Žalm 103,1-2.

(Kázání Starý zákon -> 19 Žalmy)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Díkčinění. Vděčnost.

Text:

Žalm 103,1-2.
1
Davidův.
Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu!
2
Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní!

Psalm 103,1-2. Lobe den Herrn, meine Seele, und vergiss nicht, was er dir gutes getan hat.

Čtení:

Jan 2,1-11. Svatba v Káni galilejské.
Žalm 103. Celý.
1
Davidův.
Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu!
2
Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní!
3
On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje,
4
Vykupuje ze zkázy tvůj život, věnčí tě svým milosrdenstvím a slitováním,
5
Po celý věk tě sytí dobrem, tvé mládí se obnovuje jako mládí orla.
6
Hospodin zjednává spravedlnost a právo všem utlačeným.
7
Dal poznat své cesty Mojžíšovi, synům Izraele svoje skutky.
8
Hospodin je slitovný a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný;
9
Nepovede pořád spory, nebude se hněvat věčně.
10
Nenakládá s námi podle našich hříchů, neodplácí nám dle našich nepravostí.
11
Jak vysoko nad zemí je nebe, tak mohutně se klene jeho milosrdenství nad těmi, kdo se ho bojí;
12
Jak je vzdálen východ od západu, tak od nás vzdaluje naše nevěrnosti.
13
Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
14
On ví, že jsme jen stvoření, pamatuje, že jsme prach.
15
Člověk, jehož dny jsou jako tráva, rozkvétá jak polní kvítí.
16
Sotva ho ovane vítr, už tu není, už se neobjeví na svém místě.
17
Avšak Hospodinovo milosrdenství je od věků na věky s těmi, kteří se ho bojí, jeho spravedlnost i se syny synů
18
S těmi, kteří dodržují jeho smlouvu, kteří pamatují na jeho ustanovení a plní je.
19
Hospodin si postavil trůn na nebesích, všemu vládne svou královskou mocí.
20
Dobrořečte Hospodinu, jeho andělé, vy silní bohatýři, kteří plníte, co řekne, vždy poslušni jeho slova!
21
Dobrořečte Hospodinu, všechny jeho zástupy, vy, kdo jste v jeho službách a plníte jeho vůli!
22
Dobrořečte Hospodinu, všechna jeho díla, na všech místech jeho vlády. Dobrořeč, má duše, Hospodinu!

Písně: 177-3:

Nuž Bohu děkujme. 420-7: Slunce spravednosti. 473-6: Vezmi, Pane, život můj.

Postup 1:

0)
Psalm 103,1-2. Lobe den Herrn, meine Seele, und vergiss nicht, was er dir gutes getan hat.
1)
Učit se vidět v životě boží dary pro život.
a)
Náš omyl: Vše bereme selbstverständlich.
b)
Nepřemýšlíme o životě: Smysl. Cíl. Náplň. Štěstí. Plnost. Pravý život. Že to tak prý musí být. Prý Boží povinnost.
2)
Naše výkony nejsou naše. Leistung.
a)
Versuchung: Wir sehen nur uns selbst.
b)
Fähigkeit. Kraft. Gesundheit. To vše máme jako dar pro život od Boha.
3)
Dary potřebné k životu. Z boží milosti.
a)
PB nám přeje plný život, smysl, štěstí. Radost ze života.
b)
Svatba v Káni. JK umožňuje lidem přirozenou lidskou radost.
4)
Boží dary k životu vedou do společenství církve.
a)
Gemeinschaft. Ne jen pro sebe.
b)
Individuální vděčnost. Selbstverständlich bleibt auch die individuelle Dankbarkeit.
5)
Dary. Frucht. Grund. Voraussetzung.
a)
Hledat nejprve KB. Duchovní věci. Dinge.
1.
Smysl života není v materielních věcech. Ty jsou ale nutným předpokladem k plnému životu. Nevyčerpávat se ale jen v nich.
2.
Höhere Ziele des Lebens.
b)
Die materiele Dingen, Sachen. Das Materielle. Sollen uns nicht in Versuchung führen.
1.
Hochmutig Werden. Zum Hochmut.
2.
Sie sollen uns zum Demut und zur Dankbarkeit führen.
3.
Sie geben uns Mut zu dem vollen und wahren Leben.
c)
Nach dem gottes Licht. Wir leben aus der Gottes Gnade.
6)
Oběť JK za nás. Naše oběti pro Boha. Práce. Čas. Peníze. Ne z našeho.
7)
Vděčně chválit. Slova žalmu. Duše, nitro, život.
8)
Alle stimmen zu:
a)
život je to největší, co člověk má. Ale pravý, plný, vnitřně a duchovně bohatý život.
b)
Obětovat pro něco život. Es klingt uns fremd. Dummheit. Unsinn. Nerozum.
9)
Seberealizace. Selbstverwirklichung. Pokušení sobectví. Egoismus.
10)
JK. Oběť. Opfer. Ztratil život. Znovu ho získal. Od Boha.
11)
Das verlorene Leben kann man nie wieder wiederholen. Ruf zur Verantwortung.
12)
Helle Aussicht. Gott gibt uns Gut. Das Gute. Er bietet uns mehr als nur Voraussetzzungen des Lebens an.
13)
Unsere Ansprüche, Rechte gegen gott. Wir sind dem Gott mehr verpflichtet als er uns.
14)
Wir sollen den Gott loben. Ohne zu loben bleibt Bitterkeit oder Gleichgültigkeit.

Postup 2:

0( Vděčnost.
a)
Efezským 5,20: Ze všeho díky čiňte. Modrá: Ve všem.
b)
Svoboda člověka k vděčnosti. Bůh nás nenutí k vděčnosti. Prohloubený životní ponor. Nové obzory.
1)
Vděčnost. Za boží dary k životu. Stvoření. Svět. život. Zdraví. Zabezpečení života.
2)
Spasení. Vykoupení. Dílo v JK.
3)
Utrpení a těžkosti života.
a)
Vysoká škola. Vede to k poznání hloubek života. Říkají to ti, kteří neprošli touto proklamovanou vysokou školou utrpení.
b)
PB je s člověkem v každé situaci jeho života. I v utrpení.
c)
Utrpení a těžkosti života. Nepochází to od Boha.
1.
Objektivní příčiny.
- Shoda okolností. Náhoda.
- Vnější běh světa. Přírodní a společenské (historické) zákony a zákonitosti. Lidově: Osud.
- Dědičnost. S čím a jak se člověk narodil. Dispozice k nemoci. V rodině chudáka nebo milionáře.
2.
Lidské zavinění. Hřích. Osobní hřích.
- Nesprávná životospráva.
- Nerozumný život.
3.
Efezským 5. Ve všem. Za vše, co je od Boha. Ne vše v životě je ale od Boha.
4.
Za budoucí dílo Boží. Dovršení v KB.
5.
Vděčnost souvisí se svobodou. Dar od Boha.
a)
Pochopíme, že smíme být vděčni Bohu. Prohloubení života. Plnost života.
b)
Nepřijmeme svobodu k vděčnosti.
1.
Ochuzení života. Povrchnost. Plytkost.
2.
Dojem: Rozhodují jen naše zásluhy a výkony.
3.
Vděčnost bohu a lidem.
a)
Někdy dojem nucenosti, závislosti.
1.
Bůh tento tlak nedělá, lidé ano.
2.
Spousta feudálních závislostí a závazků.
b)
Tzv. Mnozí milosrdní Samaritáni: Jejich levice moc dobře ví, co činí pravice.
8)
Nedůstojné postavení člověka v tzv. Postoji či poloze vděčnosti.
a)
Musí být vděčný.
b)
Je to spíše zmíněná feudální závislost.
c)
Některý člověk se v něčem neobejde bez pomoci druhých.
d)
Musí projevovat vděčnost, i když k tomu platí. Penězi i nefinančně.
9)
Nám jde ale v této chvíli o Boží oblast, ne o všelijak znetvořenou oblast lidskou.
10)
Pobožnost pro faráře. K zamyšlení.
a)
V církvi existují mnohé otázky v souvislosti s vděčností Bohu. Ovšem i lidem.
b)
Člověk má z bohoslužeb odcházet s ujištěním Boží přítomnosti.
1.
Pomoc JK pro život.Evangelium.
2.
Co Bůh učinil pro nás.
c)
To neznamená, že člověk musí odcházet s hladce a až jednostranně vyřešenými problémy.
1.
Jeho duše nemusí být po bohoslužbách hladce vyholena nebo do hola ostříhána, aby na ní nebyl ani chloupek pochybností či stíneček otázek.
2.
Takové řešení bývá obvykle pouhými klapkami na očích před syrovou realitou života.
d)
Posluchač ale také nemusí odcházet se spoustou laciných receptů a koncepcí pro život.
11)
Ujištění evangelia, že JK je s námi v každé životní situaci znamená, že člověk může odcházet z bohoslužeb i s problémy a otázkami k zamyšlení.
a)
Vzít vážně pomoc evangelia do každé situace.
b)
Nebereme evangelium dost vážně, jestliže si situaci stylizujeme na růžovo nebo některé oblasti života nechceme vidět.
12)
Aspoň pro faráře připojím ještě něco k zamyšlení.
13)
Utrpení a těžkosti života a otázka vděčnosti. Někteří v této souvislosti mluví o vysoké škole naší víry. Kdo však tuto školu neabsolvoval, měl by se zdržet rychlého mluvení i bezmyšlenkovitých úsudků.
a)
Utrpení jiných.
1.
1981. Výročí Tolerančního patentu.
- Jeden farář v modlitbě: Vděčnost PB za utrpení našich tolerančních a předtolerančních otců. Jejich utrpení přinášelo květy a ovoce víry. Z něho žijeme i my dnes.
- Být opatrný ve formulacích:
- Vděčnost za jejich utrpení či za jejich vytrvalost a sílu v utrpení.
- Trpící lidé přece nejsou ve světě proto, abychom z jejich utrpení těžili.
- A to ani v oblasti víry ne.
- S nádechem či nátěrem zbožnosti chceme těžit z jejich víry a pak za jejich utrpení děkujeme bohu.
2.
08. Díky utrpení předtolerančních a tolerančních předků mají dnešní faráři pracovní příležitost.
- A nejen faráři.
- A nejen zaměstnanci Olympu a různí zaměstnanci sboroví.
- I zaměstnanci Diakonie by si to mohli a měli uvědomit.
b)
Utrpení vlastní.
1.
Pokud vím, nikdo rozumný se zdravou vírou nikdy za své utrpení Bohu neděkoval.
2.
Pokud je (pokud by bylo) ale utrpení od Boha, pak samozřejmě děkovat máme.
- A kdo by pak neděkoval, je nevděčník vůči Bohu.
- pokud utrpení není od Boha, pak není důvod za ně Bohu děkovat.
- Boží myšlení však není o trápení (pro) člověka, ale o pokoji.
3.
Důvod k děkování Bohu.
- Za sílu a pomoc v utrpení.
- Za schopnost zvládat utrpení.
- Za naději v časnosti i pro věčnost.
14)
Efezským 5,20. Ze všeho díky čiňte.
a)
Nový překlad, přesněji přeloženo: Ve všem.
b)
Tím přesto není vše vyřešeno a zodpovězeno.
c)
Být vděčný Bohu ve všech situacích,ne nutně za ty situace, které jsou třeba důsledkem hříchu.
d)
Radost a vděčnost a klapky na očích a uších pro utrpení jiných.
1.
Vděčnost bohatého zdravím kypícího Američana a chudého podvyživeného Inda.
2.
Každý prý má být spokojen s tím, co má a v čem je.
3.
Aspoň podle názoru některých nemyslících a nepřemýšlejících zabydlených církevnických křesťanů.
15)
Vděčnost a sebespokojenost.
a)
I extrémně trpící prý má být vysoce vděčný, že aspoň jakž takž žije.
b)
Chudoba absolutní a relativní. Někdo se jakž takž nají a jakž takž bydlí. Jiný si jezdí třikrát ročně na dovolenou k moři.
16)
Feudální závislost.
a)
