Jan 8,31-32.

(Kázání Nový zákon -> 4 Jan)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Hus.

Text:

JK řekl židům, kteří mu uvěřili: Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.

Čtení:

Jan 8,31-47. Matouš 10,16 a dál.
Jan 8:
31
Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: "Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky.
32
Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými."
33
Odpověděli mu: "Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: stanete se svobodnými?"
34
Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.
35
Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn.
36
Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni.
37
Vím, že jste potomci Abrahamovi; ale chcete mě zabít, neboť pro mé slovo není u vás místa.
38
Já mluvím o tom, co jsem viděl u Otce; a vy děláte, co jste slyšeli od vašeho otce."
39
Odpověděli mu: "Náš otec je Abraham." Ježíš jim řekl: "Kdybyste byli děti Abrahamovy, jednali byste jako on.
40
Já jsem vám mluvil pravdu, kterou jsem slyšel od Boha, a vy mě chcete zabít. Tak Abraham nejednal.
41
Vy konáte skutky svého otce." Řekli mu: "Nenarodili jsme se ze smilstva, máme jednoho Otce, Boha."
42
Ježíš jim řekl: "Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mě, neboť jsem od Boha vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal.
43
Proč mou řeč nechápete? Proto, že nemůžete snést mé slovo.
44
Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.
45
Já mluvím pravdu, a proto mi nevěříte.
46
Kdo z vás mě usvědčí z hříchu? Mluvím-li pravdu, proč mi nevěříte?
47
Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste."

Písně:

170-5. 68-13. 580-6. 427-3. 467-1. 469-11. 579-2.

Osnova 1:

1)
Zůstat v JK. Vytrvat. Víra je dynamický pohyb.
a)
Marek 13,34. Služebníci bdí až do rána.
b)
1 Jan2,24: Zůstaň ve vás to, co jste slýchali od počátku. I vyzůstanete v synu a otci.
c)
Skutky 2,42: Zůstávali v učení apoštolů, ve společenství, v lámání chleba a na modlitbách.
d)
Chodit do kostela. Pravidelné slyšení SB. Předpoklad víry. Posila víry. Víra je ze slyšení. Duchovní strava. Síla k životu. Láska. Pravda. Svoboda.
e)
Václav Havel: Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.
2)
Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.
a)
Pravda: zjevení podstaty věci. Boží skutečnost. JK je cesta, pravda, život. Přišel jsem, abych svědectví vydal pravdě. Kdo je z pravdy, slyší můj hlas.
b)
Lež: Člověk neposlouchá Boha.
c)
Pravda je Boží milost. Osvobození člověka od sebe sama.
3)
Poznání pravdy. Ne teoretická věc. Ne kývnutí hlavou na souhlas. Existenciální skutečnost. Nasazení celého člověka. Pravda je základní stavební kámen našeho života.
4)
Hus. Bible je pro něj základ života. Pravda. Základní dopad na život člověka, církve, národa. Přesvědčení. Věrný pravdě, až do smrti. Postavil se proti světské autoritě, proti vrchnosti církevní, proti papeži. JK je přece nad autoritou ve světě.
a)
Hus: Běda tomu, kdo pro skývu chleba zradí pravdu. Nejen že o tom mluvil. Naplnil to v životě. U Husa není rozpor slov a života.
b)
Kariéra. Osobní prospěch. Výhody. Bázeň před nesnázemi. Aby člověk nenarazil. Obavy před kde čím. Snaha projít, prolézt životem.
c)
Hus je svědek až do smrti. Potupné upálení. Mohl uhnout, ohnout se.
d)
Celibát. Hus nemusel živit rodinu. Ale: Měl 45 let. Mohl žít dál. Měl ještě dost roků před sebou.
5)
My. Jsme daleko od Husova ducha. Opovážlivost ohánět se jeho památkou. Duchovní pokleslost církve tehdy, i dnes. Ani to nechceme vidět.
6)
Co zabezpečuje život národa:
a)
Mezinárodní úmluvy.
b)
Ekonomika.
c)
Čemu lidé věří. Co vyznávají. Oč jim jde. Po čem touží. Co chtějí naplňovat ve svém životě.
Jak má národ obstát. Duchovní a mravní síla. Síla od Boha. Milost. Nutno ale přijmout nabídku.
7)
Hus. Vztah k pravdě JK. Živý příklad pro nás. Ne obecná pravda. Výrazná zřetelnost: jde o boží pravdu.
8)
Dnes. Honba za hmotnými věcmi.
a)
Neod¨suzovat to příliš šablonovitě. Lidé chtějí žít. Ale i tehdy chtěli žít. Hus touto cestou nešel. Proto nám není blízký. Zde vězí podstata toho, proč se nám Hus dnes moc nelíbí. Točíme se kolem něho.
b)
Obrušujeme Husa do obecnosti pravdy.
c)
Husa bychom chtěli a snesli jako obecný prapor pravdy, ale ne jako svědka víry a věrnosti boží pravdě.
d)
Hus je živý příklad. Příklad živé víry pro nás. I když už je dávno mrtvý.
9)
Hus: Svědek víry, lásky, pravdy.
10)
Kontrolní otázka: čemu bys dal přednost: Pravdě nebo milionu?

