Lukáš 13,31°-35.

(Kázání Nový zákon -> 3 Lukáš)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Post.

Text:

Lukáš 13,31°-35.
31
V tu chvíli přišli někteří farizeové a řekli mu: "Rychle odtud odejdi, protože Herodes tě chce zabít."
32
On jím řekl: "Jděte a vyřiďte té lišce: Hle, já vyháním démony a uzdravuji dnes i zítra, a třetího dne dojdu svého cíle.
33
Avšak dnes, zítra i pozítří musím jít svou cestou, neboť není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém."
34
"Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste!
35
Hle, ve svém domě zůstanete sami. Pravím vám, že mě neuzříte, dokud nepřijde chvíle, kdy řeknete: Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově."

Čtení:

Lukáš 13,20-35.
Matouš 21,33-46. Podobenství o zlých vinařích.
Lukáš 13,20-21. Podobenství o kvasu. 22-30. O nepravých učednících. 31-33: Vzkaz Herodovi. 34-35: Nářek nad Jeruzalemem.

Postup.:

1)
JK tato slova pronesl na cestě k Jeruzalemu.
a)
Poslední cesta do Jeruzalema.
1.
JK věděl, co ho u cíle cesty čeká.
2.
Petrovo vyznání u Césareje Filipovi. Pak troji předpověď utrpení.
b)
Naše představa: každý normální člověk by se snažil vyhnout utrpení. Zvláště, kdyby věděl, co na něj čeká, co se na něj chystá.
1.
Hus v tomto směru nebyl normální. Šel vědomě do kostnice. Jistota, že se nevrátí.
2.
Náš úsudek: Vyhnout se utrpení. Proč vlastně trpět? Chceme lepší závěr životní cesty.
2)
My. Přicházíme na svět proto, abychom žili.
a)
JK přišel na svět proto, aby umřel za naše hříchy, jako mzda, protihodnota za naše vykoupení.
b)
JK vědomě položil život kvůli nám.
3)
Když se blíží konec života. Když není vyhnutí.
a)
Pak je dobré se připravovat na závěr života.
1.
Vážná věc. Počítat s koncem i dřív než až bezprostředně před koncem.
2.
Věnovat tomu trochučasu k zamyšlení, k přemýšlení, k přemítání. Něco si uvědomit.
b)
Kdybychom věděli, že máme před sebou jen pár dnů nebo několik týdnů života.
1.
Věděli bychom to s jistotou. Nemusí se pochopitelně jednat jen o nějakou ohlášenou popravu. Jsou mnohé nemoci, kde se ví o rychle se blížícím konci.
2.
Na co bychom mysleli? Rodina. Nejbližší. Přátelé. Vlast. Někteří na majetek, ač v hodině smrti ztrácí veškerou cenu.
3.
Rozumná a praktická úvaha. Poslední vůle. Udělat pořádek. Co komu poručit. Knihy: Jak se člověk loučí se vším, když má za několik hodin zemřít. Dopisy. Mnohé jsou zachovány, otištěny.
4.
Svědectví o posledních hodinách života mnohých lidí. Jsou zvláště zachyceny pocity a různé a všelijaké Úvahy.
5.
Vzpomínky na celý život od mládí až do chvíle krize.
c)
Nevíme, kdy zemřeme. Ale víme, že jednou každý umřeme.
1.
Zastavit se někdy a uvědomit si to víc, osobně. Udělat si někdy chvilku na to.
2.
Pohřeb. Průběžné zamyšlení v běžném chodu života. Nebo raději ani nechceme mnohdy na pohřeb přijít, aby to na nás nepůsobilo?
4)
Memento mori. Pamatuj na smrt.
a)
Poučný poutavý příběh k zamyšlení, nejen k vyposlechnutí.
1.
Parašutistovi vyskakujícímu z letadla se neotevřel padák.
2.
V několika okamžicích mu proběhl film života před očima. Uvědomil si: Octl se na hranici zde a tam.
3.
