Deuteronomium 8,10-20.

(Kázání Starý zákon -> 5 Deuteronomium)Díkčinění. Silvestr.

Text:

Deuteronomium 8.
10
Budeš jíst dosyta a budeš dobrořečit Hospodinu, svému Bohu, za tu dobrou zemi, kterou ti dal.
11
Střez se však, abys nezapomněl na Hospodina, svého Boha, a nepřestal dbát na jeho přikázání, práva a nařízení, která ti dnes udílím.
12
Až se dosyta najíš a vystavíš si pěkné domy a usídlíš se,
13
Až se ti rozmnoží skot a brav, až budeš mít hodně stříbra a zlata, až se ti rozmnoží všechno, co máš,
14
Jen ať se tvé srdce nevypíná, takže bys zapomněl na Hospodina, svého Boha, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.
15
Vodil tě velikou a hroznou pouští, kde jsou ohniví hadi a štíři, žíznivým krajem bez vody, vyvedl ti vodu z křemene skály,
16
Krmil tě na poušti manou, kterou tvoji otcové neznali, aby tě pokořil a vyzkoušel a aby ti nakonec prokázal dobro.
17
Neříkej si v srdci: "Tohoto blahobytu jsem se domohl svou silou a zdatností svých rukou."
18
Pamatuj na Hospodina, svého Boha, neboť k nabytí blahobytu ti dává sílu on, aby utvrdil svou smlouvu, kterou přísahal tvým otcům, jak tomu je dnes.
19
Jestli však přesto na Hospodina, svého Boha, zapomeneš a budeš chodit za jinými bohy, sloužit jim a klanět se jim, dosvědčuji vám dnes, že docela vyhynete.
20
Jako pronárody, které Hospodin před vámi vyhubí, tak vyhynete za to, že jste neposlouchali Hospodina, svého Boha.

Čtení:

Lukáš 12,35-40.
Deuteronomium 8,1-20. Celá kapitola.

Osnova:

1)
Dej si pozor. Bděte. Abys nezapomněl.
2)
Kontext.
a)
Před nadějným vstupem do nadějné budoucnosti v zaslíbené zemi.
b)
Retrospektivní pohled ze zaslíbené země na základě některých zkušeností už v blahobytné době. Přesunuto do minulosti jako rizikový výhled a jako povzbuzení k tomu, co se mělo dělat v zaslíbené zemi, aby se neprojevila rizika neposlušnosti Boží vůle.
3)
Zapomínání. Riziko sytých, blahobytných.
a)
Zapomínání na SB, na Boží vůli.
b)
Pýcha. Farizeus a publikán.
4)
Slovo blahobyt.
a)
Blahobyt a lhostejnost.
b)
Křivda.
5)
Aktuální dnes. Přelom času.
6)
Věrnost Hospodina. Naděje.

Postup 1:

1)
Dej si pozor. Abys nezapomněl.
a)
Opakovaně se to ozývá v Deuteronomiu.
b)
NZ. Výzva k bdělosti. Očekávání Pána.
c)
Obnovované rozhodnutí. Překonávání toho, co ochromuje bdělost.
d)
Zapomínáme očekávat.
1.
Jedinec. Jednotlivec.
2.
Sbor.
3.
Církev jako celek.
2)
Kontext. Co je před Izraelem. Otevírající se sliby. Dar nového, lepšího života. Plní se sliby kdysi dané. Naděje na realizaci slibů. Konkrétnost. Podrobnosti značně velké a přesné.
3)
Zapomenutí na Hospodina. Když se člověk dosyta nají. Má střechu nad hlavou. Prostor ke klidnému životu. Hojnost. Zvýšené riziko zapomenout na Hospodina.
4)
Jeden z projevů zapomínání na Hospodina: Přestat dbát na Boží vůli, na Boží přikázání. Podléhat nebděle dojmu hojnosti, spokojenosti. Nenaslouchat SB. Nečekat na ně.
5)
My. Rozměr vděčnosti v našem životě. Děkovat Bohu. Máme za co děkovat. Čas na Hospodina. Děkovat. Materielní zajištění. Zdraví.
6)
Pokušení. Poušť. Ale i v Kanánu. Zápas o pochopení víry. Hospodin zápasí o člověka.
7)
Otázka na nás. Zda slyšíme Boží hlas i z dnešního textu.
a)
Konkrétně pro sebe. Až se dosyta najíš. Vystavíš si pěkné domy.
b)
Čekali bychom: Větší vděčnost PB. Místo toho často: zapomínání na Boha.
c)
Pýcha. Forma zapomínání na Hospodina. Vlastní zdatnost.
8)
Farizeus a publikán.
a)
Pýcha. I ve zbožném hávu.
b)
Že nejsem jako jiní lidé.
c)
Vědomí, pocit nadřazenosti.
d)
Vůči světu, druhým, bohu.
9)
Slovo blahobyt.
a)
Dnes nám to zní podezřele.
1.
Všelijaké proklamace dnes i dříve za totality.
2.
Relativní pojetí mnohých proklamací blahobytu reklamně doporučovaného nebo kde kým všelijak slibovaného.
- V nějaké podobě třeba i na úkor druhých.
- Lhostejnost ke trápení druhých.
- Bez ohledu na nouzi jiných.
- Starat se jen o sebe.
b)
Žít blahobytně, to nemá dobrý zvuk.
1.
Boháč hodoval každý den skvostně, Lazar trpěl nouzi.
2.
Amerika. Blahobyt je podle názoru některých zbožných křesťanů výrazem Božího požehnání.
c)
Text. Nemyslí se na blahobyt z křivdy a nemilosrdnosti. Život v plnosti podle Hospodina. Výsledek pilné a poctivé práce.
1.
Svobodná existence.
2.
Bohatství krásy Božího stvoření.
3.
Společenství spravedlnosti a pomoci. Slitování.
4.
Žít z věrnosti Hospodina, svého Boha.
5.
Samozřejmě i vnější zajištěnost a jistota.
10)
Bůh nám dává sílu k životu. Je to nepopiratelně velký důvod k vděčnosti.
11)
Aktuální.
a)
Díkčinění. Přelom roku. Silvestr. Přelom času. Uplynulý rok, roky.
b)
Milost Boží.
1.
Poušť. Tma našeho selhání.
2.
Vděčný údiv. Boží slitování.