Osnova 2:

1)
Položit si otázku: Může pravda vysvobodit? Může zachránit? Husa pravda přivedla na hranici. Zničila ho. Zahubila ho.
a)
Hus mohl zůstat na živu. Kdyby se tak neangažoval. Kdyby se trochu uchýlil nebo odchýlil od poznané pravdy. Kdyby nebyl tolik proti lži. Kdyby tolik netrval na poznané pravdě, aspoň ne tak nahlas. Kdyby odvolal. Zachránil by (si) život.
b)
Hus mohl trochu zbrzdit v mluvení a psaní. Mohl víc mlčet. Mohl si užívat svého postavení profesora a rektora Karlovy univerzity. Pocházel přece z chudých poměrů. Již se domohl pěkného postavení. Mohl si užívat plodů svých schopností a své píle.
c)
Přivést to víc ke dramatičnosti: Položme si otázku: Může pravda zachránit trosečníka? Kosmonauta, když mu selhalo řízení a brzdy u rakety? Parašutistu, když se mu neotevře padák? Člověka v hořícím domě? Katastrofa letadla. Havarie na silnici.
d)
Je v takovém případě vůbec nějaký rozdíl mezi milovníky a zastánci pravdy a lidmi lhostejnými k pravdě? Či dokonce lháři a odpůrci pravdy? Přemýšlet o tom: může pravda opravdu vysvobodit?
2)
Jaké vysvobození?
a)
Jaká záchrana? Jaká pravda? Vědecká nebo filozofická pravda. O podstatě bytí, světa, vesmíru. Nemá vysvobozující, záchrannou moc. Pravda o atomech při jaderné reakci.
b)
Když už tato reakce nastala, může tato pravda člověku nějak pomoci?
3)
Bible. Zcela jedinečné vysvobození a zcela jedinečná pravda.
a)
Hus se to nebál říci. Říkal to dokonce nahlas.
b)
Dnes se to ostýchají veřejně povědět i mnozí lidé z církve, když mluví na veřejnosti.
c)
Film o Husovi. Uchvátí diváka. Soud v Kostnici. Hus odolal. Přemlouvání. Výhružky. Nabídky. Hrozby. Svody. Přirozeně lidské by bylo myslet na sebe. Šlo o zachování života.
d)
Brožíkův obraz. Hus před koncilem. Působí to sugestivně.
e)
Přemýšlet chvíli. Hus stál sám proti všem. Stál proti vrcholné moci světské i církevní ztělesněné koncilem. Odolal svodům i hrozbám ve jménu pravdy. Pravda přivedla Husa na hranici, tedy ke zkáze.
f)
Hned se ozývá Husovo slovo o pravdě. Husovo slovo o pravdě bývá okleštěno o to podstatné.
g)
Hledej pravdu. Slyš pravdu. Uč se pravdě. Miluj pravdu. Prav pravdu. Drž pravdu. Braň pravdu. Až do smrti.
4)
Závažnost a naléhavost citátu. Povědět s úvodem a dovětkem.
a)
Začátek: Protož, věrný křesťane.
b)
Jde o pravdu, která uchvátí srdce tak, že se člověk stává věrným křesťanem.
c)
Konec citátu, závěr: Braň pravdu až do smrti, neboť pravda tě vysvobodí od ďábla a od smrti věčné.
d)
Tato pravda nezachrání třeba před plameny kostnické hranice. Ta na hranici přímo přivede. Pravda zachrání od ďábla a smrti věčné.
5)
Tragické při vzpomínce na mučedníka pravdy, mučedníka pro pravdu.
a)
Z Husova výroku o pravdě se cituje i dnes často jenom část.
b)
