Izaiáš 63,15-64,4.

(Kázání Starý zákon -> 23 Izaiáš)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Izaiáš 63,20.
Kéž bys protrhl nebesa a sestoupil.

Čtení:

15
Pohlédni z nebes a podívej se ze svého svatého, proslaveného obydlí! Kde je tvé horlení a bohatýrská síla? Tvé cituplné nitro a tvé slitování jsou mi uzavřeny?
16
Jsi přece náš Otec! Abraham nás nezná, Izrael, ten o nás neví. Hospodine, tys náš Otec, náš vykupitel odedávna, to je tvé jméno.
17
Proč jsi nás nechal zbloudit, Hospodine, ze svých cest? Zatvrdil jsi naše srdce, aby se tě nebálo. Navrať se kvůli svým služebníkům, kvůli kmenům svého dědictví!
18
Dočasně si tvůj svatý lid přivlastnili, tvou svatyni pošlapali naši protivníci.
19
My jsme tvoji odedávna. Jim jsi nepanoval, nazýváni nebyli tvým jménem.
20
Kéž bys protrhl nebesa a sestoupil dolů, hory by se před tvou tváří potácely.

Kapitola 64.

1
Jako když oheň spaluje suché roští a uvádí do varu vodu, tak dáš poznat svým protivníkům své jméno. Pronárody se budou před tebou chvět.
2
Když jsi konal hrozné činy, jichž jsme se nenadáli, sestoupils, a hory se před tvou tváří potácely.
3
Od věků se něco takového neslyšelo, k sluchu neproniklo, oko nespatřilo, že by jiný bůh, mimo tebe, učinil něco pro toho, kdo na něj čeká.
4
Zasazuješ se o toho, kdo s radostí koná spravedlnost, o ty, kdo na tebe pamatují na tvých cestách. Hle, byl jsi rozlícen, že jsme hřešili, na tvých cestách odvěkých však budeme zachráněni.

Postup:

1)
Mluví Izraelský lid.
a)
Zklamání. Vše ztratil. Vyhnanství. Těžkosti. Přerušená tradice. Jeruzalem. Chrám. Budovat vše od začátku. Relativní samostatnost.
b)
Dojem, že ztratili i svého Boha.
1.
Odvrátil se.
2.
Pozbyl svou moc.
c)
Temnota zklamání a beznaděje.
2)
Naše situace.
a)
Lehčí. Máme svou zemi. Vlastní církev, dobře organizovaná. Bohoslužby.
b)
Přesto se nás často zmocní apatie. Černý pohled do budoucnosti. Slábneme a menšíme se.
c)
Bohatýrské Boží činy. Dojem: V minulosti byly větší.
d)
Dnešní doba: Troskotání. Rezignace. Úpadek. Slábnutí církve.
3)
Co máme jako věřící dělat, když máme dojem, že se hroutí naše naděje? Vážně si položit a pokládat tuto otázku.
4)
Vyznat svou vinu.
a)
Podíl viny na vzniklé situaci. Zbloudění z pravých cest.
b)
Izrael jako by svaloval odpovědnost za své hříchy na Hospodina.
c)
Věta zdánlivě zbožná: Proč to PB dopustil?
d)
My též chceme ze sebe setřást své hříchy. Uvalit, svalit je na boha. On za to může. Proč to dopustil?
e)
Izraelci nechtějí a nemohou užívat vytáček. Vědí: Měli možnost volby.
1.
Úzká cesta Boží. Poslušnost. Plnit boží vůli.
2.
Široká cesta světa, svévole.
f)
Opustili cestu Boží.
1.
Bůh nevede člověka jako loutku na špagátě. Máme možnost se svobodně rozhodnout, volit si svou cestu. Plná svoboda, právo a možnost postavit se i proti Bohu.
2.
Odvrácení se od Boha. Nad církví se už koná soud. Člověk ho na sebe přivádí svým rozhodnutím.
3.
Spoluvina na naší situaci. Nechceme si to přiznat. Výmluvy: Poměry. Okolnosti. Kde co jiného.
4.
V čem spočívá naše provinění. Nevyznávat jen všeobecně. Uvědomit si to konkrétně. Vztah ke skutečnosti kolem. Lidé. Věci. Nechali jsme se ovládat věcmi. Dobrovolně jsme jim otročili.
5.
Vztah k bohu. Otázka věrnosti. Služba. Dosvědčovat svého pána.
6.
Hledat východisko ze skličující situace: Vidět a vyznat své viny, hříchy.
5)
Rozpomenout se na určité skutečnosti víry.
a)
Sami jsme je zažili.
b)
Setkali jsme se s nimi u bližních.
c)
Jak jsme Boha poznávali v minulosti. Bůh Otec, Vykupitel. Blízko nás. Ochránce. Neopustil nás.
1.
Vysvobození z Egypta a přechod rudého moře.
2.
My. Odpuštění. Pozdvihování k životu. Bůh je blízko, blízký Bůh. Ne ve vzdáleném nebi. Opustil nebesa. Otevřel je. Sestoupil. Způsoby: Různé. Prostředníci.
3.
Pomoc: Jedině od téhož Boha. Nic jiného nám nepomůže.
4.
Obracet se o pomoc ke slavným otcům. Abraham. Jákob. Není to zbytečné? Vždyť neslyší.
d)
Víra nemůže žít z věcí tohoto světa. Pomíjivé věci. I minulost pominula jako kdysi přítomná přítomnost.
1.
Minulost však při nejmenším povzbudí. Příklad. Poučení.
2.
Opora víry: Bůh otců. Jediná jistota. Bůh. Ne především ti otcové. Čemu ti otcové věřili.
6)
Otevřít se pro budoucnost.
a)
Pohled k Bohu. Ne neurčitá obecná otevřenost. Konkrétní otevřenost.
1.
Módnost: Tzv. Otevřenost pro budoucnost.
2.
Očekávání na Hospodina. Prakticky: Zůstat Božím lidem.
b)
Kéž bys protrhl nebesa a sestoupil. PB vychází z nepřistupitelnosti. Aby byl mezi námi. Pomoc pro Izraele: Vysvobození ze zajetí.
c)
Záchrana Pro celý svět: JK. Narodil se vám dnes Spasitel. JK naplnil tužby a očekávání.
d)
Bůh se ujímá těch,kdo k němu upínají svou naději.
e)
Protržená nebesa. Příchod JK. Ne ve SZ-nim smyslu. Hory se nepotácely. Skromnější. Chlév. Nenápadné dítě. Svět jde dál svou cestou. Nekácely se trůny.
f)
Vše se však mění, když JK vstoupil do našeho života. Nebo se snad s námi nic nezměnilo? To by pak bylo na pováženou. Konkretisovat si, v čem jsme se změnili. Padají falešné opory a jistoty, naše.
g)
Změny v důsledku příchodu JK:
1.
Jednotlivec. Srdce člověka.
2.
Vznik církve.
3.
Svět. Není otrokářství.
h)
Vše dobré, co do tohoto světa kdy vstoupilo, je vytvořeno vlivem JK. I Když si to svět neuvědomuje.
i)
Křesťanská demagogie.
1.
Dobré v pohanství a v ateismu.
- Kdyby tam JK konal své dílo, pak by nebyl důvod platit na církev.
- Námitka: V církvi JK koná své dílo ve větší míře.
2.
Tzv. Dobré ve světě bez JK by pak tzv. Nemělo být vlastně dobré.
- JK: Kdo není proti nám, je s námi.
- Křesťan by měl být vděčný za zkryté působení moci JK ve světě.
j)
PB pracuje a tvoří nové věci pro toho, kdo na něj čeká. Není nutné podlehnout rezignaci a propadnout zoufalství. Zaměřit své očekávání k bohu. Otevřít se pro budoucí věci u boha.
k)
Bůh nás nezklame. Protrhne nebesa a přijde mezi nás. Chce být svému lidu blízko.

Poznámky:

1)
Otázka viny.
a)
Člověk se necítí vinen. Nemá pocit viny.
b)
Částečná vina.
1.
Vnější události. Chodí (dějí se) nezávisle na nás.
2.
Náš spolupodíl. Přiživit se na vnějších událostech. Využít toho pro sebe. Zaměřenost k sobě. Vyostřit, zesílit dopad události.
c)
Vědomí viny. Složitá věc. Uvědomit si vůbec svou vinu. Konkrétnost. Zamyslet se nad sebou. Ne povrchně.
2)
Rozpomínání se na Boží minulost.
a)
Rozpomínky Izraele: Vyvedení z Egypta.
b)
Kladné předznamenání.
c)
Otevřené dveře, možnosti a šance života.
3)
Izrael svaluje vinu na Boha. Proč to všecko PB dovolil? Odvrácení pozornosti od sebe k Bohu.
a)
Co jsme my udělali, třeba mlčením a nicneděláním. Vina tichošlápků.
b)
Spolupodíl na vině. Něco z toho mít, trhnout. Jedno z měřítek viny: Co z toho člověk má, v nejrozmanitější podobě. Osobní výhody.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.