Fundamentalistické peklo. (08).

(Biblický slovníček)1) I v TKT se farář ve sboru může setkat s projevy fundamentalismu v souvislosti s peklem.
2) Samostatně a specielně se v církvi v současnosti o pekle prakticky nemluví.
a) Většinou se k peklu v církvi dostaneme nepřímo v souvislosti s výkladem některého biblického textu.
1. Zvláště tehdy, když se v tom textu výslovně a přímo peklo zmiňuje.
2. Skutečnost pekla se v církvi taktně přechází a uhýbá se aktuálním otázkám.
- Je to přece nepříjemné.
- Nechceme si moc zametat před svým vlastním prahem, a tak proč by nějak měly vystupovat nějaké nepříjemné důsledky?
- Tváříme se, že nechceme zůstávat (setrvávat) ve středověku.
b) Lidé v církvi po farářích nepožadují, aby se nějak hlouběji či podrobněji zabývali peklem a aby je informovali o výsledcích svého bádání či badání.
3) Starý farář působící ve sboru už hezkou řadu let neustále zápolil s malou skupinkou zapřísáhlých fundamentalistů, kteří využívali svého fundamentalismu ke snižování věrohodnosti evangelické církve a k propagaci jedné malé agilní církvičky.
a) Nenechali si ujít ani jednu příležitost, aby nerýpli do faráře a aby nezaryli do sboru a aby nenapadli evangelickou církev jako celek, že se v ní špatně vykládá bible.
b) U skupinky byl starý farář prakticky odepsán.
1. Dovolil si totiž upozornit na věci běžné v katechismu, které se skupince zdály modernistické a liberální.
2. Starý farář nehodlal kompromisticky slevovat z běžné církevní věrouky.
4) Nastoupil mladý farář.
a) Přišel s elánem mládí a s patosem nového koštěte a s mnohou nedůvěrou vůči tomu, co bylo dosud ve sboru konáno a hlavně jak to bylo konáno. Mládí přece dokáže víc než stáří, že ano?
b) Zpočátku se mohl mladý farář vznášet na vlnách zájmu a novosti.
c) Pak přišla každodennost a všednost.
5) Zvláště na biblických hodinách, kde se už za starého faráře hojně diskutovalo o biblických tématech a církevních záležitostech, docházelo k napětí v názorech teologicky vzdělaného mladého faráře a fundamentalisticky orientované skupiny.
a) Mladý farář nebyl žádný teologický rabiják, který by hlava nehlava fedroval své teologické názory a pohledy.
1. Naopak, měl spíše snahu se skupinkou vycházet maximálně kompromisticky.
2. Nechtěl se však úplně zpronevěřovat pravdám v církvi poznaným a drženým.
b) Při názorových střetech a kontraverzích vždycky prakticky vyzvedl něco kladného, co se na kontraverzních názorech či postojích skupinky dalo s mírným intelektuálním vypětím najít. Pak to hlasitě pochválil.
c) Mazání medu kolem úst opačné straně však nepomáhalo k plné pacifikaci. Přece jen to byl farář, který si dovolil vykládat bibli jinak, než je její doslovné znění.
6) Jednou se probíral biblický text, v němž byla zmínka o pekle.
a) Diskuse se pochopitelně okamžitě koncentrovala k peklu a nikoliv ke zbytku biblického textu. Obdobná sklouznutí v diskusi s fundamentalisty jsou častá.
b) Farář se snažil klasicky vysvětlovat, že si peklo nepředstavujeme pohádkově s kotly, s čerty s vidlemi a pod. Peklo je vpodstatě odloučenost od Boha se všemi dalšími důsledky.
c) Fundamentalisticky zaměřená skupina cítila, že zde přitéká voda na její mlýn.
1. Pustili se do faráře (hlava nehlava), že nezná dobře bibli.
2. Peklo je jasně propast, kde bude oheň a síra, kde se budou hříšnici škvařit po zbytek věčnosti.
d) Ve vyhraněné diskusi musel farář couvat.
1. Nezmohl se ani na prostou námitku, že v bibli se dá najít i jiný popis pekla. Ddokonce se dají najít v bibli místa, kde se o pekle mluví cudně a zdrženlivě.
2. Nezmohl se ani na námitku, že v ohni a síře by to ti hříšníci měli fakticky hodně brzo za sebou a že by ta jejich věčnost ani moc dlouho netrvala.
e) Fundamentalisté v diskusi přitvrdili.
1. Zmínili boháče a Lazara, zvláště toho boháče v pekle, kde mu bylo moc horko a kde měl enormní žízeň.
2. Farář se nezmohl na protinámitku, že se jedná o podobenství a ne o cestopis v pekelné oblasti.
f) Tentokrát se farář sice na obligátní pochvalu opět zmohl, ale nikoli v ocenění nějakého názoru, ale ocenil dobrou snahu zabývat se těmito otázkami.