Člověk je Dotlačen systémem závazků k vděčnosti či projevům vděčnosti.
1.
Netryská to vždy z hlubin jeho nitra.
2.
Důsledek závislosti na někom, bez jehož pomoci se člověk neobejde.
b)
V tržní době (i v tržní církvi) je složitější situace ohledně závislosti a vděčnosti i přesto, když se vše řádně zaplatí nebo jinak uhradí.
17)
Mnozí tzv. Milosrdní Samaritáni předpokládají projevy vděčnosti, když něco dají ze svého přebytku nebo z cizího.
a)
Dají 2 stříbrňáky a 10 si jich nechají za nehty. Vědí totiž, jak a kde vyinkasovat na sociální pomoc.
b)
Není to řídkým jevem v mezilidských vztazích ani v církvi.
18)
Bůh dává velkoryse bez vyžadování vděčnosti a projevů vděčnosti.
a)
Dává víc než plnými hrstmi z darů stvořeného světa. Dary pro tělesný i duchovní život.
1.
Dal svého syna JK.
2.
Vděčnost ale Bůh rád přijme. Výzvy k vděčnosti.
b)
Zde lze (mezi faráři) čekat diskusi na poli dogmatickém, nikoli etickém.
19)
Problematické věci pro faráře.
a)
Ne nutně vždy hladký konec kázání.
b)
Pokušení ochočeného evangelia a všeobecných zbožných frází.
c)
Stylizace života nebo evangelia.
1.
Pak vše krásně vychází.
2.
Harmonický obraz světa a života.
3.
Není pak už skoro nutný zápas víry.
d)
JK ale přišel do neharmonického světa hříchu.
1.
Nezharmonizoval ho.
2.
Ale vedl zápas se zlem, hříchem.
20)
Ztratit život.
a)
Najednou nebo po částech.
1.
Promarnit ho nebo pozbýt.
2.
Někdo nás o něj připraví.
3.
I po částech.
4.
Lze ukrást život.
b)
Obětovat život pro něco.
1.
Ani pro JK člověk běžně nechce ztratit život.
2.
Ani najednou, ani újma v životě pro věc JK. Nelze se rozvinout.
3.
Brzda v etické oblasti.
4.
Praktické překlenutí v této oblasti: etika.
c)
Rádi si ponecháme měřítka a motivy jednání přirozeného člověka, tedy pohana.
1.
Dáme tomu nátěr a roušku zbožnosti, někdy i christologicky laděné nebo svatodušně orientované.
2.
Jeden z praktických projevů této zbožnosti: Stále lepší a hlubší a prohloubenější zážitky při bohoslužbách, atmosféra, liturgie, svědectví, zpěvy.
d)
Všední oblast života zůstane neprůhledná, zastřená.
1.
Jen osobní vyžití se, pro sebe.
2.
Uzavřenost pro jiné i pro evangelium.
3.
Po skončení bratrskosti a sesterskosti při bohoslužbách, pěkné nálady a příjemné bohoslužebné atmosféry, jsme zase obyčejnými pohany orientovanými egocentricky na sebe a na své přízemní zájmy značně materialisticky a konzumentsky orientované.
e)
Je to víc patrné při tzv. Vyšších stupních zbožnosti.
1.
Někteří této zbožnosti nedorostli.
2.
Příklady tzv. Vyšší či lepší zbožnosti.
- modlitba v jazyku.
- Výklad bible tzv. Z Ducha svatého bez přihlédnutí k teologii a tradici církve.
- Skládání rukou.
- Vymítání démonů.
- Uzdravování Duchem svatým.
- Rozvazování. Prorokování z Ducha svatého.
- Rozlišování duchů. Např., jestli farář káže z Ducha svatého a pod.
3.
Odvážné modlitby hlavně za materielní věci, aby PB obstaral peníze a pod.
- Když to vyjde, tak se o tom hodně mluví. Tluče se s tím po hlavě ty, kdo to nedokáží.
- zainteresovat PB.
- Tahat PB za špagát, za správný špagát.
- Forma modlitby, příslušné magické úkony a mentalita.
- U pohanů měl např. Bálovský magický obřad zajistit úrodu.
- SZ. Kritizuje především baalismus obecně, ale i baalismus u Izraelců.
f)
Kam jsme se to ale dostali od vděčnosti Bohu a od žalmu 103. Možná námitka: odtažitá diskuse. Volná meditace nemusí být ke škodě.
21)
Jákob a Milosrdný Samaritán.
a)
Mnozí tzv. Milosrdní Samaritáni.
b)
Pomocí dvou stříbrných si zavazují lidi. Poraněné, ztrápené, okruh jejich známých.
c)
Tito tzv. Milosrdní se nepodobají milosrdnému Samaritánu z podobendství JK, ale spíše SZ-nímu lstivému a podvodnému Jákobovi.
d)
Jákob za mísu čočovice vymámil od k smrti unaveného bratra to, co měl nejcennějšího, právo prvorozenství. Vyždímal ho dokonale.
e)
Ty zmíněné dva stříbrňáky ti vychytralí hráči milosrdnosti vymámí nebo různě vylobují někde z nějakého eráru.
22)
Kontrast Božího milosrdenství.
a)
PB nic nevynucuje. Dává ze štědré lásky.
b)
Dávání s rizikem nevděčnosti od člověka.
23)
Text. Dobrořeč. Dobré řeči.
a)
Bohu.
b)
O Bohu, lidem. Nezapomínat na boží dobrodiní. Uvědomovat si je. Připomínat si je.
24)
Pohan různě zakuklený.
a)
Tendence k nevděčnosti, zvláště vůči Bohu.
b)
I mezi mnoha křesťany je mnoho pohanství.
c)
Vděčnost vůči Bohu souvisí s vděčností vůči lidem.
25)
Dobrořeč.
a)
Výzva k vděčnosti.
1.
Neříká to Bůh člověku, ale člověk k jinému člověku.
2.
Pobídka člověka.
3.
Autoimpuls.
b)
PB nenutí. Dává nám svobodu, zda chceme být vděční.
c)
Povzbuzovat se k vděčnosti.
1.
Výzva k sobě, ke své duši.
2.
Výzva ke spoluvěřícím.
26)
Pobožnost pro faráře: Omluva: Ne sborové kázání. Ale sborové kázání je podkladem. Podněty, impulzy: Casus, díkčinění.
27)
Vděčnost mezi lidmi. Propletenec. Užití Werichova výrazu.
a)
Upřímná lidská čistá vděčnost. Ničím nezkalená.
b)
Vztahy závislosti, reciprocity. Povinnost revanžovat se. Systém závislostí. Známí, přátelé. Ohledy. Co tomu řeknou lidé.
28)
Vděčnost a feudální závislost. Propletenec přátelství a protislužeb. Sehnat, udělat, zaplatit, uplatit. Odhad pro budoucnost. Investice s dlouhodobým návratem.

