Soud je spravedlivý, neboť nehledám vůli svou, ale vůli toho, který mě poslal.
31
"Svědčím-li já sám o sobě, mé svědectví není pravé.
32
Je však jiný, který o mně svědčí, a já vím, že svědectví, které o mně vydává, je pravé.
33
Poslali jste k Janovi a on vydal svědectví pravdě.
34
Já nepotřebuji svědectví od člověka - ale říkám to proto, abyste vy byli spaseni.
35
Jan byl svíce hořící a zářící, a vy jste se chtěli na chvíli radovat v jeho světle.
36
Svědectví, které mám já, je větší než Janovo: skutky, jež mi otec svěřil, abych je vykonal. Tyto skutky, které činím, svědčí o tom, že mě Otec poslal.
37
A sám Otec, který mě poslal, vydal o mne svědectví. Vy jste však nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste nespatřili jeho tvář
38
A jeho slovo ve vás nezůstává, poněvadž nevěříte tomu, koho on poslal.
39
Zkoumáte Písma a myslíte si, že v nich máte věčný život; a Písma svědčí o mně.
40
Ale vy nechcete přijít ke mně, abyste měli život.
41
Nečekám slávu od lidí.
42
Ale o vás jsem se přesvědčil, že v sobě nemáte lásku k Bohu.
43
Přišel jsem ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mne. Kdyby přišel někdo ve svém vlastním jménu, toho přijmete.
44
Jak byste mohli uvěřit, když oslavujete sebe navzájem, ale slávu od samého Boha nehledáte!
45
Nedomnívejte se, že já budu na vás u Otce žalovat; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož jste složili svou naději.
46
Kdybyste opravdu věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně.
47
Nevěříte-li tomu, co on napsal, jak uvěříte mým slovům?"
5,31-47.
1)
Janovo evangelium. Transparence Ježíšova mesiášství. Předpoklad: Znalost synoptiků. Nikdo nenecháván na pochybách: JK je mesiáš.
2)
Dosvědčení:
a)
Lidé.
b)
Znamení.
1.
Jan Křtitel. Velký prorok. Autorita. JK je uznáván a respektován mnohými, i když ne zdaleka všemi.
2.
Mojžíšův zákon a proroci ho rovněž dosvědčují. Ale to musí JK dokazovat.
3)
Nepřátelé. Odvolávání se na Mojžíše. Proti JK. Argument JK: SZ mluví o mesiáši. Tj. O mně.
4)
Bumerang. Nepřátelé argumentují proti JK Mojžíšem. JK jim to hodil zpět. Vždyť přece Mojžíš mluví o mně. Tak se řiďte tím, co Mojžíš říká, hlásá. Podívejte se, co říká Mojžíš.
5)
Logika Ježíšovy argumentace nemusí přesvědčit ani nás. Přesto v něj můžeme věřit, i když jím prováděná logická argumentace jaksi nesedí dnešnímu člověku. Bez víry totiž argumentům JK nelze porozumět.
1)
Boží soud je opravdu spravedlivý.
2)
Je třeba citlivosti a moudrosti víry a ovšem zvláště nesmírné opatrnosti v mluvení o Božím soudu v tomto světě.
a)
Při druhých.
b)
Při sobě.
3)
Mnozí rádi hauzírují s Božím soudem, když druhé postihne něco zlého. Cokoliv a jakéhokoliv druhu.
4)
Pokud člověka postihne něco dobrého, tak rád mluví o Božím požehnání. Jako podtón se vhodně naznačí, že je to v souvislosti se správnou vírou, zbožností a vůbec poslušností Boží vůle.
5)
Pokud člověka postihne něco zlého, pak bude jistě hovořit o konání ďábla a zlých hříšných lidí, že ano?