Izaiáš 49,1-6.

(Kázání Starý zákon -> 23 Izaiáš)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Post. Poslední kázání faráře. Čtení: Jan 12,20-26.

Text:

Hospodin mne povolal.
Učinil má ústa ostrým mečem.
Zkryl mne ve stínu své ruky.
Udělal ze nne výborný šíp.
Ukryl mne ve svém toulci.
Řekl mi: Ty jsi můj služebník, Izraeli, v tobě se oslavím.
Já jsem však řekl: Nadarmo jsem se namáhal.
Svou sílu jsem vydal pro nicotný přelud.
A přece: U Hospodina je mé právo. Můj výdělek je u mého Boha.
Můj Bůh je moje záštita.
Dal jsem tě za světlo pronárodům, abys byl spása má do končin země.

Čtení:

Izaiáš 49,1-6 nebo až 13.
Lukáš 2,25-33. Simeon.
Jan 12,20-27. Odpověď řeckým poutníkům.

Osnova.:

1)
Hospodin povolal Proroka.
a)
Pověření od Hospodina.
b)
Izaiáš neprorokuje o své újmě.
c)
Nekoná vlastní dílo.
d)
My. Církev. Nekonáme práci ze sebe a pro sebe. Potěšení. Uklidnění. Sebedůvěra.
2)
Co učinil Hospodin. Úkol kázat pravdu, SB.
a)
Ústa. Ostrý meč. Učinil to Hospodin. Jak reagují lidé? Pochopitelně. Proto potřebuje služebník úkryt. Stín. Boží ruka. Úkryt.
b)
Šíp. Píchá. Dráždí. Zlobí lidi. Zneklidňuje. Úkryt v Bohu. Toulec. Zároveň příprava. Místo odpichu. Ostatní šípy. Prorok. Mluvil jinak než falešní proroci. Skritisoval. Nehladil. Nechlácholil. Nepřitakal ve všem. Řekl pr. Na tvrdo. Takový člověk na tom není u lidí dobře.
c)
Heslo dnes: Kdo lže, má pravdu. Kdo mluví pravdu, na kříž s ním. Pokud křesťan hlásá a drží Boží pravdu, tak přečuhuje, je neskladný.
d)
Falešní proroci hlásají pokoj. Chlácholí. Nedráždí ani krále ani lid. Ani lidi.
3)
Co Bůh řekl předtím. Co udělal.
a)
Ty jsi můj služebník. Zájem o člověka. Použitelný. Užitečný život. Někomu patřit. Někam patřit. Život nevyjde naprázdno. Práce pro dobrou věc.
b)
V tobě se oslavím.
1.
Velké zaslíbení pro zajatý Izrael. Těžké pochopit.
2.
My: jak se může Bůh oslavit v nás. Známe se. Budovat církev PJK. Misie. Oslavovat Boha svědectvím. Oslavujte Boha tělem i duchem svým. Žít jako křesťané. Lid patřící Bohu.
4)
Odpověď Izaiáše.
a)
Únava. Skepse. Zkušenosti. Pocit marnosti. Marná námaha a energie vynaložená na práci pro Boha.
b)
My: pocity ochablosti při pohledu na církev. Vynakládaná energie. Člověk táhne sbor. Dobrá snaha nás drží. Nezájem lidí deprimuje. Nevíme si s tím často rady.
5)
Posila v únavě.
a)
Obrátit se k Bohu. Kam jinam.
b)
Jan 6: Ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života. Kam bychom jinam šli?
c)
Bůh platí za službu. Lze na to spolehnout. Nezadrží mzdu. Nedostane se do platební neschopnosti. Neplatí za výsledek, ale za službu, za pracování.
d)
Bůh: Záštita, ochrana, stín, toulec.
6)
Nové povzbuzení. Ještě větší úkol. Nové pověření. Upotřebitelnost. Svěřená důvěra.
a)
Přivést Izraele ze zajetí.
b)
Světlo národům. Misie.
7)
Zvěst Izraele doletěla k nám.
a)
Současníci nejsou vždy ochotni slyšet SB.
b)
My: Apel na nás, zda jsme ochotni naslouchat a poslouchat.
1.
Převzít prapor evangelia.
2.
JK je světlo světa.
8)
JK. Krise. Neúspěšné úsilí. JK ale platí nejen nám, ale i za nás. Platí naše dluhy vůči Bohu. Hříchy. Bůh se přiznal k cestě JK. Žalm 2. Hospodin se přizná k cestě spravedlivých. Naděje ve štědrém pánu.

Poznámky.:

1)
Interpretace a aplikace.
a)
Pochopit tehdejší dobu a situaci, na základě textu.
b)
Pochopit tehdejší dobu na základě dnešní doby. Risiko: Vkládáme příliš sebe do tehdejší doby. Ale lze pak najít v textu to, co chceme.
2)
Dnes. Neříkáme v církvi vždycky plnou pravdu do vlastních řad.
a)
Vyhýbáme se určitým tématům. Obrušujeme. Uhlazujeme. Upilováváme. Usmíváme se.
b)
Izaiáš by to měl v naší církvi moc těžké. Museli bychom ho naučit, že nemá prorážet hlavou zeď.
c)
Kážeme o jeho statečnosti, co dělal, co máme dělat my. Ale jsme rádi, že žádného pořádného proroka v církvi nemáme. Moc by nás rušil a zneklidňoval.
3)
Zjevení 22. Zbabělci se nedostanou do KB. Jsem si toho vědom. Ale nebudu v pekle sám. Setkám se tam ze stejného důvodu s mnoha svými dobrými přáteli a známými, se zbožnými a věrnými členy církve.
4)
Ožehavá témata v církvi.
a)
Farář. Auto. Byt. Platit za byt. Volný čas. Různé druhy vedlejších činností. Na úkor pracovního času pro církev. Cizinci. Přísun.
b)
Mravní úroveň v církvi. Nejde jen o alkohol a sex. Kam vítr, tam plášť. Tváříme se, že aspoň něco držíme. Spříliš velké porozumění pro slabosti a nesolidnost bližních. Ve skutečnosti se jedná o porozumění pro sebe.
c)
Sociální cítění. Budování společenství Pravdy.
d)
Společenství sboru a sborů. Klany. Skupiny a skupinky. Party. Vyžírkové. Nepotismus. Známým a po známosti.
5)
Uklidnit posluchače.
a)
Nekázat nic konkrétního. Úkolem faráře je přece kázat SB, nikoli napodobovat proroka.
b)
Farář nemá zneklidňovat, ale potěšovat, uklidňovat, chlácholit. Kritika by také mohla mnohé hodné bratry zneklidnit. Mnozí mají lecjaké máslo na hlavě.
c)
Nezahřívat, nedohřát je. Tvářit se, že to jakž takž jde, pokud bude stát platit aspoň faráře.
6)
Velikost proroků: Kázali SB a ne to, co chtěli slyšet lidé, lid, král.
a)
Proto se proroci dostali do bible. Bibli sice bereme v církvi velmi vážně, skoro ji uctíváme, jen se mnohdy bráníme se podle ní moc řídit.
b)
Líbí se nám přirozená náboženskost. Jedeme si prostě po svém.
7)
SZ. Zdánlivě mnohdy vzdálená řeč. Vžít se do tehdejší doby a situace. Brýle vědomostí či nevědomostí. Živý Bůh mluví k nám aktuálně živé slovo. SZ. Rozsah tisíciletí. Bohatství situací. Pomoc pro nás. Najdeme sebe.
8)
Zajetí. Babylon.
a)
Mnozí neviděli jiné východisko než se přizpůsobit pohanství. Jako utopie byla viděna možnost návratu na Sion, k bohoslužbám v chrámu.
b)
Řešení: Splynout s prostředím. Nenarazit a nenarážet svou odlišností. Ubrousit hroty odlišnosti. Nebýt v posměchu. Výt s vlky. Lidsky viděno: Beznadějné poměry. Vše ztraceno.
9)
Prorok. Hospodin je první i poslední. Pohled do minulosti. Povzbuzení. Hospodin vedl svůj lid v dějinách.
a)
Marduk tehdy triumfoval jako světovládný Bůh. Pohané prosazovali svou vůli. Hospodin nezachránil svůj lid.
b)
Prorok. Vyznání v době zlé a beznadějné. Rozlet víry.
10)
Hospodin zdánlivě vše ztratil.
a)
Ale i tato chvíle je přípravou na slavnou budoucnost.
b)
Hospodin dává unaveným sílu vydržet a později se i pozvednout.
11)
Abraham přišel z Babylonie.
a)
Teď je Izrael znovu v Babylonii.
b)
Hospodin vyvolil. Zformoval. Povolal, zavolal.
12)
Jákob. Lidská stránka Božího lidu.
a)
Izrael. Bojuje Bůh. Vlastní Boží lid. Hospodin tvoří svůj lid.
b)
Fanuel. Neviditelná církev. Ostatky.
c)
Viditelná lidská stránka věci.
13)
Nesoustředit se jen na Jákoba, Izraele, církev. Vidět i PB. Jeho dílo, SB.
14)
Misie.
a)
Světlo pohanům. Nejde jen o obnovení dávno zapadlé slávy. Obrovské zaslíbení.
b)
JK: Dána je mi veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte po všem světě.
c)
S tím světlem měl Juda začít už v Babyloně. Nechtěl tam. Všude svědčit.
d)
První křesťané. Byli pronásledovaní v Jeruzalemě. Utíkali jinam. Všude svědčili, a tak církev rostla.
e)
Učit se být schopni být svědky všude, kam nás PB postaví.
15)
Misie.
a)
Otevřenost. Ne konzervovat církev. Ne jen minulost.
b)
Minulost církve je povzbuzení v určité chvíli. Ne ale cesta vpřed.
c)
Krásný úkol. Svědčit, dosvědčovat. Výzva k nám: být božími služebníky.
d)
Zaslíbení Boží slávy i při nás.
16)
Utrpení Izraele. Doba JK. Zvenčí. Římané.
17)
Simeon. Viděl Ježíše jako dítě. Prolomila se nebesa. Zatím není moc vidět. Dítě musí ještě vyrůst. Chvilku to bude ještě trvat.
a)
Simeon se odvolává na SB.
b)
Dík za propuštění ze života. Našel smysl života, proč žil.
c)
Dík, že jeho oči viděli spásu. Vize budoucnosti.
d)
Eschatologie v konkrétnosti. Rozměr: boží dílo.
e)
My: koncentrace jen k sobě.
18)
Základní problém při interpretaci a aktualizaci Izaiáše (a dalších částí bible).
a)
Izaiáš myslí na Boží lid, na církev.
b)
My však vše tzv. Aktuálně či zdánlivě aktuálně stahujeme a vztahujeme jen individuálně k sobě.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.