Jan 6,66-71°.

(Kázání Nový zákon -> 4 Jan)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Konfirmace.
Nejlepší: Postup 4.

Text:

68
Šimon Petr mu odpověděl: "Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života.
69
A my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží."

Čtení:

Jan 6,60-71. Jan 9,13-17.28-38.
60
Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: "To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?"
61
Ježíš poznal, že učedníci na to reptají, a řekl jim: "Nad tím se urážíte?
62
Co až uvidíte Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?
63
Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil jsou Duch a jsou život.
64
Ale někteří z vás nevěří." Ježíš totiž od počátku věděl, kteří nevěří a kdo je ten, který ho zradí. -
65
A řekl: "Proto jsem vám pravil, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce."
66
Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili.
67
Ježíš řekl Dvanácti: "I vy chcete odejít?"
68
Šimon Petr mu odpověděl: "Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života.
69
A my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží."
70
Ježíš jim odpověděl: "Nevyvolil jsem si vás dvanáct? A přece jeden z vás je ďábel."
71
Mínil Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Ten ho totiž měl zradit, jeden z Dvanácti.

Liturgie.

Skutky 4,12: Není v žádném jiném spasení nežli v JK.
Jan 14,5-6: tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. Neznáme cestu. JK: Já jsem ta cesta, pravda i život.
Matouš 28: JK: Jděte po všem světě a kažte evangelium.
Poslání. Hospodinova je země i plnost její. Celý svět i ti, kteří v něm přebývají.

Postup 1:

1)
Co nás drží při víře, v církvi. Tradice. Zvyk. Parta. Zázemí v ruchu života. Od každého trochu. Snad i SB. Slovo života věčného.
2)
Zbylo jich jen 12 z velkého zástupu.
a)
Mnozí následovníci odpadli. Krize v činnosti JK. Z těch dvanácti odejde ještě jeden, Jidáš. Učedníci nenaříkají. Žádná nostalgie na slavnější minulost. Nepropadli defetistické náladě. Poraženectví.
b)
Menšina kolem JK.
3)
Spolužáci farářů ze třídy. Málo mají co společného s křesťanstvím. Menšina věřících. Realita života.
4)
Mnozí před časem od JK něco očekávali. Slibovali. Rozhodovali se pro něj.
5)
Bilancování nemůže upokojit. JK: ne falešné upokojování. Otázka: I vy mne chcete opustit? Učedníci zůstali. Věrná dvanáctka.
6)
Chcete odejít také vy? My. Každý pro sebe si to musíme říci. Mladí i staří.
7)
Umění unést menšinovost. Bílá vrána ve světě. Komplikace života ve světě.
8)
Úmysl. Vytratit se nenápadně. Vytrácí se zájem, ochota, obětavost mnohých. Až se pomalu vytratí i sám člověk z okruhu působení JK.
9)
Otázka na učedníky. Na nás všechny. I na staré, i na mladé. Kdo jsou na své životní cestě na začátku, uprostřed nebo na konci.
10)
Otázka JK v nejrůznějších životních situacích. Štěstí. Úzkost. Jít si po svých. Dělat si, co člověk chce sám, co uzná za vhodné.
11)
Otázka JK zachraňuje. Burcuje. Otevírá oči. Vůbec se nás zeptal. Formuluje realitu. Mluví o tom. Poznat svou situaci. Pravdivě vidět své možnosti.
12)
Uvěřit, že JK je schopen utvářet náš život k dobrému. I v podmínkách, do nichž vehnala člověka bezbožná zloba, hloupost nebo pýcha.
13)
Chvíle krize se může stát chvílí pokorného vyznání.
14)
Ke komu bychom šli. Slovo života věčného. My jsme uvěřili a poznali. Vyznali to učedníci bez ohledu na většinu.
Poznámka: Třeba právem a oprávněně můžeme mít různé výhrady vůči církvi. Mnohé se nám nemusí líbit. Ale víme oněčem lepším?
15)
Plnost života. Ne náhražky, pozlátko. Náhražky svaté pravdy, radosti, lásky. Štěstí. Náhražky Boha. Základ:
a)
Smysl života.
b)
Štěstí.
c)
Věčnost.
16)
Žít s otevřenýma očima.

