Příprava kázání.

(Klady a vady kazatelů a kázání -> Různé)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Aktivní účast při přípravě kázání.

Kázání lze dopředu probírat na biblické hodině nebo ve skupině mládeže.

Nepřipraven.

1)
Odfláknuté kázání. Lajdáckost.
2)
Někdy pouze málo času. Neschopnost jít do hloubky a vůbec myslet.
3)
Farář se opakuje a nedomýšlí. Vznáší se v dogmatických sférách nebo ve starém Izraeli.
4)
Mnohdy se to týká farářů, kteří tak říkajíc stihnou moc, kde co. Ale ne z oblasti aktivity ve svém sboru, na svém farářském pracovišti.
5)
Když někomu není dána schopnost myslet, nekoupí ani v církevní apotéce. Ale aspoň si takový člověk může někde něco chytrého a již promyšleného přečíst.
6)
Mnozí faráři se jeví (neposuzujeme zda právem či neprávem) jako takoví tradičníci, že jim vlastně nejde o věc církve. To ovšem neznamená, že by jim současně nešlo o věci vlastní. Jako by jim šlo jen o dojezd pro ně bez ohledu na církev. Eventuelně o skluz.
7)
Varovný signál pro faráře: Posluchače kázání nezajímá.
a)
Co ale lidi dnes vůbec zajímá?
b)
Odpovědní lidé v církvi, kteří by se o to měli zajímat, se o to příliš moc nezajímají.

Nepřipravený farář. (08).

1)
Mladí manželé.
a)
Přijeli k rodičům z velkoměsta do vesnického sboru. Svého místního faráře zrovna (z různých důvodů) nemusí. Jeho kázání je, mírně jimi posuzováno, nic moc a nic moc neříkající.
b)
Vypravili se do nedalekého sousedního sboru, kde nastoupil nový zkušený farář střední generace. Očekávali glencend kázání.
c)
Kázání bylo, mírně řečeno, pod psa. Farář byl totálně nepřipraven. Jediné, co si mladí městští hosté dokázali z kázání zapamatovat, bylo nějaké povídání o farářových nových brýlích.
d)
Za určitých okolností je lhostejno, zda to farářovo kázání bylo opravdu tak nepřipraveně mizerné nebo zda je tak pouze posluchači vnímají.
1.
V každém případě to kázání na určité lidi tak nepříjemně zapůsobilo.
2.
Tím ovšem není řečeno, že by se muselo jednat stoprocentně o vinu kazatele.
3.
Rovněž tím není řečeno, že by kritičtí poslouchající měli ve svém posuzování a hodnocení pravdu.
2)
Mezi několika lajckými pamětníky z různých sborů (mladšími i staršími) se rozproudila diskuse o připravenosti a nepřipravenosti farářů na kázání.
a)
K málo milému překvapení přítomného faráře si tito nesklerotičtí pamětníci vzpomněli na celou řadu jeho kolegů, kteří byli někdy dosti občas nepřipravení na kázání.
1.
A nejen někde v zapadákově ve venkovském sboru.
2.
Dokonce i v hlavním velkoměstě církve.
b)
Lajci na dobré intelektuální a vzdělanostní úrovni se přiznali, že se tehdy vždycky styděli nejen za kazatele, ale i za církev, která něco takového připouští.
1.
Zvlášť intenzivně se styděli, když s sebou měli někoho z okruhu známých mimo církev nebo mimo naši církev.
2.
Jeden katolík prý jednou prohlásil, že něco takového (doslova: tak hrozného) nezažil nikdy nikde v katolické církvi, kde prý některá kázání nevynikají nadměrnou úrovní.
c)
Lajci zklamaní z kvality a úrovně kázání nepřipraveného kazatele se bez mučení přiznali, že zažít něco takového ještě dvakrát nebo třikrát po sobě, tak že už nebudou nikomu (ani sobě) vyčítat eventuelní neúčast na bohoslužbách.
3)
Je rozdíl mezi nepřipraveností kazatele a nepovedeným (nevydařeným) kázáním. Zmetek se může někdy podařit i tomu nejlepšímu kazateli.
4)
Jedno a totéž kázání může oslovit některé lidi, ale přitom nemusí lautrvůbec zapůsobit na jiného posluchače. V takovém případě se ovšem může povídat, že ten farář nebyl na kázání připraven.
5)
Farář je v pokušení zvláště v létě vyprodukovat (ne zrovna pracně vypotit) tzv. Prázdninové kázání. Prostě si řekne, že těm pár starým pod kazatelnou něco popovídá.
6)
S občasnou nepřipraveností na kázání se (podle zmíněných lajků) lze setkat ponejvíce u známých farářských firem. Ale prý i některý tzv. Dobrý nebo věhlasný kazatel si občas může ulehčit přípravnou práci při přípravě.
7)
Občas kritičnost posluchačů vůči farářům v oblasti připravenosti na kázání roste přímo úměrně třem skutečnostem.
a)
Faráři někdy nedokáží zodpovědět otázky: Co kázat. Jak kázat.
b)
Lajci nevědí, co by vlastně chtěli od faráře s kazatelny slyšet.
c)
Obecně se projevující krize slov nutně dopadá (musí dopadat) i do církve. Vzhledem k neinformovanosti v zákonitých procesech v této oblasti to odnášejí většinou faráři dojmem nepřipravenosti, někdy opodstatněným. V mnoha případech se jedná o křivdu vůči farářům.
8)
Je třeba rozlišovat a odlišovat:
a)
Kritičnost posluchačů.
b)
Náročnost posluchačů na kázání a na kazatele.
c)
Vzhledem k tomu, že v církvi postupně roste náročnost posluchačů, tak zákonitě roste i jejich kritičnost.
9)
Globální hodnotící pohled.
a)
Naprostá většina farářů se na svá kázání připravuje poctivě.
b)
Nepatrná menšina občas nebo častěji se nepřipravujících na kázání ovšem může výrazně ovlivnit celkový pohled na faráře a i dojem z řady kázání dobře připravených. Jak a proč? O tom se píše na jiném místě.
10)
Viz: Neosobně.

