Numeri 14.

(Kázání Starý zákon -> 4 Numeri)
Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku
Díkčinění. Nový rok.

Text:

Numeri 14.

Čtení:

Lukáš 3,1-9.
Numeri 14.
1
Celá pospolitost se pozdvihla; dali se do křiku a lid tu noc proplakal.
2
Všichni Izraelci reptali proti Mojžíšovi a Áronovi a celá pospolitost jim vyčítala: "Kéž bychom byli zemřeli v egyptské zemi nebo na této poušti! Kéž bychom zemřeli!
3
Proč nás Hospodin přivedl do této země? Abychom padli mečem? Aby se naše ženy a děti staly kořistí? Nebude pro nás lépe vrátí se do Egypta?"
4
I řekli si vespolek: "Ustanovme si náčelníka a vraťme se do Egypta!"
5
Tu padli Mojžíš a Áron na tvář před celým shromážděním pospolitosti Izraelců.
6
Jozue, syn Núnův, a Káleb, syn Jefunův, dva z těch, kdo dělali průzkum v zemi, roztrhli svá roucha
7
A domlouvali celé pospolitosti Izraelců: "Země, kterou jsme při průzkumu procházeli, je země převelice dobrá.
8
Jestliže nám Hospodin bude přát, uvede nás do této země a dá nám ji. Je to země oplývající mlékem a medem.
9
Nechtějte se přece bouřit proti Hospodinu. Nebojte se lidu té země. Sníme je jako chleba. Jejich ochrana od nich odstoupila, kdežto s námi je Hospodin. Nebojte se jich!"
10
Celá pospolitost však křičela, aby je ukamenovali. Vtom se všem Izraelcům ukázala při stanu setkávání Hospodina sláva.
11
Hospodin řekl Mojžíšovi: "Jak dlouho mě bude tento lid znevažovat? Jak dlouho mi nebude věřit přes všechna znamení, která jsem uprostřed něho konal?
12
Budu ho bít morem a vydědím jej, a z tebe učiním větší a zdatnější národ, než je on."
13
Mojžíš však řekl Hospodinu: "Uslyší o tom Egypťané, neboť z jejich středu jsi vyvedl tento lid svou mocí,
14
A budou o tom vykládat obyvatelům této země. Ti slyšeli, že ty, Hospodine, jsi uprostřed tohoto lidu, že ty, Hospodine, se zjevuješ tváří v tvář. Tvůj oblak stojí nad nimi, v sloupu ohnivém v noci.
15
Když tento lid do jednoho usmrtíš, pronárody, které syšely o tobě zprávu, řeknou:
16
>Protože Hospodin nebyl s to uvést tento lid do země, kterou přísežně zaslíbil, pobil je na poušti.<
17
Nuže, nechť se prosím vyvýší tvá moc, Panovníku, jak jsi prohlásil. Řekl jsi:
18
>Hospodin je shovívavý a nesmírně milosrdný, odpouští vinu a přestupek, ale viníka nenechá bez trestu, vinu otců stíhá na synech do třetího i čtvrtého pokolení.<
19
Promiň prosím tomuto lidu vinu podle svého velikého milosrdenství, jako jsi mu ji odpouštěl od Egypta až sem."
20
Hospodin odvětil: "Na tvou přímluvu promíjím.
21
Avšak, jakože jsem živ, Hospodinova sláva naplní celou zemi.
22
Proto žádný z mužů, kteří viděli mou slávu a má znamení, jež jsem činil v Egyptě i na poušti, a pokoušeli mě už aspoň desetkrát a neposlouchali mě,
