Skutky 10.

(Kázání Nový zákon -> 05 Skutky)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Kornelius.

Text:

Skutky 10.
34:
Bůh nikomu nestraní.

Čtení:

Skutky 10,1-5.27-35.
Skutky 10,34-48.
34
A Petr se ujal slova: "Nyní skutečně vidím, že Bůh nikomu nestraní,
35
Ale v každém národě je mu milý ten, kdo v něho věří a činí, co je spravedlivé.
36
To je ta zvěst kterou Bůh poslal synům izraelským, když vyhlásil pokoj v Ježíši Kristu. On je Pánem všech.
37
Dobře víte, co se dálo po celém Judsku: Začalo to v Galileji po křtu, který kázal Jan.
38
Bůh obdařil Ježíše z Nazareta Duchem svatým a mocí, Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním.
39
A my jsme svědky všeho, co činil v zemi judské i v Jeruzalémě. Ale oni ho pověsili na kříž a zabili.
40
Bůh jej však třetího dne vzkřísil a dal mu zjevit se -
41
Nikoli všemu lidu, nýbrž jen svědkům, které k tomu napřed vyvolil, totiž nám; my jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání.
42
A uložil nám, abychom kázali lidu a dosvědčovali, že je to on, koho Bůh ustanovil za soudce živých i mrtvých.
43
Jemu všichni proroci vydávají svědectví, že pro jeho jméno budou odpuštěny hříchy každému, kdo v něho věří."
44
Ještě když Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kteří tu řeč slyšeli.
45
Bratři židovského původu, kteří přišli s Petrem, žasli, že i pohanům byl dán dar Ducha svatého.
46
Vždyť je slyšeli mluvit ve vytržení mysli a velebit Boha. Tu Petr prohlásil:
47
"Kdo může zabránit, aby byli vodou pokřtěni ti, kteří přijali Ducha svatého jako my?"
48
A dal pokyn, aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše Krista. Potom jej pozvali, aby u nich zůstal několik dní.

Liturgie:

Suspirium: Jestli je kdo v Kristu, tedy je nové stvoření. Staré věci pominuly. Všecko je učiněno nové. Kristus zbořil hradby dělící nás lidi na různo. Proto v Kristu Ježíši není ani Žid, ani Řek, ani muž, ani žena, ani svobodný, ani otrok.

Postup 1:

1)
Petr se musel v Jeruzalemě obhajovat, že šel do domu pohana.
a)
Tehdy ještě nezvyklé pro křesťana židovského původu.
b)
Žid do domu pohana nesměl.
2)
Každé společenství tíhne samo od sebe k tomu, aby se uzavíralo.
a)
A to už brzy na začátku.
b)
Ti venku jsou pak častováni pohrdáním nebo jinými formami odstupu.
c)
Uzavřené party. Strany. Skupiny. Elitářství.
1.
Jsou z toho ale i jisté výhody, když člověk patří do vlivného klanu.
2.
Široké příbuzenské zázemí.
d)
Židé.
1.
Vyvolený národ.
- Utvrzovali se v tom, že je PB vyvolil.
- Náboženská odlišnost vedla k odlišnosti v širším slova smyslu.
2.
Uzavřenost do sebe.
- Uchovat si zvláštnosti.
- vůbec tak přežít.
- forma přežití.
3.
Ale zároveň byli do gheta tlačeni okolím, když se nepřizpůsobovali.
4.
Možnost vyjítí z gheta: Mít peníze. Obchod. Finančnictví.
5.
Abraham:
- Přijme požehnání, bude dál požehnáním.
- Židé požehnání přijímali, ale vždy nedávali dál.
- Konali ale také účinnou misii. Proselité.
e)
Učedníci.
1.
JK s nimi chodil k Samaritánům a k pohanům.
2.
Ale nesli stále židovskou tradici. Vkořeněno. Z tradice se někdy nedá vymanit příliš snadno a rychle.
f)
My.
1.
Neseme si tradici rodin, sboru, církve. Prostředí, v němž jsme vyrůstali.
2.
Moderní člověk se uzavírá do své rodiny, pokud funguje.
3.
Různé party, skupiny, klany. Rozmanitá seskupení lidí. Krátkodobě. Déledobě. Trvale.
g)
Pokušení i dobrých společenství sborů.
1.
Mládež. Party. Klany.
2.
Uzavřou se vůči druhým.
3.
Snaha nějak z druhých těžit.
4.
Mluví stejnou řečí. Je jim spolu dobře.
5.
Vzpomínky na stejné prožitky a zážitky.
6.
Ti kolem se pomalu stávají horší, nečistí.
7.
Jako takoví jsou ti druzí odmítnuti a odmítáni. Nezapadli by do party.
h)
Příklad: Mládež z městského sboru. Uzavřená skupinka. Ráda přijede na venkov, ale jen kvůli připravenému prostředí, hoštění, programu, nikoli k navázání kontaktu s místním sdružením. Mnohdy tomu tak bylo. Nebo i dokonce stále bývá? Jen potud, pokud ještě existují sdružení schopná se někam do jiného sboru vypravit.
i)
Odlišnost jedněch nebo druhých.
1.
Ne že by ti tzv. Druzí byli špatní.
- Jsou mnohdy jiní pouze proto, že jsou odmítnuti, nepřijati. Tím jsou jiní.
- Odlišnost vytvořená nepřijetím.
2.
Moderní doba má obecně tendence ke skupinám, klanům.
- Je to operativnější než velké celky církve.
- Jde o peníze.
- Nějak se prosadit.
j)
Uzavřenost.
1.
Problém i malé církve.
2.
Mimo jiné pod tlakem tržnosti ubývá v naší církvi v některých směrech povědomí celocírkevního univerzalismu.
3.
Tendence stlačovat skupiny členů církve do sboru jako samostatné jednotky.
- Sbor si stačí sám. Musí si stačit.
- Finanční nároky stlačují k lokálnímu sobectví.
- Slabé sbory těžko zvládají rostoucí finanční nároky.
- Tím se postupně vyřazují z těch, kdo stále ještě stačí držet finanční krok.
4.
Na sborové slavnosti jezdí jen okruhy známých nebo všeobecných církevních vyžírků.
- Problém: Neschopnost otevřít se pro druhé.
- Problém i pokušení.
k)
Jak řešit doléhající situaci.
1.
Finanční pozadí.
2.
Vyžírkové.
- Vyžírkovství má různé formy.
- Zdánlivé vyžírkovství: Nejsou vyjasněné vztahy. Včetně finančních vztahů úhrady církevních služeb.
3.
Domluvit se na způsobu vztahů.
- Včetně konání různých programů, i pohoštění.
- Jedni konají, druzí se vezou.
- Někteří nestačí ani na pohoštění, a tak raději nic nekonají.
- Chybí nejen finance, ale i lidé.
- Klade se otázka: Proč např. Některé akce vůbec organizovat, když se nakonec projeví značný nezájem.
d)
Povědomí církve jako celku. Projevuje se podivná únava a unavenost v této oblasti.
3)
Bůh není přijímač osob. Nikomu nestraní. V každém národě je mu milý ten, kdo v něj věří.
a)
Prožitek Petra. šok pro něj. Troji přejné vidění.
