Deuteronomium 32,8-10.

(Kázání Starý zákon -> 5 Deuteronomium)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Text:

Deuteronomium 32,8-10.
8
Když Nejvyšší přiděloval pronárodům dědictví, když rozsazoval lidské syny, stanovil hranice kdejakého lidu podle počtu synů Izraele.
9
Hospodinovým podílem je jeho lid, vyměřeným dílem jeho dědictví je Jákob.
10
Našel ho v zemi divokých pouští, v pustotě kvílících pustin, zahrnul ho svou péči, chránil ho jako zřítelnici oka.

Čtení:

Deuteronomium 32. Mojžíšova řeč.
1
Naslouchejte, nebesa, budu mluvit, poslouchej, země, řeči mých úst.
2
Ať kane jako déšť mé naučení, nechť se snáší má řeč jako rosa, jako prška na mladou trávu, jako vlahé krůpěje na bylinu.
3
Hlásám Hospodinovo jméno, přiznejte velikost našemu Bohu!
4
On je Skála. Jeho dílo je dokonalé, na všech jeho cestách je právo. Bůh je věrný a bez podlosti, je spravedlivý a přímý.
5
Pokolení pokřivené a potměšilé do zkázy se vrhlo. Pro svá poskvrnění přestalo být jeho syny.
6
Takto odplácíte Hospodinu, lide zbloudilý a nemoudrý? Cožpak není on tvůj Otec? Vždyť mu patříš. On tě učinil a zpevnil.
7
Rozpomeň se na dávné dny, snaž se porozumět létům zašlých pokolení, vyptávej se svého otce, on ti poví, svých starců, oni ti řeknou:
8
Když Nejvyšší přiděloval pronárodům dědictví, když rozsazoval lidské syny, stanovil hranice kdejakého lidu podle počtu synů Izraele.
9
Hospodinovým podílem je jeho lid, vyměřeným dílem jeho dědictví je Jákob.
10
Našel ho v zemi divokých pouští, v pustotě kvílících pustin, zahrnul ho svou péči, chránil ho jako zřítelnici oka.
11
Jako orel bdí nad svým hnízdem a nad svými mláďaty se vznáší, svá křídla rozprostírá, své mládě bere a na své peruti je nosí,
12
Tak Hospodin sám ho vedl, žádný cizí bůh s ním nebyl.
13
Dovolil mu jezdit po posvátných návrších země, aby jedl, čím oplývá pole, kojil ho medem ze skaliska, olejem z křemene skály,
14
Smetanou krav a mlékem ovcí spolu s tukem jehňat a beranů bášanského plemene i kozlů; sytil ho bělí pšeničného zrna. Pil jsi i ohnivé víno, krev hroznů.
15
Ješurún ztučněl a zbujněl, ztučněl jsi, obrostl tukem a ztloustl. Bohem, který ho učinil, opovrhl, potupil Skálu své spásy.
16
Bohy cizími ho popouzeli k žárlivosti, ohavnými modlami ho uráželi.
17
Obětovali běsům, a ne Bohu, božstvům, jež ani neznali, těm novým, nedávno povstalým, před nimiž se vaši otcové nechvěli hrůzou.
18
Opomněl jsi Skálu, která tě zplodila, zapomněls na Boha, který tě v bolestech zrodil.
19
Hospodin to viděl. Odvrhl je, uražen skutky svých synů a dcer.
20
Řekl: "Skryji před nimi svou tvář, uvidím, jaký vezmou konec. Je to proradné pokolení, synové bez věrnosti.
21
Popouzeli mě lžibohem k žárlivosti, svými přeludy mě uráželi; já je popudím lžilidem, pobloudilým pronárodem jim urážky splatím.
22
Mým hněvem se vznítí oheň, až do nejhlubšího podsvětí šlehá, pohltí zemi i to, co se z ní těží, sežehne základy hor.
23
Samé zlo na ně shrnu, vystřelím na své šípy.
24
