Skutky 17,28-29.

(Kázání Nový zákon -> 05 Skutky)Vánoce. Advent. Křesťanská rodina.

Text:

Skutky 17.
28
Neboť v něm žijeme, pohybujeme se, jsme, jak to říkají i někteří z vašich básníků: Vždyť jsme jeho děti.
29
Jsme-li tedy Božími dětmi, nemůžeme si myslet, že božstvo se podobá něčemu, co bylo vyrobeno ze zlata, stříbra nebo z kamene lidskou zručností a důmyslem.

Čtení:

Skutky 17,15-34.

Osnova.:

1)
Vánoce.
a)
Svátky rodin.
b)
Obecné povědomí a představy. Z minulosti i v přítomnosti.
c)
Ideály.
d)
Dostatek.
e)
Vztahy mezi lidmi.
2)
Zdravá rodina.
a)
Základ společnosti.
b)
Rodina církve.
c)
Rodina je církev v malém. Upřesnění: Měla by být.
3)
Kontrast.
a)
Války. Napětí. Ve světě i v rodině.
b)
Reálná skutečnost života i o vánocích.
c)
Nadnesený obraz o rodině Boží?
4)
Maximum poznání hledajících lidí ve světě.
a)
Rodina Boží.
b)
Ne jen fakt, ale i cíl.
1.
Tak by to mělo být.
2.
Plný život.
5)
Křesťanská rodina.
a)
Manželství.
1.
Krásné, když se vydaří.
2.
Otevřenost pro druhé.
3.
Pomoc osamoceným, hledajícím.
b)
Neucelená manželství v otázkách víry to mají těžší.
c)
Ucelená manželství ve víře: též mají své starosti a problémy.
6)
Boží řády do rodiny. Napětí s běžným životem.
a)
Neucelené rodiny ve víře. Musí se hledat modus vivendi v životním zaměření.
b)
Ucelené rodiny ve víře mají též své problémy. Kvalt. Hektičnost. Kvůli angažovanosti v církvi.
c)
Představy o pravém životě rodiny. Někomu stačí plný žlab a postel.
7)
Vánoce.
a)
Narození dítěte do rodiny církve.
b)
Jak je toto dítě přijato.
c)
Skutky 2 a 4. Ideální církev.
1.
Pocit: Brzo z toho zbyly jen trosky.
2.
Konkrétně: co kazíme my?
d)
Podíl na budování sboru.
1.
I farář má uplatňovat svou farářskou autoritu při vytváření a utváření společenství sboru.
2.
Presbyter. Každý člen sboru. Každý člen církve je volán k tomu, aby se podílel na co nejlepší atmosféře ve sboru.
3.
Forma výmluv: V církvi je to tak a tak. Oni to dělají tak a onak.
4.
Podle možností: ruka k dílu, k pomoci. Úklid. Drobné opravy. Příprava bohoslužeb. Práce s lidmi. Budovat sbor. Přivádět, zvát do sboru. Finanční pomoc. Zájem o lidi. Zájem o konkrétního člověka.
8)
Formy našeho křesťanství.
a)
Nedělní křesťanství.
b)
Občasné nedělní křesťanství. Sváteční církevnost, církevnictví.
9)
Rodiny farářů.
a)
Ani náznak příliš nadměrného zájmu o hlubší vzájemné společenství farářských rodin.
b)
Moc nepatrný zájem být příkladem farářské rodinné soudržnosti pro členy církve.
c)
Zapojenost farářské rodiny do církve.
1.
V minulosti se to samozřejmě předpokládalo. Rozumělo se to samo sebou.
2.
Bylo a je to vždy velkou pomocí pro udržování společenství sboru.
3.
Časy se mění a církev (sbory) s nimi. Zaměstnancem církve (potažmo sboru) je farář a nikoliv jeho manželka nebo rodina. Na štěstí pro církev se tato mentalita zatím neprosazuje masově.
10)
Rodiny faráře.
a)
Větší nápor na manželku a na děti.
1.
Všední dny a neděle.
2.
Jak kde, jak kdy. Záleží na situaci ve sboru.
3.
Zázrak, když to vydrží. Když se farářova rodina i později udrží v církvi. Mnohdy dochází k podvědomé revoltě farářských dětí. Mnohé odcírkevňující se farářské děti jsou realitou, kterou lze vysvětlit a pochopit.
4.
Kde co se jim v církvi (ve sboru) vyčítá. Kde co se na nich vidí.
b)
Rodina sboru.
1.
Jak sbor přijme farářovu rodinu.
2.
Jak se farářova rodina včlení do rodiny sboru.
3.
Namnoze rozvětvené příbuzenské vazby uvnitř ve sboru. Farářově rodině chybí zázemí příbuznosti, příbuzenskosti. Někde a někdy to může hrát značnou roli. Může to hodně znamenat.
11)
Celibát.
a)
Katolíci.
1.
Ne samoúčelnost. Vydržet nápor života. Plně a cele se věnovat službě v církvi.
2.
Ochuzenost.
- Není opora, zázemí rodiny.
- Není plnost života se vším všudy.
- Ochuzenost o kontakt s běžným životem. Rodina (manželka, děti) umožní faráři, aby o běžném životě věděl víc, než když je jen uzavřen na faře.