1.
Plachta.
2.
Zvířata. Nečistá.
3.
Petr má jíst.
- Mojžíšův zákon. Zakazoval jíst některá tzv. Nečistá zvířata.
- Bůh: neplatí to. JK mnohé naplnil a změnil.
b)
My. Nemusíme se vracet ke jhu dávných a dobových předpisů, i když to tehdy byly předpisy funkční a související s vírou.
1.
Důsledky:
- Nejsou nečistí lidé.
- Nerozhoduje tradice, původ.
- rozhoduje: zda člověk věří a uctívá Boha a činí to, co je správné, spravedlivé.
2.
Převratná zvěst. Neustále.
c)
My. Trvalé stranění některým osobám.
1.
V nějaké podobě. Někteří lidé jsou nám bližší, jiní vzdálenější.
2.
Trvale platí protekce, ať se člověk podívá kamkoli, i v církvi. Všude samé přijímání osob.
3.
Různá měřítka. Různé a jiné posuzování ve stejné věci.
- Něčím je. Jeho rodina jsou něčím. Mají peníze a postavení.
- Ničím není, ani jeho rodina. Není v žádném klanu. Má holou prdel.
- Původ. Rod. Tradice. Klan. Parta. Peníze. Postavení ve společnosti. Vliv. Sponzor. Potenciální velký platič. Má aspoň vzdělání.
d)
Bůh má otevřené srdce i dveře pro každého.
1.
Bez rozdílu. Různost církve. Bůh přijímá každého, ať je jakéhokoliv původu.
2.
Původ členů církve: Ateista. Pohan. Rasa. Národ. Jazyk. Třídní rozdíly. Vzdělání. Sociální postavení. Invalida. Zdravý. I mentálně postižený. I Cikán (Rom) a Vietnamec, i když zde církev misii nekoná.
e)
Svět.
1.
Vždy přijímání osob. Jedni jsou nahoře, druzí dole. Boční dveře. Zadní vchody. Vrátka. Různá dvířka. Škvíry.
2.
Dlouhý metr na stejné činy. Různé metry. Navíc se různým měří různě a jinak.
f)
Ani v církvi to nikdy nebylo ideální. Jen částečnost naplnění proklamovaného a hlásaného ideálu.
1.
Ač se to může zdát být divné, velmi často velmi silně v církvi rozhodují peníze.
2.
Kornelius patřil k lepší společenské vrstvě. Mohl sponzorovat místní sbor.
g)
Nestranický Bůh. Zvěst naprosté svobody.
1.
Bůh nestraní. Ani my nemáme přednost. Rovnost. Cestu k Bohu otevírá opravdu víra.
2.
Ale straní se v církvi. Tam je cesta otevřena penězům.
4)
Co je obsahem zvěsti v domě Kornelia.
a)
Původně nevěřil. Nebyl to Žid.
b)
Inklinoval k židovství. Sympatie.
1.
Pokoj skrze JK. Betlem.
2.
Kam přichází Bůh, tam přichází pokoj.
3.
Máme být nositeli Božího pokoje.
c)
JK byl poslán Bohem. Činil dobře. Uzdravoval. Příběh JK. Láska. Služba. Pomoc.
d)
Kříž JK. Zabit. Navzdory tomu, že činil dobré a byl Božím synem. Kříž zjevuje hloubku zloby našich srdcí.
e)
Vzkříšení. JK je Pán. Zjeveno. Přemožení zla a smrti.
f)
Ježíš je soudcem živých i mrtvých.
g)
Odpuštění hříchů od Ježíše.
1.
Kdo v něj věří.
2.
Základní skutečnosti našeho života. Vina. Hřích.
3.
Napravit pokažený vztah k Bohu a člověku.
4.
Odpuštění. Boží nový život. Pokoj. Láska.
5.
Odpuštěním se vytvářejí předpoklady k novému způsobu života.
6.
Uznat. Jsem hříšník. Přijmout odpuštění. Bože, buď milostiv mně hříšnému.
7.
Ne laciné přijetí odpuštění. Ne lacině přijmout odpuštění. Ne medění si v uklidněném svědomí.
- Napravovat to, co člověk zlého udělal.
- Zápas o smíření s lidmi.
- Odčinit poškozeným ztráty.
5)
Kde zazní zvěst o odpuštění hříchů, tam přichází též Duch svatý.
a)
Petr v Jeruzalemě, pořadí: Obrácení, křest, Duch svatý.
b)
Zde mimo toto pořadí: bez křtu. Duch svatý, pak teprve křest.
1.
Děti. Křest. Přijmou Ducha svatého.
2.
Dospělý: uvěří, pak křest.
c)
Metoda postupu sama o sobě nezaručuje Ducha svatého.
d)
Technologie postupu. Na čem záleží: Víra, přijetí, odpuštění.
e)
Hřích je jako zátka. Brání vstupu a přijetí Ducha svatého do našeho života.
f)
Příklad. Voda ve studni. Pumpa. Dlouho se nepumpovalo. Hadr na násavce. Násoska.
1.
Hřích brání proudit vodám Ducha svatého do našeho života.
2.
Bez odpuštění nepřichází moc Ducha svatého.

