1 Korintským 1,4.

(Kázání Nový zákon -> 07 1 Korintským)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Konec práce faráře ve sboru.

Text:

1
Korintským 1,4.
4
Stále za vás Bohu děkuji pro milost Boží, která vám byla dána v Kristu Ježíši.
5
On vás obohatil ve všem. V každém slovu i v každém poznání.

Čtení:

Efezským 1,1-3. 13-19.
1
Pavel z Boží vůle apoštol Ježíše Krista, bratřím věrným v Kristu Ježíši:
2
Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
3
Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás v Kristu obdařil vším duchovním požehnáním nebeských darů;
4
V něm nás již před stvořením světa vyvolil, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří.
5
Ve své lásce nás předem určil, abychom rozhodnutím jeho dobroty byli skrze Ježíše Krista přijati za syny
6
A chválili slávu jeho milosti, kterou nám udělil ve svém Nejmilejším.
7
V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost,
8
Kterou nás zahrnul ve vší moudrosti a prozíravosti,
9
Když nám dal poznat tajemství svého záměru, svého milostivého rozhodnutí, jímž si předsevzal,
10
že podle svého plánu, až se naplní čas, přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu.
11
On je ten, v němž se nám od Boha, jenž všechno působí rozhodnutím své vůle, dostalo podílu na předem daném poslání,
12
Abychom my, kteří jsme na Krista upnuli svou naději, stali se chválou jeho slávy.
13
V něm byla i vám, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium o svém spasení, a uvěřili mu, vtisknuta pečeť zaslíbeného Ducha svatého
14
Jako závdavek našeho dědictví na vykoupení těch, které si Bůh vydobyl k chvále své slávy.
15
Proto i já, když jsem uslyšel o vaší víře v Pána Ježíše a lásce ke všem bratřím,
16
Nepřestávám za vás děkovat a stále na vás pamatuji ve svých modlitbách.
17
Prosím, aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal ducha moudrosti a zjevení, abyste ho poznali
18
A osvíceným vnitřním zrakem viděli, k jaké naději vás povolal, jak bohaté a slavné je vaše dědictví v jeho svatém lidu
19
A jak nesmírně veliký je ve své moci k nám, kteří věříme.

Postup:

1)
35 let práce ve sboru.
2)
Děkuji za vás.
a)
Bohu.
b)
Skoro v každé epištole.
c)
Dík za lidi ve sboru, který Pavel poznal.
3)
Zvykli jsme si ve sborech slýchat kázání mnohdy jako kárání.
a)
Výtky. Napomínání. Urputné povzbuzování.
b)
Málo dovedeme jedni za druhé děkovat.
c)
Jistě není mezi námi vše takové, jaké by mělo a mohlo v dobrém být.
d)
V apoštolské církvi nebylo také vše jen dobré.
e)
Přece za ně Pavel děkoval.
4)
Byla jim dána Boží milost v JK.
a)
Oni ji přijali.
1.
Bůh je vyvolil ke spáse.
2.
Posvětil je vírou a duchem k pravdě.
b)
Jsme společně zakotveni v Boží milosti.
1.
Společný duchovní základ.
2.
Úžasná věc.
3.
Máme kolem sebe lidi, kteří mají spolu s námi společnou, stejnou jistotu.
4.
V životě i ve smrti.
5.
Přijímáme Boží milost a žijeme z Božího Ducha.
6.
Nejužší vzájemnost.
7.
Bližší než společenství krve rodiny nebo společných zájmů.
8.
Za to se sluší děkovat.
c)
Realistická poznámka: Jen aby se nejednalo jen o kýžený ideál nebo o nadnesené bezmyšlenkovité farářské fráze či o církevní floskule.
5)
Přes 3 desetiletí smím stát na tomto Božím základě v tomto sboru.
6)
Jednoznačně musí být zdůrazněna Boží milost.
a)
Lidé mohou být spojeni horlivostí, přísností, náboženskými prožitky, nejrozmanitějšími pocity.
b)
Pavel: Vám byla dána Boží milost.
1.
Bez ní by vše ostatní ztrácelo smysl.
2.
Milost přichází od Boha, z Boha.
c)
Boží vůle.
1.
Nikdo ji nemůže umenšit ani zrušit.
2.
Ani opominout.
3.
Ani odsunout na podřadné místo nebo přesunout na vedlejší kolej.
4.
Kdykoli se tak dálo, Pavel nemohl za lidi děkovat.
d)
To nejkrásnější, co můžeme říci jeden o druhém: Byla vám dána Boží milost. Bůh vás vyvolil ke spáse.
7)
Projevy boží milosti.
a)
Řečnický výkon.
1.
Svědčit jiným. Kázat SB.
2.
Pavel neměl o svém řečnickém umění velké mínění. Nezdůrazňuje to.
3.
Jeden z nástrojů svědectví o JK: kázání.
b)
Mimořádný způsob života.
1.
Pavel takový nějaký mimořádný způsob života nevedl.
2.
Pracoval svýma rukama.
c)
Pavel snášel nejedno ponížení a pohrdání.
1.
Utrpení.
2.
Žádný velký životní úspěch, sláva, lesk.
d)
Lidé ve sborech přijímali jeho slovo jako SB.
1.
Určité (lidské) zadostiučinění pro Pavla.
2.
Dividendy na posledním Božím soudu.
8)
Společná desetiletí prožívaná ve sborové práci.
a)
Přijímali jsme Boží milost.
b)
Uprostřed obyčejného života a každodenní práce.
1.
Obé patřilo k sobě.
2.
Směli jsme to pociťovat.
3.
Smíme to zpětně vidět.
c)
Setkání.
a)
Slavnostní chvíle. Nedělní bohoslužby. Shromáždění v týdnu. Biblické hodiny. Mládež. Děti. Pěvecký kroužek. Mimořádná a další shromáždění.
b)
Společná práce. I v oblasti hospodářské. Údržba sborových budov. Opravy. Stavba fary. Opravy. Práce lidskýma rukama.
c)
Služba slova. Spojeno s provozem sboru. Zároveň tu znělo nejen slovo lidské.
d)
Pohřební shromáždění. Pod zorným úhlem věčnosti.
9)
Kolik bohoslužeb. Neděle, svátky. 60 za rok. Vděčnost za všechny posluchače. Našli si čas přicházet. Touha. Soustředěnost.
10)
Pavel děkoval za lidi.
a)
Viděl je pravdivě podle skutečnosti.
1.
Neidealizoval si je.
2.
Děkoval za konkrétní lidi, ne za anděly.
b)
Ani nám by lidské chyby a nedostatky neměly bránit v tom, abychom jedni za druhé děkovali.
1.
Dík za všechny, ne jen za některé.
2.
Kdo byli ve sboru. Kdo pravidelně přicházeli i nepřicházeli.
3.
Přesto projevovali lásku a vztah k církvi.
c)
Ti, kteří nepřicházeli.
1.
Nebylo mi to lhostejné.
2.
Zvěstovatel: bolestná zkušenost. Klade si otázku, proč nedokázal zaujmout.
3.
Povzbuzuje k účasti, zájmu o SB.
4.
Riziko: Aby to nevypadalo, že volá k sobě.
5.
Nezájem o SB sráží kazatele.
d)
SB vyzývá: činit prosby a díkůčinění.
1.
Za všechny lidi.
2.
Potřebují to.
3.
Boží milost je potřebná i jim.
e)
Mnozí nepřicházeli. Neměli dost sil. Stáří. Nemoci. Stárnutí. Únava. Nápory života. Rytmus modernícho života. Vypětí v práci.
1.
Já. Pokorně přiznávám.
2.
Nedovedl jsem vždy vše říci tak, aby se to dotklo výrazně lidských srdcí. Jak bych chtěl. Jak by to mělo být řečeno. Aby to mělo velkou vnitřní přesvědčivost a sílu.
3.
Aby se Boží pravda stávala všem nesmírně blízkou a mocnou skutečností.
11)
Křty.
a)
Radost z nových dětí v rodině i ve sboru.
b)
Počet. Vděčnost za to, že za těch 35 let to bylo přes 300 pokřtěných dětí.
c)
Konfirmace. Převážná část z pokřtěných dětí procházela náboženskou výchovou ve sboru (nedělní škola, biblické hodiny pro děti, předkonfirmační a konfirmační příprava) a dospěla ke konfirmaci.
d)
Kdo zůstal.
1.
Po konfirmaci jen část pokračovala ve sdružení mládeže. Někteří několik let. Jednu dobu jsme ve sboru měli skupinu mládeže se 40ti mladými lidmi.
2.
Někteří se odstěhovali jinam. Tam většinou nezakotvili v tamních sborech.
3.
Někteří se nestali aktivními členy sboru, ale zůstali pravidelnými přispěvateli na sbor a občasnými návštěvníky některých shromáždění. Jednalo se především o shromáždění vánoční, ne už dolik velikonoční. Ovšem i o shromáždění pohřební, zvláště když se jednalo o někoho ze sousedství. Projevovala se vesnická a sborová solidarita a soudržnost.
4.
Někteří přišli na mimořádná shromáždění s hostem. Jiní zase projevili zájem o koncerty ve sboru.
5.
Těch, kdo odpadli od církve a zůstali v okruhu sboru, není příliš. Jsme si vědomi dluhu vůči nim. Nedokázali jsme jim věrohodně přiblížit SB a práci a činnost církve a sboru.
12)
Sňatky. Oddavky. Církevní požehnání sňatku.
a)
Radost ze společné cesty.
b)
Při důležitém životním kroku se novomanželé a později (po VLR) snoubenci rozhodli postavit se pod Boží pravdu.
13)
Děkovat za lidi.
a)
Nemáme při nich vidět jen jejich chyby a nedostatky.
b)
I kazatel je jen člověk a má také chyby a nedostatky.
c)
Především je třeba vidět Boží milost.
d)
Bůh zve všechny.
14)
Pohřby.
a)
Díky za všechny lidi.
b)
Kdo nás předešli.
1.
Už tu nejsou.
2.
Pohřby. Kolik. Asi 12 za rok.
3.
Mnozí patřili k velkým oporám sboru.
4.
Je nám teskno za těmi, kdo odešli.
5.
Smíme za ně děkovat.
c)
Obcování svatých. KB. Společenství za hranicemi smrti.
15)
Když Pavel děkoval za sbor, už tam mezi nimi nebyl.
a)
Psal jim to odjinud.
1.
Byl nanejvýš jen několik let ve sboru, pak šel jinam.
2.
Sbor se neztratil. Trval a rostl dál.
b)
Sbor v Korintě nebyl závislý na Pavlovi, na člověku, ale na JK.
c)
Jiní kazatelé. Stejné evangelium. Důvod k děkování.
d)
Lidé v bývalém sboru se Pavlovi nikdy nestali lhostejnými.
1.
Vždy za ně děkoval.
2.
Láska k nim se ale nedala odloučit od lásky JK.
16)
Moje přání.
a)
Abych o vás mohl smýšlet v tomto směru.
b)
Kdykoliv v budoucnosti.
c)
Jako apoštol Pavel.
d)
Text. Stále za vás děkuji. Pro milost Boží, která vám byla dána v JK.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.