3.
Cíl: rodina sboru, farnosti. Vytvářet. Farář má zapadnout do širší farnostní rodiny. Zázemí.
b)
Zaslíbení JK pro toho, kdo opustí pro JK vše, i rodinu.
1.
Získá mnoho matek, bratří a sester.
2.
Praxe je i pro katolické faráře mnohdy trystní. Náhradní vztahy kolegiálního a mnišského rázu.
12)
Bohoslovci.
a)
Vánoční sbírka na ně.
b)
Rozhodli se vzít na sebe svízele farářování.
c)
Otázka, zda všichni pocházejí ze sborů a zda během studia žijí v církvi, ve sborech.
1.
Zda mají církevní původ a zázemí.
2.
Mnohaletým vřazením do církve ssají do sebe atmosféru církve a porozumění pro potřeby církve, sboru, členů sborů.
d)
Problémy kolem některých.
1.
Práce na sboru každého nepřitahuje a hlavně neláká.
- Zdráhání se některých nastoupit do církevní služby.
- Oddalování nástupu. Různé formy prodlužování studia.
- Hledání sebe.
- Výmluvy různého druhu. Věrohodné i nevěrohodné. Mnozí nenastoupí.
2.
Berou církevní stipendium a další církevní pomoc při studiu doma i v zahraničí (včetně vikariátu) bez zdráhání se a bez vnitřních problémů teologických a ve svém svědomí.
- Když nenastoupí do církevní služby, nic nevracejí.
- Tak citlivé svědomí a tak dobrou teologii nemají, aby církvi něco (morálně viděno: všechno) vrátili.
3.
Ztráta pro církev i v oblasti finanční.
- Vyškolení jednoho faráře není dnes levná záležitost.
- Vyžaduje to ovšem nejen finance, ale i námahu, energii a čas.
13)
Výmluvy lidí.
a)
Není čas na církev.
1.
Předposlední stadium před vůbec nechozením do církve.
2.
Lidé ještě aspoň řeknou (vysloví) své výmluvy.
3.
Pokušení církve. Informaci o přetížení lidí v běžném životě a o nedostatku času neberou někteří horliví církevníci dost vážně. Lidem opravdu čas chybí. Vytíženost v práci a v rodině v týdnu. O víkendu unavení lidé různě odpočívají a relaxují. Chtějí být též víc se svou rodinou, na kterou není v běžném lomozu a kvaltu (ukvaltovanosti) ve všednosti a každodennosti čas. Opravdu ten čas není.
b)
Mnozí nemají např. Chalupu a také nechodí.
1.
Kdo ji mají, udělají si mnohdy čas na církev. Třeba ve sboru blízko chalupy.
2.
Kdo něco nemá, věnuje čas k získání toho, co druhý už má.
c)
Víra. Dobrý předpoklad pro budování rodin.
d)
Víra je nutný (nezbytný) předpoklad pro budování sboru.
e)
Bohoslužby.
1.
Setkávání generací.
2.
Kontinuita. Návaznost. Prapor víry.
3.
Rodina církve má pokračovat dál.
4.
V každém sboru je skupina lidí, kteří jsou aktivnější a intensivněji žijí ve sboru.
5.
Neděle. Bohoslužby. Příležitost k setkání všech složek sborového života.
6.
Biblické hodiny v týdnu. Různé typy menších shromáždění. Od dětí přes mládež až po dospělé.
7.
Psychologicky dobrá věc: komunikace. Psychoterapeutické skupiny.
14)
Věrnost rodině i rodině sboru, církve.
a)
V bibli je věrnost samozřejmostí.
b)
Věrnost souvisí s láskou.
c)
Míra lásky.
15)
Rodinné zázemí.
a)
Každý člen rodiny pro to samozřejmě něco dělá.
b)
V některém údobí života víc přijímá, v jiném víc dává.
1.
Dětství, příprava na život.
2.
Pak člověk vydělává a připravuje další generaci.
3.
Stáří. Zkušenosti. Postupně opět člověk víc přijímá. Péče.
- Dožívání po pilném a pracovitém životě.
- Dožívání pokud možno v nějaké aktivitě.
- Proti věku není léku.
- Je třeba umět včas odejít a předat žezlo mladým. Je to někdy (u některých) velké umění.
- Pokud panuje harmonie ideálu, pak není co řešit.
c)
Cítit se dobře v rodině.
1.
Něco pro to udělat.
2.
Zájem o společenství.
d)
Vyžírkové.
1.
Najdou se občas nebo na čas všude.
2.
Obcházejí rodiny církve.
- Na čas jsou obletováni. Snaha přitáhnout je, aby zakotvili.
- Změna za změnou. Libují si ve změně.
3.
Duchovní turistika.
- Opustí svou církevní rodinu.
- Usadí se v jiné církevní rodině.
- Až po nich chtějí také povinnosti, přešaltují zase honem jinam.
16)
Víra skrze lásku dělající.