Postup 3:

Podle textu.
1)
Dobrořeč. Vést dobré řeči. Nesamozřejmé a ne příliš hojné v tomto světě. Jsme spíše zvyklí na ne-dobrořečení.
2)
Kdo vyzývá. Člověk. Povzbuzuje sám sebe.
a)
Naše dobrá předsevzetí. Narozeniny. Nový rok: Měli bychom. Mělo by se.
b)
Zde výzva: Dělej.
3)
Má duše.
a)
Nitro. Vnitřní člověk. Celá bytost člověka.
b)
Základní věci života a světa mají svůj podklad a původ v nitru člověka.
1.
Mezilidské vztahy.
2.
Mír ve světě.
3.
Začíná to v lidech.
4)
Hospodinu. PB. Nejvyšší autorita. Stvořitel. Pán.
a)
Dobré řeči o Hospodinu. Vyznání. Povzbudit k tomu sebe.
b)
Přímo Hospodinu. Sice všecko ví. Ale my si máme některé věci uvědomit tím, že je formulujeme.
5)
Nitro. Aby nezbylo opravdu nic, co by nedobrořečilo Bohu. Celý člověk. Zdvojeno. Básnická forma, ale nejen ta. Důraz.
6)
Svaté Boží jméno. Co je svaté v dnešním světě. Čeho si vnitřně vážíme. Co vnitřně respektujeme, co máme v úctě.
7)
Básnické opakování. Verš 2. Zdůraznění.
8)
Nezapomínej.
a)
Člověk někdy rád zapomíná.
b)
Zapomínání bez zlé vůle. Nápor života. Uspěchanost. Člověk nemá čas se zastavit a připomenout si některé věci.
c)
Zapomínat může ten, kdo má něco vpaměti. Mít v paměti Boží dobrodiní.
9)
Dobrodiní Boží. Dobré věci. Vděčnost za život. Zdraví. Práce, schopnost, že ji člověk vůbec má. Společenství. Lidé, které máme rádi. Lidé, kteří mají rádi nás.
10)
Rozměr vděčnosti. Chybí v dnešním světě. Postrádá se to.
a)
Vůči Bohu.
b)
Vůči lidem.
c)
Vděčnost ve vlastním slova smyslu je až záležitost víry, bible. Pohané: Do ut des. Dávám, abych dostal. Okamžité nebo dlouhodobé dividendy. Návratnost hned nebo za čas. Co kdyby z toho mohlo něco být.