Postup 2:

1)
Palčivá a naléhavá otázka v první církvi.
a)
Mnozí odpadali. Nic nového pod sluncem. Neidealizovat si první církev. Realita života. Budoucnost církve. Ne statistika, počet. Moc evangelia, naděje v JK. Ale úbytek nás deprimuje.
b)
Svíravé otázky dnes. Statistika mluví jasnou řečí. Celosvětový problém pro církev.
2)
Důvody odpadání od JK.
a)
Proměna postavení církve v posledních desetiletích. Církev ztratila společenský lesk. Poznámka: I vlastní vinou.
b)
Důvodné, nedůvodné, přehnané obavy. Možné těžkosti.
c)
Pochybnosti. Myslíme, že evangelium nepotřebujeme slyšet. Že se bez něho obejdeme. Verš 64: Někteří málo věří. Tvrdá řeč JK. Proto odcházejí. Náročnost.
d)
Mnozí myslí, že evangelium JK nemá šanci pomoci v problémech tohoto světa.
e)
Lidé nevidí příliš moc těch lidí v církvi, kdo by brali evangelium skutečně vážně a opravdově a uplatňovali evangelium ve svém životě a pro svůj život.
V praxi: Rozpor slov a života. Něco se hlásá, co že jako JK zvěstuje. Jinak se však žije. Nežije se podle toho, co se jiným předkládá jako dobrou pravdu pro život.
3)
Naléhavá otázka. Nelze ji v životě trvale ignorovat a zasunout. Kam vlastně chceme jít? Kde je kotva a cíl? Jistota. Zdroj síly pro život. Z čeho žijeme.
a)
Zoufalství člověka. Když nemá kam jít. Trávit 70 let života v bloudění. V bezútěšném hledání.
b)
Zdroj života. Zaměření života. Co chceme v životě dosáhnout. Co je v životě to nejdůležitější. Stačíme si sami či hledáme zakotvení, hlubinu bezpečnosti?
c)
Základní otázky života nelze do nekonečna obcházet. Zakotvení života. Poslání života.
d)
01. Už dávno moderní či postmoderní člověk rezignoval na otázky smyslu. Dojem: Toto je možná či snad ještě dobré tak do 70tých let minulého století.
4)
Petrovo vyznání. Různé řešení životních otázek.
a)
Otázky života nechceme řešit. Uzavřeme se jen k prožívání života. Obejdeme se bez řešení a vyřešení otázek smyslu.
b)
Smysl je v tom, že žijeme. Smysl je jen v přítomnosti. Pěkné chvíle. Přehlížení starostí a bolestí jiných. Funkce života. Látková výměna. Zvíře: koryto. Člověk: Jídlo a kultura. Možno koupit. Kultivovaný konzum.
c)
Svědek víry. Plnost života. Poslední odpověď na otázky života je v JK. Ne jedna možnost z mnohých. Ne výběr. Jediná možnost plného života. Buď život nebo živoření.
5)
Lidské odpovědi.
a)
Seberealizace. Sebeprosazení. Člověk je středem svého života a svého světa.
b)
Ušlechtilost. Sympatie k druhým lidem.
c)
Vzájemně si snesitelně zařídit život co možno snesitelný a unesitelný.
6)
Ne ochutnavačství možností.
a)
Osobní vyznání. Jsme vtaženi do této polohy života. Není jiné cesty. Slovy nesdělitelná pozice života. JK je odpovědí na lidský život.
b)
Nedívat se zvnějšku. Osobní přitakání. Naděje pro život. Nová perspektiva. Objektivní dílo JK. My jen přitakáme.
7)
Život má smysl, cenu a poslání. Nepropadat zoufalství při pohledu na smrt.
8)
Svoboda od sebe sama. Od úzkosti. Svoboda k novému pochopení života.
a)
Zní to značně obecně. Kazatel by měl podrobněji vysvětlit, co tím myslí a míní. Ne každý posluchač je dovtipa. Někdo je i nedovtipa. Fráze kolem roku 70. Mnohé nedomyšlenosti mohou padat i s kazatelny.
b)
Svoboda od všeho a ode všech. Pro všechny a pro všechno.
9)
Život. Jedinečná a neopakovatelná příležitost. Poslání. Jedinečná závažnost.
10)
Věčný život. Pravý život. Plnost. Ne živoření. Naděje. Poslední jistota. Naděje ve smrti. Ne prázdnota nekonečného odvíjení se času.
11)
člověk nepotřebuje tolik slyšet o tom, co má či musí dělat. Je třeba ale slyšet o síle a záchraně. Věčný život. Ideál. Poselství. Záchrana a odpuštění.
12)
Petrovo vyznání. Ve chvíli, kdy je populárnější od JK odcházet. Vyznání ve chvíli zdánlivého krachu. Poselství. Ne ve chvíli aplausu. Nikoli sláva, výsluní a úspěch. Žádná přitažlivost. Obdoba: Setník pod křížem vyznává, že JK musel být synem Božím.
13)
Místo vyznání: Setkání s druhým člověkem. Prožívání nové polohy života. Pokora. Ne patent na JK. Dosvědčovat moc pravého života v JK.
Poznámka: Podrobněji pro nedovtipy. Je třeba jim polopaticky vysvětlit, co se vlastně míní krásnými, vzletnými a velebnými frázemi a co to znamená pro praxi jejich každodenního života.
14)
Otázka kam. Cíl. Možnosti lidské jsou mnohé. Nabídky. JK: Jediná naděje, jedinečná možnost.