Postup:

1)
Vánoce.
a)
Svátky. Rodina. Touha po pohodě a po pokoji minimálně v dostatku.
b)
Bezprostředně se nás to týká.
c)
To největší, k čemu mohou lidé bez víry v JK dojít. Svátky rodin. Návštěva. Pohoda. Společný stůl. Kouzlo domova. Vzpomínky na dětství.
d)
Důraz na vnitřní vztahy mezi lidmi. Rodiče, děti, vnuci, pravnuci. Nezáleží jen na vnějších věcech, na bohatství. Vnitřní ryzost. Hloubka. Harmonie.
e)
Jedinečné rozpoznání: Bez zdravých lidských vztahů, bez zdravých rodin není plný život. Podstatná je láska.
f)
V žádné době.
1.
Není vhodné se ochudit o kouzlo vánoc.
2.
Byť by se jednalo i jen o vánoce sekularizované.
2)
Rodina.
a)
Základ společenství.
b)
Vzácný Boží dar: křesťanské manželství.
c)
Domov. Vůbec dobré manželství. Nesobecké vztahy. Odpověď na Boží lásku. Přístav pokoje.
d)
Základna naděje. Vnitřní náplň rodin. Co rodinu drží. Co ztmeluje.
e)
Když se manželství a rodina vydaří. Vzácné. Otevřenost pro jiné. Osamocení lidé ve světě. Hledající lidé.
f)
Nebezpečí pro rodiny v církvi: Uzavřenost. Stejné nebezpečí jako ve světě. Někdy až neprodyšná uzavřenost.
g)
Nápor života. Každý má co dělat sám se sebou. Proč se starat o druhé. Komu se vede dobře, necítí a nesoucítí s tím, komu se vede hůř.
3)
Církev se buduje od rodin.
a)
Rodina je malá církev.
1.
I bez dětí. Jen manželé.
2.
Pokud jsou děti, pak je to živější v rodině i ve sboru.
b)
Rodina a církev.
1.
Obraz církve v malém a ve velkém.
2.
Obdobně obraz malé a velké rodiny.
3.
Vzájemná láska a zájem o sebe.
4.
Vzájemnost.
c)
Vánoce: Narození dítěte do rodiny církve.
4)
Rodina má být církev v malém.
a)
Církev má být rodina Boží.
1.
Rodinou Boží je celé lidstvo. Církev o mnoho víc.
2.
Mělo by to tak být.
b)
Mají vládnout Boží řády, pořádky:
1.
Láska. Odpuštění. Zájem jednoho o druhého.
2.
Ne řády světa, tržní pravidla.
3.
Boží řády by měly platit i v našich lidských rodinách. Ulehčí to napětí z běžného života. Pomůže to v běžném životě.
5)
Naše rodiny:
a)
Nebývají vždy ucelené.
1.
Problémy.
- Zaviněně i nezaviněně.
- Mnohdy nápory života přesahují naše možnosti zvládnout to, co doléhá a dotírá.
2.
V mnohých církevních rodinách není ani ucelené společenství víry.
- Vzít na vědomí tuto realitu.
- V rodinách církevně nehomogenních to mají členové církve těžší nežli v rodinách nábožensky ucelených.
3.
Různé církevní generace. V lecčems jiné názory na některé věci víry.
4.
Trvalé napětí mezi tím, čím rodina je a čím by měla být podle Božích pořádků. Ideál contra realita.
b)
I ucelené nebo skoro ucelené rodiny ve víře mají své starosti.
1.