Postup 2:

1)
Vděčnost.
a)
Měla by být samozřejmostí.
1.
Není však vždy něčím samozřejmým k lidem ani k bohu.
2.
Žel leckdy ne ani v církvi a mezi věřícími a u věřících.
b)
Nesamozřejmost vděčnosti.
1.
Výzva k vděčnosti je častá v bibli.
2.
Žalm 103: Nezapomínej na Boží dobrodiní. Dobrořeč má duše Hospodinu. Veď dobré řeči.
2)
Kdy a zač být vděčný.
a)
Ne do všech situací je člověk postaven od Boha.
b)
Za co být vděčni?
1.
Za všecko.
2.
Co dobrého nám PB činí a připravuje pro život.
c)
Ze všeho díky čiňte.
1.
Za všech okolností.
2.
Často je to říkáno bezmyšlenkovitě a zkratkovitě jako fráze.
d)
Odvaha. Umět říci: Do všech situací nás nepostavil PB.
1.
Vede se nám dobře. Nemusí to být vždy výsledkem Božího požehnání. Možnost: Přestoupení Božích přikázání. Krádež. Útlak druhých. Vykořistit. Podvod. Šikovnost pofiderního rázu.
2.
Vede se nám zle. To Bůh nechce. Důsledek surovosti a bezohlednosti jiných. Shoda okolností. Náhoda. Nemoc. Neštěstí. Úraz.
3.
Neštěstí zaviněné. Neopatrnost. Alkoholismus. Nesprávná životospráva. Infarkt. Cukrovkář. Boží ochrana: Nelze Boha nutit, aby napravoval, co my neodpovědně zaviníme. Můžeme být dost vděčni za to, pokud nedojde k našemu zničení.
4.
Za všech okolností lze děkovat Bohu. Že je s námi. Neopouští nás. Ne nutně, že nás tam postavil.
3)
Za všech okolností. Je toho mnoho, zač je možno děkovat Bohu.
a)
Bůh je s námi. Posila. Povzbuzení.
b)
Pomoc, citlivost jiných lidí.
c)
Job. Neklesal na mysli. Vytrvalost.
d)
Jasný pohled i ve smrti. Ne do bezvýhledna.
e)
Když se nám zatemní mysl. Není jasný výhled. Bůh nás neopustí. Je snámi a dovede nás do světla KB.
4)
Izrael. Je postaven do své situace.
a)
Egypt. Útisk. Shoda okolností. Historická konstalace. Nezaviněně. Záchrana. Jákobovci. Před hladem. Josef. Surovost faraonů další dynastie. Bůh chce pomoci. Vysvobození. Mojžíš. Otroci. Ne-lidé.
b)
Poušť. Ne dostatek, ale svoboda.
1.
Výhled do slíbené země. Bůh nemávne čarovným proutkem. Každodenní vedení. Vede. Pomáhá. Nabádá. Mnohý nedostatek. Ale nezahynuli. Voda. Manna. Křepelky.
2.
Udržet se při životě v poušti. Zázrak sám o sobě. Polostep tehdy. Ochrana před nepřáteli.
c)
Zaslíbená země. Psáno retrospektivně. Hojnost. Boží požehnání. Nebezpečí. Zkušenost. Zapomene se na Hospodina. Pýcha z vlastní síly. Schopnosti.