Zrovna tak, jak mnohé Husovy výroky citovali otcové na kostnickém koncilu. Vytrhli mnohé ze souvislosti.
c)
Tím Husův citát o pravdě nabývá jiného významu. Vytržením ze souvislosti se dostáváme do obecných vod.
d)
Husova myšlenka je pak sice stále ještě hodně nabroušeně ostrá, ale přece jenom už dosti otupená a hlavně je ostří obráceno už trochu a poněkud jiným směrem.
e)
Husův citát o pravdě. Záchrana pro věčnost. Jiná poloha.
f)
Časté zkreslení a zkreslování Husova klasického citátu. Falešný význam. Posunutá akcentace. Ochuzení citátu. Aspoň my evangelíci v tom máme být kovaní. Vědět, oč jde.
1.
Protož, věrný křesťane:
2.
Hledej pravdu. Slyš pravdu. Uč se pravdě. Miluj pravdu. Prav pravdu. Drž pravdu. Braň pravdu až do smrti.
3.
Neboť pravda tě vysvobodí od ďábla a od smrti věčné.
g)
I Husa se lze dovolávat neprávem a naprosto zcestně. Stejně tak i JK.
6)
Poslední pravda. Poslední cíl. Ne jen závěrečné drama na světě. Hodnota života na zemi.
a)
Hus: Kdo pravdu mluví, hlavu si rozbíjí. Na koncilu si ji Hus pořádně natloukl a rozbil. Záchrana pro Husa: spása. KB. JK bude soudit i členy kostnického koncilu.
b)
Husovi stálo za to položit život a neodvolat. Položil časný život. Koruna neuvadlá, ale v nebesích.
c)
JK: Nebojte se těch, kteří mordují tělo, ale duši nemohou zamordovat. Bojte se toho, který má moc i duši vrhnout do pekelného ohně. Ani malý vrabeček není zapomenut u boha. Co je platno člověku, i kdyby celý svět získal. Samozřejmost pro Husa.
d)
JK: Já jsem ta cesta, pravda, život.
1.
Taková slova a takové myšlenky nám zní dnes velmi cize, vzdáleně, odtažitě. Dýchne na nás mlha minulosti. Zableskne se jakási podivná romantika něčeho dávného.
2.
V každém případě cítíme, že to nepasuje do naší doby a hlavně to nechceme do svého života. Když slyšíme ty nepříjemné věci o Husovi, sice se na chvilku zatetelíme nadšením, ale vzápětí se honem otřepeme, aby na nás neulpěla ani jiskřička z Husovy hranice.
7)
Poznání a poslušnost.
a)
řídit se tím, co člověk poznal. Nejhlubší důvod nevěry: Ne rozumové důvody. Neochota řídit se vírou. Rozpor slov a života.
b)
Plamenné výzvy: Musíme. Měli bychom. Mělo by se. Buďme. A proto. Musíme všichni a každý sám. Proto říkám nepateticky: Snažme se aspoň trochu. Bůh chce spasit všechny. Opravdu všechny. Husa i každého Nehusa. Hus byl totiž jen jeden.
c)
Staroměstské náměstí v Praze. Sousoší od Šalouna. Hus. Vzpřímený. Husité. Už trochu sklonění. Nakonec: znevolnění sedláci, už hodně skleslí u země. Nakonec doba temna.
d)
Komenského nápis: Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, hříchy našimi na hlavu naši uvaleného, se vláda věcí tvých opět k tobě navrátí, ó lide český.
8)
Výrok Husa o pravdě. Slovo pravda lze nahradit výrazem: JK. Přiznávej se k JK, i když je vydáván na smrt, na kříž.

