Římanům 12,1-2.

(Kázání Nový zákon -> 06 Římanům)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Římanům 12,1-2.
1
Vybízím vás, bratři, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.
2
A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.

Čtení:

Exodus 19,3-11. Izaiáš 40,27-31.

Písně:

178. 161. 489: Tvé požehnání. 480. 483.

Osnova:

0)
Závěr kapitoly 11. Hloubka Boží milosti. Etické důsledky.
1)
Vybízím. Prosím. Napomínám.
2)
Pro milosrdenství Boží. Důsledky vzkříšení JK. Dopad do širokých souvislostí.
3)
Sebe přinášet jako oběť Bohu.
a)
Živá, tvůrčí práce. Celý život.
b)
Svatá oběť. Odděleno Bohu. Ne podřadná. Bohu to nejlepší.
c)
Bohu milá oběť. Ne vlastní zájmy.
4)
Pravá bohoslužba. Všední život.
5)
Nepřipodobňovat se tomuto věku.
a)
Způsob myšlení, života a jednání.
b)
Přizpůsobení se znamená pokles víry.
c)
Kdo uvěřil, už je dál. Ale může jít zpět.
6)
Proměnit se. Obnova.
a)
Začátek. Nejen vnější proměna. Kosmetická úprava by byla málo. V gruntu.
b)
Ze srdce lidského vychází kde jaký hříšný sajrajt. Aby už to nevycházelo.
7)
Důsledky proměny. I účel. Rozpoznávat:
a)
Co je vůle Boží.
1.
Nesnadné rozpoznat.
2.
Naše pokušení: Co nám vyhovuje.
b)
Co je dobré. Podle Boha. Ne podle nás.
c)
Co je Bohu milé. Co Bůh chce.
d)
Co je dokonalé. Ne částečné, fragmentární. Pomíjející. Chvilkové. Žádné šlendriánství v Božích věcech. Pro PB to nejlepší.

Postup:

1)
Epištola Římanům.
a)
Nejmohutnější epištola v NZ.
b)
Souhrné Pavlovo učení o spasení.
c)
Výšiny a hlubiny Boží moudrosti a milosti.
d)
Chvalozpěv. Závěr kapitoly 11.
2)
Důsledky poznání hloubek Boží moudrosti.
a)
Ne: vnoření se do tajemných hloubek uměleckých zážitků.
b)
Ne: složité teologické vědomosti.
c)
Ano: Konkrétní cíl našeho života.
d)
Rozpoznání hluboké Boží moudrosti:
1.
Směřuje k praxi života. Činit správná rozhodnutí.
2.
Počínat si dobře.
3)
Nepřizpůsobovat se tomuto světu.
a)
Obnova. Obnovení mysli. Nové smýšlení.
b)
Vzkříšený JK. Nelze dál žít jako dřív. Nový věk.
c)
Věřící je znovuzrozen. Do nového věku. Neutopit vidění nového věku v malichernostech.
d)
Nepřizpůsobovat se.
1.
Mnohé bylo často znetvořeno do malicherností.
2.
Minimálně: úprava zevnějšku, zlozvyky.
4)
Starý věk.
a)
Bez JK.
b)
Bez milosti a lásky.
c)
Nelítostný boj o místo na slunci.
d)
Chybí odpuštění.
e)
Milovat jen sebe.
f)
Nenávidět každého, kdo překáží.
g)
Chybí naděje a věčnost.
h)
Platí jediná moudrost: sobectví.
i)
Snaha urvat, co se dá.
j)
Vposledu lze spoléhat pouze na sebe a na peníze.
5)
My.
a)
Do takového věku jsme vrostlí.
b)
Jsme s ním srostlí a bytostně spojeni.
c)
Od narození jsme v tom vyrůstali.
d)
Do morku kosti jsme tím poznamenáni.
6)
Tomuto věku se nepřizpůsobovat.
a)
Proměňovat se novým smyslem (života).
b)
JK vstal z mrtvých.
c)
Víme o nové možnosti.
1.
Věčná Boží zaslíbení platí.
2.
Skutečná a pravá hodnota života.
3.
Boží milost.
d)
Nežít jako svět. Svět miluje sám sebe.
e)
Žít jako JK. JK miluje druhé.
7)
Pravá bohoslužba.
a)
Svatá oběť.
b)
Prosté, denní úkoly.
c)
Slavné posvěcení.
8)
Neblahá únava všednosti.
a)
Známe to v nějaké podobě všichni.
1.
Stejné úkoly každý den.
2.
Setkávání se se stejnými lidmi.
3.
Jednotvárné, únavné, protivné.
4.
Není radost z práce.
5.
Nikdo nic neocení.
6.
Všichni vše u druhých pokládají za samozřejmé a cení si jen sebe a své práce či užívání výsledků práce druhých.
7.
Šedivost. Monotónnost. Stereotyp.
b)
Přesto nemusíme propadat bezvýchodnosti.
1.
JK posvěcuje obyčejný denní život.
2.
Slavná bohoslužba.
- Ve všedním životě.
- Kněžská služba.
c)
Měřítko:
1.
Co je Boží vůle.
2.
Ne, co je výhodné nebo příjemné.
3.
Co je dobré.
4.
Směrodatné: ne lidské ocenění. Co obstojí v Božích očích.
9)
Vybízím vás.
a)
Prosím a napomínám vás.
b)
Pozoruhodné uvedení. Nepřeslechnout.
c)
Pavel nám neukládá nový život jako rozkaz.
1.
Ne befel, povinnost.
2.
Ne úkol trudné a trpké nezbytnosti.
d)
Pro Boží milosrdenství.
1.
Síla nového života.
2.
Rozeznat Boží dobrotu.
e)
Napomínání se často mine účinkem.
1.
Svou silou člověk nezmění koleje starého života.
2.
Milost JK vstoupí do našeho života.
- Vše se změní.
- Najednou vše jde.
- Láska je silnější než rozkaz.