1. To skoro již povinné chválení se prodíralo farářovi hodně těžko přes zuby.
2. Spíše to vypadalo, že to chválení z faráře leze jako z chlupaté deky.
g) doma si farář uvědomil, že by méně narazil, kdyby podrobně popsal pohádková líčení pekla a kdyby taktně naznačil, že je to interpretační dotažení té propasti, ohně, síry a té žízně onoho boháče z Ježíšova podobenství.
1. Barvité líčení lidského pekla a lidských zvěrstev, v němž by skončili pro zbytek věčnosti hříšníci, tedy ti druzí, by některé v církvi uspokojilo i v TKT. Na štěstí se jedná jen o nepatrné extrémní skupinky.
2. Farář si vybavil další příklady možného pekla.
- Jeden hudební skladatel za pekelný trest pro zbytek věčnosti byl trýzněn tóny jeho vlastní hudby.
- Jeden spisovatel zase za trest musel věčně poslouchat své literární výtvory.
7) Fundamentalistické peklo.
a) Peklo líčené a malované (barvitě vymalovávané) od fundamentalistů.
b) Peklo, které působí fundamentalisté těm druhým.
8) Při vší humornosti předchozího ironického a sarkastického (nikoliv však cynického) povídání však stále zůstává vážná otázka: Co je to vlastně peklo?
a) Nelze to odbýt laciným mávnutím rukou.
b) Nelze to hodit do autu nějakou obecnou humorností nebo církevní vtipností, např.:
1. Peklo je poslouchat zdejšího varhaníka.
2. Nebo zdejšího faráře.
3. Nebo být ve sboru, kde se to hádá. Kde se sborovníci koušou jako psi. To myslíme na apoštola Pavla, který si dovolil takto učinit takovou zmínku ve své epištole.
9) Zvláště když přibývají člověku roky, tak si občas či častěji uvědomí, že se mu jeho čas na této zemi krátí.
a) Jedná se o strašící realitu, i když tím nechceme nikoho strašit. Proti věku ale není léku.
b) Strašící strašlivá realita může občas na někoho působit docela strašidelně .
c) Realitou je, že se člověk propadne do mlhy minulosti a postupného zapomínání. Nakonec to pro běžného pozemského pěšáka skončí v naprostém zapomnění.
d) Pohled na hodně minulého obyčejného pěšáka v odstupu delšího času. Při vší obecně lidské úctě k bližním, při zesílené křesťanské úctě ke spolubližním, si člověk reálně uvědomí: Jako by nikdy nebyl a nežil.
10) Obecně lidské nabídky vyhnout se peklu zániku a nebytí. Jen v maličkém výběru.
a) Nevěnovat těmto vážným otázkám pozornost. Tvářit se nevšímavě nebo hrdinsky, jak se sluší a patří na chlapa.
b) Opírat se o jiskřičky nadějí typu, že přece jen něco musí nebo by mělo být i po smrti.
1. Spirituálnější varianta: Že v nějaké podobě zůstává něco z lidské duše, která se nějak někam dostane.
2. Materialističtější varianta: Že atomy a molekuly z těla člověka budou existovat dál v různě jiných a dalších podobách nebo modifikacích.
3. Někdy postačí pouhá myšlenková nostalgie s uměleckými akcenty.
4. Splynutí s všehomírem (kosmem) nebo rozmanité typy stěhování duše a duší patří též k berličkám lidských nadějí.
11) Naděje biblické víry: Smíme být s Bohem (JK) už na zemi. budeme s ním věčně.
a) Konkrétní podrobnosti z bible neznáme. Víme jen, že to bude věčně krásné.
b) Jedná se o věc víry. Prostě je třeba spolehnout, že tomu tak je.
12) Otázka pekla ovšem zůstává.
a) Co bude s těmi, kdo se nedostanou k Bohu, do nebe, do KB?
b) Budou spaseni všichni? Budou také zatracení?
1. Nakonec PB omilostní všechny?
2. Panharmonie na skonání věků?
3. Origenes byl velký církevní otec, ale některé jeho názory v této oblasti byly církví kaceřovány.
4. Nový jeruzalem. Celosvětová krychle. Ale i za hradbami Nového Jeruzalema cosi existuje. Poušť pekelného života?
c) Budou se hříšníci smažit ve svém sobectví a v tom, jak mizerně egoisticky žili a co špatného dělali svým bližním?
1. Nevíme.
- Není to v bibli jasně řečeno tak, abychom měli stoprocentní jistotu v konkrétnostech.
- Určité věci je třeba ponechat PB. Nemůžeme zasahovat do jeho kompetence.
2. Jedna jistota však tu je: Jde o vážnost života.
- Jedná se o časnost a věčnost.
- Člověk ve svém životě může prohrát život časný i věčný.
13) Opakování je matka moudrosti: Fundamentalistické peklo.
a) Peklo fundamentalistů.
b) Peklo s fundamentalisty.
14) Viz: Neosobně.