Osnova 3:

1)
Pochyby. Zda pravda vysvobodí.
a)
Autobus jede s kopce. Selžou brzdy. Dole je nezadržitelný pád.
b)
Chatrná loď. Má díry. Potápí se. Nejsou záchranné čluny. Lidé se utopí.
c)
Havarie letadla. Selžou motory. Letadlo se řítí k zemi.
1.
Jaká pravda nás v takové chvíli rozjeté katastrofy vysvobodí.
2.
Pozdě se ptáme. Říkat včas nepopulární věci. Upozorňovat např. Na chatrný technický stav hromadných dopravních prostředků. Varovat.
3.
Riziko označení nemilého a nepříjemného kritika: Černý prorok.
4.
Upozorňovat i na organizační záležitosti a přístup. Zisk. Když to vyjde, pak se na chatrném dopravním prostředku dá vydělat. Když to nevyjde, tak to zaplatí desítky lidí. Resp. Doplatí na to. Zaplatí to pojišťovna. I na tom může šikovný chytrák vydělat.
5.
Výhled na zisk, prémie. Risk je zisk, zisk je risk. Kdo získá a kdo to platí, kdo nese výhody zisku a kdo riziko života. Posouzení podle toho, odkud se člověk dívá. Zvenčí, zpovzdálí. Kdo jede na chatrné lodi.
2)
Hus. Pravda mu též nepomohla. Nevysvobodila ho. Skončil na hranici.
a)
Husité. Umírali v boji. V Litoměřicích byli házeni do Labe, v Kutné hoře do šachet.
b)
Kazatel: Lépe je psu živému než lvu mrtvému.
c)
Komenský opustil pro pravdu (boží) vlast.
d)
Kdo dnes něco moc drží? Pravda. Morálka. Charakter. Když se člověk nemůže (neumí) prosadit, odkopnou ho.
3)
Hus. Citát o pravdě. Hledej pravdu atd. Vytrženo ze souvislosti. Zkreslení. Lze zkreslit i slova bible. Vytrhnout ze souvislosti.
a)
Začátek: Proto, věrný křesťane. Ne jen vnější, vnějškový křesťan. Ne křesťan jen naoko.
b)
Hledej pravdu. Slyš pravdu. Uč se pravdě. Miluj pravdu. Prav pravdu. Drž pravdu. Braň pravdu až do smrti.
c)
Pravda tě vysvobodí od hříchu, ďábla a smrti věčné. Záleží nám na tom?
4)
Text.
a)
Jestli zůstanete v mé řeči. Zůstat ve slyšeném SB. Plnit. Nejen vnější křesťan Naoko.
b)
Budete moji učedníci. Opravdu. Doopravdy. Lze odpadnout nebo zůstat křesťanem (jen) vnějšně. Chceme být učedníky JK? Pak je třeba zůstat a zůstávat v jeho řeči.
c)
Poznáte pravdu. Až když budete učedníky JK. My. Nejsme hotoví. Na začátku. Poznávání na cestě následování JK. Otázka na tělo: Chceme poznat pravdu? Jde o pravdu Boží, o pravdu JK. Nebo chceme poznat něco jiného, jinou pravdu?
d)
Pravda vás vysvobodí. Od čeho chceme vysvobodit? Nabídka: Od ďábla, hříchu, smrti věčné. Jan 10: Já život věčný dávám jim. Nezahynou na věky. Aniž je kdo vytrhne z ruky mé. JK slibuje život věčný, nikoli dlouhý věk, zdraví, peníze a pod.
5)
Hus. Položil svůj život pro pravdu, za pravdu. Co my jsme ochotni obětovat? Vůbec něco? Za co nám poznaná boží pravda stojí? Jak jsme ji poznali do hloubky?
a)
Husité: bojovali za pravdu.
b)
Komenský: opustil vlast. Přesvědčení. Poznání víry.
c)
Temno. Předtoleranční otcové: strpěli mnoho pro pravdu.
d)
Toleranční otcové. Byli jen snášeni, tolerováni. Obětavost. Budování kostelů, far, škol. Samofinancování. Platili si faráře a učitele v církevních školách.
e)
My. Otázka na tělo. Osobní otázka. Jak daleko chceme jít ve své obětavosti pro (boží) pravdu.

Poznámky.:

1)
Pravda nezachrání v hořícím domě nebo v padajícím letadle. To je už pozdě. Správná úvaha: Včas říkat pravdu o chatrném stavu letadla a o závadách v domě. Odvaha říkat včas nepopulární věci. Uchrání to před mnoha pozdějšími problémy.
2)
Boží pravda přivedla JK na kříž, Husa na hranici, Komenského do exilu.
3)
Šolicháme to jak se dá, na všechny strany. Nechceme pravdu vidět, ani slyšet, natož říkat. Podle toho to také musí s církví dopadnout.
4)
Reforma církve: Pravdu vidět, slyšet, říkat, činit. Jednoduchý recept na reformu církve. Pozvednutí církve je žádoucí.
5)
Nemáme moc rádi některé Jany. Jsou dost nepříjemní. Nepříjemný příklad pravdivosti života. Křtitel. Hus. Žižka. Komenský. Moc vážný Jan Karafiát.
6)
Pravda vysvobodí.
a)
Chceme vůbec její vysvobození? Myslí se na vysvobození od pravdy. Neironicky řečeno: Vysvobodit má pravda. Ale někdy potřebuje vysvobodit pravda ze zajetí či zaobalení kde čím.
b)
Spíše nás pravda ruší v zabydlenosti. Burcuje a je nepříjemná. Zneklidňuje.
7)
Nemáme odvahu odstrčit pravdu. Tak ji aspoň trochu ubrousíme. Přílišné buřiče odstrčíme, zastrčíme nebo někam nastrčíme, podle okolností.
8)
Pohoda života a spokojenost. Pokládáme to za výsledek božího požehnání, pro náš spravedlivý a zbožný život. Jaksi jsme si to zasloužili.
9)
Jeremiáš: Běda těm, kdo říkají: pokoj. JK: Nepřinesl jsem pokoj, ale meč. čtení: Matouš 10: Kdo drží pravdu JK, může mít potíže ve světě. Kdo nemá potíže, více či méně prolézá.
10)
Nepopulární je vůbec něco držet, zastávat. Natož dokonce pravdu.
a)
Kdo hledá vlastní věci, svůj prospěch, i tvrdými prostředky, jaksi se to toleruje. Je to normální, v rámci norem tohoto světa.
b)
Nanejvýš se připomene mírná a nehlasitá kritika neurvalých prostředků.
11)
Zůstat v řeči JK.
a)
Plnit jeho vůli. Pak jsme vpravdě, doopravdy učedníky JK. Lze být učedníky JK i jen vnějšně, naoko. Aby se zdálo. Aby se neřeklo.
b)
Matouš 7,21: Ne každý, kdo mi říká, Pane, Pane, vejde do KB. Do KB vejde ten, kdo činí vůli Boží. Dvakrát Pane. Plná ústa jména PJK.
c)
Toužíme doopravdy být pravými učedníky JK?
12)
Poznat pravdu lze jedině, když budeme doopravdy učedníky JK.
a)
Cesta: Zůstat v řeči JK. Být jeho učedníkem. Poznání pravdy, pak přijde vysvobození. Nesnadná cesta. Matouš 10.
b)
Mnohé pravda JK nevysvobodí. Druhý lotr na kříži. Prostě nepřijal. Můžeme být vedle JK. Můžeme se k němu modlit a říkat: Pane, Pane. Můžeme se ohánět jeho jménem. Svědčit. Vyznávat.
13)
Boží pravda.
a)
Ne ve výšinách. Dopad do konkrétního života na zemi.
b)
Hus. Důsledky Boží pravdy. Organizace církve. Nehodní kněží. Kritika zlořádů v církvi.
c)
Sociální důsledky. Páni. Útisk. Nerovnost společnosti: Poddaný, prostý svobodný čl., kněz, šlechtic. Jinak se měřilo bohatým, jinak chudým. 4 artikuly pražské.
14)
Nenadnášet se nad katolíky. Tehdy existovala jedna církev, společná pro všechny. Reformace. Podnět k obnově:
a)
Oddělení části církve.
b)
Pod vlivem oddělené části došlo i k dílčí obnově katolické církve.
Zesvětštělá církev. Ruku v ruce s porušenou církví kráčela celá společnost.
15)
Je to s církví dnes v pořádku? Otázka víc než jen řečnická. Přemýšlet.
a)
Obava říci, že to v církvi v pořádku není.
b)
Ne menší obava povědět, že to v církvi v pořádku je.
1.
Otázka příliš na tělo. Obava vůbec o tom mluvit. Malá odvaha k odvaze.
2.
Názor jednoho faráře: Já osobně mám také obavu nahlas vyslovit některé své pohledy na církev. Nemám odvahu říci pravdu o své církvi. I když je mi leccos jasné a leccos vidím. Přiznávám to se zahanbením. Mohl bych mluvit obecně, nekonkrétně.
3.
Obecné zbožné pindání by se unesitelně sneslo. Posluchači by asi byli spokojeni, kdybych mluvil zajímavě a moc nepřekročil povolenou únosnou hranici. Trochu pošimrat svědomí je přípustné, ale ne železným kartáčem.
