Žalm 4.

(Kázání Starý zákon -> 19 Žalmy)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Nový rok. Pohřeb.

Text:

Žalm 4.
1
Pro předního zpěváka za doprovodu strunných nástrojů. Žalm Davidův.
2
Když volám, odpověz mi, Bože mé spravedlnosti! V soužení mi zjednáš volnost. Smiluj se nade mnou, vyslyš mou modlitbu!
3
"Urození, dlouho ještě bude tupena má sláva? Milujete marnost, vyhledáváte lež.
4
Vězte, Hospodin pro svého věrného koná divy. Hospodin slyší, když k němu volám.
5
Jste tím pobouřeni, nezhřešte však. Přemítejte o tom v srdci na loži a buďte zticha.
6
Oběť spravedlnosti mu obětujte, důvěřujte Hospodinu."
7
Mnozí říkají: "Kdo nám dá užít dobrých věcí?" Avšak nad námi ať vzejde jas tvé tváře, Hospodine!
8
Mému srdci dáváš větší radost, než mívají oni z hojných žní a vinobraní.
9
Pokojně uléhám, pokojně spím, neboť ty sám, Hospodine, v bezpečí mi dáváš bydlet.

Čtení:

První korintským 4,4-15.
Žalm 67. Píseň. Modlitba.

Postup 1:

1)
Neginot. Zapomnělo se na to, co to je. Jaký nástroj.
2)
Verš 1-2. Volání k hospodinu. Vyslyš.
a)
Zkušenost víry. Posila.
b)
Náš pocit rezignace. Nic nemá smysl.
3)
Boží spravedlnost.
a)
Bůh je záruka spravedlnosti.
b)
Tvoří spravedlnost.
c)
Norma spravedlnosti pro všechny.
4)
Osočování. Upírání spravedlnosti a cti.
a)
Za totality: Tzv. Zaostalí věřící. Hloupí. Dožívající církev.
b)
Dnes. Po VLR: Církev je zájmový spolek v tržní společnosti. Musí umět si sehnat a různě vylobovat peníze.
5)
Verš 3. Úzkost od synů lidských. Mluví marnost a lži. Klam. Pomluvy.
6)
Verš 4. Právo Hospodina. Vyvolení. Věřící má být jiný. Poznatelný ve světě. Víc než pomíjejícnost.
7)
Verš 5-6. Výzva proti nepřátelům. Úlek. Zatřást. Otřást jistoty. Zneklidnit. Probrat z lhostejnosti. Přemýšlet o tom v srdci. Zaset pozitivní nepokoj.
8)
Oběti spravedlnosti.
a)
Korektní oběti. Kult.
b)
Upřímné srdce. Motivy.
c)
Proroci. NZ. Jednání. Etika.
9)
Verš 7-8. Mnozí říkají: Kéž bychom viděti mohli dobré věci.
a)
Měřítka dobrých věcí. Podle Hospodina. Touha vidět úspěch. Výsledek. Aby Hospodin pozdvihl svůj obličej nad námi. Větší radost než u nepřátel nad vysokou životní úrovní.
b)
Protiklad víry a praktického materialismu. Na čem člověku v posledu záleží. Ohledávat grunty. Z čeho se radujeme. Vyznání: Aby nad námi Hospodin pozdvihl svůj obličej. Laskavý. Nezachmuřený.
c)
Radost ze spasení. Naplnění života. Vposledu nejde o blahobyt a přebytek. Trvalá hodnota. Bohatství v Bohu. Zemřeme.
d)
Připomínat to etablovaným, usazeným a zabydleným. Neříkat to např. Bezdomovcům a nemajícím kde bydlet. Hlavně ať to neříkají zabydlení, etablovaní. Auto, dům a chata není jistě všecko. To říkají ti, kdo to mají.
e)
Vidět cizí země a krásy světa a přírody rovněž není všecko. Možnost trávit pohodově a zajištěně dovolenou, to rovněž není všecko. Rádi si to připomínají mezi sebou ti, kterým se daří dobře.
10)
Verš 9. Budu lehat a spát v pokoji.
a)
Jistota. Důvěra. Boží ochrana.
b)
Vhodné jako pohřební text. Konec života. Výhled. Klidné bezpečí, spaní. Ne neklidné. Člověk usíná bez starostí. Nepřevaluje se neklidně.