Postup 3:

1)
Chvíle v životě: Nic nemá smysl, cenu. Mnohé: Blýskavá reklama. Vemlouvavá slova. Lákavé nabídky kde čeho. Věci. Cesty. Přístup k životu. Zdánlivě laciné. Pochybné ceny. Vposledu drahé.
a)
Mnohé cíle se rozplývají. Chmura. Zklamání. Nemá cenu o něco usilovat. Je zbytečné dělat si naděje.
b)
Řešení:
1.
Urvat pro sebe. Užít si. Na nic se neohlížet.
2.
Skepse. Cynismus. Lhostejnost.
2)
JK. Strana pravdy, lásky, pokoje. Hodnoty trvalé,pravé, cenné. Cesta víry. Ne procházka růžovým sadem, k tomu snad ještě dobře zaplacená. Naděje. Křehká náročnost víry. Lépe jdou na odbyt věci, které uhovují lidské přirozenosti.
a)
Přizpůsobování se většině.
b)
Povrchnost.
c)
Náhražky. Pozlátko.
3)
V každé době různé podoby. Text: Někteří opustili JK. Šli si svou cestou. Nepřijali nabídku. Nezájem o JK a jeho nabídku života. Zůstala menšina. Rozhodnutí. Ti neodešli.
4)
Jak dlouho člověk u něčeho zůstává. Pokud má dojem, že může něco získat. Alespoň poklidné, příjemné chvíle s JK. Námaha a nejistý výsledek způsobí odchod mnohých.
5)
My. Úspěch. To je naše náboženství. Ptáme se více po úspěchu než po pravdě. Obdivujeme úspěšné. Církevní rovina: Umění získat stoupence. Zavděčit se vkusu lidí, lidem. Když něco hapruje, tak sami včas odejdeme. Opustíme loď.
6)
JK je nepřekvapen, že všechny nenadchl.
a)
Otázka na zbylé. Provokativní otázka. Otevřená hra. Ne zákrytná reklama. JK se nešmajchluje.
b)
My. Nepodráždit nevhodným slovem. Zůstaneme často dlužni sdělení o náročnosti evangelia. Nezranit své posluchače. Nedotknout se jejich sebevědomí. Nenutit moc k přemýšlení a k jednání. Prostě: Neodradit.
7)
Odcházející. Nesplněny naděje a očekávání. Postřehli, že drama víry může špatně dopadnout.
8)
Možné odpovědi na otázku JK:
a)
Ano. Jednoznačně. Zůstat.
b)
Ne. Odejít.
c)
Říci Ano, ale za chvíli odejít. Občas nepřicházet. Aby se neřeklo. Pomalu odpadat. V pozadí vystrkuje své nabídkové růžky lákavý a lákající mamon.
9)
Petr. Vyznání. Ne odpověď, ale otázka. Odpověď formou otázky. Nenabízí se lepší, přitažlivější možnost. Nemáme nic lepšího. Prostá, zarážející upřímnost.
10)
Nelze žít ze záporu, z odmítnutí. Kritika všeho kolem. Věčně nespokojený divák.
a)
Tzv. Soud v pravou chvíli. Tedy: Vždy o chvíli později, když už to lidé kolem začnou říkat. Už nehrozí samostatné přemýšlení. Rozhodnout se. Převzít samostatnou odpovědnost.
b)
Divák. Základní postoje: Nespokojenost. Odmítání všeho. Zápor.
c)
Plný život: Klad. Pozitivní přístup k životu. Rozhodovat se pro klad. Zakotvení života.
11)
Věčný život. Trvalé hodnoty. JK je syn živého boha. Víra a jistota v nejistotě. Nevěřícího pochybovače nelze uzemnit a přesvědčit. JK je Boží syn. Totožnost s Bohem.
a)
Víra.
b)
Poznání.
12)
Cesta JK. Ne podle našeho gusta. Poznávání Boží vůle a dobroty. Ne splnění všech lidských přání.
13)
Petr mluví za všechny. Jménem všech.
a)
Vůdčí postavení Petra. Je přirozené, že mluví jménem všech.
b)
Jak ostatní obstojí.
1.
Zda zůstanou. Zda se nedistancují od toho, že někdo mluví za ně.
2.
Jidáš zradil. Hned je to dopředu připomenuto.
3.
Vyznání víry: Každý sám za sebe.
14)
Vyznání dnes, teď.
a)
Co bude za čas. Možný posun. Petr. Zapřel. Zklamal. Jidáš. Petr mluvil též za něj. Zradil. Věřit a vyznávat. Úkol pro každý den. Všední, střízlivá vyznavačská odpovědnost.
b)
Ať se s učedníky později stane cokoli, není tím snížena přítomná vyznavačskost. Opravdu?
c)
Později lze devalvovat vlastní minulou statečnost a vyznavačskost.