Postup 2:

1)
Obrazná vyprávění. Andělé. Poslové boží. Vidění. Plachta, nečistá zvířata.
2)
Vyslyšené modlitby Kornelia.
3)
Kornelius.
a)
Pohan.
b)
Vyšší společenské postavení. Bohatý. Zájem o křesťanství začínají mít i lidé z tzv. Lepší společenské vrstvy.
c)
Proselyta. Inklinuje k Židům.
d)
Humanista. Etika. Almužny. Citlivost pro potřeby bližních.
4)
Petrova řeč. Pokání. Změna mysli. Bůh ukázal: nedělat rozdíly mezi Židy a pohany.
5)
Izaiáš 56,1-7.
a)
Izraelci postupně poznávají Hospodina. Není Bohem pouze pro Izraele. Celý svět. Pán národů.
b)
Izraelci to poprvé prožívají ve větší míře. Návrat ze zajetí. Třetí Izaiáš. Zkušenosti v zajetí.
c)
Babylonie. Víru nepřijímají zástupy, ale jednotlivci a skupinky pohanů. Zájem o Hospodina. Misie. Izraelci to začali prožívat.
6)
Pozdější vývoj Izraele. Dvě linie.
a)
Misijnost. Kontakty s pohany. Otevřenost. Izaiáš 2. Micheáš 4. Pohané se pohrnou na horu Hospodinovu, na Sion. Budou toužit po víře v Hospodina. Nezavírat jim dveře.
b)
Zákonické předpisy.
1.
Podrobit se spoustě nejrozmanitějších příkazů a předpisů.
2.
Klad: Navodit způsob života víry. Společenství Izraele. Zapojit se, zapadnoutt do společenství víry.
3.
Ztížená cesta pro pohany. Ale ku podivu, mnozí to podstupují. Svázanost věřících v určitém způsobu života.
7)
JK. Umřel za všechny, i za pohany.
a)
Známé slovo. Pořád to v církvi opakujeme.
b)
Proti tomuto slovu nemáme námitky.
c)
V tom není problém.
1.
Rozdíly jsou ale v církvi.
2.
Amerika: Sbory bílé, černé, žluté, chudých, bohatých, vzdělaných, prostých.
3.
Nedomyšlenost tohoto slova do všech důsledků v církvi.
4.
Velký apoštol Petr se také musel postupně učit, co to znamená v praxi církve. JK umřel za všechny, pro všechny, kvůli všem.
5.
Jak je to s námi? Proč se v církvi objevuje poměrně hodně nářku na společenství církve a sborů? Přitom nejde jen o ponorkovou nemoc.
8)
Petr musel překonat nejrozmanitější předsudky jako Žid.
a)
Veliký zářez v životě i Petra i křesťanské církve.
b)
Největší zářez v dějinách církve.
c)
Zdánlivě jednoduché: Vstup do domu pohana.
1.
Kvůli víře v JK, ne kvůli jiným věcem, např. Kvůli obchodu nebo kvůli sponzorskému daru.
2.
Tehdy to ale bylo nepředstavitelné.
d)
Když se otevřela cesta do církve i pohanům, jednalo se o revoluční záležitost.
9)
Dnes.
a)
Nepřipadá nám to tak zvláštní a velké.
b)
Ale ruku na srdce: Předsudky v nás.
1.
Církevní tradice. V srdci. Vůči různým lidem. Cikán (Rom). Vietnamec. Navštívit sociálně slabého, chudého, nemocného. Domov důchodců. Není to jen lenost, ale mnohdy i velmi hluboké předsudky.
2.
Navenek se usmíváme a popíráme to.
3.
Je to ale zakořeněno v hloubi nitra. Nechce se nám to překonávat. Pozadí: peníze.
c)
Kornelius byl bohatý. Za Petrem přišli 3 jeho sluhové, resp. I vojáci. Podřízení.
d)
Pravověrný Žid tehdy nemohl vejít do domu pohana.
10)
Křesťanské kázání.
a)
JK: Jděte po celém světě a kažte.
b)
Vnitřní i vnější zábrany pro mnohé povolané a vyslané kazatele.
c)
Mimořádná chvíle v životě Petra.
1.
Otevřená náruč pro všechny.
2.
Umožnit pohanům věřit.
3.
Vstup do církve.
11)
Petr je nakonec překvapen vírou Kornelia a jeho přátel.
a)
U Boha není přijímání osob.
1.
U boha není protekce.
2.
Bůh nikomu nenadržuje.
3.
Nikdo nemá přednost.
4.
Duch svatý sestupuje i na pohany.
5.
Bůh si nevybírá jen některé.
6.
Evangelium pro všechny.
b)
Podmínka: Zájem. Kdo chce věřit.
12)
Zvěst evangelia platí pro všechny, kdo se Boha bojí a činí spravedlnost.
a)
Jinými slovy: PB má své ovce i mimo ovčinec církve.
b)
Ale: hledá je a schromažďuje je do svého ovčince.
c)
Neuvědomělá úcta vůči pravému Bohu.
1.
Bát se Boha. Bázeň. Respekt před boží pravdou.
2.
Pravda přesahující člověka.
3.
Nebrat život lehkomyslně.
4.
Neprožívat život povrchně.
d)
Dnešní výraz: Hledající lidé. Toužící. Přemýšlející. Kladou si vážné otázky po životě.
1.
Smysl, cíl, účel života.
2.
Ateisté a věřící v jiné bohy. Respekt a úcta k Bohu, dárci. Hledající. Vážní lidé.
3.
Humanisté. Spravedlnost. Vědomí nesamozřejmosti lidského života.