23
Nespatří zemi, kterou jsem přísežně zaslíbil jejich otcům; nespatří ji žádný, kdo mě znevažoval.
24
Jen svého služebníka Káleba, protože byl jiného ducha a cele se s mi oddal, uvedu do země, do níž vstoupil, a jeho potomstvo ji obsadí.
25
V dolině sídlí Amálekovci a Kenaanci; zítra se tedy obraťte a táhněte pouští cestou k Rákosovému moři."
26
Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:
27
"Jak dlouho mám snášet tuto zlou pospolitosti, která proti mně stále reptá? Slyšel jsem reptání Izraelců, jak proti mně reptají.
28
Vyřiď jim: Jakože jsem živ, je výrok Hospodinův, naložím s vámi tak, jak jste si o to říkali.
29
Na této poušti padnou vaše mrtvá těla, vás všech povolaných do služby, kolik je vás všech od dvacetiletých výše, kdo jste proti mně reptali.
30
Věru že nevejdete do země kromě Káleba, syna Jefunova, a Jozua, syna Núnova, ačkoliv jsem pozvedl ruku k přísaze, že v ní budete přebývat.
31
Ale vaše děti, o nichž jste tvrdili, že se stanou kořistí, do ní uvedu, takže poznají zemi, kterou jste zavrhli.
32
Avšak vy, vaše mrtvá těla padnou na této poušti
33
A vaši synové budou pastevci na poušti po čtyřicet let. Ponesou následky vašeho smilstva, dokud vaše mrtvá těla nebudou do jednoho ležet na poušti.
34
Podle počtu dnů, v nichž jste dělali průzkum země, ponesete své viny. Za každý den jeden rok, za čtyřicet dnů čtyřicet let. Tak pocítíte mou nevoli.
35
Já Hospodin jsem promluvil. S celou touto zlou pospolitostí, která se proti mně spikla, naložím vskutku tímto způsobem: na této poušti do posledního vymřou."
36
Muži, které Mojžíš poslal prozkoumat zemi a kteří po návratu podněcovali celou pospolitost k reptání proti němu tím, že pohaněli tuto zemi pomluvami,
37
Ti muži, kteří pohaněli zemi zlými pomluvami, zemřeli zasaženi Hospodinem.
38
Z oněch mužů, kteří šli prozkoumat zemi, zůstali naživu Jozue, syn Núnův, a Káleb, syn Jefunův.
39
Když Mojžíš oznámil všem Izraelcům tato slova, začal lid velice truchlit.
40
Za časného jitra vystoupili nahoru na pohoří. Řekli: "Jsme připraveni vystoupit k místu, o němž Hospodin mluvil. Víme, že jsme zhřešili."
41
Ale Mojžíš je varoval: "Proč zase přestupujete Hospodinův rozkaz? Nezdaří se vám to.
42
Nevystupujte tam - vždyť ve vašem středu není Hospodin -, abyste neutrpěli porážku od svých nepřátel.
43
Amálekovci, a Kenaanci tam budou proti vám a vy padnete mečem, protože jste se odvrátili od Hospodina. Hospodin s vámi nebude."
44
Přesto opovážlivě vystoupili nahoru na pohoří; ale schrána Hospodinovy smlouvy ani Mojžíš se nehnuli ze středu tábora.
45
Vtom sestoupili Amálekovci a Kenaanci, kteří sídlili v onom pohoří, a bili je a pobíjeli až do Chormy.