Poznámky:

1)
Krásná slova kazatelů. Ale když přijde na lámání chleba vpraktickém životě, má posluchač pocit:
a)
Kazatel vybízí mne. Jako by on už to dělal.
b)
Kazatel bude využívat toho, že se já budu řídit křesťanskou morálkou, ale on se na mně přiživý. Bude mít výhody z toho, že začnu žít podle pravidel nového života.
2)
Otázka: Proč by člověk měl chtít začít žít nově?
a)
Protože uvěřil.
1.
Když už uvěřil.
2.
Důsledek víry.
b)
Nový živý život znamená zlepšení a zkvalitnění života, ale oslabení pro tržní dobu, i pro tržní církev.
3)
Láska.
a)
Žít jako JK, ne jako svět.
1.
Když s tím člověk začne, oberou ho o všecko.
2.
Riziko využití, zneužití i v církvi.
3.
Člověk je pak vyssát, vymačkán jako citron a odkopnut, odhozen jako zmuchlaný hadr.
b)
Zkušenosti:
1.
člověk nabídne dobré.
2.
Utrhnou mu ruku, nejen malíček.
c)
Napětí. Co dělat?
1.
člověk nakonec zůstane (jako) blbec.
2.
Všichni si k němu dovolí.
3.
Oškubou ho a ošulí.
d)
Ale JK zůstal sám jako blbec. Francouzsky: idiot.
1.
Vše mu při křižování vzali. Všichni věrní ho opustili. Volali Ukřižuj. I ti, kterým pomáhal.
2.
Odtud vyvěrá zklamání. Deprese. Neuskutečnitelnost Božích požadavků.
4)
Oběť sebe.
a)
Člověk je ochoten někdy přinést jako oběť kde co jiného, aby zachránil a uchránil sebe.
b)
I druhého člověka obětuje.
5)
Světáctví v nás a kolem nás.
6)
Pronikání Ducha světa do církve.
7)
Vlastnosti člověka. Závist. Neláska. Škodolibost. Zlomyslnost. Povaha. Nepřejícnost. Přetvářka. Záští. Poškodit nebo aspoň nepomoci.
8)
Zhrubnutí mezilidských vztahů. Lhostejnost. Sobectví. Ziskuchtivost. Prosadit jen vlastní zájmy. Nepomoci. Nepomoci blízkým v církvi, i když je to možné. Neomalenost. Bezohlednost. Hulvátství. Pomlouvačství.
9)
Nejednotnost. Vnitřní a vnější.
a)
Roztříštěnost církve. Přitom jsou tlaky zvenčí i zevnitř. Nedostatek peněz a ubývání členů církve.
b)
Důsledek či příčina: zájem o vlastní zisk na prvním místě.
10)
Otázka vzájemné solidarity a pomoci v církvi.
a)
Rozdíly společenské, hospodářské, majetkové. Třídní příslušnost.
b)
Umění ukousnout víc ze společného krajíce církve.
c)
Není už skoro ani zájem o obyčejné slovní pokecání si jen tak s druhým člověkem z církve.
d)
Sejde s očí, sejde z mysli.
e)
Církevní honorace. Společenská úroveň. Kdo nestačí držet krok, má smůlu.
11)
Mravní krize církve.
a)
Rozvody. Daleko hrubší případy vztahů v manželství.
b)
Konfidenti za totality.
c)
Využívání církve tržně pro vlastní zájmy.
12)
Nezájem o budování církve.
a)
Nezájem o budoucnost církve.
b)
Dožít.
c)
Kořistit z vraku církve. Hmotné i duchovní hodnoty.

Úvod k Římanům 12.

1)
Kázání na hoře.
a)
Základ křesťanského učení. Jednotlivec.
b)
Římanům 12: rozpracováno pro praxi křesťanského společenství.
c)
Jednotlivec, ale v rámci společenství.
2)
Dnes.
a)
Chybí církevní společenství ve vlastním klasickém slova smyslu.
b)
Zůstává tradiční skupina ve sboru.
c)
Není tvůrčí, pulzující církevní sborový život v klasickém povědomí.
d)
Redukce sborového provozu.
1.
Stručně řečeno: Skoro není komu kázat.
2.
Jaksi tradičně existuje ve sboru tradiční soužití.
3.
Nelze očekávat něco víc.
4.
Ochablost.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.