Poznámky.:

1)
Seberealizace. Kdy se to pozná. Vlastní zájmy se střetávají se zájmy JK, PB, církve. Ruku na srdce. Každý sám. Nepokračujme v úvahách. Hand aufs Herz. Wir fahren nicht fort. In unserem Nachdenken fahren wir nicht fort.
2)
ˇUvod. Pro nevěřícího zní text divně. Chválit někoho z lidí je podezřelé.
a)
Podlézavost, vlichotit se. Tomu se rozumí.
b)
Mnohdy mnohým už vyprchala přirozená vděčnost někomu za něco.
c)
Povinné chválení v minulosti. Oslavy. Vynášení až do nebe. Není nám to vlastní.
3)
Chval má duše Pána.
a)
Výzva pro věřícího člověka.
b)
Nevěřící je Zkrácen o důležitý rozměr života. Nevnímá, nekapíruje. Proč by měl chválit nějakého pána?
c)
Co máme dělat? Předně to vzít na vědomí. Že to tak je.
d)
Nevěřící mají příležitost poznat oblast víry. Pokud to nepostrádají, pak jejich škoda.
e)
My. Svědčit slovem i životem. Snažit se o to.
f)
Nabídnutí, ne podbízení se. Důstojná nabídka. Nevnucovat se. Nepodbízet se. Respektovat postoj nevěřících. Mnozí: humanistická orientace života.
g)
Náš pohled na ně:
1.
Ochuzení jejich života.
2.
Někdy to třeba poznají. Někteří.
3.
Jejich škoda.
4.
Náš dluh vůči nim.
4)
Text. Některé věci v bibli jsou řečeny jen věřícím.
a)
Obohacení jejich života. Předmět zájmu věřícího člověka.
b)
Sběratel známek. Má specielní informace z oblasti filatelie.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.