Matouš 25,13-30.

(Kázání Nový zákon -> 1 Matouš)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Silvestr.

Text:

1
Timoteovi 4,14. Nezanedbávej darů, které jsou v tobě.
Matouš 25,13. Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.

Čtení:

Lukáš 19,11-27.
Matouš 25,13-30.
13
Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.
14
Bude tomu, jako když člověk, který se chystal na cestu, zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek;
15
Jednomu dal pět hřiven, druhému dvě, třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval.
16
Ten, který přijal pět hřiven, ihned se s nimi dal do podnikání a vyzískal jiných pět.
17
Tak i ten, který měl dvě, získal jiné dvě.
18
Ten, který přijal jednu, šel, vykopal jámu a ukryl peníze svého pána.
19
Po dlouhé době se pán těch služebníků vrátil a začal účtovat.
20
Přistoupil ten, který přijal pět hřiven, přinesl jiných pět a řekl: 'Pane, svěřil jsi mi pět hřiven; hle, jiných pět jsem jimi získal.'
21
Jeho pán mu odpověděl: 'Správně, služebníku dobrý a věrný, nad
Málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.'
22
Přistoupil ten, se dvěma hřivnami a řekl: 'Pane, svěřil jsi mi dvě hřivny; hle, jiné dvě jsem získal.'
23
Jeho pán mu odpověděl: 'Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.'
24
Přistoupil i ten, který přijal jednu hřivnu, a řekl: 'Pane, poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk, sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal.
25
Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl tvou hřivnu v zemi. Hle, zde máš co ti patří.'
26
Jeho pán mu odpověděl: 'Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal.
27
Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych přišel a to, co mi patří, si vybral s úrokem.
28
Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven!
29
Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.
30
A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.'

Osnova:

0)
Úvod. 2. Příchod JK. Soud. Posouzení života. Vážnost pohledu na život.
1)
Služebníci. Nejsme pány svého života. Úkol. Odpovědnost. Povinnosti vůči Bohu. Poslání. Pověření.
2)
Poslání života. Bůh nás vybavil ke svěřenému úkolu. Dal nám předpoklady splnit poslání života, víry.
3)
Různé obdarování. Obdarování není stejné u všech. Nemáme stejné možnosti a schopnosti. I různá míra víry. Není neobdarovaných.
a)
1 hřivna. Plně stačí k rozvíjení života. Obrovské bohatství tehdy.
b)
Komu je více dáno, od něj se více čeká.
c)
Odměna. Prémie. Stejná. Radost Pána. K tomu navíc: povýšení.
d)
Pýcha. Nebezpečí. Pocit, samolibost. Farizeus a publikán.
e)
Zoufalství. Jiné nebezpečí.
f)
Naše srovnávání lidí. Jako by všichni měli stejné hřivny. Stejný počet hřiven. Aby byli jako my.
g)
Farizeus a publikán. Srovnáváme se s horšími. Vrah. Vydřiduch. Lhář. Zloděj. Smilník. Podvodník. Samolibost. Přece jsme opravdu, objektivně lepší, že ano?
h)
My. V církvi nám bylo mnoho dáno. Nepovyšovat se nad nikým. Svědčit každému.
i)
Někomu bylo méně dáno.
1.
Člověk vše nestačí. Není to poduška pro lenost. Nenechat si svěřené dary pro sebe.
2.
PB nás nebude soudit za to, co nebylo v našich možnostech udělat. Bude nás soudit za to, co jsme neudělali, i když jsme to udělat mohli a měli.
j)
Žena, která pomazala JK mastí. Podle slov JK už k pohřbu. Co mohla, to učinila. Umyla mu nohy. My. Učinit, co můžeme. Nezanedbat dary.
4)
Varování před zakopáním svěřené hřivny.
a)
Nedat ji do služby pro Boha. Jedna z forem zakopání: Těžit pro sebe.
b)
Mít tzv. Málo. Jen jedna hřivna. Svádí to k netěžení. Jako by to ani nestálo za to. Svod k zanedbání. Přitom i ta jedna jediná hřivna je velmi mnoho.
5)
Závěr. V našem hospodaření se svěřenými Božími hřivnami je a bude vždy mnoho nedokonalosti a nedokončenosti. Lukáš: Každý dostal stejně, jen jednu hřivnu. Jeden vytěží víc, jiný méně. Každý to, co může, co dokáže, co zvládne.
6)
Odměna. Větší než je naše námaha a riziko. Nesrovnatelně vyšší. Milost JK doplňuje naši nedokonalost.

