Žalm 36. 13 veršů.
(Kázání Starý zákon -> 19 Žalmy)Možné nanebevstoupení.Text:
Žalm 36.
10
U tebe je pramen žití. Když ty jsi nám světlem, spatřujeme světlo.
Čtení:
Žalm 36:
1
Pro předního zpěváka. Pro Hospodinova služebníka, Davidův.
2
Tak zní vzpurný výrok svévolníka: "Nemám v srdci místo pro strach z Boha." A to do očí mu říká.
3
Lichotí si ve svých očích, a tak bude shledán vinným, hodným nenávisti.
4
Slova jeho úst jsou ničemná a lstivá, přestal jednat rozumně a dobře.
5
Vymýšlí si na svém lůžku ničemnosti, postavil se na nedobrou cestu, neštítí se zlého.
6
Tvoje milosrdenství, Hospodine, sahá až k nebi, tvoje věrnost se dotýká mraků.
7
Tvoje spravedlnost je jak mocné horstvo, propastná tůň nezměrná jsou tvoje soudy; zachraňuješ lidi i dobytek, Hospodine.
8
Jak vzácný skvost je tvé milosrdenství, Bože! Lidé se utíkají do stínu tvých křídel.
9
Osvěžují se tím nejtučnějším z tvého domu, z potoka svých rozkoší jim napít dáváš.
10
U tebe je pramen žití, když ty jsi nám světlem, spatřujeme světlo.
11
Uchovej své milosrdenství těm, kdo tě znají, a svou spravedlnost těm, kdo mají přímé srdce.
12
Kéž na mě nevtrhne zpupná noha, ruka svévolných kéž ze mne neučiní štvance!
13
Ano, pachatelé ničemností padli, jsou sraženi, nejsou schopni povstat.
Čtení:
Matouš 13,24-30.
Nanebevstoupení: Skutky 1,1-12. Přidat: Otevřené nebe.
Nanebevstoupení: Skutky 1,1-12. Přidat: Otevřené nebe.
Postup:
1)
Vrcholně novodobé.
a)
Nedělat si nic z Boha.
b)
Svévolník.
1.
Ne ukázkový neznaboh.
2.
Uspořádat si život bez Boha, aby Bůh nepřekážel.
3.
Tušení: zaměřil se na to, co je Bohu protivné.
c)
Svévolník v bibli umí případně potlačit strach z Boha. Je povznesen nad to. Nemá v srdci nástroj pro strach z Boha.
2)
Bůh není strašidlo. Strach. Máme ho občas z něčeho. Obecně. Zkušenost strachu.
3)
Strach dokáže poroučet člověku.
a)
Ochromí vůli.
b)
Člověk dělá, co nechce.
c)
Žít beze strachu: žádoucí, ba nutné.
d)
Lidská svévole má povědomí o síle strachu ve vlastním nitru.
e)
Kontrast: lidská svévole a Boží svrchovanost.
1.
Nesrovnatelné.
2.
Dojem: nepřemožitelná svévole člověka.
4)
Své-vole.
a)
Člověk ale většinou nejedná stejně podle sebe. Většinou někoho poslouchá. Vědomky či nevědomky.
b)
Člověk si tím škodí.
c)
Přesto je lákavé být sobě i druhým středem světa. Nikdo na mne nemá. Já vyřeším všecky nesnáze. Aspoň pro sebe.
d)
Udělat pořádek. Kosovo 99. Tvrdě na věc. Lidský pořádek. Bomby vše vyřeší. Řád lidské svévole. Bomby. Rakety. Tragedie: Naše církev to schvalovala a doporučovala. Fakticky to posvětila.
5)
ˇŘíkat svévolníkovi o lidskosti a ohleduplnosti nemá cenu.
a)
Nevede to k ničemu.
b)
Soběstředný člověk: touha ničit.
c)
Bez Boha na světě.
1.
Člověk usiluje jen o málo. Přehlušit strach ze života.
2.
Strach z budoucnosti, z pravdy.
6)
Neštítí se zlého.
a)
Navyknout si na špínu. Naučit se v ní žít. Zpotvořená mysl. Špinavost úmyslů a rozhodnutí.
b)
Nerozlišuje se mezi čistotou a hnusem. Vnitřně se horší možnost přestat si něco ošklivit.
c)
Nic s člověkem nepohne ke změně.
d)
Vrcholný projev síly: neštítit se zlého.
7)
Žalm.
a)
Ne nezávazné mudrování o čemsi bezpečně vzdáleném.
1.
Výraz úzkosti a naděje.
2.
Ne nezaujaté úvahy a povšechně platné poučky.
b)
Svědek má osobní zkušenosti.
1.
Zaujatá, neústupná řeč.
2.
Proti násilí a křivdě.
3.
Pro člověka v tísni.
c)
Tlak. člověčí nelidskost. Ohrožuje to široký okruh lidí.
8)
Vlastní tíseň žalmisty.
a)
Je vyvolána zlem škodícím nejen jemu.
b)
Toto zlo škodí opravdu na všecky strany.
c)
Nelze najít náznak čehokoli nadějného.
9)
Přechod k Hospodinu. Boží milosrdenství. Nebe. Věrnost do oblak.
a)
Nečekané zvolání. Není nářek a stěžování si.
b)
Hospodinovo milosrdenství. Když už není jiná naděje. Člověk se narovná, nadechne, oddechne si. Načerpání sil pro každodenní zápasy. Pomoc v tísni. Nově začínat, kde po lidsku není začátek.
c)
Pohled je otevřen jinam, nad moc lidského světa. Vysvobození ze strachu pozvedá člověka. Boží náklonnost k lidem, kteří nemají čím zaplatit a odplatit se.
d)
Nejvyšší na Boží vyvýšenosti: lidskost. Bůh je zastánce lidí.
11)
Pravomocný Boží soud.
a)
Vladař. Poslední slovo. Záchrana celého stvoření.
b)
člověk by tu záchranu chtěl vidět konkrétně pro sebe.
c)
Ne neúčinný soucit stařečka v nebíčku. Záchranná svrchovaná moc.
d)
Michallangello: Teriblita. Hroznost.
12)
Obrazy. Hospodin je zdroj života a světla. Vidět na cestu životem. Záblesk budoucích věcí.
13)
Vzpurnost svévolníka končí sama v sobě.
a)
Bez cíle. V zapomenutí. Ve tmě.
b)
Budoucnost života pro nás: světlo od Boha.
Poznámky:
1)
Podtón: Zvěst o tom, že Hospodin zachraňuje. Ale nic konkrétního.
a)
Tehdy: Zázemí chrámu.
1.
Zázemí církve.
2.
Kde nepomůže konkrétně církev jednotlivci v nouzi, tam se taková zvěst mine účinkem.
3.
Totalita: občasné zastání se lidí v nouzi, v církvi i mimo.
4.
Každá pomoc v tísni se dlouho a vděčně pamatuje.
b)
Konkrétnost pomoci. Hamburg na počátku 20tého století.
1.
Předměstská scéna. Hrála Fausta od Goetheho.
2.
Závěr: Silný hlas s nebe: Gretchen ist geretet. Spadla opona.
3.
Lid však měl v sobě ještě povědomí cti. Zbytky něčeho z církve. Was ist das geretet? Her mit doktor. Heiraten soll er sie.
4.
Režisér se marně snažil křičícím lidem vysvětlovat, že to Goethe takto napsal.
5.
Nakonec režisér kapituloval a doplnil autora: Na scénu přišel Faust a Markéta, políbili se a domluvili svatbu.
2)
Osnova pro nanebevstoupení. Viz: Skutky 1,1-12.
Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.