Budou vysíleni hladem, stráveni nákazou, přehořkou morovou ranou. Vydám je zubům šelem a jedovatým plazům v prachu.
25
Venku jim připraví sirobu meč, v komnatách zachvátí strach jinocha i pannu, kojence i muže šedivého.
26
Řekl bych: Rozpráším je, vyhladím jejich památku mezi lidmi.
27
Ale obávám se urážek nepřítele a že to jejich protivníci nepochopí, že řeknou: »Vyvýšila se naše vlastní ruka; Hospodin nic takového nevykonal.«"
28
Je to pronárod, jenž ztratil soudnost, nejsou schopni porozumět.
29
Kdyby byli moudří, jednali by prozíravě, pochopili by, jak skončí.
30
Jak to, že jeden zažene tisíc a dva zaženou na útěk deset tisíc! Ne-li proto, že je prodala jejich Skála, že je Hospodin vydal v plen?
3l Jejich skála není jako Skála naše, to mohou posoudit i naši nepřátelé.
32
Jejich réva je z révy sodomské, z vinic Gomory, jejich hrozny, hrozny jedovaté, mají trpká zrnka.
33
Jejich víno, jedovina dračí, krutý zmijí jed.
34
"Což to není uschováno u mne, zapečetěno v mých pokladnicích?
35
Má je pomsta i odplata, přijde včas a jejich noha nezakolísá, den jejich běd se blíží, řítí se na ně, co je jim uchystáno."
36
Hospodin svůj lid obhájí, bude mít se svými služebníky soucit, až uzří, že je konec se zajatým i se zanechaným.
37
Tu řekne: "Kdepak jsou jejich bohové, skála, k níž se přivinuli?
38
Ti, kteří jídali tuk jejich obětí popíjeli víno jejich úliteb? Ať povstanou a pomohou vám, ať jsou vám skrýší!
39
Nyní hleďte, jsem jedině já, jiný bůh vedle mne není, já usmrcuji i obživuji, zdeptal jsem, a zase zhojím, není, kdo by vytrhl z mé ruky.
40
Pozvedám ruku k nebi a pravím: Já jsem živ navěky!
41
Nabrousím-li svůj blýskavý meč, chopí-li se moje ruka soudu, vykonám nad svými protivníky pomstu, odplatím těm, kdo mě nenávidí.
42
Opojím své šípy krví - můj meč bude požírat maso -, krví skolených a zajatých, hlavou nepřítele s vlajícími vlasy."
43
Pronárody, zaplesejte s jeho lidem, vždyť on pomstí krev svých služebníků, vykoná nad svými protivníky pomstu a svou zemi, svůj lid, zprostí viny.
44
Mojžíš předstoupil a přednesl všechna slova této písně lidu, on i Hóšea, syn Núnův.
45
Když Mojžíš domluvil k celému Izraeli všechna tato slova,
46
řekl jim: "Upněte své srdce ke všem slovům, která vám dnes dosvědčuji. Přikážete svým synům, aby bedlivě dodržovali všechna slova tohoto zákona.
47
Pro vás není to slovo prázdné, ono je váš život. Pro toto slovo budete dlouho žít v zemi, do níž přejdete přes Jordán, abyste ji obsadili."
48
Ještě téhož dne promluvil Hospodin k Mojžíšovi:
49
"Vystup zde na pohoří Abarím, na horu Nebó, která je v moábské zemi, kterou dávám synům Izraele do vlastnictví.
50
Vystup na tu horu, na ní zemřeš a budeš připojen ke svému lidu, jako zemřel tvůj bratr Áron na hoře Hóru a byl připojen ke svému lidu,
51
Protože jste se mi zpronevěřili uprostřed Izraelců u Vod sváru v Kádeši na poušti Sinu, že jste uprostřed Izraelců nedosvědčili mou svatost.
52
Proto uzříš zemi jen odtud, ale tam do země, kterou dávám synům Izraele, nevstoupíš."