Proces přípravy kázání.

1)
Tvůrčí proces.
2)
Tajemný proces.

Proces přípravy kázání.

1)
Začít včas.
2)
Výběr textu. Přemýšlení. Exegese. Hrábnutí do kartotéky, papírové nebo počitačové. Literatura. Komentáře. Internet. Původní texty, hebrejština, řečtina. Meditace. Modlitba. Rozhovory s manželkou a lidmi ve sboru, třeba z povzdálí.
3)
Když farář začne v pondělí, může být v neděli ráno skoro hotov.
a)
Správný (ideální) farář by měl začít s přípravou kázání už v neděli v poledne, když skončí jehonedělní bohoslužby. Pokud má farář ještě odpoledne a večer kázat v kazatelské stanici, začne s přípravou kázání na příští neděli o to později.
b)
Ještě správnější farář má připravený plán kázání na několik týdnů nebo měsíců dopředu. Jedná se o jakousi generální strategickou zvěstovatelskou (kazatelskou) linii.
4)
Dotvoření kázání se děje na kazatelně.

Příprava.

Kázání není zdaleka jedinou farářskou činností. Jeho příprava by neměla zabírat většinu farářova pracovního času.

Příprava kázání.

Vždy se začíná na nulovém bodě.

Příprava kázání.

1)
Nejdříve naslouchat, pak mluvit.
2)
Naslouchat bibli a lidem.
3)
Mluvit k Bohu a k lidem.
a)
K bohu před kázáním. Víckrát při modlitbě při přípravě kázání.
b)
K lidem při kázání.

Příprava kázání.