Postup 2:

1)
Přání. Užívat dobrých věcí.
a)
Staré dobré přání od začátku lidstva. Někdy to zazní hlasitěji a intensivněji.
1.
Nový rok.
2.
Zářezy v životě. Svatba. Narozeniny. Narození dítěte.
3.
Pohřeb. Zamyšlení nad životem.
b)
Úpěnlivě vyslovujeme přání: Užívat dobrých věcí. Kdo nám to ale dá? Starostlivý neklid. Kdo nám to zajistí? Můžeme na někoho nebo na něco vůbec spoléhat nebo se vposledu musíme zajistit a postarat sami o sebe?
c)
Archelaos (740 ante). Vposledu může člověk spolehnout na 2 věci: Na sebe sama a na peníze. Nejsou tedy zmíněni ani druzí lidé, ale ani ne bohové.
d)
Další věty už nejsou tázací.
2)
Nad námi ať vzejde jas tvé tváře.
a)
Prosba. Přání. Na konci nemá být vykřičník. Ne rozkaz vůči PB. Starostlivá otázka přejde v důvěrnou prosbu. Modlitba k PB.
b)
Nezůstávat u věčných otazníků. Kam jinam se obrátit nežli na pravé místo, k PB. Misijní nabídka.
c)
Odkud čeká člověk dobré věci: Šťastná náhoda. Vkladní knížka. Styky. Konexe. Postup v zaměstnání. Výdělek.
d)
Žít v blízkosti Hospodina. Nikoli vyvolání úzkosti z blízkosti Boží tváře. Světlo Boží přízně, milosti, náklonnosti.
e)
Prosba o požehnání. Aronské požehnání: Ať Hospodin nad tebou rozjasní svou tvář a je ti milostiv.
f)
Ze své strany PB udělal vše. My: přijmout nabídku. Dary JK: Radost. Pokoj.
g)
Vazba na jeruzalemský chrám.
1.
Týká se to Izraelců usazených a zajištěných v Kanánu. Žalmy patří k literatuře moudrosti. Týká se to především lidí usazených, kteří mají jeruzalemský chrám za symbol svého blahobytu, své dobré životní úrovně.
2.
Lidé si připomínají: Jsme zajištěni. PB je svým požehnáním garantem našeho blahobytu. Ale životní úroveň není všecko. Nezapomínat na duchovní skutečnosti a hodnoty.
3.
Jeruzalemský chrám se týká v první řadě občanů, tedy svobodných a usazeně zajištěných. Otroci a chudí jsou pochopitelně nejen přímo, ale hlavně nepřímo na vedlejší koleji či rovině. Srovnej nářky např. Izaiáše a Amosa.
3)
Radost. Dáváš mi do srdce větší radost než mívají jiní z hojných žní a vinobraní.
a)
Radost závislá na úrodě obilí a vína je na místě. Oprávněná radost. Boží požehnání. Výsledek poctivé lidské práce. Normální radost, když se nám něco dobrého podaří. Od dávnověku byly slavnosti žní a vinobraní.
b)
Když se urodí na poli nebo v záložně, v bance, s cennými papíry. Zajištěnost na příští sezonu nebo dokonce na další léta.
c)
Radost z Hospodinovy věrnosti. Prožitek: VP. Chléb a víno. To základní pro všechny. Ne pamlsky. Oběť JK. Všichni jsme (zde, v duchovních Božích darech) stejně chudí a stejně bohatí.
d)
Meditace.
1.
Tohle rádi říkají spíše bohatí. Chvilkové sklonění se k těm níž při VP. Až po věšák nebo po dveře kostela jsme bratří a sestry. Pak zase následuje všední život prolnutý značnou lhostejností a nezájmem.
2.
Ale aspoň ta chvíle u VP. Přece jen to nějak ovlivňuje lidi.
e)
Svátky máme každý den. Můžeme prožívat blízkost a přítomnost Hospodina.
4)
Pokoj. Pokojný spánek.
a)
Klidně uléháme a klidně spíme.
1.
Veliký dar.
2.
Pokojný spánek bez starostí.
3.
Ocení to člověk s přibývajícími léty a s rušivými starostmi.
b)
Mnohé faktory a jevy odhánějí pokojný spánek.
c)
Jistota v Bohu. Jsem v Boží ruce. Nepředstavitelně velký pokoj. Upokojení.
d)