Poznámky:

1)
89. Na setkání farářů jeden relativně mladý farář předkládal své názory svým kolegům:
a)
Boží požehnání se projevuje i ve vnějším požehnání. Okoušejí to celé národy, kde se věří. Amerika. Německo. Vysoký životní standart.
b)
Naopak země Afriky, kde nevěří v Hospodina, mají bídu. Není tam Boží požehnání.
2)
Modlitby mnohých farářů.
a)
Děkování za Boží požehnání. Podrobně jsou jmenovány materielní věci. Ostatní je shrnuto pod pojem: slyšení SB. Zvěst o KB.
b)
V takové modlitbě nejsou zmíněni nemocní a všelijak různě trpící. Ti se jaksi nehodí do blízkosti Božího požehnání. Nehodí se do krámu v této souvislosti.
3)
Diakonie.
a)
Aktuální tématika. Konkretizace Boží milosti.
b)
Církev bez postižených je sama postižená. Nejde o to, aby postižení byli vytlačeni z církve a zatlačeni do diakonských zařízení, třeba sebelepších a sebekrásnějších. Myslí se na to, že postižení mají být v církvi, ve sborech.
4)
Meditace. Nastínění. Zamyšlení.
a)
Některé problémy je dobré někdy a občas vyhrotit. Žel se však přecházejí. Zatlačují se do pozadí.
b)
Nově formulovat pravdy víry do konkrétní situace.
c)
Lidé dnes o víře uvažují jinak než před 50ti lety. Dokonce zcela jinak než před 10ti lety. V každém případě jinak než před VLR.
5)
Do všech situací jsme nebylipostaveni od Boha.
a)
Ale ve všech situacích se máme osvědčit jako vyznavači JK.
b)
Za všech okolností a ve všech situacích je s námi Bůh.
6)
Zlehčování utrpení a nesnází druhého.
a)
Dosti často je to slyšet od zabydlených a spokojených.
b)
Masáž vlastního svědomí.
c)
Není to s ním tak zlé. Vlastně nepotřebuje pomoc. On si to moc bere. On to vlastně zvládá dobře.
7)
Kázání farářů.
a)
Ubylo mnoho konkrétního z dřívějška.
b)
Zůstala ostřihaná zvěst o Boží milosti.
c)
Postižené církev až příliš ochotně a ráda předala a přenechala placené diakonii.
d)
Církev bez postižených je sama postižená.
1.
Neschopná pomoci pár postiženým.
2.
Postižení ubývají v kostelích.
8)
Diakonie.
a)
Mnoho se o ni mluví.
b)
Mnoho se o ni mlčí. Mlčí se tiše, ale i hlasitě. Je to slyšet. Nepřeslechnutelné mlčení o některých věcech v diakonii.
1.
Církev si všímá hlasitě mluvících. Přeslechne mlčící. Zpožděně chytá vítr a křik ze světa.
2.
Nemocný u Bethesdy. Rezignace. Neschopen křičet. Předbíhali ho. JK ho uzdravil mimo pořadí. Pořadník nebyl. A tak by možná bez JK mohl onen ochrnutý čekat třeba až do smrti.
9)
Boží požehnání. Názory mnohých zbožných i značně zvučných jmen: Boží požehnání je jednoznačně ve vnějších věcech. Daří se v životě. Zdraví. Úspěch. Vyjde to v životě.
a)
JK by pak byl ovšem vzdálen Božího požehnání. Trpící a chudý: doklad malé víry?
b)
Nebo se mají jinak stavět otázky?
c)
Nebo je třeba jinak vidět Boží požehnání?
10)
Blahobyt.
a)
Úspěch.
b)
Šikovnost.
c)
Balzac: Lesk a bída kurtizány.
11)
Vede se nám zle.
a)
Farář nemocné babičce: Bůh vede i bacil. Řekla to významná církevní osoba.
b)
Generační posun.
1.
Dcera oné nemocné babičky, další generace: Bůh vede bacil, když odchází, ten bacil.
2.
Jak ale ten bacil přišel? Hladká odpověď, jako úhoř. Farář nedal jasnou odpověď.
3.
Bůh tedy nemoc třeba přímo nepůsobí, ale odhání bacil, pokud se pacient uzdraví.
4.
Pokud ale někdo není uzdraven, pak se o tom raději nemluví.
5.
Není vhodné a příjemné říkat, že Bůh ten bacil neodehnal.
12)
Vykašlat se na PB.
a)
Když je člověku zle, je mu PB dobrý.
b)
Nemoc. Těžkosti života.
c)
Když PB pomůže, člověk zapomene.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.