Diskuse:

1)
Negace záporu. Alkohol. Klad. Je třeba vyplnit prázdné místo.
2)
Obejít se bez víry v JK.
a)
Ateistická podoba. Není pocit, že něco chybí. Náš názor: Ateistům něco chybí k plnosti života.
b)
Zbožná forma. Plná ústa chvály. Pane, Pane.
3)
Jidáš. Pohled od konce. Při sepisování Janova evangelia je už znám výsledek. Přece si JK nevybral zrádce vědomě. Jidáš skýtal dobré předpoklady, aby byl dobrým učedníkem.
a)
Obnovování pokání. Nedořešeno v církvi. Obnovování křtu v kostele. Kolem 90. 01: Už ani pes po tom v církvi neštěkne.
b)
Nový křest. Překřtívání. Třeba několikeré překřtívání. Překřtění nezaručuje jistotu, že to dál už půjde neproblematicky, neproblémově a vyznavačsky.
4)
Kontext: Provolat JK králem. Dává chléb. JK je sám chléb. Jíst ho. VP. Sníst knihu. Sníst SB.
5)
Zdali nevěřícímu něco chybí.
a)
Krizové situace života. Ptají se? Ptají se vážně? Co po přejití krize? Otřepou se a vše je zase po staru?
b)
Mají se dobře.
1.
Chtějí kulturní a duchovní nadstavbu. Kultivovaný konzum.
2.
Vědomí povolanosti. Proto jsme křesťany. Víra. Máme přece něco důležitého navíc. Pohled víry. Konkrétní podoba zvěsti: pastorace. Nezamlčet zvěst. Nezůstat dlužen.
6)
Volat k menšinovosti. Lidé to nechtějí slyšet. Plánovitě a koncepčně se na to připravovat. Co lidé chtějí a respektují: Dobře namazaná korouhvička. Natočí se podle závanu větru.
7)
Extrém odpadání od JK: Vstřícná předposranost.
a)
Nezamlčet, co lidem chybí. Volání k hodnotám.
b)
Nezamlčet ale, že se lidé dostanou do menšiny. Hodnoty JK drží a bude držet jen menšina. Žel i v církvi. Nese to s sebou rozmanité těžkosti a nesnadnosti.
c)
Stojí to ale za to. Pohled věčnosti. Volání k naději, ne k menšinovosti. Ovšem ta menšinovost je doprovodný znak. Menšinovost není program. Pozitivum: setrvat v menšinovosti, kvůli hodnotám JK.