Postup:

1)
Parusie. 2. Příchod JK. Definitivní rozhodnutí o našem životě. Jde o život věčný.
2)
Věřící člověk vyhlíží s radostí parusii. Ozřejmí se správnost cesty víry.
3)
Soud. Ne každý bude pozván do radosti. Vážnost života na zemi.
4)
Jsme služebníci. Nejsme pány svého života. Nemůžeme si dělat, co chceme. Přijali jsme život. Neseme za něj odpovědnost. Máme úkol od boha. Dáme počet, vyúčtování ze svého života.
5)
Bůh nás vybavil ke svěřenému úkolu. Nejdeme s holýma, prázdnýma rukama. Každý máme základní kapitál pro plné prožití života. Dostatečné vybavení ke splnění životního poslání. Talent. Hřivna. Každý člověk je různě vybaven.

Text:

Dar v tobě. Možnost splnit úkol. Předpoklady jsou nám dány.
6)
Obdarování není stejné u všech lidí.
a)
Všichni nemají stejné možnosti, schopnosti. Ani příležitosti. Různé možnosti prožívat život. Užít si. Poznat. Naplnit. Jsme na to výslovně upozorněni.
b)
Obdarování od Boha, ale i od přírody. Rozdíly jsou značné. Až Pětinásobek. Jedná se o záležitost vnitřní i vnější.
c)
Rodina, do níž se narodíme. Schopnosti. Vzdělání. Příležitosti. Bohatství. Zdraví. Prostředí. Okolnosti. Vlivy. Víra. Život v církvi.
d)
Vnitřní vybavení. Citlivost. Schopnost soucitu a porozumění. Někdo to nemá. Různá míra víry. Též i to je závažné. Každý ale dostal něco. Není neobdarovaný.
7)
1 hřivna.
a)
Nejméně obdarovaný. Plně může stačit, aby člověk mohl splnit úkol života. Obrovský majetek tehdy.
b)
Požadavky a nároky jsou podle obdarování. Od obdarovanějších se žádá víc.
8)
Nebezpečí:
a)
Pýcha.
b)
Zoufalství.
1.
JK: komu bylo mnoho dáno, od toho se bude mnoho žádat. Bůh nedal stejně. Nebude stejně žádat.
2.
Pochvala za píli. Oba první slyší táž slova. To dobře, služebníku dobrý. Poslední mohl slyšet totéž, kdyby přinesl také dvojnásobek.
3.
PB nežádá od každého stejně. Podle obdarování. Sbírky. Finance. Bohatí by měli platit na církev víc. Časové možnosti. Kolik času věnovat pro církev.
9)
Pýcha.
a)
Jsme nakloněni vidět všechny lidi na jedné rovině. Nerozlišujeme dostatečně rozdílná a rozličná obdarování. Naše častá srovnávání: Jako by všichni měli naprosto stejné předpoklady a možnosti. I příležitosti. Od Boha i od lidí.
b)
Sebe pak často vidíme jako lepší než je řada dalších. Farizeus a publikán v chrámě. Pravda, snad nejsme na úrovni vrahů a snad ani lhářů, cizoložníků, křivopřísežníků, vyděračů. Snad nejsme ani podvodníci, zloději a zlodějíčci.
