Žalm 8. Nový rok.

(Kázání Starý zákon -> 19 Žalmy)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Žalm 8.
1
Pro předního zpěváka podle gatského způsobu. Žalm Davidův.
2
Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi! Svou velebnost vyvýšil jsi nad nebesa.
3
Ústy nemluvňat a kojenců jsi vybudoval mocný val proti svým protivníkům a zastavil nepřítele planoucího pomstou.
4
Vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, jež jsi tam upevnil:
5
Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš?
6
Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností.
7
Svěřuješ mu vládu nad dílem svých rukou, všechno pod nohy mu kladeš:
8
Všechen brav a skot a také polní zvířata
9
A ptactvo nebeské a mořské ryby, i netvora, který se prohání po mořských stezkách.
10
Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi!

Čtení:

Marek 9,2-13.

Postup 1:

1)
Verš 1:
a)
Hebrejský text: Sbormistr, gadský nápěv.
b)
Septuaginta: Ke konci na lisy, žalm davidův.
c)
Novoroční vinobraní, slavnosti novoroční, Modrá bible. Nový rok začínal v Izraeli na podzim, podzimní rovnodenost.
2)
Verš 2: Vznešený. Adir. Důstojný. Vznešené tvoje jméno.
a)
Hebrejsky: Tvá velebnost strmí nad nebesa.
b)
I Nebe je Boží stvoření.
3)
Verš 3: Překladatelské problémy.
a)
Hebrejsky: chvála úst dětí a kojenců. Kdo nemohou mluvit. I Kraus.
b)
Septuaginta: Zničils mstitele. I vulgata. Chvála.
c)
Hebrejsky: zázrak života má ve své moci jen PB.
4)
Verš 5:
a)
Enoš. Člověk. Pomíjivý, vrávorající tvor. Blíží se ke smrti.
b)
Adam: syn země, člověk, omezenost, vazba k zemi.
5)
Verš 6: Jen o málo menší Boha.
a)
Kopie není originál.
b)
Septuaginta: Andělé. Na kratičko menší andělů. Podstatný rozdíl od hebrejštiny.
c)
Převzato u epištoly Židům. Vztaženo na JK. Na kratičko memší než andělé u boží slávy.
6)
Verš 9: Netvor.
a)
Není v původním textu. Nečekaně singulár. Podle začátku verše by byl čekán plurál.
b)
Žalm 104,20. Leviatan.
c)
Nepochopitelný singulár.
7)
Píseˇň byla zpívána v chrámě. Kněžský sbor. Sbormistr. Verš 2 a 10 refrén. Mezi tím jednotlivec.
8)
Dobu vzniku nelze přesně určit.
a)
Blízko k Priesterkodexu, Genese 1. Slavnostní tóny. Člověk je koruna Božího stvoření. V zajetí, exil. Možné motivy z prvního chrámu. Oslava stvořitele a koruny stvoření, člověka.
b)
Člověk je obraz boží. Kraus: Stará otázka, co je člověk. Jiná odpověď. Stvořitel.
9)
Jméno Boží. Vznešené.
a)
Sebezjevení Hospodina. Důstojnost Boží není výsledkem lidského přemýšlení, ale sebezjevení Boha. Ne že by na to lidé sami přišli.
b)
Teologie Slova. Na začátku PB promluvil.
c)
Pochopitelně se jedná o dodatečnou reflexi víry.
10)
Verš 3. Jedinečný ve SZ.
a)
Ještě větší zázrak, než kdy ž se objevilo světlo.
b)
Nepřítel. Genesis 1,2. Pustá a prázdná země. Zázrak dárce života.
c)
Chvála maličkých učiní přítrž všemu, co se vysmívá Boží moci.
d)
Matouš 21,16. Děti volající hosana. Vánoční dětská slavnost. Děti svou upřímností a nadšením zahanbují dospělé.
11)
Verš 4-5. Noční vidění.
a)
Imanuel Kant: Jásá nad hvězdným nebem a mravním zákonem v čl. Zde: Boží moc.
b)
Genesis 3. Satan, hřích.
1.
Boží láska ke člověku. Bez zásluh. Hříšný, smrtelný člověk. Divit se. Žasnout.
2.
Enoš. Smrtelný, vrávorající tvor. Bůh se nás ujímá.
c)
Kulminuje údiv a žasnutí. Boží trpělivá láska.
12)
Verš 6. Jen o něco je člověk omezem proti originálu.
a)
Maxim Gorkij (plus jiní další obdobně): Člověk, to zní hrdě.
b)
Podívej se na kříž JK. Salvátor Dali. Ukřižovaný JK: Pán nad stvořením. Příroda. Moře. Netvor.
13)
Nepřítel planoucí pomstou. Netvor. Opodstatnění zmínky o něm.
14)
Refrén.
a)
Nejsou uvedena nebesa. Jen země.
b)
Boží lid. Uprostřed shromáždění je vyzvedán Hospodin.
c)
Člověk dostává zde svou skutečnou čest a dostává svou důstojnost.
d)
Liturgie Boží chvály vyjevuje tajemství.
1.
Tajemství člověka je vyjeveno v liturgii chvály vůči Bohu.
2.
Dítě. JK.
e)
Obnova světa. Rekapitulatio mundi.
f)
Co člověk ztratil, k čemu byl a je určen, k tomu se PB v JK vrací. Láska Boží. PB se ujímá každého člověka.
15)
Židům 2,7. Vyvýšenost JK. Citace a užití žalmu 8.
16)
Královský žalm?
a)
Demokratické užití žalmu.
b)
Králové se ovšem vždycky či aspoň velmi často tvářili demokraticky.