Postup:

1)
Nepochopitelné: PB se stará o Izraele.
a)
O jednotlivého člověka.
b)
Vděčnost.
1.
PB si i nás našel.
2.
Nový pohled na život.
2)
Text. Prastará představa dějin. Na začátku Bůh přidělil národům území. Bůh rozdělil národy.
a)
Kraličtí. Podle Izraele. Koordinace počtu národů.
b)
Septuaginta: podle počtu božích synů, božských bytostí.
1.
Proti hebrejskému textu.
2.
Text septuaginty je potvrzen kumránskými nálezy.
3.
Původní je septuaginta, ne masora.
c)
Stará představa. Nebeské bytosti.
1.
Synové Boží. Job.
2.
Andělé.
3.
Konkrétní představy ve starověku.
4.
Stará představa: Každý národ má svou božskou bytost.
- Anděl strážný.
- Patron.
d)
Žalm 82: bůh je uprostřed bohů.
1.
Bůh přikazuje pečovat o národy.
2.
Patron má na starosti hlavně právo a pořádek.
3)
Chamurabiho zákoník.
a)
Nejvyšší bůh Marduk předává zákony králi. Stéla. Louvre v Paříži. Kopie: Pergamon-museum v Berlíně.
b)
1 Královská 22. Vojsko nebeské u trůnu Božího. Prorok Micheáš. Severoizraelský král Achab. Judský král Jozafat. Připravovaná válka proti Syrským.
c)
Vyznání Izraele. Výjimka. Bůh má svůj lid. Bezprostřední, přímá Boží péče. Bez prostředníka. Vyvolený národ. Zvláštní Boží vztah k němu. Prvotiny. Předvoj. Avantgarda. Bůh se zjevil Izraeli prvně. Monoteismus.
d)
Izrael dosvědčuje, co je správné. Co je základní životní náplň. Lid zvláštní. Průkopníci. Ukazatel.
4)
Nebezpečí. Že se Izrael povýší.
a)
Církev se popanští. Aristokratický výlupek.
b)
Verš 15. Už na počátku Izraele. Izrael ztučněl. Opustil Boha stvořitele. Zabydlenost ve světě. Nebezpečí:
c)
Duch světa pronikne do církve.
5)
Druhé nebezpečí: Nebezpečí samoúčelnosti.
a)
Jen pro sebe. Instituce. Spolek. Parta. Organizace. Uzavřenost do sebe. Neotevřenost pro jiné. Jiným se přibouchnou různým způsobem dveře, aby nepřišli nebo aby odešli či se necítili dobře a odešli.
b)
Zapomene se na misijní poslání. Církev má zachovat věrnost a být aktivně misijní.
6)
Boží volba se děje na poušti.
a)
Prázdno. Boží pomoc. Konkrétní popis. Za různých okolností. Shrnuto.
b)
Opakování v historii v různých dobách a podobách.
c)
Doby: Praotcové. Putování na poušti. Soudci. Královská doba. Zajetí. Později. Dějiny křesťanské církve.
7)
Pokušení pro Izraele.
a)
Nevěra. Odhození Boha.
b)
Žízeň po materielních hodnotách.
c)
Morální rozklad světa.
d)
Člověk neví, komu a čemu má věřit.
e)
Surovost. Bezohlednost.
8)
Zaslíbení.
a)
Bůh na poušti tvoří svůj lid.
b)
I na poušti dnešního života.
9)
Vyprahlost dnešního života.
a)
Sekularizace kolem církve i v církvi. Nezájem o SB.
b)
Dlouhá cesta církve.
c)
Vzniklé a zase ubité naděje.
d)
90 let života ČCE. Únava. Stáří. Dýchavičná babička.
e)
Bůh nás stále hledá a volá.
10)
Synové Boží.
a)
Byli reprezentanty Boha.
b)
Dnes. Církev je reprezentant Boha.
1.
Snažit se dobře reprezentovat a prezentovat Boha.
2.
Cesta k Bohu: přes svědectví církve.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.