pozornost:
a)
Budoucí vzkříšení.
1.
Pokorné čekání.
2.
Máme se na co těšit.
3.
Co vyhlížíme.
4.
Potěšovat se tím v zápasech a protivenstvích a pokušeních.
5.
Naděje v našich prohrách a selháních.
b)
Duch svatý zpřítomňuje JK.
1.
Předzvěst KB.
2.
Závdavek, záloha před velkou dobírkou.
3.
Boží sláva se zjeví v plnosti v budoucím věku.
8)
Poslání. Efezským: Žijte v lásce. Jako Kristus miloval nás a sám sebe dal za nás jako dar a oběť, jejíž vůně je Bohu milá.

Poznámky:

1)
Valí se smysly a nesmysly z východu. Orient. Indie.
2)
Samotné vzkříšení není problém. Lidé jsou ochotni věřit kde čemu.
3)
Otázka: Jak můžeme pomoci zvěsti o JK. Převtělování. Určitá atmosféra. Anulováno pohoršení vzkříšení JK.
4)
Vzkříšení je objektivní vize. Nefotografovatelná skutečnost. Tedy: prázdný negativ. Asi jako obraz čočky, rozptylky, lze vidět, ale nelze ho fotografovat.
5)
Všecko je možné, ale nic není jisté a zaručené.
a)
Novinářské kachny.
b)
Bílá paní. Diskuse v televizi. Polovina devadesátých let. I někteří vzdělaní připouštějí možnost její existence.
c)
Ale: rozhovor s nemocným rakovinou. Co říci? Tady jde do tuhého.
6)
Lukáš 24.
a)
Dva z učedníků se vydali do Emauz. Pak se vrátili k jedenácti. Jednalo se o širší okruh učedníků.
b)
Emauzy, hebrejsky Chamat, Teplice. SZ: Kudy se chodí do Emat, teplý pramen. Kolem Jeruzalema nebyly žádné teplé prameny.
c)
Technická věc: Oni dva učedníci se vraceli v noci. Brána města byla zavřena. Branka, zřídka kdy pustili dovnitř. Asi to šlo za bakšiš. Flaška v nějaké podobě hrála roli i ve starověku. Doba velikonoc, mnoho poutníků. Exegeti o tom nic neříkají.
d)
Provaz, žebřík. Jiná možnost, jak se dostat přes hradby do města. Jenže jeruzalemské hradby byly vysoké asi 15 metrů. Kdyby se někdo v noci škrabal přes ně, bylo by to víc než podezřelé.
7)
Dotaženo racionálně, pragmaticky. Jde o dotazy jako od konfirmanda.

Postup:

1)
Důsledky víry ve vzkříšení.
a)
Změna stupnice hodnot.
b)
Radost. JK umřel za nás, pro nás. Bez vzkříšení JK by naše víra byla klamná. My bychom pak byli lživí svědkové sebeklamu.
c)
Jistota a naděje.
d)
Odpovědnost. Poslední soud.
2)
Klamné naděje.
a)
Ideologie.
b)
Náboženství. Přirozená náboženskost.
c)
Privátní štěstíčko. Osobní sféra života. Stojci. Epikurejci.
d)
Propast zoufalství. Tady začíná peklo. Opuštěnost. Zmar. Dál už nic.
e)
Epikurejci: Carpe diem. Trhej dne. Užívat si života. Přehlušit opuštěnost. Stejná podstata stylu života v každé době.
f)
Důsledky cesty člověka: Sebeprosazení.
3)
Závěr.
a)
Ubohost života bez víry ve vzkříšení.
b)
Evangelium. Naděje. KB.
c)
Naděje ve vzkříšení je něco jiného než naděje na lepší budoucnost.

Poznámky:

1)
Řešení Řeků.
a)
Filosofie.
1.
Apatie. Stoicismus.
2.
Epikurejismus. Užívat si života.
b)
Náboženství.
c)
Obchod. Materialismus. Peníze.
2)
Křesťanství stojí na víře a padá s vírou ve vzkříšení JK z mrtvých.
a)
Bez této víry by z křesťanství zbyla nanejvýš jenom líbivá filosofie, resp. Filosofování.
b)
Člověk by s tím třeba vystačil sice až do smrti, ale dál by už pro něj nebylo nic.
3)
Velikonoční cyklus kázání 05.
a)
Velký pátek, ráno: Matouš 27,39-51. JK umírá. Kde není Bůh, tam je tma. Hroutí se základní jistoty člověka: Světlo, pevná půda pod nohama, kosmický řád, chrámová opona, duchovní jistoty. Narušení světa, v němž člověk žije.
b)
Velký pátek, večer. Marek 15,39. Stejná fakta pro všechny přítomné u kříže. Různé reakce lidí: Otevřený posměch a výsměch. Lhostejnost, diváctví. Pláč, lítost. Pohanský setník vyznává: Ten člověk byl opravdu Boží syn.
c)
Neděle velikonoční. Jan 20,1-10. Vzkříšení JK je centrum křesťanské víry. Zmrtvýchvstání JK. Základ křesťanské víry. Touto vírou pevně opřenou o realitu Ježíšova zmrtvýchvstání křesťanství stojí, pevně stojí.
Bez této víry založené v realitě faktu Ježíšova vzkříšení z mrtvých křesťanství padá jako takové. Zbyla by z něj nanejvýš líbivá filosofie, resp. Spíše jen individuální filosofování. Sice krásné a pěkné, ale jen do konce života lidského individua.
d)
Pondělí velikonoční. 1 Korintským 15,12. Důsledky a dosah víry ve vzkříšení JK z mrtvých a reality vzkříšení JK pro běžný život a do obyčejnosti života člověka.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.