4.
Lidé kladoucí důraz na etiku, na morálku. Smysl pro spravedlnost.
13)
Činí spravedlnost.
a)
Usilují o spravedlnost. Lační a žízní po spravedlnosti.
b)
Almužny. Sociální cítění pro slabé.
c)
Spravedlnost i pro druhé, aby se lidem vedlo dobře.
d)
Tito lidé jsou příjemní Bohu.
1.
Bůh o ně má zájem.
2.
Mají předpoklady slyšet SB. Mají šanci SB zaslechnout a přijmout.
14)
Lidé příjemní Bohu. Bůh má o ně zájem.
a)
Bojí se Boha. Respekt k pravdě. Hledající.
b)
Činí spravedlnost. Sociální cítění. Lační a žízní po spravedlnosti. Touží.
c)
Mají předpoklady, aby slyšeli a přijali Boží pravdu. Vůbec schopnost slyšet, vnímat.
d)
Konkrétní požadavky v dané době. Na co navazovat, co požadovat.
e)
Dnes lze klást i jiné důrazy.
15)
Pěkná slova: JK umřel za všechny.
a)
Pěkné zjevy ve světě.
b)
Dnes je evangelium hlásáno po celém světě.
1.
Ve všech národech? Skoro.
2.
Bez rozdílu barvy pleti a rasy.
16)
Vzájemnost církve.
a)
Domov. Dům pro všechny.
b)
Závazek pro nás.
1.
Odpovědnost za druhé.
2.
Za ty, kdo už uvěřili, ale i za ty, kdo dosud neuvěřili.
c)
Reálný pohled na realitu církve.
1.
Nelze se vznášet v duchovních sférách.
2.
V církvi nejsou dokonalí andělé, ale jenom obyčejní lidé.
d)
Zkušenosti.
1.
Zahořklá srdce.
2.
Vůči druhým i vůči církvi.
3.
Přehrady mezi lidmi. Příkopy. Valy. Zátarasy.
4.
JK přišel bořit hradby dělící nás na různo.
5.
My je zase stavíme. Ploty. Příkopy. Zdi.
6.
Bůh to nechce.
7.
Ale je to reálný lidský fakt na zemi i v církvi.
17)
Realita u Petra.
a)
Přišel ke Korneliovi.
b)
Později si odsedal od stolu, od VP, kde byli křesťané z pohanů. Pavel mu za to vynadal. Galatským.
c)
Důvody Petra pro pozdější odsedání si.
1.
Zdáli se mu být málo zbožní.
2.
Nerozházet si to s křesťany ze Židů.
18)
Jednat bratrsky, ale rozhodně ne kompromisně.
a)
Pravda je svatá. Zpochybnění pravdy naruší společenství dobrých vztahů v církvi.
b)
Falešnost některých zdánlivě chytrých argumentací v církvi.
1.
Láska je prý víc než pravda.
2.
Obráceně: Pravda je pak méně než láska.
c)
Kde je opravdová láska, tam je opravdová pravda.
d)
Zjednodušeně v oblasti Boží pravdy.
1.
Kde je pravda, tam je i láska a naopak.
2.
Kde se objevují všelijaké falešné chytristiky (někdy i zdánlivě nebo skutečně logické), tam to hapruje s pravdou i láskou.
19)
Přehrady mezi lidmi.
a)
Jsou patrné už v mladé církvi.
1.
Sociální rozdíly hrají podstatnou roli.
2.
Mohou se ale hádat a prát ti nahoře u moci mezi sebou o plnější koryto, korýtko.
- Přitom na sebe vzájemně mohou mávat teologickými prapory a pokřikovat teologickými pravdami, frázemi nebo floskulemi.
- Mohou si různě brát do zástavy prosté a obyčejné věřící, kteří nakonec ani nevědí, oč vpodstatě ve zdánlivě teologických sporech o proklamovanou pravdu v podstatě a v pozadí ve skutečnosti jde.
b)
Sociální rozvrstvení v církvi.
1.
Otroci.
2.
Svobodní.
3.
Chudí.
4.
Otrokáři. Bohatí.
- Vliv křesťanství: Ne vnější revoluce. Zvnitřku zlidštit mezilidské vztahy.
- Epištola Filemonovi. Otrok Onezim. Ne vždy se vše v praxi zdařilo jako zde.
- Křesťanští otrokáři byli často křesťané jen podle jména.
- K otrokům, i spolukřesťanům, se chovali nekřesťansky.
c)
Další vývoj církve.
1.
313. Edikt Milánský. Svoboda pro křesťanskou církev.
2.
380. Theodosiúv dekret.
- Křesťanství se stalo státním náboženstvím.
- Přemnozí přijali křesťanství přes noc jen proto, že to bylo najednou výhodné.
- Křesťanský nátěr, háv.
- Přes noc převlekli náboženský kabát a nechali se v kostele polít vodou. Nechali se tedy pokřtít.
- císař byl křesťan. Kdo chtěl dostat vyšší místo, musel být také křesťan. Státní církev.
20)
Středověk.
a)
Feudalismus.
b)
Budovaly se katedrály.
c)
Násilničtí obhájci křesťanské víry.
1.
Náboženské války.
2.
Hranice kacířů a jiných nespokojenců.
d)
Křižácké války ve jménu evangelia.
e)
Křesťanští feudálové (včetně církve) utiskovali poddané.
1.
90 procent lidí nemělo šanci plně žít.
2.
V lepším případě pouze přežívali. Živořili.
21)
