37. Saul. 1 Samuelova 8-14.

(Biblická dějeprava -> 1 Dějeprava Starý zákon)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Žalm 47,7-8: Zpívejte žalmy králi našemu. Bůh je král vší země.

Čtení:

1.
Samuelova 8,1-22.
1.
Samuelova 12,13 N. 1. Samuelova 14,24 n.

Písně:

607. 632.

Osnova.:

1)
Situace. Eli, synové. Samuel, synové. V obou případech nehodní synové, kteří nepokračovali v tom dobrém, co konali a vykonali jejich otcové.
2)
Lid chce krále.
a)
Jako pohané.
b)
Nápor nepřátel. Amon. Filistinci. Amalech. Moab. Edom. Vypalování pohraničí Izraele. Izrael se nezmůže na odvetu, obranu. Nejednota Izraele.
c)
Samuelovi synové. Soudci. Úplatnost. Neschopni postavit se do čela Izraele v boji. Zkorumpovaní aparátníci. Do charismatických vůdců dřívějších dob mají hodně (nedostižně) daleko.
d)
Starý Samuel. Už je neschopen vést Izraele do boje.
3)
Samuel se obrací k Hospodinu. Věřící člověk. Kam jinam se obrátit ve chvíli rozhodování, když se člověk octne na křižovatce života.
4)
Rady Samuele lidu. Upozornění.
a)
Pole. Vinice. Sady. Král to pobere mnoha lidem, aby se sám obohatil. Najde si způsob, jak to získat a jak obrat lidi.
b)
Práce na tom. Budou to dělat poddaní. Namnoze ti, kterým to dřív patřilo. Zisk z toho bude mít samozřejmě král.
c)
Synové: Sluhové a vojáci. Nejen pro obranu, ale i pro dobyvačné války krále. Budou sloužit pro královo pohodlí.
d)
Dcery. Služky. Budou sloužit králi pro jeho pohodlí a obšťastnění.
e)
Paláce. Dvůr. Paráda. Zaplatí to lidé. Král na to z lidí vymáčkne peníze.
f)
Vojsko. Válečné vozy: 600 šekelů, kůň 200 šekelů. Vůz měl 2 koně, tedy celkem 1000 šekelů stříbra. Krom toho je třeba platit bojovníky na voze a údržbu. Pastýř si za rok vydělal 3- 4 šekely. Dnes tank nebo tryskáč.
g)
Daně. Desátky. Dnes se ovšem platí víc, když připočteme různá pojištění a nepřímé daně, např. Z přidané hodnoty, za služby a pod.
h)
Lidé budou litovat. Ale bude už pozdě. Králi se nebude chtít z paláce.
5)
Hospodin a Samuel: Když lidé chtějí krále, tak ať mají dobrého, toho nejlepšího. Nejvhodnější kandidát v dané chvíli: Saul.
a)
Vytrvalost. Hledá oslice. 3 dny. Až do konce možností člověka.
b)
Víra. Zbožnost. Jde k Samuelovi.
c)
Mezi proroky. Charismatik. Dokáže se nadchnout.
d)
Postava. Síla. Statečnost. Mužnost.
e)
Pomazání. Tajné. Až se osvědčí. Autorita Samuele v zádech.
6)
Osvědčení. Amonitští chtějí dobýt město Jábes v Galád.
a)
Saul rozsekal své voly. Rozeslal kusy z volů po Izraeli s výzvou k boji: Kdo nepůjde, kdo neposlechne mobilisační výzvu, tomu Saul rozseká jeho voly.
b)
Poznámka: Do bojů nastupovali občané. Nebyla to záležitost otroků. Leda si občan vzal s sebou ještě doprovod služebníků.
c)
Noční útok. Překvapení Amonitští utekli. Pak je Saul skromný, když ho hledají, aby ho prohlásili králem.
7)
Text.
a)
Hospodin je král země.
b)
Král osobně v našem životě.
c)
JK. Král slávy.

