Úvod k epištolám.

(Kázání Nový zákon -> 06 Římanům)0) Epištola je dopis.
1) Židovské prostředí. Židokřesťané. Tradiční situace.
2) Křesťané z pohanů.
a) Přinesli si do církve mnohé zbytky svého někdejšího pohanství.
b) Nešvary někdejšího náboženského nebo nenáboženského života dnešních některých křesťanů.
c) Srovnat dary Ducha svatého a přirozené uplatnění se člověka.
d) Přirozená náboženskost hraje roli v každé době. V různé podobě.
3) Etické důrazy. Včetně paruzie.
4) Budování církve jako jednoty v Kristu.
5)Nepavlovské epištoly.
a) Některé epištoly nesoucí Pavlovo jméno.
b) Jakub. Juda. Petr. Jan.
c) Většinou pozdější. Řešení prvních problémů ve druhé a třetí popavlovské generaci.
6) Misie.
a) Helenský svět.
b) Apoštol Pavel transponoval evangelium vzniklé v hebrejské (aramejské) myšlenkové oblasti a v židovském náboženském prostředí do helénských myšlenkových kategorií.
7) Prostředí, situace. To ovlivňuje člověka. I ve víře.
8) Evangelium je prožíváno v konkrétní situaci konkrétních lidí.
a) Ne věčné pravdy.
b) Pomoc pro nás.
c) Ne hotová řešení, ale hledání.
9) Tradiční sbory.
a) Křesťané vytvořili předpoklady pro misii a vznik nových, netradičních forem práce církve, zbožnosti a projevů víry.
b) zase jen jiná forma tradice.
c) Rovnováha tradice a nového.
10) Charizmatické proudy v první církvi.
a) Nadšení. Entusiasmus.
b) Hledání cest soužití ve sboru.
c) Usadit se ve sborovém životě pod vedením SB, JK.
11) Sociální situace v prvokřesťanských sborech.
a) Ve srovnání se starověkým prostředím bylo v církvi pociťováno poměrně velké (silné) sociální cítění.
b) Sbory z bývalých pohanů vykonaly pod Pavlovým organizováním sbírku na jeruzalemský sbor ze Židů.
c) Sociální pozadí hrálo roli ve vztahu k VP a v otázce masa zasvěceného modlám.
d) Charismatické hnutí první církve mělo rovněž sociální pozadí a sociální akcentaci.
12) Římská říše.
a) Obrovské území ve značném rozsahu kolem Středozemního moře.
b) Helenismus. Filozofie. Životní pocity. V něčem nám blízké: epikurejci, stojci.
c) Praktický materialismus a ateismus u velké části lidí. Ovšem pod vnější rouškou obecné náboženskosti tehdejší doby.
13) Zlatý věk. 1. století.
a) Mír uvnitř říše. Občasné boje, i drsné, na hranicích. Hlavně: Germáni,
b) Ekonomický rozkvět.
c) Kultura se pochopitelně týká především bohaté vrstvy obyvatelstva.
14) Společnost.
a) 200 milionů lidí. Dnes mnohem víc.
b) V prvním století bylo v Římské říši 5 milionů občanů. Ti měli větší práva nežli ostatní lidé.
c) 1 procento přebohatí. 10 procent střední vrstvy. 90 procent svobodní chudí a otroci.
d) Dnešní společnost: Jedno procento přebohatí, devadesát procent střední vrstvy, deset procent chudí.
e) Křesťanství se šířilo především ve střední vrstvě. Zasahovalo hodně i otroky, velmi málo přebohaté.
f) Koncem 2. století bylo v Římské říši méně než 5 procent křesťanů.
15) Misijní situace.
a) S čím křesťanství vstupovalo. Co přinášelo a nabízelo.
b) Čím může křesťanství zaujmout dnes.
16) Unavená doba pro většinu běžných lidí, i když byl pociťován (celostátně viděno) ekonomický rozvoj.
a) Kulty z orientu. Zvláště Mithra. Sluneční božstvo.
b) Gnose. Filozoficko-náboženské hnutí mezi vzdělanými a bohatými. Intelektuální náročnost.
c) Stabilizovaná a pevně zorganizovaná společnost. Beznadějnost postavení pro osobně svobodné chudé a pro nesvobodné otroky.
17) Křesťané: jasná zvěst.
a) Jedinou nadějí pro život a smrt je JK.
b) Naděje pro život na této zemi, ale i výhled za smrt.
c) Nové společenství. Církev.
18) Kdo přichází na bohoslužby.
a) Doklad, že něco hledá.
b) Nestačí mu najíst se, Ráno klusat do práce, televize, někam se podívat.
c) Hledání něčeho hlubšího.
d) Dnešní církev nemá zájem o bezdomovce a o lidi sociálně hodně dole.
1. Nanejvýš by se mohlo jednat o oblast sociální aktivity, pokud by se nějak na ni sehnaly peníze z necírkevních zdrojů.
2. Pak by se mohly vytvořit podpůrné, poradenské a pomáhací instituce a zaplatily by se pracovní příležitosti.
19) Navazování na SZ (na židovské náboženství) a misijní vstup křesťanství do helénského světa.
a) Argumentace Pavla z oblasti SZ. Abraham. Obřízka. A pod.
1. Mnohým dnešním lidem může být celá problematika vzdálená.
2. Tentýž obsah je třeba vyjádřit tak, aby to mohl přijmout dnešní člověk i bez okliky přes sz-ní náboženské argumenty.
b) Apoštol Pavel začal s transformací křesťanské zvěsti do myšlenkových kategorií řeckého myšlení.
c) Církevní koncily v prvních staletích dějin křesťanství to dokončily. Např.: Nicea 325. Cařihrad 381. Efez 431. Chalcedon 451.
d) Tento jediný a jedinečný mimo jiné i misijní grandiosní úspěch křesťanské teologie nebyl v průběhu dějin církve už nikdy tak úspěšně zopakován.
e) Za snazší (je to samozřejmě z nouze ctnost) se dnes pokládá cesta vysvětlování toho, co bylo a jak to bylo.
f) Převedení základní zvěsti křesťanství zdůrazněné i obrovským myšlenkovým bohatstvím v průběhu dvou tisíciletí dějin křesťanství do aktuálních představ a vyjadřovacích možností aktuálního dobového a regionálního charakteru je prakticky už nemožná záležitost.
1. Na něco takového křesťanství nemá síly.
2. Krom toho, jak bylo zmíněno, by to byla zbytečná investice intelektuální a další energie.
3. Navíc by něco takového muselo trvat opět několik století jako v případě tzv. helenizace křesťanství. Poznámka: Tento pojem pochopitelně zcela nesedí.
g) určité transformační pokusy v oblasti teologie (a šířeji v církevní činnosti) se pochopitelně dějí.
1. Jedná se o oblast přirozené náboženskosti.
2. Zde se však protestanté nacházejí na tenkém ledě ve srovnání s katolíky.
3. Navazování na některé prvky přirozené religiozity a jejich využívání zvláště v prvním misijním kontaktu lze posuzovat (snad i hodnotit) jako vhodnou aktuální cestu působení a vlivu křesťanství v současnosti.
4. Ta současnost může trvat pochopitelně i celá desetiletí a staletí.
20) Psaní epištol.
a) Komu. Sborům a jednotlivcům.
b) Proč. Důvod.
c) Základ křesťanské zvěsti.
d) Misijní poslání.
e) budování sborů.