Skutečnost platící v církvi po všechny věky:
a)
Vždy existovala přehrada mezi bohatými a chudými.
1.
Jeden církevní představitel se po VLR netajil tím, že je třeba s narůstáním a s realitou sociálních rozdílů v církvi reálně a samozřejmě počítat.
2.
V moderní době je to zčásti zmírňováno:
- Chudí odpadají z (od) církve.
- V církvi zůstávají lidé středního stavu. Zajištění. Schopní a ochotní platit na církev.
b)
V 19. Století ztratily protestantské církve dělnictvo.
c)
Ve 20. Století dochází rapidně ke ztrácení dalších lidí.
d)
Z církve se stávají zájmové klany hospodařící s církevním majetkem z minulosti.
1.
Party. Skupiny. Spolek.
2.
Fungující, možná i prosperující.
3.
Ale není to už církev ve vlastním slova smyslu, církev jako společenství.
4.
Upřesnění: Zatím se to projevuje v tendencích, v náznacích. Stále se lze, díky Bohu a díky zapáleným a obětavým lidem, setkat s dobrými církevními společenstvími.
22)
Kolonialismus.
a)
Milionáři na tom vydělali.
b)
Obětaví misionáři zatím normalizovali lidi k pokoře.
1.
Laskavá, blahovolná povýšenost mnohých misionářů.
2.
Neviděli v pohanech vždy bratry v nouzi.
c)
Indie:
1.
VP pro Párijce, Nečisté, na špičce hole, aby se jich nedotkli. Neobstáli by společensky.
2.
Misionáři byli závislí na lepší kastovní společnosti. Přizpůsobili se způsobu života.
3.
Rovnost jen teoreticky, ve víře. U JK. Nikoli v církvi. Nikoliv ani u VP.
4.
Neodsuzovat hned všechny misionáře.
- Měli těžký život.
- Závislost na bohatých přispěvatelích.
- Přesto se u některých občas projevovala nadnesenost vůči nedospělým sourozencům ve víře.
d)
Těžké.
1.
Překonat pocit nadřazenosti.
2.
Když někdo má miliony a kde bydlet, dívá se svrchu na nuzáka.
3.
Není lehké být dárcem.
4.
Ale těžší je být v situaci obdarovaného.
- Zvláště když to obdarování je nepatrná almužna, bez které se však chudák neobejde.
- Navíc musí za tu almužnu moc děkovat.
23)
Livingstone.
a)
Lékař. Farář. Afrika.
b)
Stížnosti na anglické úředníky.
c)
Přehrady mezi lidmi. Trpkosti. Burcoval světovou veřejnost.
d)
Otroctví. Přehrady mezi lidmi. Ne Boží záměr, ale důsledky hříchu.
24)
My.
a)
Nejsme v Africe.
b)
Naše předsudky v srdci však máme.
1.
Projeví se to i navenek.
2.
Některé předsudky nemají možnost rozvinutí.
- S určitými lidmi se nesetkáváme denně.
- Nebydlíme s nimi v jednom domě.
c)
Blahý pocit vděčnosti.
1.
Radost. Že jsme se narodili jako bílí v civilizované Evropě.
- Ne zapadlé místo Afriky nebo jako chudáci v Indii.
- Že jsme se nenarodili jako cikáni (Romové) nebo Vietnamci.
- V naší zemi.
- dosažená určitá kulturní a ekonomická úroveň.
2.
Vzdát se něčeho pro druhého?
- Snížit svou hmotnou úroveň a posílat na třetí svět? Podpůrným institucím nebo konkrétním lidem?
- Kdo to vůbec u nás dělá?
- Nikomu se do toho nechce.
- Omlouváme to. Vymlouváme se.
25)
Předsudky vůči jiným národům, rasám.
a)
Jiné životní zaměření lidí.
b)
Vůči pyšným a samolibým.
26)
Přehrady mezi církvemi.
a)
Ekumenismus.
b)
Zkušenosti z historie a současnosti.
1.
Temno.
2.
Lanaření.
c)
Rozlišovat přehrady a zkušenosti.
1.
Prohovořit problémy, vyjasnit si situaci.
2.
Ne laciné objímání se, líbání, modlení spolu, resp. Vedle sebe, popíjení kávy a poklepávání se po ramenou.
3.
Zápas o to, aby si lidé rozuměli v církvi i mezi církvemi.
27)
JK spojuje lidi.
a)
Vidět to prozajicky.
1.
Bez víry by se mnozí lidé ani neznali.
2.
Nesetkávali by se v neděli v kostele.
3.
Problémy soužití a vztahů jsou všude.
4.
Kdyby nebylo víry, nebyly by ty vztahy v církvi, nebyly by ani ty problémy.
5.
Vděčnost za církevní společenství.
b)
Osobní odpovědnost za společenství.
1.
Někdy i osobní spoluvina.
2.
Řešit problémy v souvislosti víry v JK, nikoli ze své síly a na lidských základech.
28)
JK umřel za všechny.
a)
I za ty, které zařazujeme do okruhu lidí nám nenakloněných.
b)
Moc lásky JK. Ovlivňuje nás i ty druhé.
29)
Záleží velmi i na nás.
a)
Bořit hradby dělící lidi na různo.
b)
Udělat ze své strany, co je možné.
c)
Velmi konkrétně: Překonávat lhostejnost.