Postup:

1)
Pohané kolem Izraele měli krále.
a)
Neomezení vládcové.
b)
Pokládali se za bohy. Dali se uctívat jako bohové. Kult osobnosti povýšený (vyvýšený) až do nebe.
2)
Izrael byl bez krále. Svrchovaným pánem byl Hospodin. Nejvyšší autorita na nebi, ale i pro zemi.
3)
Starý Samuel. Starší Izraele po něm žádají krále. Chtějí být jako jiní národové. Očekávání od krále:
a)
Král má spravedlivě soudit.
1.
Dosud byli jen více méně příležitostní soudci. Nejvyšší královský soud. Soudci byli mnohdy úplatní. Korupce. Korubční aféry, občasné i tehdy. Samuelovi synové byli nehodnými soudci. Eliho synové byli nehodnými kněžími.
2.
Idealizovaná představa, že král a jeho úředníci budou lepší.
b)
Král bude vůdce v boji. Organizovat armádu. Sílí nápory nepřátel.
4)
Situace.
a)
Příklad pohanů. Jsou s králem silnější.
b)
Slabost soudců. Příležitostní, charismatičtí vůdcové. Navíc občasná úplatnost soudců.
5)
Možná východiska.
a)
Návrat k Hospodinu. Zlepšit soudce. Riziko: I král je jen člověk. I on může být úplatný.
b)
Králové. Lepší organizace života v zemi. Administrativa. Stálá a trvalá administrativa.
6)
Hospodin Samuelovi: Je to urážka ne pro tebe, ale pro mne. Jde o pohrdání Hospodinem. Udělej jim krále, jak chtějí. Ale napřed jim vylož, co to znamená. Co bude král dělat.
a)
Pobere syny. Budou jeho sluhové a vojáci.
b)
Z vašich dcer nadělá služky.
c)
Pobere vaše nejlepší pole a vinice.
d)
Budete mu na tom muset pracovat.
e)
Daně. Dávky. Nádherný dvůr. Palác. Lidé to všecko zaplatí. Berně pro daňové poplatníky.
f)
Budete jednou trpce litovat, že jste chtěli krále. Ale bude už pozdě. Královi se nebude chtít jít z paláce do obyčejného domu.
Závěr: Lid stál zatvrzele na svém. Chtějí krále.
7)
Samuel má vybrat dobrého krále.
8)
Nejlepší kandidát. Saul z pokolení Benjamin ve městě Gabaa. Jeho otec se jmenoval Cís. Saul byl urostlý a krásný. O hlavu převyšoval ostatní muže. Měl i dalšíjen ty nejlepší předpoklady pro krále. Zbožný.
a)
Saul. Hledání otcových oslic u Samuele. Soustřeďovaly se tam informace. Do svatyně přicházeli lidé a povídalo se o všem možném.
b)
Hospodin vnukl Samuelovi myšlenku: To by mohl být král. Pomazal ho za krále.
9)
Zpočátku Saul vládl dobře. Radil se se Samuelem. Skromnost. Pokud poslouchal Saul Hospodina, šlo vše dobře.
10)
Amonitští. Jábes Galád. Noční útok. Obdoba Gedeona.
11)
Filistinští. Schyluje se k bitvě. Kněz Samuel mešká. Vojáci odcházejí domů. Saul obětuje Hospodinu. Oběť jako ideologické povzbuzení.
a)
Saul si osoboval způsoby jako pohanští králové. Saul přestoupil Boží přikázání. V Izraeli byly vždy 3 instituce, jako ochrana před růstem moci: Král. Kněží. Proroci.
b)
Poznámka: David a Šalomoun též obětují a nevyčítá se jim to. Ti to měli dobré u kněží, i u redaktorů biblických knih.
12)
Válka s Amalechitskými. Přes zákaz si Saul ponechal osobně značnou část kořisti. Obdoba: Achan, Jericho. Krádež Hospodinu (Saul to ukradl Bohu) i ze společného. Vytunelování společného.
a)
Saul vzal nejlepší kořist (dobytek) pro sebe. Pak se vymlouvá Samuelovi, když se na to přišlo: Vzal jsem to k obětem pro Hospodina.
b)
Samuel: Poslouchati je více než obětovati. Zavrhl jsi řeč Hospodinovu, Hospodin zavrhne tebe.
c)
Samuel od té doby už nikdy nemluvil se Saulem. Plakal ale často nad Saulem. Viděl neblahé konce, když Saul odpadl od Hospodina.

