Římanům 7.
(Kázání Nový zákon -> 06 Římanům)POndělí svatodušní.Text:
Římanům 7.
Čtení:
Numeri 11,4-29.
Římanům 7,1-25. Celé.
Římanům 7,1-25. Celé.
1
Což nevíte, bratři - vždyť mluvím k těm, kteří znají zákon - že zákon panuje nad člověkem, jen pokud je živ?
2
Vdaná žena je zákonem vázána k žijícímu manželovi; když však muž zemře, je zproštěna zákona manželství.
3
Pokud je tedy její muž naživu, bude prohlášena za cizoložnici, oddá-li se jinému muži. Jestliže však manžel zemře, je svobodná od zákona, takže nebude cizoložnicí, když se oddá jinému muži.
4
Právě tak jste se i vy, bratři moji, stali mrtvými pro zákon skrze tělo Kristovo, abyste se oddali jinému, tomu, který byl vzkříšen z mrtvých, a tak nesli ovoce Bohu.
5
Když jsme byli v moci hříchu, působily v nás vášně podněcované zákonem a nesli ovoce smrti.
6
Nyní, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli spoutáni, byli jsme zproštěni zákona, takže sloužíme Bohu v novém životě Ducha, ne pod starou literou zákona.
7
Co tedy máme říci? Že zákon je hříšný? Naprosto ne! Ale hřích bych byl nepoznal, kdyby nebylo zákona. Vždyť bych neznal žádostivost, kdyby zákon neřekl: 'Nepožádáš!'
8
Hřích použil tohoto přikázání jako příležitosti, aby ve mně probudil všechnu žádostivost; bez zákona je totiž hřích mrtev.
9
Já jsem kdysi žil bez zákona, když však přišel zákon, hřích ožil,
10
A já jsem zemřel. Tak se ukázalo, že právě přikázání, které mi mělo dát život, přineslo mi smrt.
11
Hřích použil přikázání jako příležitosti, aby mne oklamal a tak mě usmrtil.
12
Zákon je tedy sám v sobě svatý a přikázání svaté, spravedlivé a dobré.
13
Bylo snad to dobré příčinou mé smrti? Naprosto ne! Hřích však, aby se ukázal jako hřích, způsobil mi tím dobrým smrt; tak skrze přikázání ukázal hřích celou svou hloubku své hříšnosti.
14
Víme, že zákon je svatý - já však jsem hříšný, hříchu zaprodán.
15
Nepoznávám se ve svých skutcích, vždyť nedělám to, co chci, nýbrž to, co nenávidím.
16
Jestliže však to, co dělám, je proti mé vůli, pak souhlasím se zákonem a uznávám, že je dobrý.
17
Pak to vlastně nejsem já, kdo jedná spatně, ale hřích, který je ve mně.
18
Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro. Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne.
19
Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci.
20
Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to já, ale hřích, který ve mně přebývá.
21
Objevuji tedy takový zákon: Když chci činit dobro, mám v dosahu jen zlo.
22
Ve své nejvnitřnější bytosti s radostí souhlasím se zákonem Božím;
23
Když však mám jednat, pozoruji, že jiný zákon vede boj proti zákonu, kterému se podřizuje má mysl, a činí mě zajatcem zákona hříchu, kterému se podřizují mé údy.
24
Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti?
25
Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho! - A tak tentýž já sloužím svou myslí zákonu Božímu, ale svým jednáním zákonu hříchu.
Postup:
1)
Hřích.
a)
Chtění hotové mám.
b)
Konat dobré: Nad síly člověka.
c)
Záludnost, rafinovanost hříchu.
1.
Důsledky hříchu. Ne vždy na přímého působitele.
2.
člověk chce dobré.
- Vyvine se zlé.
- Vymkne se to z ruky.
- Vyvine se zlé.
- Vymkne se to z ruky.
3.
člověk chce (zamýšlí) zlé.
- Nechtěně vznikne dobré.
- Zlé původní úmysly.
- Ale člověk je pak chválen za dobré.
- Komplikovanost života.
- člověk se v tom sám nevyzná.
- Nechtěně vznikne dobré.
- Zlé původní úmysly.
- Ale člověk je pak chválen za dobré.
- Komplikovanost života.
- člověk se v tom sám nevyzná.
2)
Zákon.
a)
Zrcadlo.
b)
Norma.
c)
Odhalení hříchu.
d)
Demaskování.
e)
Zviditelnění.
f)
Kontrast toho, co být má a co je.
g)
Ne spása. Ale zákon naopak vede k depresi.
h)
Hrůznost hříchu je plně odhalena.
3)
Milost.
a)
Náznak v této kapitole.
b)
Spása.
1.
V lidské to moci není.
2.
Chtít přijmout milost.
4)
PB za nás udělá prakticky všecko.
a)
Ale nemyslet si, že vše za nás udělá Pb.
1.
Nutno přijmout.
2.
Otevřít srdce.
3.
Nevymlouvat se na PB: Když bude PB chtít, on způsobí i naše chtění.
b)
Vzepřete se zlému a uteče od vás.
c)
Nehřešit proti Duchu svatému.
1.
Na Boží milost. Mohu si přece beztrestně hřešit, že ano?
2.
Není třeba úsilí člověka. Vše zařídí Bůh. Ať si to PB zařídí.
Poznámky:
1)
Pavel otevřeně přiznává svou slabost.
2)
Sinaj. Izraelci rádi přijímali Boží zákon.
3)
Svoboda Izraele na poušti.
a)
Dlouhou dobu má cenu jen manna.
b)
Nespokojenost Izraelských každou chvíli.
c)
Výhled: Micheáš 4: Klidně pod svým vinným kmenem si bude každý bydliti. Hojnost a zabydlenost v zaslíbené zemi.
4)
Numeri 11. Východisko z pouště: Kéž by všichni proroci byli.
5)
Svoboda.
a)
Vnější.
b)
Vnitřní.
c)
V církvi se to mnohdy plete a motá.
d)
Předpokládá se usazený a zajištěný život církevníka.
6)
Boží moudrost není svázána do předpisů.
7)
Duch je život.
8)
Zasazovat náboženské pravdy stále do přítomnosti. Čerstvá manna.
9)
Nemáme důvod k malomyslnosti. Ani nad sebou, ani nad církví, ani nad světem.
10)
Přelud. Když se nedaří soulad nitra a vnějšího světa, pak člověku stačí jen ten vnějšek.
Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.