Poznámky:

1)
Kraus: Nový svět. Nebudou už žádné Bohu se protivící síly. Inaugurováno chválou malých dětí. Liturgie církve zahání nepřítele, Boží protivníky. Ti jsou bez šance.
2)
Dítě. Držet se mantinelů.
a)
Žalm 2: Synmůj ty jsi ty, já dnes zplodil jsem tě. Hned je králem. Ničí nepřátele. Vysvobození, začíná to od dětí.
b)
Teologický rys ve SZ. Ne moderní nemluvňátko. Mojžíš. Samsom, narození. Soudců 15.
c)
Izaiáš. Dítě narodilo se vám. Dítě jsem, nemohu prorokovat. Nechci prorokovat.
d)
Jan Křtitel. JK. Narození. Předpovědi. Zaslíbení.
e)
Brali to masivně. Vyjádření naděje z malých počátků.
3)
Hodnota člověka. Mantinely.
a)
Výšiny.
b)
Smrtelnost.
4)
Žalm 8 není antropocentrický.
a)
Sláva člověka se odvíjí od slávy Boží.
b)
Nemluví se o vztahu člověka ke stvoření. Jen obrazy.
c)
Vztah člověka k Bohu jako k monarchovi. Monarcha je Hospodin, člověk je správce. Adorace.
5)
Adorace je odpověď na Boží oslovení.
a)
Jméno Boží. Zjeveno.
b)
Korunuješ. Bůh korunuje. Mimořádné postavení člověka.
6)
Výsadní postavení člověka.
a)
Liturgická záležitost.
b)
Chrámová architektura Genese 1.
c)
Výsadní postavení člověka.
7)
Genese 3. Budete jako Bůh.
a)
Člověk stvořil boha. Zde opak. Kdyby nebylo člověka, nebylo by Boha?
b)
Sláva člověka je jedině ve světle Boha. Jinak je člověk nahý.
c)
Erich Fromm: Budete jako bohové.
8)
Křesťanská liturgie: Nový rok.
a)
Židé: Novoroční slavnosti. Podzim. Podzimní rovnodenost. Vinobraní. Radostný výhled.
b)
Do nového (dalšího) roku se vstupuje v hojnosti a v zajištěnosti. Díky Božímu požehnání.
9)
Slunce.
a)
Psáno v Babylonii. Uctívali tam hlavně Měsíc.
b)
V noci. Noční nebe.
c)
Zpěvník: Slunce zapracováno, interpretace, bratrská píseň, neuctívalo se slunce.
10)
Křižáci. Dětská křížová výprava.
a)
Odvolávka na žalm 8. Aspoň se to občas říká. Občas se to někde vyskytne.
b)
Wirkungsgeschichte.
c)
Zdůvodnění? Pokud by něco takového bylo, tak by to bylo hodně za vlasy přitažené.
11)
Jakýsi židovský výklad, rabínský.
a)
Malé děti, které odříkávají tóru, v synagoze. Jejich dech je mocný a zahání nepřátele.
b)
Omyl. V žalmu 8 je důraz na boží moc, ne na moc dítěte. Vnášení chtěné nepatřičnosti do textu.