4.
Faráři nemají odvahu pravdu říkat. Posluchači nechtějí pravdu slyšet. Společné pro nás všechny: Nechceme pravdu naplňovat v životě. Jen tak trochu, ne do hloubky. Aby se neřeklo. Vždyť se hlásíme k odkazu Mistra Jana Husa.
5.
Svou neochotu plnit důsledně Boží vůli kamuflážujeme řečmi o pravdě, která nás osvobozuje k činu a ke kde čemu jinému.
6.
Píseň mládeže: Proč zvykli jsme si snadno žít a málo přemýšlet.
16)
Názor jednoho faráře:
a)
Já jako farář bych neměl nahlas přiznat a to ještě nahlas, že nemám odvahu v církvi říci pravdu. Jinými slovy: Mám strach. Utěšuji se: Mnozí nemají ani odvahu přiznat ten strach. Kamuflážují to kdejakými pohledy a bezzubými statečnými řečmi. Nebo řečmi o statečnosti.
b)
Přitom vím, že do věci také dobře vidí. Mnozí kličkují. Mažou med kolem huby (kolem úst) posluchačů a posluchačům a vlivným v církvi.
c)
Poznámka:
1.
Svědectví nejen o mně, ale i o církvi. Atmosféra v církvi. Obavy. Témata, o kterých se prostě nemluví. Tabu oblasti.
2.
Nebo snad někdo chce tvrdit, že je v církvi všecko v pořádku a že ti, kdo tvrdí, že nemají odvahu o něčem mluvit, se mýlí, protože není na církvi a v církvi co kritizovat a zlepšovat?
17)
Strach lidí mluvit i v církvi otevřeně.
a)
Komu se nelíbí slovo strach, má strach či obavy je používat, nechť užije raději výrazu Obavy. Obavy otevřeně mluvit v církvi jsou v každé době, někdy větší, jindy menší.
b)
Proč se lidé bojí říci uvnitř v církvi svůj názor otevřeně a nahlas? Obavy. Upravování slov i myšlenek. Mnohé se neřekne na veřejnosti, ale jen v kruhu známých v kuloáru nebo u kafe.
c)
Nebo se mýlím? Je v církvi naprostá otevřenost? Otevřenost souvisí i se zájmem o církev, s ochotou vidět možná zlepšení něčeho, co na sto procent nefunguje.
18)
Situace církve. Mnohá témata se neprobírají. Nezájem o ně. Tzv. Neaktuální. Dobrá kázání a biblické výklady SB jsou v popředí. V pozadí vystrkuje pořádné rohy mamon v nejrozmanitější podobě.
Každý se má starat o sebe.
a)
To zní ne tak nesympaticky. Ale překlad zní: Nebudeme ti pomáhat.
b)
Zbožná slova v popředí. Ale o pozadí nechceme mluvit. Nemám odvahu o tom mluvit podrobněji. Jeden každý svých vlastních věcí hledá. A církev se chápe jako švédský stůl. Připrav, my si vybereme. Zaplatíme. Koupíme.
c)
Ne všude je to stejné. Někde je to lepší, jinde horší. Otázku mezisborové solidarity nebudeme vůbec raději ani zmiňovat.
d)
Sociální cítění v církvi:
1.
Diakonie. Pomoc silných mezi sebou. Slabé přenecháme placené sociální instituci. Má aspoň církevní jméno.
2.
Řeči o pomoci slabým. Ubývají. To pomáhání ubylo již dřív.
3.
Ruku na srdce: Stačíme někomu kolem sebe neinstitučně pomoci? Pokud ano, pak klobouk dolů, pak jde o veliký zázrak Boží a lidský.
4.
Režijní náklady církevních sociálních institucí. Jsou hodně vysoké. Zdroje těchto velkých režijních nákladů nejsou z převážné části v církvi.
19)
Hus. Realista. Filozoficky, ale i prakticky. Rektor univerzity. Věděl, co je to politika. Politicky chápavý. Využil situaci 1409. Kutnohorský dekret.
a)
My: Být na straně vítěze, vítězícího, silnějšího. Je to chytrost nebo moudrost?
b)
Hus se postavil na stranu prostých lidí. Tam v dějinách obvykle nebývá šance na úspěch, zisk, ocenění. Bylo mu líto prostých a obyčejných lidí. JK: Líto mu bylo zástupů.
20)
Hus. Pohled k životu věčnému.
a)
Realita. My balancujeme v otázkách pravdy, protože nám vposledu nejde o věčnost. S lítostí si to uvědomujeme. Hus byl svobodný, my máme rodiny. A nechceme skončit na hranici v nějaké podobě.
b)
Nalít si čisté víno. I abstinent by to měl udělat.
21)
Výtky Husovi: Rozbíjí jednotu církve. Narušuje společenství církve.
a)
Když se někdo držením pravdy dostane do cesty sobeckým lidským zájmům, je pak obviňován z kde čeho: Narušuje jednotu. Nedrží basu. Nedrží (naši) pravdu. Zveličuje nedostatky. Nedemokratický. Nesnášenlivý. Netolerantní tvrdohlavec.
