Bludné poznání.
(Biblický slovníček)Máme aspoň nějaké poznání.Dvojtvářnost světa a lidského života.
1)
Podnět k pochopení reality života.
2)
Nelze si to vysvětlit jinak než jako podnět k respektování reality světa a života v něm.
3)
S panující realitou nelze nic dělat než ji uznat.
4)
Křesťan se začne právem ošívat. Věří přece v Boha a nikoliv v Osud.
5)
Mnozí křesťané si už dávno transponovali Boha na Osud. Firemní značku má samozřejmě pořád Hospodin, ale akcie už vlastní Osud.
Intuitivní poznání.
Na základě znalostí a prorokování to jde lépe i v prorokování.
Jiskra poznání.
Když člověk slyší Ježíšova podobenství a když přeskočí jiskra poznání, otevřou se mu oči a někdy i srdce.
Paradox poznání.
1)
Čím víc toho člověk ví, tím víc poznává, co všechno neví.
2)
Kdo si skromně uvědomuje, že nic neví, má velkou šanci mnoho vědět.
3)
Kdo mnoho ví, ví, že mnoho neví. Čím více ví, tím více ví, že stále více neví.
Poznání.
Jednou (důležitou) složkou poznání je zkušenost.
Poznání.
1)
Konvergence s přístroji a metodami.
a)
Podle použité metody a přístroje dostaneme výsledek.
b)
Výsledek tedy lze ovlivnit.
c)
Navenek je ovšem vzbuzen dojem nestranné vědeckosti.
2)
Teologické premisy a předporozumění dokáže vytvořit takovou teologii, jaká se nám v dané chvíli líbí.
a)
Řečeno teologičtěji: Jedná se o aktuální a angažovanou teologii.
b)
Pochopitelně se může jednat i o snahu dobrat se ke zcela konkrétnímu cíli. Snad to zní dostatečně teologicky.
c)
V žádném případě se nemusí jednat o účelovou teologii v hrubém slova smyslu.
3)
Vždy přítomná nejen teologická klička: Dospěli jsme k novému a k lepšímu poznání.
Poznání citem.
Vhodný doplněk racionálního poznání.
Poznání u Komenského.
1)
Spisek: Oculus fidei. Oko víry.
a)
Scholastik Raymundus de Sabundae (kolem 1470) napsal spisek, který Komenský převzal a připsal k němu zajímavou předmluvu.
b)
Komenský pochopitelně cituje zdroj.
2)
Zdroje poznání objektivně.
a)
Příroda. Věda.
b)
Bible. Boží zjevení.
c)
Rozum člověka. Poznání v nás.
3)
Zdroje poznání subjektivně.
a)
Zkušenost. Prožitek. Osvícení.
b)
Osobní přitakání. Vůle. Nasazení sebe.
Poznání víry.
Pojem vyjadřující lidské poznání posunuté do vyššího hodnotového patra.
Poznání vlastní pitomosti.
Kdy člověk pozná, že je pitomý?
a)
Chytrý to nepozná nikdy. Nemá co poznávat.
b)
Blbému je to jedno.
c)
V církvi jsou jen chytří lidé.
Poznat druhého.
Město se zdá být člověku nepřátelské jen tak dlouho, dokud v něm nepojedl a nepopil.
Poznej sebe sama.
1)
Heslo Sokrata.
2)
Kartesiáni. Descartes: Cogito, ergo sum. Myslím, tedy jsem.
3)
Člověk poznává své výšiny. Identita člověka. Najít sebe sama. Plytkost moderního člověka. Zůstává na povrchu.
4)
Člověk má i své nížiny. Realita hříchu. Člověk se může zděsit sám nad sebou.
5)
Do hlubin, na hlubinu, pronikne jen člověk přemýšlivý a přemýšlející, hledající. Většina lidí zůstane na plytkém povrchu. Jen menšina je schopna pravdivého pohledu na sebe. Ne každý se k tomu dopracuje.
Předpoznání.
1)
Vorverständnis. Předporozumění.
2)
Před-informace.
Přijímadla nových věcí.
Receptory člověka schopné otevřít se pro jiné.
Zlomkovitost poznání.
Občasná výmluva. Skočí na to prostí věřící, ale i pohodlní a nemyslící faráři.
Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.