Postup 2:

Čtení: Marek 9,2-13.
1)
Výraz údivu.
a)
Ne především poučení.
1.
Bible neklade důraz na ideologii, teologii, poučování.
2.
Bible radí: Mít otevřené oči a připravené uši.
3.
Tehdejší člověk se dovedl divit velkým věcem Božím.
b)
Dnes.
1.
Když se někdo něčemu diví, je to pro jiné dokladem neznalosti a nezkušenosti.
2.
Člověk na sebe prozrazuje něco negativního.
3.
Proto dnes už nikoho nic ani neudiví.
2)
Odnaučili jsme se vnímat všední věci jako zvláštní a zázračné.
a)
Vše je pro nás samozřejmostí, vysvětlenou nebo časem vysvětlitelnou.
1.
Letniční. Derek Princ. Nadpřirozenené věci existují jen mimo běžnou oblast života, jen v zázraku.
2.
Cenu má jen to, co není zrovna po ruce a výhodně se dá zpeněžit.
3.
Zaujme, co se dostatečně a lákavě blýzká.
4.
Zítra to třeba už bude šedé, nudné a omšelé.
b)
Člověk chce být majitelem a zpeněžitelem tzv. Svého světa. Ve skutečnosti Božího světa.
c)
Ztráta schopnosti těšit se ze světa a být v něm doma.
3)
V bibli je jiný pohled.
a)
Člověk není majitel, ale jen správce.
b)
Mnohé je člověku svěřeno na (po) čas jeho života.
c)
Boží svět. Bůh je stvořitel.
4)
Lidé, kteří rozpoznali důstojnost Božího jména, nepochybovali o důstojnosti člověka.
a)
Co je člověk? Též údiv, jako údiv nad Božím jménem.
1.
Člověk a Bůh jsou partneři.
2.
Nezastupitelné místo člověka na zemi.
3.
Jen maličko je člověk omezen. Není rovnocenný Bohu.
4.
Bůh mu všecko klade pod nohy. Množení obrazů.
5.
Spodní tón: Člověk: Správa i odpovědnost.
b)
Dnes: Co je komu do toho, co si a jak dělám? Dnes je starost jen o majetek. Uživit se, zajistit se. Po nás potopa.
5)
Nadměrná sebedůvěra člověka. Časté pokušení člověka.
a)
Nelze to (něco takového) vyčíst ze žalmu.
1.
Přesně vymezené a stanovené hranice člověka a jeho kompetencí.
2.
Zemi naplňuje sláva Hospodina. Ne sláva lidských úspěchů.
3.
Touhy a plány lidí. Genesis 11. Učiňme si jméno.
4.
Ani úspěchy v božím povolání nenaplňují tento svět.
b)
20té století:
1.
Dvě světové války.
2.
Ne ráj na dosah, snad jen zemský ráj na pohled.
3.
Komunismus. Člověk, to zní hrdě.
4.
Fašismus. Nadčlověk.
c)
Velké po výtce lidské touhy.
1.
Halas při zavádění.
2.
Rámus při hroucení.
3.
Svinstvo po nich je nutno uklízet dlouho.
d)
Boží svět.
1.
Ne předmět naší lidské libovůle a zacházení po svém.
2.
V Božím světě se prosazuje nelidskost různých lidských forem.
3.
Co je člověk? Pravdivá odpověď, jen když ve světě zůstane ještě místo pro Boha.
6)
Skutečná bezbožnost.
a)
Odmítá správné člověkovo místo v Božím světě.
b)
Důsledky bezbožnosti: nelidskost.
c)
Skutečná bezbožnost je nelidská.
d)
Und wo ist der Mensch geblieben?
e)
Bůh sám obrací pozornost člověka k pochopení sebe sama.
f)
Co je vlastně člověk.
7)
Ne ideální člověk.
a)
Ne superman.
b)
JK. Pravý obraz Boží. Pravý člověk. Dostál Božím nárokům.
8)
Lidé odmítli JK.
a)
Dali vůči němu najevo svůj postoj.
1.
Ne spodina nebo vyvrhelové.
2.
Králové. Mocní. Kněží. Duchovní veličiny. Autority mezi lidmi.
b)
Spojené síly. Společně proti nepříjemnému a rušivému JK.
c)
Popravit. Odpravit. Zbavit se rušitele a narušitele lidmi prosazovaných a proklamovaných pořádků.
9)
Důstojnost Hospodina.
a)
Ujímá se člověka.
b)
My. Nemůžeme Boha vytlačit. Bůh je věčný. My jsme dočasní.