Žalm 122. Závěr. Žádati budu pokoje Sionu. Dějž se pokojně těm, kteří tě milují. Budiž pokoj tvůj v předhradí tvém a upokojení na palácích tvých. Pokoj Boží zahrnuje všechny.
e)
I kdyby se člověk nedožil rána. Jistota vzkříšení hned zítra nebo v den nejposlednější.
1.
My jsme pro JK vzácní. I kvůli nám šel JK na kříž.
2.
Žalm 23. Byť se mi dostalo jíti přes údolí stínů smrti.
f)
Boží milost stačí na každý nepokoj. Pokoj mezi lidmi. Vlk. Beránek. Pokoj mezi oběma antipody není možný z lidského hlediska. Izaiáš. Proměna šelem k lepšímu. Vlk a beránek. Dítě a jedovatý had. Lev bude žrát plevy. Není jiná cesta. Dravci musí slevit.
1.
Ať neodchází spánek od našeho ležení.
2.
Strach. Třeba i ze smrti.
3.
Nepokoj. Nitro. Rodina. Církev. Svět.
g)
Římanům 12. Pokud to záleží na nás, pokoj mějme se všemi lidmi.
5)
Závěr. Nový rok. Nový dílčí začátek.
a)
Sotva nás čekají jen ideální situace a zcela bezstarostný život.
b)
Starosti o rodinu. Zápasení s nemocemi. Boj o věrnost evangeliu. Hlad a války ve světě. Krize hospodářské i mravní. Osobní prohry a selhání.
c)
Přání: Radost. Pokoj.
d)
Prosba. Aby se nad námi rozjasnilo světlo milostivé Boží tváře.
6)
Nezapomenout a pamatovat: Dnes je první den zbytku tvého života. Pamatuj, že jednou přijde i ten den poslední.
7)
Žalm 137.
a)
Při řekách babylonských zajatí Izraelci nezpívali Babyloňanům dychtivým slyšet izraelské sionské písně.
b)
Otázka misie. Misie jistě ano. Ale neházet perly před svině. Misie není reservace. Muzeum. Skansen s dosud žijícími lidmi v něm. Folklor.
c)
Víra je živá záležitost. Mlčení někdy křičí hlasitěji než nějaké vnucování se nebo podbízení se. Vážné otázky života a smrti.
d)
Není třeba se snažit zviditelňovat se za každou cenu. Prosté bohoslužby mlčících Izraelců u babylonských řek byly výmluvným a mluvícím svědectvím víry v dané historické chvíli a v konkrétní situaci.
e)
Babylonci neměli vážný zájem o víru Izraele. Brali izraelské písně jenom jako folklor porobeného a podrobeného národa. Domnívali se, že jim Izraelci patří se vším všudy, i s jejich kulturou a náboženstvím.
f)
Vyznání Izraelců:
1.
Dali najevo: Porazili jste nás. Porobili jste si nás. Využíváte nás. Ale nedáme všanc to, co máme v srdci.
2.
Obdoba: Izrael v Egyptě. Nepřizpůsobili se. Nepřijali egyptské náboženství. Zachovali si svou svébytnost.
g)
Názory mnoha lidí dnes.
1.
Snaha některých vidět v církvi dožívající záležitost. Folklor. Duchovní vyžití. Organisace sociální práce. Kultura.
2.
Relikt minulosti. Sice jistě zajímavý a třeba i v mnohém podnětný zvláště v oblasti morálky, ale přece jenom jde o minulost.
3.
Pomalu a postupně dožívající církev ještě shromažďuje lidi s náboženskými zájmy a potřebami. Určité poměrně malé procento lidí bude mít pořád a v každé době náboženský zájem. Bude to jakýsi zájmový kroužek.
h)
Transformace (proměna, proměňování) církve dnes. V něčem dobré, kladné a pozitivní, v něčem negativní. Přizpůsobování se konkrétní dobové situaci. Hledání nových cest a způsobů k přežití a přežívání, ale i ke své vlastní činnosti.
1.
Zpevňování organisace. Majetkové a finanční zajišťování a zabezpečování se. Transformace církve v tržní organisaci. Umět sehnat a získat peníze kde všude. Od státu, od sponsorů, od vlastních členů, z ciziny.
2.
Transformace společenství ve spolek.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.