1)
Vyloučit možné nespravedlivé výklady.
a)
Text se rozevírá.
b)
Zástupné naslouchání textu.
2)
Luther: Přežvykovat, přežvýkávat text.
3)
Literní text.
a)
Číst si doma text nahlas.
1.
Vícekrát.
2.
Dramatičnost.
3.
Žalm 82. 2 až 4 osoby.
b)
Vlastní překlad. Z hebrejštiny, z řečtiny, z češtiny.
1.
Parafráze textu.
2.
Asociace.
3.
Lexikální rozbor.
4.
Anatomie textu.
c)
Respektovat žánr textu. Např.: Poesie.
1.
Děj. Hranice textu. Scenerie.
2.
Zohlednit všecko, co se dá zjistit. Slovesa. Vyjadřují děj. Uvědomovat si možné reakce na text. Pozice přihlížejícího zvenčí jako neutrální či neznalý divák. Jak by to posoudil zástup a jak jednotlivec. Paradigma. Situace textu a posluchačů. Morek všedních kostí. Poloha textu. Konkrétní situace. Homiletický impulz. Zakamuflovaný kontext. Procházka po definicích teologického i neteologického rázu.
4)
Plynule je třeba přejít od zmíněného začátku přípravy kázání dál.
5)
Investice do přípravy dobrého kázání: Přibližně měsíc. Vzhledem k tomu, že k něčemu takovému farář při nejlepší vůli a snaze při další práci ve sboru nemá čas a možnost koncentrace, je třeba si poradit a pomoci jinak.
a)
Komentáře. Kázání jiných kazatelů.
b)
Díky kazatelské praxi má farář už určitý grif pro přípravu. K tomu ještě teologický čuch. Luther např. Měl dobrý čuch pro SZ, i když přespříliš neznal hebrejštinu. Jeho kázání byla teologicky dobrá a jsou neustále v mnohém příkladná.
c)
Někteří faráři mají snahu řešit situaci tak, že nejméně jednu neděli v měsíci nekáží. Pozvou si na kazatelnu hosta nebo farářského důchodce, který se prý samozřejmě klepe a třese na to, aby si mohl vylézt na kazatelnu a aby si zakázal.
d)
Na duplikované svátky (vánoce, velikonoce) se faráři vyměňují s kolegy nebo druhá shromáždění ve sboru ruší.
e)
Je třeba plně respektovat realitu možností přípravy faráře na (ke) kázání ve směru plné stoprocentní pečlivosti a totální odpovědnosti.
1.
Pokud farář koná odpovědně a pečlivě i další práci ve sboru, zvláště v oblasti pastorační, pak mu opravdu pochybí čas a energie pro ideální přípravu kázání.
2.
Přesto by však farář měl velmi dobrou přípravu kázání v celkové šíři uskutečnit aspoň na jeden text jednou za rok.
3.
Velmi to farářovi pomůže k odpichu pro čuch při běžných kazatelských přípravách.
4.
A pokud některý farář po čase po opuštění fakulty pověsí některé teologické oblasti na hřebík a sundá si je k nahlédnutí jen velmi občas, pokud např. Založí do spodního šuplete hebrejskou bibli, měl by se aspoň občas s tímto originálním jazykem SZ setkat při četbě podrobného komentáře. Určité osvěžení a oživení zapomínaného je vždy ku pomoci a ku prospěchu při přípravě kázání.
6)
Jan Blahoslav: Vady kazatelů. Tuto knihu by si evangelický farář měl pročítat jednou ročně. Nejlépe vždy na silvestra.

Příprava kázání.

1)
Názor lidí v jednom sboru: Farář celý týdeň přemýšlá, o čem by v nedělu zelhál.
2)
Viz: Neosobně.

Příprava kázání.

1)
Radost.
2)
Práce. Dřina.

Příprava kázání. (99).

1)
Pilný a pracovitý farář rozježděný po celý týden kvůli věcem sborovým i nesborovým nemá pochopitelně čas na nějakou podrobnou, složitou či promyšlenou přípravu nedělního kázání. O nějaké exegesi ani nemluvě.
a)
Obvykle se pan farář vrátí domů v sobotu v 10 hodin večer a urychleně se snaží něco někde vydolovat a zklochnit.
b)
Pracuje pilně, jak je jeho nedělním zvykem, do čtyř hodin do rána.
c)
Pak vyleze na kazatelnu. Jeho kázání vypadá podle jeho přípravy. Někdy jsou to zajímavé vyprávěnky, jindy pěkné zkazky ze života. Občas přečte nějaký referát z církevního časopisu nebo z Sbírky čtených kázání.
d)
Láska hloučku věrných posluchačů pod kazatelnou k panu farářovi na kazatelně je však příkladná a doporučeníhodná i pro sbory, kde se faráři připravují ke kázání daleko intenzivněji a déle a kde více setrvávají ve svém sboru, který platí PF.
e)
Kuloárová poznámka jednoho farářského kolegy: Docela mu křesťansky závidím. On si takový sbor nezaslouží.
2)
Viz: Neosobně.

Příprava na řečnické vystoupení.

1)
Muž. Přemýšlí, co řekne.
2)
Žena.
a)
Přemýšlí, co si vezme na sebe.
b)
Nedoceňovaná výhoda v církvi nejen pro ženy: Talár.
1.
Jenže Talár se obleče až na bohoslužby a po nich se sundá.
2.
Inu, ženy to mají tedy přece jenom složitější i v církvi.
3)
Jeden farář si zkoušel svá vystoupení před zrcadlem.

Připravenější farář. Možnosti srovnání.

1)
Jeho kázání bylo lepší nežli minule.
2)
Jeho kázání je lepší než kázání jeho kolegy, který minule kázal.
3)
Není vždy prokázána či dokázána přímá souvislost (natož závislost) mezi přípravou a některým hodnocením některých hodnotičů.

Připravenec.