Volný pád k zemi. V jeho svědomí se ozvalo slovo z Daniele: Mene, mene, tekel, ufarzin. Tvůj život je nalezen příliš lehký.
4.
Propadal se doslova do zániku. Hrůza, když jeho život nemá žádnou cenu před bohem. Teď je už pozdě,
5.
Tak hovořilo svědomí. Teď stojíš tváři v tvář věčnosti.
6.
Srdce naplnila nekonečná lítost a zármutek nad promarněným životem.
7.
Vzpomínky na všechny prožitky a radosti života. Vrcholy, štěstí i blaha. Klam a závan marnosti a pomíjejícnosti.
8.
Spravedlivá odplata za promarněný život, který byl zaměřen jen na časné věci a ne na Boha.
9.
Zkáza v dohledu. Není naděje na záchranu. Za chvíli se roztříštíš.
10.
V posledních minutách života nebyla u pilota síla a schopnost vzývat lásku JK, jako to bylo v případě kajícího lotra na kříži. V srdci převládal jen zoufalý pocit: Jsem ztracen. Je pozdě. Na všecko je pozdě.
11.
Přitom žhavá touha žít. Nelze to ani vystihnout. Právě teď, kdy se má rozloučit se životem, se projevila plná síla mládí. Nejžhavější touha žít.
12.
Zvláštní myšlenka v srdci: Žít, ne však už pro sebe. Nežít už v marném utrácení času života. Žít pro Boha. Touha a rozhodnutí.
13.
Snad to našlo ohlas u Boha. Stal se zázrak. Padák se otevřel v poslední možné chvíli.
14.
Radost v srdci. Ještě není docela pozdě. Vděčnost za Boží milosrdenství a milost.
15.
Parašutista to sliboval PB ve svém srdci.
16.
Poznámka: Parašutista se ze svého zážitku otřepal a žil si po svém jako dřív. Jako mnoho lidí v podobných situacích. Ale zastavil se v životě později a vyprávěl pak o svém zážitku z předchozích let.
b)
Moody: Life after life. Film života. Tváři v tvář smrti. Tunel. Světlo.
c)
Ernst Hamingway: Komu zvoní hrany. Válka ve Španělsku. Před smrtí se člověku vybavují příběhy ze života.
d)
Dotek s druhým břehem. Možná i my jsme si něco z toho uvědomili, i když ne třeba v tak krajní nebo drastické mezní situaci. Jsme na hranici zde a tam.
5)
JK byl stále na obou stranách.
a)
Zde i tam.
b)
Rizika. Herodes. Getsemane. Kříž.
c)
JK nemyslí na sebe, ale na druhé.
1.
Učedníci.
2.
Jan 17: Prosí i za ty, kdo mají teprve uvěřit.
6)
Zajordání. Průvod. I farizeové a zákoníci.
a)
Nepochopitelné: Varují JK před Herodesem.
1.
Herodes pokládal JK za vzkříšeného Jana Křtitele.
2.
Nejsou ale nikde přímé zprávy o snaze Heroda likvidovat JK. Z náznaků však lze usuzovat, že se nad JK stahovaly mraky. Herodes po něm šel.
b)
Farizeové. Proč mají najednou o JK strach jeho nepřátelé?
1.
Úzkost o jeho život je podivná, až podezřelá.
2.
Snaha vlákat ho do pasti v Jeruzalemě?
3.
Rafinované. Aby odešel, zkryl se, tím by přestal kázat a dělat jim nepříjemnosti.
7)
JK: Řekněte té lišce.
a)
Nevíme, proč JK nazývá krále Herodesa liškou.
1.
Liška je malý, ale úskočný dravec. Slabá šelma.
2.
Snad náznak: omezená, okleštěná moc Heroda. Vazal Říma.
3.
Ale Herodes chtěl z toho pochopitelně něco mít pro sebe.
b)
Hostina lvů, šakalů, medvědů.
1.
Na lišku zbudou jen ohlodané kosti.
2.
Ale i liška zabíjí, i když ne vždy silou a mocí. Lstivost.
8)
JK. Neleká se Heroda.
a)
Plní Boží plán.
b)
Ani Herodes to nezmaří.
c)
JK musí vymítat démony, uzdravovat, pomáhat lidem.
