Žalm 31,15-16.

(Kázání Starý zákon -> 19 Žalmy)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Staří. Německá pobožnost.

Text:

Žalm 31,15-16.
Du bist mein Gott. Meine Zeit steht in deinen Händen.
31/15 Ich aber, ich habe auf dich vertraut, herr; ich sagte: Du bist mein Gott!
31/16 In deiner Hand sind meine Zeiten; rette mich aus der Hand meiner Feinde und vor meinen Verfolgern!
15
Já však, Hospodine, důvěřuji tobě, pravím: "Ty jsi můj Bůh,
16
Moje budoucnost je ve tvých rukou." Vysvoboď mě z rukou nepřátel a těch, kdo pronásledují mě.
17
Rozjasni tvář nad svým služebníkem, ve svém milosrdenství mě zachraň.

Čtení:

Žalm 31,1-17.

Písně:

189. 204. 355. 405.

Postup 1:

1)
Ein besonderes schönes Wort. Da spricht ein Mensch mit Gott. Mit seinem Gott. Grosses Vertrauen, durch die Worte. Dankbarkeit ist aus hören. Freude, dass er so sprechen darf. Gott ist ihm offenbar, nicht fremd. Mein Gott. Persönliche Beziehung.
2)
Jak se dostat k enge Beziehung.
a)
Viele Menschen. Gott ist ihnen weit weg. Ein wager Begriff. Eine undeutige, nebelhafte oder überhaupt keine Vorstellung.
b)
Der Psalmist muss Gott erlebt haben. Er muss ihn kennengelernt haben. Mein Gott ist Antwort an das Wort dieses Gott. Er hat zuvor gesprochen.
1.
Das Wort Gottes hat Vertrauen erweckt. Es ist ihm wichtig geworden.
2.
Menschen machen das Leben schwer.
3.
Er findet zuflucht. Zuerst sucht. Bei dem Gott.
4.
Bilder: Burg. Schutz. Felsen. Stärke. Die erfahrene Güte.
Zařadit.
3)
Meine Zeit steht in deinen Händen.
a)
Todes anzeiger. Myslí se často jen na prošlý čas života. Man denkt meinstens nur an die vergangenne Zeit des Lebens. Sicher ist es gut bei solchen Gelegenheiten darüber nachzudenken.
b)
Aber: Das Wort für jeden Tag. Zeit: Das kkostbare Gut, das Gott uns schenkt. Wie gehem wir damit eigentlich um?
4)
Oft klagen wir.
a)
Wir reden uns damit heraus. Dass wir keine Zeit haben. Oder zu wenig Zeit haben. Ein gedankenloser Unsinn.
b)
Wir alle haben Zeit. Stáří. Času ubude. Vidíme to.
1.
Méně se stihne.
2.
Měli jsme dříve víc času, když teď pociťujeme, že ho máme méně.
3.
Máme stále čas vidět, jak žijeme a že tzv. Nemáme čas.
4.
Dojem člověka v každém věku: nikdy nemáme čas.
c)
Wir haben Zeit, so lange wir leben.
5)
Unendlich vieles kann man mit der Zeit anfangen. Vertreiben oder nutzen. Verschwenden oder geniessen. Mit Leben erfüllen oder vernichten. Beziehungen zu den Menschen. Es lohnt sich weiter nachzudenken: über jedes diser genanten Stichworte.
6)
Wer seine Zeit als Gabe Gottes erkennt und empfängt, der wird mit Gott im Gespräch stehen.
7)
Wer di eigene Zeit als Geschenk annimt (anziet), er wird bereit sein, anderen Menschen die Zeit zu schenken, die darauf warten. Oder gar angewiesen sind. Eine so geschenkte Zeit ist mehr Wert, als viele andere Geschenke.
8)
Aus Gottes Gnade bekommen wir wiel Zeit für uns. Die vergangene Zeit sollen wir in Gottes Hände zurück geben.
9)
Wer so vertraungsvoll mit seinem Gott sprechen kann, dessen Zeit ist von der Ewigkeit umschlossen. Der darf sich in gottes Händen geborgen wissen.
10)
Wir denken weiter über dieses schönes Wort nach. Ich wünsche ihnen dazu gute Gedanken.

Postup 2:

1)
Důvěřovat Bohu.
a)
Zklamání z lidí.
b)
Nesnadno se navazuje vztah důvěry.
1.
Těžké.
2.
Dlouho to trvá.
3.
Budovat důvěru.
c)
Spolehnutí se na Hospodina. Životní zkušenost.
2)
Ty jsi můj Bůh.
a)
Osobní vyznání.
b)
Jiní mají své bohy, peníze, modly, pohodlný život, ohledy na zlé síly života.
c)
Bůh: Pravda. Přímost. Láska. Milosrdenství.
1.
S tím nelze dělat kariéru ve světě.
2.
Přesto: Držet se Boha.
3)
Moje budoucnost je v tvých rukou.
a)
Oč člověku jde. O budoucnost. Zařídit si ji. Vše děláme a žijeme pro budoucnost.
b)
Žalmista. Opora v Bohu. Vyznání. Naděje.
4)
Kde jinde je větší perspektiva.
a)
Svět. Zánik všeho a zapomenutí.
b)
Bůh o nás ví.
c)
Nikde není nic většího a nadějnějšího.

Postup 3:

1)
Úvod. Slova vděčnosti vůči Bohu.
2)
Radost člověka, že tak může mluvit. člověk žije a má pohodu života k probírání takových otázek.
3)
Bůh se zjevil. Není cizí. Osobní Bůh. Vyznání.
4)
Bůh je pro lidi vzdálen.
a)
Nezájem člověka. Pro lidi je Bůh nevýrazné nic.
b)
Žalmista. Toužil. Zájem o Boha. Bůh se nevnucuje. Nabídka.
5)
SB vzbuzuje postoj důvěry. K důvěře se nepřijde jen tak z ničeho.
6)
Zkušenost s bohem. Hrad. Skála. Síla. V různých dobách různé přívlastky. Na základě konkrétních zkušeností osobních i v dané historické době.
7)
Moje časy jsou v tvých rukou. Minulost. Přítomnost. Budoucnost.
8)
Dojem člověka: Nemám čas.
a)
Staří: Měli jsme dřív víc času.
b)
Jiní: Máme stále čas. Překvapení, že to řeknou.
c)
Nikdy nemáme čas pro Boha? Dost času?
d)
Máme čas, pokud žijeme.
e)
Čas. Dar od Boha. Hřivna. Hospodařit s tím.
f)
Největší dar: Věnovat čas druhým.
9)
Budoucí časy (budoucnost) přijímat (jako) z Boží ruky. Minulý čas odevzdat Bohu. Žít plně přítomnosti. S Bohem.
10)
Budoucnost v KB. Cele dar od Boha.

Poznámky.:

1)
Další podněty si může každý najít ve své mysli. Že ano?

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.