1)
Farář ochotný vždy zaskočit, když někde vznikne nějaká díra v programu. Je ochoten obětavě, ochotně a okamžitě něco udělat. Bývá to většinou velmi kladně oceňováno. Mnohdy to vytrhne trn z paty.
2)
Jedná se o pohotového faráře, který ze svého bohatého a naditého skladu vědomostí ve své hlavě vždycky rychle a snadno něco vytáhne a upraví pro konkrétní příležitost a chvíli.
3)
Najde se i pár velmi pilných farářů, kteří mají ve své kartotéce připravené programy (přednášky, kázání) pro různé příležitosti a s různou tématikou. V době počitačů to nemusí zabrat ani příliš moc prostoru. S časově náročnou přípravou na pohotovostní připravenost se však počítat musí.
4)
Na setkání mládeže vystupoval farář, jehož přednáška se všem velmi líbila. Farář mluvil živě, s patra, nedržel se jako dřevěný papíru. Posluchači oceňovali bezprostřední kontakt s posluchači. Jen tu a tam zašustil řečník nějakými papíry na pultíku, ale zdálo se, že pouze jaksi ke zvládnutí vlastní nervosity, kterou lze u každého (i velmi dobrého) řečníka před náročnou mládeží pochopit nebo i předpokládat. Až po přednášce při obědě se všichni dověděli, že se řečník až ráno dověděl, že skutečný (plánovaný) řečník náhle, neočekávaně a neplánovitě onemocněl. Před přednáškou se totiž pouze ohlásila vyhrazená změna programu, změna řečníka.
5)
Řečník pozvaný z dálného kraje církve měl ve sboru přednášet. Jenže ochraptěl a byl sklácen chřipkou s horečkami tak, že chtě nechtě musel zůstat v posteli a potit se pod peřinou místo před mládeží.
a)
Vzpomněli si na nevýznamného faráře v sousedství. Měl před časem jinde přednášku na stejné mládežnické téma. Požádali ho o záskok. Měl na přípravu necelou hodinu. Všechno však vyznělo dobře. Onen nevýznamný řečník měl totiž svou přednášku nejen na papíře, ale ještě i v hlavě.
b)
Zajímavá v této souvislosti byla ještě jedna více než obyčejná evangelická zajímavost. Horlivá sestra onoho pořadatelského sboru telefonovala své známé: Odpoledne nemusíš chodit. Ten náš řečník z Prahy onemocněl. Bude místo něho přednášet náhradní řečník, obyčejný farář. A tak měl obyčejný farář o dva posluchače méně. Resp. O dvě posluchačky. V přeplněném kostele to však nebylo znát.
6)
V církvi, stejně jako všude jinde, platí: V nouzi Honza dobrý. Z nouze i Honza dobrý.
a)
Pokud není zrovna po ruce k dispozici nějaký ten dobrý hloupý Honza, tak je tu vždycky k dispozici nějaký ten farářský důchodce. Trochu se mu namaže med kolem huby, že je ten nej a ještě nej pro dané téma a pro náhradníka na poslední chvíli. Vysoké procento farářských důchodců na to skočí jako myš na špek.
b)
Mnohdy si pak takový ochotník později vyčítá svou nepřiměřenou ochotu, když zaslechne nějakou tu peprnou kritiku na téma: Když tomu nerozumí, tak proč to bral. Přece jen je už moc starý a nemá soudnost.
7)
Viz: Neosobně.

Společná příprava kázání a bohoslužeb. (04).

1)
Dnes se tak děje ve sborech jen sporadicky a velmi zřídka.
2)
V polovině druhé poloviny DKT (od šedesátých let) se hodně hovořilo o vtažení lajků do bohoslužebného dění a v mnoha sborech se aspoň občas při shromážděních v týdnu prohovořovalo nedělní kázání. Zvláště mládež se minimálně občas podílela na průběhu bohoslužeb.
3)
Dnes někteří faráři vděčně využívají např. Přípravek pro nedělní školu jako podkladu k nedělním kázáním.
a)
Přitom proberou tutéž látku nejen v nedělní škole a v nedělním kázání, ale např. I při biblických hodinách a ve sdružení mládeže.
b)
Usnadní si tím práci.
c)
Lidem pak tito faráři vsugerovávají a namlouvají, že se mohou intensivněji a hlouběji soustředit a šířeji zamyslet a koncentrovat k jednomu a témuž biblickému oddílu po celý týden.
d)
Subjektivně pak mnozí faráři mají blahý pocit u srdce a ve své farářské duši, že se jim podařilo posluchače vtáhnout do bohoslužeb a k biblickému textu.
e)
Neříká se však, že těch lidiček při biblické hodině a ve sdružení mládeže je jen maličko, ba dokonce velice poskrovnu. Sdruženci (mládežníci) pak často spíše chodí do sdružení mládeže a nikoli už v neděli do kostela.
4)
Viz: Neosobně.

Začít včas s přípravou.

Pro každého podle jiných pravidel a měřítek. Někdo má generální plán na měsíce dopředu, jiný to lapá v sobotu večer.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.