d)
3 dny: omezený čas.
9)
Prorok může zahynout jen v Jeruzalemě.
a)
JK vynáší na světlo tajné myšlenky nepřátel.
b)
Židovská rada v Jeruzalemě. Velekněz Kajfáš: Lépe, aby jeden umřel za lid, aby nezahynul celý národ.
c)
Povzdech JK. Až do srdce pronikající povzdech.
1.
Nad Jeruzalemem. Jeruzaleme, morduješ proroky.
2.
Matouš. Zařazeno na závěr Ježíšových Běda. Proti zákoníkům a farizeúm.
d)
Jeruzalem.
1.
Boží chrám.
2.
Vyvolené město.
3.
Vzpírá se svému Pánu.
4.
Vzbouřenci proti Bohu.
5.
Utrpení Izaiáše, Jeremiáše a dalších proroků.
6.
Podobenství o nevěrných vinařích. Nedali užitek z vinice, chtějí si vše ponechat pro sebe. Z toho, co jim nepatří.
10)
JK nejde do Jeruzalema po prvé.
a)
Víckrát chtěl Jeruzalemské shromáždit k sobě, k Bohu.
b)
Zástupnost Jeruzalema za celý izraelský národ.
c)
Evangelista Jan: JK navštívil Jeruzalem několikrát.
11)
Křídla. Slepice. Symbol ochrany. Ve stínu křídel. Pod křídly. Bezpečí.
12)
Uvést pod křídla.
a)
Může to též znamenat: přivést k víře.
b)
Získat pro víru.
c)
JK: Věříte v boha? I ve mne věřte.
13)
Odpověď mnoha lidí. Smutná. Nechceme, aby tento kraloval nad námi.
a)
JK: Nechtěli jste.
b)
Tragedie Izraele i každého člověka, který zatvrdil své srdce.
c)
Vzácná nabídka JK: Pojďte ke mně všichni.
14)
Dnes.
a)
Otázka, kolikrát se máme snažit získat lidi odcizené a lhostejné.
1.
Formálně patří ještě do církve.
2.
Svým životním postojem vyjadřují: Nemáme s církví (už) nic. Společného.
3.
Výzvy jako k hluchým uším.
4.
Nepříjemné zkušenosti.
b)
Lukáš 10. JK: Kdyby vás v některém městě nepřijali, vyrazte prach ze svých bot.
1.
Ale nakonec ještě řekněte: Vězte: přiblížilo se k vám KB.
2.
Sodomským bude lépe.
c)
Kdy se toho má či smí člověk odvážit?
1.
Je třeba rozlišovat: Co si může a smí dovolit JK a co je v naší kompetenci, třeba jen slovní.
2.
JK: Váš dům se zanechává pustý.
15)
Stíny soudu.
a)
Pustý dům.
1.
Odevšad čiší cizota a chlad.
2.
Smutek. Beznaděje. Marnost.
b)
Zkáza Jeruzalema.
1.
Obraz o člověku. Tělo.
2.
Chrám ducha. Prázdné srdce. Opuštěné bohem.
c)
Amos: Věční hledači, tuláci, od moře k moři. Hledají slovo Hospodinovo, ale už nenacházejí.
16)
Paruzie.
a)
Setkáme se s JK tváři v tvář.
b)
JK je současně přísný soudce a zároveň nadějí pro slabé a ukřivděné.
1.
JK je soudce.
Mrazí nás v zádech. Oprávněně. Přece se dobře známe. Nebo snad ne?
Upře na nás oči jako plamen ohně.
Odejděte, činitelé nepravosti.
2.
Pojďte, požehnaní Otce mého.
17)
JK.
a)
Vymítám ďábly.
b)
Uzdravuje srdce.
c)
Ukrácení doby. Všecko jednou skončí.
d)
Píseň: Pojď k spasiteli,
1.
Pojď ještě dnes.
2.
On nás k sobě zve.
3.
Kdo ví, zda se jeho hlas ozve i zítra.
4.
Nebo, zda my ho ještě uslyšíme. Zda my tu ještě budeme.
18)
Dnes.
a)
JK nám jde vstříc jako trpící beránek.
b)
Jednou přijde jako král králů a pán pánů. Pak může být pro nás pozdě.
19)
Obraz.
a)
Zinnzendorf byl v životě zastaven a ovlivněn obrazem.
1.
Obraz: JK s trnovou korunou.
2.
Nápis: To jsem učinil pro tebe.
3.
Co ty jsi učinil pro mne?
4.
Druhá tradovaná varianta: Co ty učiníš pro mne?
b)
Měl by to být konec naší lhostejnosti.