c)
Přidali bychom, ale jen možná: Nejsme tuneláři, vyžírkové, podfukáři.
d)
Samolibě se srovnáváme s křiklavými hříšníky. Přece to pak s námi nemůže tak špatně dopadnout. Podobenství zvedá varovně varovný prst.
10)
Počítat s tím, co od nás bude požadováno. Mnohé. Nám v církvi bylo mnoho dáno. Nesoudit ale jiné. Nemáme právo se nad někým povyšovat.
11)
Zoufalství, že nedokážeme to, co druzí. Někteří druzí. Ne všichni. Každý nedokáže stejně. Různý počet hřiven. Vynikající jedinec. Obyčejný smrtelník. Nedělat si z toho ani zásluhy, ani těžkou hlavu. Příliš těžkou.
a)
Výmluvy: Nebylo mi dáno. Udělat, co je v našich silách a možnostech. Učinit, co můžeme. Hříšná žena věnovala na Ježíše drahocennou mast. Umyla nohy JK. Nezanedbat darované dary.
b)
Text. Petr: Jeden každý, jak vzal dar, tak jim vespolek sobě služte. Jako dobří šafáři rozličné Boží milosti. Nezanedbávat daný dar.
12)
Varování před zakopáním svěřené hřivny. Udělal to právě ten, který dostal nejméně. Nejmenší námaha. Nebude se od něj žádat tolik.
a)
Dvojnásobek.
b)
S větším vstupním kapitálem se snadněji začíná a pracuje.
c)
Mít málo. Svádí to člověka, aby se svěřenou hřivnou náležitě nehospodařil. Lenost. Nestojí to za to. Neužitečný služebník.
13)
Závěr.
a)
V našem hospodaření se svěřenými Božími hřivnami je a bude vždy mnoho nedokonalosti a nedokončenosti.
b)
Lukáš. Jiná verze, varianta podobenství. Každý dostal jen jednu hřivnu. Jeden vrátil 10, druhý 4.
c)
Hřivna: Víra. Služba. Důsledky víry v praxi života. Víra bez konkrétních důsledků v praktickém životě není celou, plnou vírou.
d)
Všechna 4 poslední podobenství JK u Matouše ukazují na důsledky bdělosti a poslušnosti. Směřování, tendování do praxe života. Závěrečné podobenství: Poslední soud. Cokoli jste učinili mým nejmenším bratřím.
e)
Každý člověk hospodaří individuálně. Někdo dokáže vytěžit víc. Každý má učinit to, co může.
14)
Odměna. Nesrovnatelně vyšší než to, co odvedeme. Stojí to za námahu. Člověk je věrný vždy jen nad málem. Pán ho ustanoví nad mnohým. Kdo se svými hřivnami učinil to, co mohl, je pozván do radosti pána. Šance pro každého. Plnost KB.
15)
Žalm 128. Hospodin dokoná za mne. JK to doplní. Vztáhne od cíle ruku a vtáhne nás unavené k sobě. Jen vyběhnout a běžet.

Poznámky:

1)
Pýcha. Dialektika pýchy. Kde nastupuje pýcha. Kde na nás dýchne duchovní pýcha.
a)
Všichni mají být jako já.
b)
Přesto já jsem lepší.
c)
Mizí láska ke druhému člověku.
d)
Farizeus a publikán. Poučný příběh.
2)
Od každého nebude požadováno stejně.
a)
Lazar skončí v Abrahamově lůně. Dostane se do nebe.
1.
Není ani zmínka o tom, že by po Lazarovi bylo požadováno nějaké vyznání. Lazar se nemodlí. Nechodí do kostela. Nekoná nějaké dobré skutky. Jen živoří na smetišti.
2.
Od Lazara se vlastně nepožaduje vůbec nic. Je to velmi spravedlivé vůči Lazarovi.
b)
Bohatí mají na církev platit více než chudí.
3)
Hřích bohatství tehdy.
a)
90 procent lidí tehdy žilo s měďáky. Málo kdy měli stříbrňák. Chudí. 10 procent: střední stav, značně rozčleněný. 1-2 procenta boháči. JK asi nikdy neviděl zlaťák. Hřivna: tisíce stříbrňáků. Asi 9000 denárů.
b)
Cenové relace: Cena otroka: 30 stříbrňáků. Jidáš zradil Ježíše za cenu otroka. Po pádu Jeruzalema roku 70: 30 židovských otroků bylo prodáváno za 1 stříbrňák. Mimořádná akce na trhu s otroky. Velká sleva na trhu s otroky.
4)
JK nechce nic nad naše síly. Žena, která pomazala JK mastí k pohřbu. Učinila, co mohla. Celoživotní úspory. Výsledek její pofiderní pracovní činnosti.
5)
Hřivna. Radost z obdarování. Předpoklady pro život.
6)
Lukáš 19. Každý z deseti služebníků dostal stejně. Hřivna víry, služby. Různé využití svěřených darů.
7)
Hřivna. Obrovské množství peněz. Na naše dnešní poměry: Miliony. Nikdo se nemůže vymlouvat, že by neměl dobrý odpich pro hospodaření, těžení s hřivnou.
8)
Služebníkům byly hřivny svěřeny. Pán se jich neptal, jestli je chtějí. Povinnost služebníků je poslouchat a respektovat požadavky Pána. Nic jiného jim nezbývá.
9)
Kontext obou podobenství JK:
a)
Matouš 24. Výzva k bdělosti. Následují 4 podobenství. Jsou podtrženy různé akcenty bdělosti.
1.
Věrní služebníci. Čekají na příchod Pána.
2.
Družičky. Bdělost spočívá v racionální připravenosti. Promyslet. Koncepce.
3.
Hřivny. Těžit. Pilnost. Pracovitost. Nesložit ruce v klín.
4.
Poslední soud. Služba.
b)
Lukáš. Předchází Zacheus. Konkretní praktická podoba pokání. Lidé čekají bezprostřednost průlomu KB. JK využívá situace. Podobenství zdůrazňuje vážnost celé věci. Neusnout. Nesložit ruce v klín. Parusie pro nás znamená důsledky. Připravenost. Bdělost.
10)
Poslední 4 podobenství JK (podle Matoušovy koncepce).
a)
To nejdůležitější, co chce člověk (JK) sdělit tváři v tvář konci života, před smrtí.
b)
Bdělost. Spojnice všech podobenství. Různé důrazy, akcenty bdělosti.
1.
Služebníci věrně čekají pořád a ani oka nezamhouří.
2.
Družičky: Připravenost (po předchozí přípravě) na jeden jediný okamžik, kdy mají splnit své poslání.
3.
Hřivny: Dlouhodobé poslání, úkol.
4.
Poslední soud. Hřivnou je víra skrze lásku dělající. Služba. Široký rozsah služby.
11)
Pán si vybral služebníky k úkolu podle svého uvážení. Umí vybírat dobře.
a)
JK si vybral i Jidáše za učedníka. Měl dobré předpoklady být dobrým učedníkem JK. Člověk se však vyvíjí. V průběhu času se může měnit.
b)
Ani v Božím povolání nemusí člověk vytrvat, nemusí zůstat stejný.
12)
PB musí často své služebníky přemlouvat a přesvědčovat, aby se svěřeného poslání ujali a aby v něm vytrvali.
a)
Abraham. Vyšel okamžitě, bez zaváhání. Okamžitě reagoval na všechny Boží výzvy.