Postup 3:

1)
Sbírka na třetí svět.
2)
Spasení není určeno pouze pro úzký kruh vybraných, vyvolených. Ruší hradby, ploty mezi lidmi.
3)
Petr. Křesťan ze Židů.
a)
Otevřenost. Vidění od Boha.
b)
Iniciativa vyšla od obou stran.
1.
Zájem, touha. Hledající pohané.
2.
Ochota Petra. Vstřícnost. Otevřenost. Nezabouchnout dveře. Nepřibouchnout před nosem.
4)
Kornelius.
a)
Hledající člověk.
b)
Ne masa lidí. Jednotlivec. Hledající. Zájem.
c)
Almužny. Sociální cítění. Spravedlnost. Nepřitakat k darebáctví.
5)
Praktické otázky soužití v církvi.
a)
VP.
b)
Nadnesenost jedněch.
c)
Sociální rozdíly.
d)
Přehrady nejen názorové a povahové.
6)
Bohatí se přes jiné rozdíly spojí přes peníze.
a)
Chudí mají větší problémy.
b)
Nemají ani na setkávání se.
7)
Vzdělání.
a)
Rozdíly hrají roli.
b)
Těžká komunikace. Tématika hovoru, komunikace.
c)
Praktická otázka. Nelze přejít lehkým či lehkomyslným mávnutím rukou.
d)
Necivilizovaní. Dost nesnadno se s nimi komunikuje.
e)
Když spolu mají lidé hovořit a neznají společný dorozumívací nebo nemají komunikační jazyk.
8)
Konkrétní rozdíly mezi lidmi dnes v naší církvi.
a)
Neřešit otázky vzdálené, daleké, minulé.
b)
Vidět i příčiny rozdílů.
9)
JK umřel za všechny.
a)
I za třetí svět.
b)
Ale i za Cikány (Romy) vedle v ulici.
c)
Jen, kdo s nimi půjde bydlet.
d)
Otázka na kolegy faráře: Kolik jste pokřtili romských a vietnamských dětí nebo dospělých?

