48. Stavění chrámu. 1 Královská 5-8.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Žalm 122,1: Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Pojďme do domu Hospodinova.

Čtení:

1
Královská 8,23-29.
Verše. Aggeus: Hospodin je v chrámě svatosti své. Umlkni před obličejem jeho všecka země.

Postup:

1)
Přání Davida: postavit v Jeruzalemě chrám.
a)
Centralizace kultu. Připravoval materiál a peníze. Tyrský král Chiran pomáhal. Izraelci nikdy nevynikali ve stavebnictví. Nákladné. Snaha sjednotit Izraele celistvě, i duchovně.
b)
Cedry libánské. Kácení. Tehdy strašná práce, vysloveně dřina. Na moři se plavily vory do Joppe. 70 kilometrů ručně se klády transportovaly do Jeruzalema. Kámen se tesal mimo stavbu. Vápenec. 80 000 řemeslníků. 70 000 nosičů. Náklady na mzdy, stravu, otroky.
2)
Čtvrtý rok své vlády začal Šalomoun stavět.
a)
7 let stavěl chrám. 13 let stavěl svůj palác. Ticho na stavbě. Všechno se opracovávalo jinde, mimo město. Ani hluk, ani křik nebyl na stavbě.
b)
Vnitřní stěny byly obloženy cedrem a pak zlatem.
c)
Rozměry: 30 metrů délka, 10 metrů šířka. 15 metrů výška. Rozdělení jako stánek úmluvy na poušti. Nákladné zařízení.
d)
Neoriginelní fénický vzor. Nic moc velkého. Tehdejší technické možnosti Izraelců byly menší. Ale nádherná výzdoba.
e)
Umyvadlo pro kněze. Měděná nádrž na hřbetech 12ti měděných volů. Další měděné věci. Moderní doba: Nedovedeme si ani představit tolik mědi.
f)
Oltář pro kadidlo. Stůl pro chleby. 10 svícnů ve svatyni. Vše zlaté.
g)
Nejsvětější svatyně byla obložena zlatem. Těžká látka z drahocenné tkaniny. Pro PB všše nejlepší. Ne zbytky nebo něco podřadného.
h)
Poznámka. Otázka obětavosti. Za co stojí víra. Co pro ni obětujeme: Čas. Finance. Zájem. Ale: Tehdy to neplatili lidé, ale král z daní, které vyždímal z lidí. Zkratkovitá aplikace o obětavosti.
i)
Fakticky se jednalo o reprezentativní královskou svatyni.
3)
Otevření chrámu. Slavnost. Přenesení truhly do nejsvětější svatyně. Šalomounova modlitba.
4)
Šalomoun požehnal lid, lidu. Fakticky fušoval kněžím do jejich rajonu.
5)
Slavnost posvěcení chrámu. Radost lidu. Oběti.
6)
Rozdíl od pohanských chrámů: Žádná socha božstva. Truhla smlouvy s desaterem. Schrána úmluvy. V tmavé nejsvětější svatyni. Nejvyšší kněz tam přicházel jednou za rok, oběť za hříchy lidu.
Víko truhly, slitovnice. Asi bylo potažené měděným plechem. Obětoval se asi olej.

Poznámky:

1)
Chrám. Místo, kde člověk pochopí:
a)
Kdo je Bůh.
b)
Kdo je člověk. Hranice člověka v čase i prostoru.
c)
Stojíme před Bohem. Boží láska k nám.
d)
Společenství věřících.
2)
Šalomoun: Hospodin nepřebývá v chrámě udělaném lidskýma rukama. Zvláštní a podivné. Mluví to při otevření dostavěného chrámu. Skromnost. Hospodin je víc. Nemůže ho obsáhnout žádná lidská snaha nebo stavba.
3)
Po návratu ze zajetí. Chrám staví lid, ne král. Chudší a menší chrám. Ale nyní se projevuje obětavost lidu. Lid přiložil srdce, ruce, peněženky.
4)
Pomalejší život tehdy. Proto jim vše tolik trvalo. Nebyla ani taková technika jako dnes.
5)
Dnešnímu svobodomyslnému člověku ovlivněnému křesťanstvím a osvícenstvím je proti mysli to otroctví, které je za Šalomouna samozřejmostí. Krásný chrám hospodinův má některé sociální trhliny, které ovšem není na povrchu hned vidět.
Nemilé věci na chrámu:
a)
Krev na Davidových rukou. Válečník připravoval peníze a materiál.
b)
Peníze vydřené na daních od obyčejných lidí. Král mohl být tedy při výzdobě chrámu velkoryse štědrý.
c)
Materiál od pohanů. Král Chiran z Týru. Fénický projekt chrámu.
d)
V chrámu je zabudována i nesvoboda otroků. Jejich bída, utrpení a i mnohé otrocké životy.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.