1.
V pauzách mezi výzvami od PB (někdy i hodně dlouholetými) žije Abraham normálním životem věřícího člověka bez zvláštních vzruchů.
2.
Žije z víry, obětuje Hospodinu, misijně staví oltáře Hospodinovy.
b)
Praotci. Jaksi samozřejmě přijímají poslání od PB, i když se dopouštějí mnohých nepravostí. Včetně Abrahama.
c)
Mojžíš. PB ho musel chvíli přesvědčovat. Exodus 3.
d)
Jozue. Vstupuje do svého životního úkolu v Boží věci jaksi samozřejmě a samovolně. Postupně vrůstá do svého pozdějšího pověření být nástupcem Mojžíše. Mojžíš si ho vychoval jako kádrovou rezervu.
e)
Povolání soudců. Gedeon. Boží posel mu musel mnohé přesvědčivě vysvětlovat. Musel použít i mimořádných znamení.
f)
Samuel. Byl od Boha povolán už jako mladý, skoro jako ještě chlapec.
g)
Král Saul. Byl pověřen (pomazán) Samuelem. PB si ho však předem připravuje, pracuje na něm.
h)
Izaiáš 6. Povolání při mimořádném zážitku v chrámě. Vnitřní zápas. Rozhodování se. Uvědomění si úkolu.
i)
Jeremiáš. Během života chtěl svým posláním od Boha několikrát praštit.
j)
Učedníci JK. Rozhodují se fakticky okamžitě nebo skoro hned. Přesvědčivost JK.
k)
Saul, Pavel. JK si ho zastavil u Damašku. Celý svůj život vložil do služby věci JK v tomto světě.
13)
Text. Apoštol Pavel Timoteovi. Výzva. Proč? Asi proto, že zanedbávání darů od Boha bylo minimálně velkým pokušením už i v první církvi.
14)
Zakopávání hřiven.
a)
Různé podoby a formy nevyužívání nebo zneužívání Bohem svěřených hřiven. Příklady:
1.
Když člověk lamentuje, že není schopen pro Boží věc něco udělat. Že na to nemá. Že ti druzí kolem jsou na tom lépe, že mají lepší předpoklady a možnosti víc pro PB a jeho církev něco dělat a udělat.
2.
Vyžírání PB. Když chce člověk Božích darů, schopností a vloh využít jen pro sebe a nechce je poskytnout pro budování společenství církve.
3.
Vyžírání církve. Když člověk chce z církve víc brát než jí dávat.
b)
Největší od Boha svěřenou hřivnou je víra skrze lásku dělající. Srovnej kontext, následující podobenství o posledním soudu.
15)
Služebníci obdrželi svěřené hřivny. Dočasně. Obdoba: My žijeme na zemi rovněž jen určitý čas. Plně využívat darovaného času a všeho toho, co k tomu dostáváme.
16)
Čest pro služebníky. Ulehčený život. Jiní nebyli vybráni. Hřivna víry. Plný život. Jiná biblická místa: Nabídky víry jsou pro každého.
17)
8 zmíněných hřivem v podobenství.
a)
8 krát 36 kilo stříbra. Skoro 3 metráky. Ve zlatě by to byla asi patnáctina až dvacetina. Mohlo se ale jednat o majetek, např. O pozemky, zemědělství, stáda, obchod, lodě a pod.
b)
Hodnota majetku propočtená na hřivny, na tehdejší měnu.
18)
Oč jde. Pravý a plný život podle Božího určení, záměru. Náplň života. Patří k tomu i přijetí (převzetí) poslání, povolání. Svěřený úkol: Žít podle Boží vůle. Víra skrze lásku dělající.
19)
Proč pán odjížděl na cesty?
a)
Pán není povinen nikomu sdělovat, co dělá a proč. Nemusí se zpovídat služebníkům.
b)
Jsou věci, které nám PB nemusí vysvětlovat. Bůh nabízí a svěřuje. My můžeme přijmout, odmítnout nebo nepřijmout.
c)
Pokud ale přijmeme, pak máme být věrní Boží služebníci. Pokud se zpronevěřujeme tomu, co jsme na sebe vzali, pak se podobáme tomu služebníku, který zakopal svěřenou hřivnu. Podle toho také dopadneme.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.