Poznámky:

1)
Pomazání. Obřad ke zvláštním úkolům. Král. Kněz. Prorok. Vzácný olej se uchovával v beraním rohu. Akt pomazání se většinou, pokud to jen trochu bylo možné, konal ve svatyni.
2)
Pomazaný. Mesiáš. Christos. Kristus.
3)
Oběť Saula. Překročení pravomoci (veřejného činitele). Jako pohanští králové. Saul jako král chtěl zastávat i nejvyšší náboženský úřad. Mluvit lidem do svědomí. Právo na svědomí lidí. Určovat život vnějšně i vnitřně.
Poznámka:
Po Šalomounovi: Hřích Jeroboáma, syna Nebatova. Šlo o víc než jen o symboly zlatých telat. Jeroboám vyřadil Levíty z bohoslužebného života. Nešlo jen o narušení dlouhé tradice. Král jmenoval své kněze, prakticky státní úředníky.
Jakýsi státní souhlas ke kněžské funkci. Je pochopitelné, že se redaktoři bible, kteří měli blízko k Levítům a ke kněžím, proto na Jeroboáma moc zlobili.
4)
Aplikace. Kdo je král našeho života. Otázka položená nikoli obecně. Na tělo. První místo v našem životě. Máme hledat nejprve KB. Či hledáme něco jiného? Vidět svou faktickou situaci. Ne obecně.
5)
Boží dílo ve světě. Osobní rozhodnutí pro PB. Pracovat pro PB.
6)
Saul zpočátku nemyslel na sebe.
a)
Pokora. Skromnost. Zpočátku nechtěl být králem.
b)
Útok na Amonitské. Riziko. Noční pochod.
c)
Později se mu zalíbilo nahoře.
7)
JK. Zapřít sám sebe. Nemyslet na sebe. Následovat JK. On má být první v našem životě.
a)
Jestli je Bůh králem našeho života, pozná se to prakticky. Ochota zapřít sám sebe. Myslet víc na Boží věci než na sebe.
b)
Tržnost. Proniká to i do církve. Pavel: Jeden každý svých vlastních věcí hledá. Každý myslí víc na sebe, i když mluví o JK. Prosazování vlastních zájmů. Bezohlednost vůči druhým.
8)
Matouš 7,21. Ne každý, kdo mi říká: pane, Pane, vejde do KB. Ale do KB vejde ten, kdo činí boží vůli.
9)
Vyznání Hospodina jako krále.
a)
Slovy. Nepodceňovat slovní vyznání. Petr zapřel slovně.
b)
Plnit Boží vůli. Praktický život.
10)
Starý Samuel. Obdoba s Elim. Obdobné problémy se syny, i když Samuel odklidil syny, soudce, bokem na jih do Bersabé. Ale i to bylo významné centrum Izraele. Ve věřící rodině to vždy nevyjde s dětmi.
11)
Nevděčnost Izraele ke starému Samuelovi: Jsi už starý, nepotřebný. Ještě ustav krále. Pak vypadni. Udělal jsi sice po desetiletí dobrou práci, ale teď běž, maž. Ještě naposledy ho využít. Ale hned se řekne, že pak půjde.
12)
Samuel. Hledá dobrého krále. Nikdo mu nemohl vyčítat, že udělal málo. Vybral nejlepšího z možných.
13)
Jít k Samuelovi. Jako jít k Bohu. Poradit se. Silná, vlivná oficielní instituce. Osobnost Samuele. Ve své době měl Samuel nesmírnou vážnost u lidu.
14)
Není vše jen v lidské námaze. My. Vypětí. Ani si mnohdy nevzpomeneme na Boha.
15)
Dobré svědectví o Saulovi. Pokora. Vytrvalost. Nespoléhá na své výkony. Dokud věřil v Hospodina a poslouchal ho.
16)
Drobný čin všedního života. Svědčí to o zbožnosti. Není vše v lidských rukou.
17)
Pomazání Saula za krále.
a)
Má se osvědčit. Izrael má vidět, že Saul by mohl být dobrým králem. Ještě nenastoupil na trůn.
b)
Autorita Samuele. Mohl Saula prosadit svým vlivem hned. Tím by ho ale mohl také předem podrazit. Saul se osvědčil v boji s Amonitskými. Získal si autoritu.
18)
Dvoji pohled na krále v bibli:
a)
Despota. Zápory krále. Proti Hospodinu.
b)
Historická situace, nutnost. Nápor nepřátel. Obrana. Centrální moc. Autorita. Naděje pro Izraele v konkrétní chvíli.