Postup 3:

1)
Literární skvost. Vytržení mysli. Zážitek. Úžas.
2)
Vnímání krásy světa. Bůh je stvořitel. Citlivost. Zastavit se. Zamyslet se. Krása vesmíru. Příroda.
3)
Sláva Boží nad tím vším. Bůh je stvořitel všeho.
4)
Dítě. Bezbranné. Zázrak narození a života.
5)
Člověk. Pán. Vládne.
a)
Genesis 1,27. Člověk je Boží obraz.
b)
Člověk, to zní hrdě.
c)
Renesance. Návrat k antice. Vyzvednuta důstojnost člověka.
d)
Šíře záběru člověka: Vzduch. Země. Mořské dno. Výšiny a hlubokosti světa.
6)
JK. Pravý člověk.
7)
Žalm 8. Nový rok.
a)
Chvalozpěv. Jako by nebyl hřích. Chvíle radosti. Začíná se znova.
b)
Bílá čára. V hojnosti. Dobrá předsevzetí. Velké naděje a očekávání.
c)
Ty nejlepší předpoklady. PB je s námi.

Poznámky.:

1)
Svět člověka je:
a)
Veliký.
b)
Malý.
c)
Slavný.
2)
Dívat se na srpnové nebo listopadové nebe. Krása. Nádhera. Meteority. Asteroidy. Perseidy.
3)
Žalm 8.
a)
Reakce na babylonský mýtus: Enuma eliš. Když na počátku. Mýtus vysvětlující vznik světa.
1.
7 hliněných tabulek.
2.
Na sedmé tabulce je 50 jmen různých bohů.
3.
Novoroční babylonský šlágr.
4.
Rvačky a boje mezi bohy. Války mezi bohy. Gejzíry krve.
5.
Nakonec z toho vyšel vítězně Marduk. Největší, nejšikovnější a nejzáludnější božský rváč. Ovšem i nejstatečnější. Prostě nejlepší.
6.
Ze zbytků bohů vznikl svět, nebe a země. I lidé.
7.
Děs a běs.
8.
Svět je ve své podstatě zlý. Samá krev.
9.
Historky plné krve. Masakry.
b)
Genesis 1 a Žalm 8.
1.
Protestsong víry proti babylonským mýtům.
2.
Písně: 626. 544.
c)
Pergamonmuseum. Berlin. Mardukova ulička a Ištařina brána.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.