Matouš 17,14-21.

(Kázání Nový zákon -> 1 Matouš)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

19
Když byli učedníci s Ježíšem sami, přistoupili k němu a řekli: "Proč jsme ho nemohli vyhnat my?"

Čtení:

Matouš 17,14-21.
14
Když přišli k zástupu, přistoupil k němu jeden člověk a na kolenou prosil:
15
"Pane, smiluj se nad mým synem, neboť je náměsíčný a je na tom zle: často padá do ohně a často do vody.
16
A přivedl jsem ho k tvým učedníkům, ale nemohli ho uzdravit."
17
Ježíš odpověděl: "Pokolení nevěřící a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přiveďte mi ho sem!"
18
Ježíš mu pohrozil, a zlý duch z něho vyšel; a od té chvíle byl chlapec zdráv.
19
Když byli učedníci s Ježíšem sami, přistoupili k němu a řekli: "Proč jsme ho nemohli vyhnat my?"
20
On jim řekl: "Pro vaši malověrnost! Amen, pravím vám, budete-li mít víru jako zrnko hořčice, řeknete této hoře: 'Přejdi odtud tam', a přejde; a nic vám nebude nemožné."
21
(Takový duch nevyjde jinak než modlitbou a postem.)

Písně:

Po kázání: 236-6. Ježíši, slávo nejvyšší. 579-2. 627-4.

Postup 1:

1)
Věčná otázka lidstva:
a)
Odstranění zla ve světě. Války. Kriminalita. Neštěstí. Rakovina. Mezilidské vztahy.
b)
Povzdechy mnoha upřímných lidí: Kdyby byl Bůh. Kéž by něco účinného udělal.
2)
Co lidé nevidí nebo neradi vidí: Vlastní podíl na zlu.
3)
Upřímná snaha mnohých odstraňovat zlo a jeho důsledky ve světě. Dobré úsilí. Neschopnost. Občas se něco dobrého podaří.
4)
Nemocný chlapec.
a)
Učedníci mají snahu pomoci. Nedokáží to.
b)
JK nemocného chlapce Uzdravil. Větší moc. Výtka na adresu malověrnosti učedníků.
c)
Vlastní úsilí učedníků. Podceňování moci zla, hříchu. Objektivita zla.
1.
Renesance: rozum.
2.
19. Století: Optimismus. Prudký rozvoj techniky a průmyslu. Vzdor optimismu mnohých se projevovala v 19. Století velká bída mimo jiné v důsledku rozvoje průmyslu.
3.
20. Století: světové války.
5)
Víra.
a)
Rozum. Přesvědčení či teoretické uznání, že Bůh existuje. Tuto víru JK u učedníků nepostrádal. Takovou víru má kde kdo. Upřesnění: Relativně hodně lidí.
b)
Srdce. Odevzdat se Bohu. Důvěra. Otevřít se přílivu Boží lásky.
c)
Přijmout Boha celou svou bytostí. Oslavujte Boha tělem svým i duchem svým. Rozum. Cit. Vůle. Existenciální zakotvenost ve víře.
6)
Nebezpečí.
a)
Přeceňování sil člověka. Rozum. Cit. Vůle. Na všech těchto složkách své bytosti si může člověk zakládat.
b)
Falešná zbožnost.
1.
Vše se rádo by zbožně klade jen a jen na Boha. PB nám dal dvě ruce a rozum, abychom ho neotravovali s každou maličkostí. Abychom dělali a konali to, co on po nás chce, abychom dělali a konali.
2.
Ora et labora. Modli se a pracuj.

Postup 2:

Text.
0)
Úvod.
a)
Cyklus kázání.
1.
Různé situace Ježíšovy činnosti. Různé příběhy. Různí lidé. Různé okolnosti. Bohatství evangelia, Ježíšovy zvěsti. Ježíš citlivě reaguje na situace a okolnosti. Různě akcentovaná slova.
2.
Různé typy uzdravování, rad, pomoci člověku od JK.
b)
Vyprávět příběh.
1.
Ježíš odešel se třemi učedníky na horu proměnění. Mimořádná chvíle vhledu učedníků do budoucí slávy JK.
2.
Ostatní učedníci dole konají v potu a s námahou pravidelnou každodenní zvěstovatelskou práci. Nedaří se jim uzdravit nemocného chlapce, i když mají upřímnou snahu pomoci.
3.
Návrat Ježíše. Uzdravil chlapce.
1)
Učedníci jsou s JK sami. My. Umět být též s JK sami. Učit se tomu. Modlitba. Zastavit se v kvaltu a shonu života. Přemýšlet o životě a o svém vztahu k JK. Naděje pro nás. Meditace.
2)
Učedníci k JK přistoupili. Iniciativu vyvinuli oni. Zájem. Aktivita.
3)
Otázka. Ptát se. Co se jim nevydařilo, nepodařilo, co jim nevyšlo. Nestydí se za své neúspěchy. Neúspěchy v práci pro JK.
a)
My. Nám též mnohé nevychází ve víře a v našich zápasech víry. Nebát se o tom hovořit. Nestydět se za to. Hovořit o tom s JK i mezi sebou.
b)
Komu všecko vychází? Jenom farizeúm a zákoníkům. Ti se pokládali za dokonalé ve své víře. Praví věřící. Ukazovali na druhé a nezametli si sami před svým vlastním prahem. Zdánlivě bezhříšní a nehřešící farizeové hřešili už svou do nebe volající pýchou.
c)
JK měl daleko větší problémy s tzv. Zbožnými a správně věřícími farizeji nežli s hříšníky. Ti tzv. Nejzbožnější nakonec připravili JK o život. Dostali ho až na kříž.
4)
Zájem učedníků o uzdravení chlapce. Upřímná snaha pomoci. Chvályhodné.
5)
Přitom se nikdo chlapce nebo jeho otce neptá na vyznání víry slovy. Dostatečným vyznáním totiž je, že oba přišli k JK. Na slovní vyznání se neptají učedníci, ale ani ne JK.
a)
My dnes: Není nutno vždy pronášet kdo ví jaká vzletná slova na téma vyznání víry. Samo o sobě je velkým svědectvím, když člověk přijde do kostela a když má zájem na budování sboru, na jeho životě a růstu.
b)
Vytvářet ve sboru domov. Aby se v něm lidé cítili dobře. Solidarita s lidmi. Ne sudičství. Neodsuzovat druhé. Druhé pokládat za důstojnější sebe.
6)
Závěr: JK obrací i naši pozornost k víře. Usilovat o víru podle měřítek JK. Aspoň víra jako zrno hořčice. Souvislost víry: Modlitba. Půst. Stím souvisí láska k JK a lidem. Obé jde ruku v ruce.
a)
Modlitba. Umět být sami s JK. Čerpat sílu pro život a pro práci na díle JK.
b)
Odříci se, vzdát se něčeho ze svého já. Příklady: Pýcha. Sudičství. Falešný dojem, že člověk je v něčem (třeba ve víře) lepší nežli ti druzí.

Poznámky:

1)
Učedníci jsou sami s JK.
a)
Odpočinek. Po vypětí. Velká shromáždění.
b)
Načerpat novou sílu. Duchovní síla. Regenerace síly. Školení spolupracovníků.
c)
Určité věci řeší učedníci s JK v soukromí.
1.
Netahají to na veřejnost. Pracovní porada. Nelze vše řešit na veřejnosti. Tahat na veřejnost.
2.
Manželství. Též něco má zůstat v rodině. Nechodit se vším na trh.
2)
Zlo. Odvěká otázka.
a)
Odkud zlo. Filozoficko prakticky.
b)
Odstranění zla.
c)
Nedomyšlené a nedomýšlené námitky některých nevěřících a pochybujících lidí: Kdyby byl Bůh, nebylo by zlo.
d)
Člověk nechce vidět vlastní podíl na zlu. I když je spolupůsobí.
e)
Člověk se nechce smířit se zlem. I když je spolupůsobí.
f)
Neschopnost člověka přemoci zlo. Vlastní síly člověka na to nestačí.
3)
Nečistý duch. Démon. Posedlost. Vymítání. Nesvatý duch. Duchové. Mnoho podob. Co není z boha. Podoby, stupně zla. Nemoc. Posedlost. Vlastnosti. Zlozvyky. Nečisté myšlenky. Civilně pochopit.
Zlo má dvě složky:
a)
Vyvěrá, vychází z nitra člověka. Hřích.
b)
Objektivita zla. Démonie. Dopadá, doléhá zvenčí. Šifra, výraz, označení: Ďábel. Satan. Ten Zlý.
Pavel. Katalog neřestí: Neláska. Nenávist. Záští. Závist. Duch rozkladu, pýchy, sobectví. Lhostejnost vůči druhým. Odsunout Boha na druhé místo. Všechny druhy člověčiny. Sebe-prosazování.
4)
Praxe života. Určité věci nezvládneme. Na mnohé nestačíme. Určité věci dokáže jen JK. My můžeme být ale dobrým nástrojem.
a)
Přivést k JK.
b)
Přivést JK ke člověku. Jak prakticky dnes? Přicházíme my na návštěvu nemocného. Modlitby. My jako nástroj. Reprezentujeme JK.
5)
JK. Když budete věřit, budete dělat větší divy než já.
a)
Pravdivé, až na tu naši víru.
b)
Praxe: Kdo dělal větší věci než JK? Těžko pohledat.
6)
Vymítání démonů z člověka. My.
a)
Malá víra. Neúspěch je pochopitelný.
b)
Nezahrávat si s vážnými věcmi, kterým dobře nerozumíme. Elektrika. Riziko. Nestrkat prsty do transformátoru.
c)
Vážnost vůči JK i ke člověku. Nezlehčovat.
d)
JK. Boží syn. Měl větší moc. Věřit JK. Koná své dílo svým způsobem a svým časem.
e)
Domýšlivost víry některých. Hrají si na větší než byl sám JK.
7)
Odstraňování zla.
a)
Podceňování hříchu.
b)
Pšenice a koukol. Nemístná horlivost.
c)
Věřit v JK. Spoléhat na něj.
d)
Začátek víry: Pokora. Plnit vůli JK. Začít u sebe. Ne ukazovat na druhé.
8)
JK nevyčítá učedníkům málo modliteb a postu. Ale malou víru. Víru však JK dává do souvislosti s modlitbou a postem.
9)
Lze rozvinout rozsáhlý okruh otázek, co je to modlitba a půst a jak tomu rozumět dnes a v praxi života víry.
10)
Ježíšovi by stačilo, abychom měli víru aspoň jako zrnko hořčice. Aspoň tak malou.
a)
Tedy: Je to dokladem, že to je s naší vírou o něco horší nežli si my sami někdy myslíme.
b)
Požadavky a měřítka JK jsou velmi vysoké. JK položil laťku víry hodně vysoko.
c)
Naděje a šance pro nás: JK nedolomí nalomenou třtinu a nedošlápne doutnající knot.
11)
Přenášení hor.
a)
Mít víru aspoň jako zrno hořčice.
b)
Nejde o nějaký náhradní velko či maxi buldozer. Jsou hory starostí, překážek, zla a jeho důsledků.
12)
Kontext. JK byl se třemi učedníky na hoře proměnění. Tam učedníci prožívali zvláštní a mimořádnou chvíli vytržení mysli. Spatřili Ježíšovu slávu. Světlá vize budoucnosti je velkou pomocí pro chmurnou přítomnost.
a)
Chmurný výhled k Ježíšovu konci má být prosvětlen a prozářen tím, co je za tím. Zatím jsme ale před tím.
b)
Ostatní učedníci dole zatím usilují uzdravit nemocného chlapce. Pořádně se potí v práci, kterou konají ve jménu JK a pro JK. Prožívají nezdar.
c)
Obdoba s námi. JK sedí na Boží pravici. Nebeská sláva. Výhled do budoucnosti KB. Zatím však konáme práci v potu tváři a neseme břímě dne a horko. Zmáhá nás námaha práce a zklátí nás mnohdy psychický dopad neúspěchů a neúspěšnosti.
d)
Řešení: Poukaz JK k víře. K tomu přidáno: Modlitba a půst. Cele se nasadit pro JK. Zříci se mnohého, co by nás mohlo odvádět od koncentrace na plnou víru a na spoléhání na PB.
13)
Farizeové. Navenek krásná a vzletná zbožnost. JK: Obílené hroby. Na povrchu je to krásné, pěkné a třeba možná i někdy sympatické, ale uvnitř to smrdí a jsou tam mrtvé kosti. Uvnitř je hniloba rozkládajícího se masa nebo suché kosti.
14)
Učedníci po odchodu JK na horu proměnění zůstávají sami.
a)
Dokud byli s ním, zůstávali v jeho stínu, resp. V jeho světle. Vše se dařilo jaksi lépe. Najednou leží vše na nich. A ono to nejde.
b)
Mnozí věřící. Když jsou ve sboru nebo v nějaké skupině. Když mají zázemí. Krytá záda. Když ale pak člověk zůstane sám. Rozhodování. Ve světě mezi lidmi. Bez blízké opory. Přímé nápory a tlaky. Bez štítu druhých.
15)
Být sám. Občas je to dobré v životě. Zastavit se. Přemýšlet o životě. Není to ztráta času. Zvážit mnohé věci. Usebrat se. Načerpat vnitřní sílu. Víra v tom velmi pomůže.
16)
Otázka učedníků na JK.
a)
Nebát se ptát. Nestydět se zeptat. Když člověk něco neví a nezná, pak je docela přirozené a normální, že se zeptá.
b)
Umět se správně zeptat. Umět vhodně a přesně položit otázku. Větší umění než sypat z rukávu tucty tuctových odpovědí.
17)


Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.