Ohled na nekřesťanské prostředí.
2.
Mnozí se vzdalují společenství sboru.
3.
Nechtějí dál věřit nebo nestačí v náporu života.
c)
Jako rodina máme své představy o cíli, spokojenosti a plnosti života.
1.
Životní standart. Něco už máme.
2.
Nechceme slevovat. Kdo by také chtěl níž.
3.
Otázka spokojenosti se na nás někdy usmívá. Jindy se ale tato stejná otázka nemile a nepříjemně pošklebuje nebo dokonce šklebí.
6)
Platí: Rodina Boží jsme.
a)
Jiný překlad: Jsme z jeho rodu.
b)
Nedomnívat se, že Bůh je podobný zlatu nebo drahokamům nebo tomu, co je zformováno lidskou schopností nebo moudrostí.
c)
Jediná pravá bohoslužba se uskutečňuje v našem soužití s JK a v JK.
1.
Nepravá bohoslužba: modly, zlato, mamon.
2.
Skrze JK probíhá bohoslužba navzájem.
7)
Vánoce.
a)
Narození dítěte v rodině církve.
1.
My jsme sourozenci JK.
2.
Bratří a sestry.
3.
Společně pracovat o to, aby to byla dobrá rodina, dobří sourozenci.
b)
Představy o církvi, o sboru.
1.
Toužebný ideál.
2.
Není to na sto procent ani v žádné rodině.
3.
Všude něco je.
c)
Vánoce: Učit se, jak by to mělo být jako v pravé rodině.
1.
Společně s ostatními.
2.
Učit se. Zkoušet to.
d)
Skutky 2 a 4.
1.
Ideální společenství církve. Spotřební komunismus.
2.
Mnohé zůstalo v troskách. Mnohé bylo naprosto neuskutečněno.
e)
Ideál v troskách.
1.
Vina aspoň zčásti i každého z nás.
2.
Lidská neschopnost, slabost.
- Mnohé se nedaří bez zlé vůle.
- Mnohé se nedaří při nejlepší (dobré) vůli.
- Složitost objektivní i subjektivní situace.
- Zapomětlivost. Spolurozhoduje to.
3.
Mnohé ideály byly revidovány během doby.
- Byly příliš nezemské.
- Požadavky ale zůstávají.
- Jsme přece rodina Boží.
f)
Skutky 2 a 4. Vykřičník a otazník. Kam až máme jít ve své sborovosti. Kam jsme nedošli.
1.
Nedělní křesťanství.
2.
Náš soukromý i rodinný život je vttažen do proudu sborového dění.
3.
Něco mezi tím.
- Aktivní i pasivní podíl na životě sboru.
- Svědectví: Účast. Práce. Placení.
4.
Je vhodné si uvědomit: Ideální církev popisovaná ve skutcích 2 a 4 nikdy v reálu neexistovala.
- Literární zachycení ideálu, směru, pokusu v Jeruzalemě.
- V každém případě se však jeruzalemskému sboru podařilo přiblížit se k toužebnému a kýženému ideálu daleko víc nežli se to běžně daří nám.
8)
Myšlenky k zamyšlení a k přemýšlení. Domýšlení není vyžadováno, natož požadováno.
a)
Příchod faráře do sboru.
1.
Přichází s ideály.
2.
Realita a konkrétní možnosti.
3.
Když farář slaví výročí působení ve sboru.
- Pokud se takové výročí ještě ve sboru slaví.
- Farář už bývá obvykle realističtější. Většinou i střízlivější v řečech.