Postup 4:

1)
Situace života.
a)
Nabídky. Reklama. Lákavé. Pozlátko.
b)
Zkušenost. Zklamání. Rezignace.
c)
Reakce. Urvat. Užít. Nahrabat. Na nic se neohlížet.
d)
Džungle. Dravec. Had. Chameleon. Náhražky. Přizpůsobivost. Co jde na odbyt.
2)
Text. Kdo šli za JK. Poznávali ho.
a)
Odešli od něj.
1.
Poznali jeho hodnoty. Seznámili se S NIMI. Pravda. Láska. Pokoj. Přesto šli pryč.
2.
Nešli za JK kvůli němu, ale kvůli sobě. Brali JK jako jinou možnost. Něco získat pro sebe. Využít.
3.
JK: Kdo by obětoval svůj život pro mne a pro evangelium.
b)
Zůstali. Dali tomu přednost. Smysl života.
3)
Jak dlouho člověk zůstane u JK. Dokud je dojem: něco z toho lze mít, získat. Materielně. Poklidná pohoda života. Nebo hodnoty věčnosti.
4)
My dnes. Náboženství dneška: úspěch. Víc než pravda a láska. Klidně využít lidi kolem, vyssát je. Dojem neúspěchu: vyskočit honem z vlaku a naskočit rychle do jiného.
5)
JK. Otázka na zbylé. Otevřená hra. Nešmajchluje se. Neláká. Nepodbízí se.
6)
My. Nepodráždit. Neodradit. Obrousíme pravdu a ubrousíme náročnost SB. Naše vina: Dluh pravdivosti. Neodradit. Nenutit přemýšlet. Nezasáhnout pýchu a sebevědomí posluchačů. Říkat, co se chce slyšet.
7)
Odcházející. Kam vlastně jdou? Vracejí se zpět. Do světa běžného života. Lákavé nabídky. Povrchnost. Vlastní představy života.
8)
Možné odpovědi na otázku JK učedníkům:
a)
Ano. Zůstanu.
b)
Ne. Odejdu.
c)
Ano. Ale chtít odejít. Připravovat se na to. Občas přijít, občas ne. Někdy vynechat. Aby se neřeklo. Ale ponechat si želízko v ohni, co kdyby z toho mohlo někdy něco koukat. Nebo kápnout. Co kdyby něco na tom nebo z toho bylo.
9)
Petr. Odpověď pomocí, formou otázky. Je to jasné. Není nic přitažlivějšího. Promyšlená stručná odpověď: Není nic lepšího. Pro nás.
a)
Dosavadní zkušenost s JK.
b)
Víra. Spolehnutí na JK.
10)
Vyznání Petra.
a)
Veliká věc. Nesníženo tím, co třeba přijde. Zapření. Chvíle zakolísání.
b)
My. Všední chvíle s JK ve sboru, ve všedním životě. Velikost vyznání konfirmandů nesnížena ničím, co by mohlo přijít později. Velikost chvíle. Vzpomínat na konfirmaci. Rozpomínat se. .
11)
Pokání. Opakované. JK zná naši slabost. Když jsme v něm poznali mesiáše. Ponese slabou a zraněnou ovci. Být u JK. Pán. Pomocník. Chléb života.
12)
Osobně se obrátit na konfirmandy.
a)
Velikost vašeho rozhodnutí. Vyznání.
b)
Ať přijde v životě cokoli. Třeba na čas odejdete. Doufám, že ne natrvalo. Na čas se vzdálíte. Nápory života. Ale třeba neodejdete. Budete se podobat učedníkům.
c)
Eventuelní odpadnutí. Není tím snížena chvíle vašeho dnešního rozhodnutí a vyznání. Byla by to ale vaše škoda. Jde o život věčný. Plný, pravý, šťastný život. Pravý život. Na zemi i po smrti. Jde tedy doslova o všecko. Opravdu o všecko.
13)
Prosba o Ducha svatého.
a)
Duch pravdy. Umět říci otevřeně pravdu. Sobě. Lidem kolem. PB.
b)
Aby nás držel na cestě rozhodnutí.

Poznámky:

1)
Reklama. Neupozorní nás na nedostatky a problémy. Zamlčí to. Zamlčet těžkosti a problémy v souvislosti s následováním JK.
2)
JK je nereklamně čestný.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.