Poznámky:

1)
Zdařilý příběh misie. Skutky by asi mohly zachytit i nezdařené misijní pokusy a snahy.
2)
Kornelius je nejen pohan, ale i bohatý.
a)
Lepší vrstva obyvatelstva.
b)
Není ve skutcích zachycen příběh misie chudého.
1.
Nanejvýš uzdravení.
2.
Velká konkrétní pomoc.
c)
Točí se to dost realisticky kolem peněz.
1.
Bible to nezamlčuje.
2.
Církev potřebuje z něčeho žít.
3)
Co se Bohu líbí. U každého:
a)
Víra.
b)
Činit spravedlnost. Konkrétní humanismus. Almužny. Humanitní oblast. Sociální cítění.
4)
Otevřenost k přijímání nových lidí do církve, do sboru.
a)
Ochota k otevřenosti. Jedná se ale o přijímání těch, kdo mají zájem.
b)
Kornelius dokonce vyvinul sám iniciativu.
c)
Obecnost a všeobecnost. Kdo má zájem. Jinak položený problém než ve Skutcích 10.
5)
Iniciativa od pohanů.
a)
Křesťané přebírají výsledky misijní práce Židů.
b)
Již načatí věřící.
1.
Věděli o jediném Bohu.
2.
Nyní: Nabízí se to ještě lepší.
3.
Důsledek nepřímé svědeckosti křesťanů.
6)
Kdyby se křesťanství neotevřelo pohanům, skončilo by jako židovská sekta.
7)
Zářezy v misii.
a)
Skutky 10. Otevřenost křesťanství pro pohany. Jinak by křesťanství skončilo jako židovská sekta.
b)
Rok 313. Edikt Milánský. Konec pronásledování. Svoboda pro křesťany.
c)
Rok 380. Theodosiův dekret. Křesťanství se stalo státním náboženstvím.
d)
Asi 500. Pokřtění Theodoricha. Germáni, Gotové, se přidávají ke křesťanství. Další otevřenost pro pohany.
e)
16. Století. Zámořská, koloniální misie.
f)
Misie od člověka ke člověku. Průběžně v celých dějinách. Nejúčinnější a nejvěrohodnější misijní metoda.
8)
Misie v NZ.
a)
JK:
1.
Mezi Samaritány. Samaritánka u Sichar. Procházel Samařím. Lukáš 9.
2.
Mezi pohany. Kananejská žena. Setník v Kafarnaum.
b)
Skutky apoštolů.
1.
Diakoni. Štěpán. Filip. Křesťané pohanského původu, proselité. Habešský ministr. Skutky 8.
2.
Petr. Setník Kornelius v Caesarei. Petr byl židovského původu.
3.
Saul, Pavel. Židovského původu. Misie ve vlastním slova smyslu, plánovitá.
c)
Spousta prostých křesťanů. Všude, kde byli, mluvili o víře v JK.
9)
Izrael byl vyvolený národ.
a)
Odlišnost náboženská.
1.
Napětí s pohany. Mnohdy. Kvůli tomu.
2.
Hrály však roli i lidské faktory vyvolení. Židé dávali najevo pohanům, že jsou nábožensky víc.
3.
Pohané to ovšem Židům opláceli.
b)
Pohan: Věřil v tucty bohů.
1.
Neměl zábrany v tom, že by přibral pár dalších bohů do svého náboženského repertoiru.
2.
Žid. Nebyl ochoten vedle Hospodina přibrat žádné božstvo. Výlučnost.
c)
Předpisy o jídle. Tzv. Nečistá zvířata. Většinou někde u pohanů nějak posvátná.
1.
Čistota. Mytí rukou. U Židů. Neobvyklé na starověk. Po návratu z trhu. Po eventuelním podání ruky pohanovi. Náboženská, kultická záležitost. Ale mohlo to být pro pohany urážlivé. My: Kdybychom hned po podání ruky někomu běželi k umyvadlu.
2.
Běžná pravidla hygieny dnes. Nesměšovat s tehdejšími kultickými předpisy v běžném životě Židů.
3.
Otázky infekce dnes.
4.
Když nám někdo velmi špinavýma rukama podá nějakou bankovku.
5.
Člověk se štítí té špíny, nikoli člověka.
6.
Ale ruce by si umýt samozřejmě mohl a měl.
7.
V církvi jsou lidé na velmi dobré kulturní a hygienické úrovni.
10)
VP a různí lidé.
a)
Důvěra k ostatním komunikantům, že přistupují a že zachovávají základní hygienická pravidla a že nemají infekční chorobu.
b)
Podávání rukou při pozdravu pokoje.
c)
Pije se víno ze společného kalicha.
d)
Farář si před vysluhováním VP pořádně myje ruce.
11)
Střízlivá věcnost Petrova Kázání.
a)
Příkladné kázání pro pohany.
1.
Základní fakta.
2.
Náročné na víru.
3.
Vyráží s těžkými kalibry.
4.
Bez vatových vycpávek.
5.
Bez cukrové vaty.
6.
Chvílemi pocit, že se jedná o přednášku.
b)
Obsahová a strukturální analysa každého kázání. Pokud si to občas farář udělá, pak to může posloužit zvýšení kvality jeho kázání.
12)
Skutky berou vážně sociologickou realitu církve.
a)
Zmiňováni jsou lidé z lepší společenské vrstvy.
b)
Zájem o bohatého a vlivného Kornelia.
c)
Chudí jsou povětšině předmětem uzdravování a sociální péče.
13)
Skutky 10.
a)
Největší zářez v dějinách křesťanské církve.
1.
Otevřenost směrem k pohanům.
2.
JK, poslední slova: Jít do celého světa. Kázat evangelium všem národům.
3.
Bylo to napsáno (literárně zpracováno) až mnohem později.
b)
Dnes, když už je to probojováno, se nám to zdá být samozřejmostí.
14)
Saul. Podepsal se na skoro-likvidaci sboru v Jeruzalemě.
15)
Misijní otevřenost a uzavřenost.
a)
Farizeové doby JK. Zákonickost.
1.
Specifická vyhraněnost židovského náboženského společenství.
2.
Kdo se do něj chce dostat, musí na sebe vzít určitá výrazná pravidla i ve vnější podobě.
3.
Ku podivu: Cesta židovství po dalších 2000 let kráčela tudy. Farizejský přístup se v gruntu ukázal jako historicky nosný.
b)
Antizákoničnost JK. Antizákonickost.
1.
Nezměrně velká otevřenost křesťanství.
2.
Rovněž historicky nosná cesta pro budoucnost. Jiná cesta.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.