- Sborovníci též většinou stojí oběma nohama pevně na zemi.
b)
Společenství farářů.
1.
Ani náznak snahy po plnějším a hlubším společenství.
2.
Uzavření rodin farářů sobě navzájem. Jen pro sebe.
3.
Faráři se jen velmi sporadicky navštíví jako rodiny.
4.
Jako v jiném zaměstnání. Stále víc k tomu spějeme.
5.
Mizerný příklad pro společenství běžných rodin v církvi.
c)
Pocity slabých v církvi.
1.
Invalidé. Chudí. Lidé na okraji společnosti.
2.
Odpadají z církve.
3.
Mezi ploty se společenství nevytváří.
4.
Jsou sice dost pohromadě, ale společenství je něco jiného.
5.
Nejsou schopni se podepřít. Nemají na to.
6.
Ale platí zaslíbení JK i pro ně.
d)
Tělo JK.
1.
Údové.
2.
Specifické poslání.
9)
Vánoční sbírka pro bohoslovce.
a)
Necháváme stranou otázku jejich úrovně a kolik jich vlastně nastoupí z těch, kteří nemají zábrany brát od církve peníze na své studium.
b)
Navíc k běžným stipendiím jako u jiných studentů.
c)
Fakulta je součást univerzity.
10)
Farářova rodina.
a)
Vypětí v týdnu i v neděli. Pokud se jedná o živý a pracovně náročný sbor s velkým provozem.
b)
Katolíci: celibát.
1.
Přínos, ale i ochuzení.
2.
Plně se věnovat své kněžské práci.
c)
Zaměstnaná manželka faráře jako v jiných zaměstnáních.
d)
Sociální podpory jako v jiných rodinách.
e)
Očekává se: Farářova rodina je příkladem, jak by to mělo vypadat v jiných rodinách členů církve i ve vztahu ke sboru, k církvi, k práci ve sboru.
f)
Zranitelnost farářů zde. Ukazovat, jak se farářovo kázání naplňuje v praxi.
g)
Pavel: Následovníci moji buďte a Kristovi.
h)
Začlenit své osoby i rodiny do společenství církve.
1.
Do života a práce církve.
2.
Model církve.
i)
Katolický celibát. Ukazuje: Ani rodina nemá poslední slovo sama o sobě.
j)
Víra. Neruší rodinu. Pravá náplň rodiny. Napětí. Jsme synové a dcery Boží.
11)
Výmluva na čas.
a)
Chata. Zájmy. Nestačí se všecko.
b)
Mnozí mají chalupu a sbor je pro ně život a nezbytnost.
c)
Když člověk má chalupu, může mít leckdy víc času pro sbor nežli ten, který o tu chalupu teprve usiluje.
d)
Leckdo se teprve snaží vůbec někde bydlet. Vypětí. Únava.
e)
Věnuje čas schánění toho, co jiní už dávno mají a co berou jako samozřejmost.
12)
Rodina.
a)
Návaznost. Generace za sebou. Pokračování sboru.
b)
Vděčnost starým. Pracovali a stále pracují.
c)
Postupně mladí musí převzít iniciativu a práci. Navazování.
d)
Věrnost rodině, sboru.
13)
Vánoce.
a)
Svátky rodiny. Zázemí rodiny. Víra. Pohoda.
1.
Vzájemnost. Cítíme: patříme k sobě.
2.
Cítit se dobře v rodině, ve sboru.
b)
Rodina Boží skrze víru v JK.
c)
Co to konkrétně znamená pro sborovou rodinu.