b)
Kdo nedrží (s námi) basu, musí do basy nebo na hranici.
22)
Hus byl tvrdohlavý.
a)
Neměl smysl pro kompromisy na úkor boží pravdy. Ani pro tzv. Rozumné nebo tzv. Lidské kompromisy, aby mu to dobře vyšlo. Čestnost je mnohdy hodně tvrdohlavá.
b)
Měřítko: Co z toho člověk má. Oběť či zisk. Provize. Hus dostal velikou provizi: život věčný.
23)
Kazatel: Lépe je psu živému než lvu mrtvému.
24)
Přizpůsobit se. Nic nedržet. Korouhvička podle vanutí větru. Třtina ve větru se klátící.
25)
Má smysl vůbec něco držet? Hus. Husité. Komenský. Jednota bratrská. Přidat se na stranu silnějšího, vítěze, toho, kdo je u moci, u vesla?
26)
Archelaos. 740 ante. Dvě jistoty, na které člověk vposledu může spolehnout:
a)
Na sebe sama.
b)
Na peníze.
26)
Možnosti podle JK: Sloužit Bohu nebo mamonu.
27)
Mladá generace dnes. Hus nezabírá. Neváží si postoje Husa. Odtažité od běžného každodenního života. Odtažité pro přemnohé lidi v každé době.
a)
Nepochopení historie. Nedocenění. Obecný jev. Trend doby.
b)
Mladí sami nic moc nedrží. Hus by byl nepříjemný. Hus příliš mluví do svědomí.
c)
My. Nemáme odvahu Husa odhodit. Nemáme odvahu Husa přijmout. Ruší nás.
1.
Naše řešení: Všelijaké šolichání nebo mlčení. Eventuelně se snížíme i k zamlčování. Něco se překroutí nebo pokroutí třeba přejítím nebo zamlčením.
2.
Něco prostě přejdeme, přecházíme, třeba mlčením nebo jinak.
28)
Mamon. Co je v pozadí: Bůh? Satan, ďábel? Konkretizace ďábla: mamon. Úhyby:
a)
Sloužit Bohu a zachovat si mamon.
b)
Zachovat si mamon a tvářit se, že sloužím bohu.
1.
Požadavek JK: vše rozdat chudým.
2.
Mnohá kázání: jak lze jít za JK a vše nerozdat. Jak to zašolichat a zafírovat, aby se dalo jít vnitřně bezproblémově za JK i s balíkem peněz.
3.
Vysvětlit bohatým, že JK sice řekl, že velbloud snadněji projde uchem jehly nežli bohatý do KB, ale oni že uchem jehly do KB prolezou.
4.
Nelze sloužit dvěma pánům. JK to říká moc jasně, ale neměl sám střechu nad hlavou.
29)
Má smysl něco držet?
a)
Církev toho moc nedrží. Nemůže být vždycky příliš dobrým příkladem.
b)
Církev nedrží pohromadě.
c)
Faráři nedrží pohromadě. Vlastní zájmy na vlastním písečku.
d)
92. ČCE se ukázala být neschopná udělat, zorganizovat větší akci k Husovi. Jednota bratrská ano, hrad Kalich.
30)
Ateistická pohanská ideologie zakrývala mamon. Ten teď po VLR vystoupil do popředí ve vší nahotě.
31)
Držet přesvědčení dnes. Prodává se tělo, duše, duch, rovná páteř. Všecko lze zpeněžit. Vše pro peníze. Norma, měřítko. Prodá se i morálka.
32)
Dopadnout jako sedláci u chlumce.
a)
Hájili zájmy utištěných. V dějinách nebyl jen Vitkov, Tachov, Domažlice. Pro dobrotu na žebrotu.
b)
Mimochodem, těch sedláků u Chlumce bylo sotva 3 stovky. Hrstka vojáků je porazila zatlačením do rybníka, kde selští neplavci měli co dělat, aby se neutopili jako neplavecké myši.
33)
Taktika. Tvářit se, že něco držíme. Opatrně plout s proudem. Hrabat pro sebe.
34)
Zkreslení Husova citátu o pravdě.
a)
Záměrné, nezáměrné. Jak se to právě hodí. Pravá a nepravá interpretace. Účel světí prostředky. Odhazují se skrupule, masky, ctnosti. Cynismus síly a moci: může si mnohé dovolit.
b)
Žalm 94. Cynický výsměch bohatých a pyšných vůči chudým: bůh nás nevidí. Útisk slabých. Silnní jsou tak mocní, že si to mohou dovolit. Boží pravda: spravedlnost, soud, ochrana slabých. Silní se ochrání sami. Ať se ochrání sami.
35)
Lidská pravda podléhá času. Dnešní pravda je zítra lež. Včerejší lež je dnes pravda. Zítra bude zase lží. Je pochopitelně samozřejmé, že se to může zaonačovat i všelijak různě jinak.
36)
Situace ČCE tváři v tvář Husovi.
a)
Únava. Umdlenost. Letargie.
b)