Poznámky.:

1)
Moderní a postmoderní člověk.
a)
Není tak veliká hodnota, aby pro ni člověk měl nasazovat svou kůži, svůj život.
b)
Tržnost. Starat se jen o sebe.
c)
Životní skepse.
d)
Etika. Morálka.
1.
Proklouznout v životě, pokud to jde, čestně.
2.
Pokud to nejde, tak jak se dá.
3.
Bez velkých morálních šrámů nebo s nimi.
2)
Vztah ke smrti.
a)
Diváci. Lhostejnost.
b)
Lotr na kříži. Cynismus.
c)
Učedníci. Bezmocnost. Soucit. Lítost.
d)
Druhý lotr na kříži. Pokání v posledním okamžiku.
e)
Aktivní přístup. Víra v JK. Pán života i smrti.
f)
Parašutista padající k zemi s neotevřeným padákem. Není čas už moc myslet na smrt, resp. Na nápravu života a na nový život. Konec je příliš reálně v dohledném dohledu. Pozdě. Hrozné slovo.
g)
Různé podoby přístupu ke smrti mimo víru. Podoba náboženská i nenáboženská.
3)
Povídka: Film života.
a)
Parašutista vyskočil z letadla. Hranice rizika pro parašutistu je vždycky, i když se padák vpořádku otevře. Padák se však tentokrát parašutistovi neotevřel. Parašutistu obestřela hrůza. Zatmělo se mu v očích. Ztratil vědomí. Řítil se nezadržitelně vstříc katastrofě dole na zemi. Řítil se vstříc a nezadržitelně katastrofě a zkáze časné i věčné smrti. Nakonec se probral k vědomí nedaleko země. Padák se mu přece jenom nakonec otevřel. Dopadl do lesa. Jednalo se o velmi ztlumený pád. Zlámal si jen nohy a několik žeber.
b)
Častá reakce lidí v obdobných případech. Člověk se po půl roce otřepe. Člověk zapomene. Život jde (musí přece jít) dál jako dřív.
c)
Tento pilot však uvěřil v Boha. Další život vedl s Bohem. Zapojil se do společenství církve. Nastala při něm změna života. To, co prožil, ho poznamenalo k lepšímu. Prožíval vděčnost Bohu za další život.
d)
Boží milost. Když parašutista padal s neotevřeným padákem, nenašel sílu vzývat Boha. Přesto byl zachráněn. Vděčně si to dodatečně uvědomil. Skončilo to nakonec dobře. Záchrana života. Pak nový život.
e)
V životě to vždy nevyjde tak, aby si člověk nejpozději před koncem života mohl vyjasnit myšlenky. Nedojde vždy ke klidnému a vyrovnanému přístupu. Poslední okamžiky mohou být hrozné, beznadějné, temné.
4)
Liška. Dravec. Něco z toho má. Třeba méně nežli lev. Víc než býložravci. Žije na úkor jiných a malých pokojných zvířat.
a)
Herodes je označen jako liška. Žije z milosti Říma. Vlčice je symbolem Říma. Ve stínu římského vlka. Malý draveček. Chce se přiživit. Lstivost. Šolichať to s vlkem, s týma hore.
b)
Jan křtitel. Herodes mu dal useknout hlavu. Jinak byl Herodes pokládán celkem za mírného orientálního panovníka, div ne za humanistu. Ale i mírní orientální samovládci klidně a bez mrknutí oka nechali srážet nevinné hlavy.
c)
Herodes později skončil i s milovanou Herodiadou ve vyhnanství v Galii. Proláklo se, že má ve svých zbrojních arzenálech zbraně pro 70 000 vojáků.
d)
Římský císař byl značně nedovtipný. Nechtěl si nechat vysvětlit, že se u Heroda jedná o pouhopouhou nevinnou sběratelskou vášeň.
5)
Hus. Kostnice. Glejt. Důležité, co se píše, ale i to, co se nepíše. Není zmínka o návratu.
6)
Farizeové.
a)
Odstup od JK. Vždy se vůči němu chovali nepřátelsky.
b)
Zde dojem: starostlivost, skoro projevy lásky k JK. Podivné. Podezřelé. Ujišťování o lásce. Aby se mu nic zlého nestalo.
c)
Rafinovanost a zákeřnost. Dostat JK do Jeruzalema a tam se ho zbavit.
d)
Jeruzalem je hrazené město. Koncentrace moci. Ne volná příroda.
e)
Ochrana: možný útěk. Rafinovaně zdiskreditovat JK. Vidíte, zbabělec. Prchá. Utíká. To se mu to mluvilo, když nic nehrozilo.
f)
JK to po lidsku nakonec prohrál, ale nikdy se nezalekl.
g)
Starostlivá láska nepřátel je vždy při nejmenším podezřelá. Vede to k zamyšlení.
h)
Doporučení pro věřící: Bezelstnost holubice. Opatrnost hadů.
i)
Proti zákeřnosti hadů a síle dravců.
7)
Lidé kolem JK více či méně tuší blízkost konce JK.
a)
Zdráhají se to ale přijmout.
b)
Ještě 3 dny JK káže a pak odejde směrem do Jeruzalema.
8)
Prázdný dům. Zpustlý hřbitov. Zde žili kdysi lidé. Ti, kdo leží na hřbitově, byli kdysi lidé. Sugestivní obraz, ilustrace.
9)
Tržní zbožnost.
a)
Něco z toho mít, získat, urvat pro sebe.
b)
Fakticky ze zbožnosti prostších, důvěřivějších lidí.
c)
Vposledu tedy nejde o náboženství, o víru, ale o podnikání v náboženské sféře. Náboženský trh.
10)
Vážnost situace pro JK. JK nebyl nekritický snílek. Uvědomoval si situaci. V Jeruzalemě neblaze skončilo mnoho proroků.
11)
JK stačí na lstivou herodesovskou lišku. I na zbožnou rafinovanost farizeú.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.