Přísloví 1,20-33.

(Kázání Starý zákon -> 20 Přísloví)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Přísloví 1,20-33.
20
Moudrost pronikavě volá na ulici, na náměstích vydává svůj hlas.
21
Volá na nároží plném hluku, pronáší své výroky u vchodů do městských bran:
22
"Dokdy budete, vy prostoduší, milovat prostoduchost, dokdy posměvači budou mít zálibu v posmívání, hlupáci poznání nenávidět?
23
Obraťte se, když vám domlouvám. Hle, nechám na vás proudit svého ducha, uvedu vám ve známost svá slova:
24
Protože jsem volala, a vy jste odmítali, ruce jsem vztahovala, a nikdo na to nedbal,
25
Každé mé radě jste se vyhýbali, nedali jste na mé domlouvání,
26
I já se budu smát, až budete v bídě, budu se vysmívat, až na vás přijde strach,
27
Až na vás přijde strach jako ničivá bouře a vaše bída se přižene jako vichřice, až na vás přijde soužení a tíseň.
28
Tehdy mě budou volat, a neodpovím, budou mě hledat za úsvitu, a nenaleznou,
29
Protože měli poznání v nenávisti a bázeň před Hospodinem si nezvolili,
30
Nedali na mou radu, každou mou domluvu znevážili.
31
Budou jíst plody své cesty, přesytí se svými plány.
32
Prostoduché zavraždění jejich odmítavost, hlupáky zahubí jejich netečnost.
33
Ale kdo mě poslouchá, v bezpečí bude bydlet a žít klidně, beze strachu z něčeho zlého."

Čtení:

Matouš 10,16-27. Žalm 1.

Postup:

1)
Moudrost volá.
a)
Pronikavě. Nepřeslechnutelně.
1.
Ulice. Nároží. Náměstí. Plno hluku. Přesto ji lze slyšet, uslyšet. Lze uslyšet.
2.
Nelze se vymluvit.
3.
Boží moudrost uprostřed ruchu života.
4.
Ne na nebi. JK. Slovo se stalo tělem. Jan 1,14.
b)
Moderní obdoba: Tlampač přehluší ruch ulice.
2)
Obsah hlasu. Moudrost. Boží moudrost.
a)
Prostoduší. Do kdy budou milovat prostoduchost.
b)
Posměvači. Do kdy budou mít zálibu v posměchu.
c)
Hlupáci. Dokud budou nenávidět poznání.
3)
Výzva. Nabídka. Ne rozkaz.
a)
Obraťte se, když vám domlouvám. Změňte životní postoje. Nová životní cesta.
b)
Domlouvá. Má o nás zájem.
c)
Lhostejnost není nikdy výraz lásky. Kdo už nestojí ani za domlouvání. Mlčení. Odepsání. Zlomená hůl.
4)
Oznámení budoucích důsledků přítomnosti. Důsledky prostoduchosti, posměvačství, hlupáctví.
a)
Přijde na vás strach jako ničivá bouře.
1.
Ničivost strachu ochromuje.
2.
Strach nadělá někdy víc škody než katastrofa.
3.
Není řečeno, že ten strach poslal Bůh.
4.
Strach.
- Normální důsledky nerozvážnosti.
- Člověk neposlouchá moudrost Boží.
b)
Budou mne hledat a nenaleznou.
1.
Když je člověku zle, i stébla se chytá.
2.
Někteří lidé se i modlí. Předtím nechtěli o PB ani slyšet.
3.
Modlitba sama nic neznamená. I pohané se modlí, ale k modlám.
4.
Na čem záleží: Ke komu se modlíme a jak.
5.
Co je modlitba. Ne soupis žádostí pro PB. Seznam toho, co má PB pro nás udělat.
6.
Nenaleznou. Čas milosti může skončit. Hledání boha až ve stáří, v nemoci. Už to nejde. Člověk toho není schopen. Člověk by chtěl věřit, ale nemůže. Už je pozdě. Učit se hledat Boha při síle života.
7.
Proč nenaleznou.
- Měli v nenávisti poznání. Myslí se poznání boha a jeho pravdy.
- Nezvolili si bázeň před Hospodinem.
- Nedali na radu moudrosti.
Chodili po svých cestách.
Lidské cesty: prostoduchost. Posměvačství. Hloupost.
c)
Budou jíst plody své cesty.
1.
Boží trest: Nechal je chodit po jejich vlastních cestách, po kterých chtěli chodit.
2.
Ne hromy a blesky.
3.
JK: Staň se ti podle tvé víry.
4.
Cokoli rozséval by člověk, to bude i žíti, žnout, sklízet.
d)
Přesytí se svými plány.
1.
Normálně se chápe přesycenost jako výraz blahobytu.
2.
Záleží ale na tom, čím je člověk přesycen.
- Teď už máme, co jsme chtěli.
- Přesycenost k zalknutí. Do slepé uličky.
3.
Člověk dojde jinam, než zamýšlel.
- I když došel tam, kam šel a chtěl.
- Koncepce, plán. Kam chceme dojít.
4.
Nežít ze dne na den. Plánování.
5.
Člověk plánuje. Má toho po krk. Někdy to ale moc nevychází. Mizerné lidské plánování.
e)
Hlupáky zahubí jejich netečnost. Sebespokojenost. Nepřemýšlení, co dělat. Žít ze dne na den. Nemyslet dopředu. Nekoncepčnost.
5)
Kontrast. Kdo poslouchá.
a)
Bude bydlet v bezpečí. Jistota. Pevný základ života.
b)
Bude žít klidně, beze strachu z někoho nebo něčeho zlého.
1.
Klidný život. Tužba člověka.
2.
Otázka strachu, obav. Stále se to vrací.
3.
Micheáš 4. Klidně pod svým vinným kmenem. Pod svým fíkovníkem.

Poznámky:

1)
Prostoduchost. Vina člověka.
a)
Naivita. Jako by Boha nebylo.
b)
Být realista. Nepřehlédnout Boha. Realita je stolová hora, nepochybujeme o tom, i když jsme ji nikdo neviděli.
2)
Kvočna.
a)
Dělá vše dobré pro kuřata.
1.
Bylo by od kvočny hloupé od kuřat utíkat.
2.
Bylo by od kuřat hloupé utíkat od kvočny.
b)
Izaiáš: Vůl zná hospodáře svého a osel jesle pánů svých. Boží lid ale nezná Hospodina.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.