Skupiny. Chtěly oživit církev. Proti tradičnosti. Opak se stal skutečností. Poškodily.
c)
Bereme na studium teologie za nás kde koho, i na fary. Dělají kde co. Podle toho to také leckdy leckde vypadá a dopadá.
d)
Faráři. Nedrží pohromadě. Nenavštěvují se. Party. Konexe do ciziny. Každý pro sebe. Faráři nic moc nedrží. Žádná pořádná dogmatika.
e)
Sbory. Únava. Zmenšující se skupiny věrných.
f)
Faráři si nekladou za cíl být farářem celého sboru. Starost jen o vůdčí, chodící skupinu. Pietisté, tradiční. Umlkají i řeči o misii.
g)
Finance. Není peněz. Na druhé straně se hospodaří nehospodárně. Na jedné straně se naříká, na druhé hýcá (hýří).
h)
Zaměstnanost žen farářů. Někde to dotahovaly s vyplazeným jazykem. Dotahování i financí. Jinde si mohly ženy dovolit zůstat doma. Přísuny odjinud. Pohodlný, volný život. Tzv. Uskrovňování se. Prý žijí jenom z platu.
1.
Najednou ale vydají obrovskou částku. Privatizace. Zdroje.
2.
Vedlejšák. Doklad, nemají přísun. Odkázáni jen na plat.
i)
Služební auto, pro soukromé cesty. Nejde jen o úhradu benzinu. Amortizace.
j)
Platy farářů. Životní úroveň mnohých farářů nad platové příjmy.
k)
Smíšené sňatky. Poznamenává to všechny církve, katolickou i malé církve. Nejhůř se s touto skutečností vyrovnává a zvládá situaci ČCE. Dostalo se to i do rodin presbyterů a farářů.
l)
Nic se pořádně a zásadně nedrží.
1.
Korouhvička ve větru. S proudem.
2.
V církvi se opakují módní názory. Pojmy, obraty, myšlenky.
3.
Stendal: Kartouza parmská. Dvořan. Dvořanská řeč. Omílání frází a drbů od dvora.
m)
Lustrace. Nedořešeny ani tak, ani tak. To se církvi zatne a projeví v budoucnu. Jako ostatně i další věci. Příliš mnoho másla na příliš mnoha hlavách i u neagentů.
n)
Neschopnost organizační. Husovy oslavy 92. ČCE se ukázala být neschopná něco většího připravit a zorganizovat. Jednota bratrská, hrad Kalich. Husitská církev: Krakov u Rakovníka. Nezájem farářů o Husa.
o)
Rozplizlost ekumenická. Nevyhraněnost. Vztah ke katolíkům. Nevyjasněno. Katolíci v tom mají jasno. Vyhraněnost působí jako středověk. Moderně, módně, co se právě nosí.
p)
Jeden každý svých věcí hledá.
q)
Vztah k postiženým. Církev bez postižených je sama postižená. Co dáme zdravým, když nejsme schopni nic nabídnout slabým? JK se pohyboval mezi potřebnými.
r)
Světské organizace pro invalidy něco dělají. Připravit postiženým aspoň sváteční chvilky, když mají příliš všední život mezi čtyřmi stěnami.
s)
Nestýkají se farářské rodiny jako rodiny. Není to dobrý příklad pro společenství církve. Není teamová práce mezi faráři. Doklad: Nejde o věc, o SB.
t)
Není zájem vůbec uvažovat o tom, jak pomoci farářům s bytem (s bydlením) na důchod.
u)
Lidské faktory ve vztazích mezi lidmi. Běžné jako jinde. Pozitivně vyjádřeno: Není to horší než jinde.
v)
Ryba smrdí od hlavy. Výrok hlavy: Církev má dobrou orientaci.
w)
Hus se nechal pro pravdu upálit. Husité pro ni bojovali. Komenský pro pravdu odešel do exilu. Co jsme ochotni udělat nebo snad dokonce i obětovat pro pravdu my?
x)
Pohled na faráře. Náš pan farář: přišel do našeho sboru s holú řiťú. Odešel s mnoha věcmi. Názor: My jsme mu to dali, dopomohli jsme mu k tomu, přímo nebo nepřímo. Tím, že chodíme do kostela a platíme na církev.
37)
Mnozí rostoucí skeptici v církvi dnes: Jsem ochotem dost obětovat něco pro PB a pro jeho věc v tomto světě. Jsem ochoten něco pustit i pro církev. Ale nemohu se dívat na to, jak se někteří snaží využívat toho, co prostí lidé dali a dávají na církev. Využívají to velmi pro sebe a pro své vlastní osobní a soukromé zájmy.
38)
Mistr Jan Hus: Věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: nebť pravda tě vysvobodí od hřiecha, od ďábla, od smrti dušě a konečně od smrti věčné, jenž jest odlúčenie věčné od milosti Božie.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.