Poznámky:

1)
Na čem o vánocích záleží.
a)
Dostatek. Zajištěnost.
1.
Předpoklady pohody.
2.
Spokojenost. Dobrá vůle.
3.
Když chybí materielní předpoklady, všecko je těžší.
4.
Nedostatek způsobuje tíseň, nervozitu, starání se.
5.
Zvýšená námaha. Nahradit. Dohnat. Na úkor času. Prací. Únava.
6.
Zhoršuje to pohodu a kontakt s lidmi.
b)
Když je tak říkajíc všeho dostatek.
1.
Pokud je zdravá a dobrá nálada.
- Pohoda. Spokojenost. A vše se daří.
- Pak je dobře.
2.
Narušené vztahy.
- Napětí.
- Tíseň.
- Až někdy peklo i při největším dostatku.
2)
Vaši básníci.
1.
Něco vyjádřili o Bohu.
2.
Pokud přemýšlejí a jsou citliví.
3.
Nelhostejní.
4.
Tušení lidí hledajících.
3)
Představa lidstva jako rodiny Boží.
a)
Je nám to hodně vzdálená představa.
1.
Války. Nepokoje. Napětí. Lhostejnost k potřebným. Chudí, žalostně chudí ve světě.
2.
Hlad. Sytí nepomáhají. V žádném případě nepomáhají dostatečně. Každou hodinu umírá tisíce hladových. Ve velkém umírají i podvyživené děti.
3.
Důsledky hladu a podvýživy.
b)
Chápeme to.
1.
Nemohou se někdy domluvit lidé ve velké rodině.
2.
Ale ani v malé rodině se někdy nelze domluvit.
3.
Vynakládáme námahu na domluvu mezi nejbližšími.
4.
Neklidná malá rodina nemá zájem o začlenění do rodiny církve.
c)
Příklad živořícího sborečku, který má ještě jméno, že se jednáo sbor.
1.
Teoreticky je to též rodina Boží.
2.
Uměle se udržuje číslo členské základny. Ještě nad 150 duší. Ale kde by se tam ty duše vzaly. Nejsou tam ani církevní těla.
3.
V sídle sboru přijde na bohoslužby pět a půl místních. V létě posílí letňáci.
4.
V jedné kazatelské stanici se sejdou 3 posluchači nad 80 let, pokud z nich někdo zrovna nemarodí.
5.
V druhé kazatelské stanici někdy nepřijde na bohoslužby nikdo. Pokud se jedná o maximální účast, tak přijdou dvě babičky.
6.
Křest (dospělého) se uskuteční jednou za 10 let. Děti se už hodně dávno nekřtí.
7.
Farář má aspoň pracovní příležitost.
8.
Farář má aspoň hodně volného času pro jinou výdělečnou činnost.
4)
Lidské představy o bohu.
a)
Zlato. Drahokamy. Cenné, drahé, vzácné. To nejcenější.
1.
Vysoké ocenění.
2.
Dojem: člověk si váží Boha nebo aspoň boha.
3.
Něco nad námi musí být.
4.
Obecné řeči.
5.
Dojem hloubky, vznosu.
b)
Podstata: My se máme přizpůsobovat Bohu a jeho vůli. Sloužit mu.
1.
Ne si přizpůsobovat Boha ke svému obrazu, představě, přání.
2.
Ale ruku na srdce: Jak chceme vystihnout a vyjádřit Boží vzácnost a velikost?
c)
Biblická poezie. Obdobné obrazy. Ale je to jen obraz.
1.
Zde to jpavel myslí jinak.
2.
Pohanský přístup: modla.
5)
Církev je rodina JK.
a)
Otevřena pro každého, kdo se nevylučuje sám.
b)
Pozvání. Lze i nepřijmout.
6)
Realita života církve.
a)
Každá rodina má co dělat sama se sebou.
b)
Čas na návštěvu. Těžko hledat.
c)
Vypětí. Je nutný odpočinek.
d)
Nedostatek peněz. Dohání se to vlastním časem a vlastní prací. Nejlépe je udělat si všecko sám.
7)
Čas na církev.
a)
Čas pro církev.
b)
Čas na druhé v církvi.
c)
Zájem o druhého.
1.
Těžká věc.
2.
Nejen časově.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.