19)
Daně tehdy. Bylo to mnoho na lidi. Ale mémě než v moderní době. Přímé a nepřímé daně. Přidaná hodnota.
20)
Boje Saula: Amonitští. Filistinští. Amalech.
21)
Zastávky v životě Saula:
a)
Hledání oslic. Prorocké vytržení. Charismatik. Pomazání za krále od Samuele.
b)
Amonitští. Noční útok. Rozsekal své voly. Strhl lidi charismatickým zápalem.
c)
Filistinci. Svévolná oběť.
d)
Amalech. Kořist pro sebe.
22)
Saul mezi proroky.
a)
Kladné hodnocení. Charismatik. Schopen nadšení. Snad i mluvení jazyky, nesrozumitelné brumlání.
b)
Záporné hodnocení. I ten? Ten? Jak se tam zrovna ten dostal?
23)
Obdoby Samuele s Elim.
a)
Synové. Ani Samuelovi synové se zrovna nevyvedli.
b)
Eli: Lid žádá truhlu do vojska. Samuel: Lid chce krále.
24)
Samuel. 20 let po Elim. Trpělivá, neviděná práce. Obchází Izraele. Teprve pak postupně návrat k Hospodinu.
25)
Saul byl králem podle srdce Hospodinova. Pokud poslouchal Hospodina. Ke konci života si příliš zvykl na samovládu bez Hospodina.
26)
Stáří.
a)
Obdoby Saula ve stáří. Selhání. Senilita. Abraham. Eli. Samuel. David. Šalomoun.
b)
Dobré stáří bez větších problémů: Mojžíš. Jozue.
27)
Konec života Saula. Zesiluje nápor Pelištejců.
28)
Saulovo vojsko. 3000 mužů. Ne ještě pravidelná armáda. Saul neměl na žold. Muži schopni okamžitě nastoupit. Národní garda. Milice. Na tehdejší dobu to byla velká vojenská hotovost. Stačí si jen představit nutnost živení, zásobování.
29)
Dobu a délku vlády krále Saula lze jen nesnadno zcela přesně umístit do Izraelských dějin.
a)
Doba vlády.
1.
Záchytný jistý bod: Bitva u Afeku 1040 (nebo 1041°) ante. Izraelci byli poraženi od Pelištejců. Vypálení chrámu v Sílo. Nastává doba nejhlubšího úpadku Izraele v době soudců. Jakási doba temna.
2.
Další pevný záchytný bod: Král David dobývá Jeruzalem, kolem roku 1000 ante. V těch 40ti letech bible umisťuje Samuela i Saula. Jejich působení se však mohlo prolínat.
b)
Délka kralování. Běžně se uvádívá 2 roky až 40 let. Vzhledem k tomu, co Saul vše vykonal, lze spíše předpokládat těch 40 let.
30)
Typy prvních králů v bibli:
a)
Saul. Záporný typ. Zpočátku ovšem velmi kladný.
1.
Na Saula se vrší mnohé záporného i např. Z Davida. Kladné rysy Saula jsou pak na oplátku přenášeny na Davida. Sice se to nevyrovná, ale aspoň se docílí chtěné typologie.
2.
Saul si to nešťastně rozházel s kněžími (neoprávněně obětoval), kteří ho pak neměli rádi a udělali z něho záporný typ.
b)
David. Kladný typ přesto, že bible nezamlčuje jeho těžké hříchy.
31)
Zkrytý háček. Je jich více v Saulově životě.
32)
Neúspěšný zkrachovanec.
33)
První král. Neměl se z čeho a od koho učit. Prošlapával cestu dalším králům.
34)
Pohanští králové. Současně zastávali i funkci kněze. Absolutismus mocensky i ideologicky, nábožensky.
35)
Teokracie v Izraeli. Jejím představitelem byl soudce, kněz a prorok Samuel. Teokracie měla platit i pro dobu králů. Král neměl mít poslední slovo. Měl se podrobovat Boží vůli. Tu reprezentovali a prezentovali na jihu kněží a na severu více proroci.
36)
Král. Jednotící pouto. Vnějšně i vnitřně. Nikoliv však nábožensky, ideologicky. Náboženství, víra v Hospodina, mělo dodávat státu ideologii. Organizační sjednocení. Rostou nápory nepřátel.
37)
Saul. Benjaminovec. Nejmenší pokolení ve středu země.
a)
Spory mezi kmeny. Hádky nečetných izraelských měst. Někdejší jednota a solidarita za Jozua byla ta tam, ve psí.
b)
Pravdou ovšem je, že se některé skupiny v Izraeli zmohly majetkově, i regionálně politickým vlivem. Nápory nepřátel však mohly převálcovat všechny bez rozdílu.
c)
Heroický výkon Saula, většinou nedoceňovaný: Sjednotil severní i jižní část Izraele. Spojil dlouhou nudli roztříštěných skupin izraelských kmenů.
d)
Armáda. 3000 mužů. Ne v kasárnách, ale k dispozici okamžitě po svolání.
38)
Jonata. Saulův syn. Princ.
a)
Velel tisícovce vojáků, tedy třetině vojska.
b)
Svou statečností zničil výsostné znaky Pelištejců (Stráž Pelištejců na hoře). Tím ovšem Pelištejce vyprovokoval k odvetě.
c)
Odezva: Pelištejci vyslali další kontingent vojska.
d)
Statečný Jonata způsobil masakr mezi Pelištejci. Zmatek. Pobíjeli se navzájem.
39)
Pelištejci měli válečné vozy. Mezi dobou bronzovou a železnou. Izraelci: Mezi dobou kamennou a bronzovou. Jen Saul a Jonata měli železné meče.
40)
Duchovní pozadí Saulovy vlády. Náboženský sesun, sesuv.
41)
Neoprávněné obětování krále Saula.
a)
Samuel měl zpoždění. Nedodržel termín příchodu.
b)
Dezerce vojska. Důležitost morálně politické přípravy vojska. Tehdy záležitost náboženská. Psychologická rovina. Za kněze Eliho měli Izraelci v boji proti Pelištejcům ve vojsku dokonce truhlu smlouvy.
c)
V Izraeli král nesměl obětovat. Nesměl zasahovat do kompetence kněží. Šalomoun však později vesele obětuje jako by se nemetlo a není mu to vyčítáno. Naopak, je za to chválen.
d)
Saulovou obětí je Hospodin fakticky stržen na rovinu (na úroveň) modly.
42)
Válka s Amalechem.
a)
Jako klaté (proklaté) mělo být všechno zničeno. Fakticky se jednalo o vyhlazovací válku. Oboustranně.
b)
Saul ponechal na živu nepřátelského krále, i když ho měl utratit. Politicky to bylo možná prozíravé, ale nábožensky (mimo jiné i záležitost poslušnosti) velmi pochybné.
c)
Kořist. Na tom měl zájem nejen král, ale i lid. Jednalo se o stáda dobytka. Vše totiž mělo být zničeno. Tím se mimo jiné prezentovalo, že se nejedná o dobyvačnou kořistnickou válku.
d)
Samuel se tvrdě postavil proti králi Saulovi.
e)
Pozdní lítost Saula. Dokonce kamufláž, že chce přinést Hospodinu velkolepé oběti. Výmluvy.
f)
Saul žádá po Samuelovi alespoň dekorum navenek. Jako že se Samuel neodvrátil od Saula. Pro oči lidu. Náboženstvím (nábožensky) krytá záda.
43)
Gelboe.
a)
Poslední bitva Saula s Pelištejci. Zahynul on i jeho synové. Sebevražda.
b)
Saul si to rozházel s Hospodinem. Šel k čarodějnici do Endor. Spiritistka. Jeho již beztak pocuchané nervy se pocuchaly ještě víc.
44)
Kde se stala chyba.
a)
Jde o spojení s Hospodinem. Saul dobře vykročil. Dobrý začátek. Špatné odbočení na cestě.
b)
Hospodin zůstává pro Saula už jen jako záchranná brzda. Jako instalatér, když mu teče do bot. Opravář. Dekorum navenek.
c)
NZ. Jidáš. JK si vybral učedníky s dobrými předpoklady. Přesto Jidáš sešel s dobré cesty.
d)
My. Křest. Dobré předpoklady. Dobrý začátek. Jde o vytrvání, setrvání na dobré cestě.
45)
Na cestě do nebe je stále (pořád) riziko krůčku do pekla.
a)
Peklo může být dokonce i předsálí nebe. Resp.: i z předsálí nebe lze sklouznout do pekla.
b)
Bloudění v životě. Hledání pravých dveří. Saul si našel ty svoje dveře.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.