Postup 1:

1)
Cesta pouští.
a)
Směr a cíl: Zaslíbená země. Kanán.
b)
Mnohá ohrožení.
c)
Jedna další nejkrytičtější chvíle.
1.
Všechno je v sázce.
2.
Riziko konce.
3.
Ochablost víry v Hospodina v pozadí.
2)
12 poslů.
a)
Zvědové. Špioni.
b)
Krásná země, ale nikdy ji nedostaneme. I když je na dosah a i když stojí za to.
c)
10 zvědů ze dvanácti. Podlomili víru lidu.
d)
Jozue a Kálef. Jediné výjimky. Povzbuzují.
e)
Většina má strach. Malomyslnost.
f)
Malá menšina. Jozue, Kálef, mojžíš, Aron.
g)
Nebezpečí pro církev.
1.
Mnohá nebezpečí.
2.
Malověra v pozadí.
3.
Povzbuzení: Nebojte se těch, kteří mordují tělo, ale víc nemohou.
3)
Záchrana pro Izraele.
a)
Ti, kdo jsou napadeni. Volají lid k víře.
b)
Štěpán. Prosil za ty, kdo ho kamenovali.
4)
Mojžíš se přimlouvá za lid, aby ho Bůh nenechal klesnout ke zkáze. Zaručuje se za lid.
a)
JK. Oběť za nás.
b)
Boží odpouštění. Ne laciná milost.
c)
Trest. Izraelci nad 20 let nevejdou do země. 40 let putování pouští.
5)
Odpuštění. Numeri 14.
a)
V čem je pro izraelské odpuštění, když stejně všichni zemřou na poušti.
1.
My také zemřeme.
2.
Boží láska není totožná se šťastným životem, s pohodou života, s dobrým životním údělem.
3.
Odpuštění není odstranění následků hříchu, naší viny.
4.
PB nemávne kouzelným proutkem za účelem odvanutí minulosti.
b)
My. Neseme třeba následky viny, a přece máme jistotu odpuštění.
1.
Bůh je trestající, ale současně milující otec.
2.
Dítě není zavrženo, i když dostane pohlavek.
3.
V pokání v pokoře přijímáme trest jako zasloužený.
4.
Trest je většinou fakticky praktickým důsledkem naší neposlušnosti, naší viny.
5.
Tedy: Trestáme se sami za to, co zlého uděláme. Jedná se o důsledky našeho nepředloženého jednání.
6.
Součást pokání: Vyznání hříchů, vin.
c)
Vtipná teologická ekvilibristika.
1.
Zdaleka ne každý člověk v církvi (natož mimo církev) je s takovým pochopením a vysvětlením uspokojen.
2.
Riziko zužování víry v Boha pouze na existenciální rovinu života.
3.
Čtenář se jistě v tomto případě obrátí s prosbou o vysvětlení na prvního faráře, kterého popadne. Svými otázkami mu udělá jistě velkou radost. Umožní mu totiž rozhýbat mozkové závity směrem, kterým je farář v církvi rozhýbávat běžně nemusí.
6)
Náhlé hrdinství lidu.
a)
Truc-hrdinství. A my to ukážeme i PB.
b)
Dopadlo to tak, jak to dopadlo.
c)
Izraelci nevyužili příhodný čas nejednoty a rozhádanosti obyvatel Kanánu. Když se konečně po čase rozkývali k bojům s Kananejci, byli již Kananejci zase poměrně dost sjednocení.

Postup 2:

Numeri 14,1-10. Díkčinění. Nový rok.
1)
Abraham.
a)
Poslušnost Boha.
b)
Oběť Izáka na hoře Moria.
c)
Kvůli PB byl Abraham schopen všeho a ochoten ke všemu.
2)
Izrael nemá takovou důvěru v Hospodina jako Abraham.
a)
Rouhání. Konkrétně: Neposlušnost Boha. Reptání. Remcání. Postavili se proti Bohu a těm, kdo je z Božího pověření vedli.
b)
Zvolit si nového vůdce a táhnout zpět do Egypta.
c)
Přitom Izraelci už mají zkušenosti s Boží láskou.
d)
Jaksi brzo Izraelci zapomněli na to, že žili pod bičem otrokářů.
3)
Izrael pod Sinajem:
a)
Cokoli mluviti bude Hospodin, budeme činit.
b)
Velký slib víry.
4)
Teď. Ukamenovat mojžíše, Arona, Jozua a Kálefa.
a)
Návrat do Egypta.
b)
Odvrat od Hospodina.
c)
Signalizuje to příklon k modlám.
5)
Bez Boha nebo s Bohem.
a)
Modly. Jiné útočiště.
b)
Komenský: Hlubina bezpečnosti. Důvěřovat Bohu.
c)
My: Bible nebo mamon.
d)
Přísloví: Doufej v Hospodina celým srdcem svým. Na rozumnost pak svou nespoléhej.
e)
David a goliáš. Boží pomoc.
f)
Daniel. Modlitba. Lví jáma.
g)
Žalmy. Důvěra v Boha. Radostná. Prosící.
h)
Žalm 46: bůh je naše útočiště i síla.
6)
Kanán. Hradby měst. Ozbrojenci.
a)
Realita Izraele: málo vyzbrojeni.
1°. Lidské odhady. Realita života.
2.
Doufat v Hospodina proti přirozeným předpokladům.
3.
Lidsky viděno: nesmysl. Psychopati. Blázni.
b)
My. Životní zkoušky. Těžkosti života.
1.
Mnohdy konec důvěry v Boha. Konec spoléhání na Boha.
2.
Náš egypt: starý způsob života. Spoléhání jen na sebe.
c)
Žalm 73: Moje nohy málem odbočily. Moje kroky téměř sešly z cesty. Neboť jsem záviděl potřeštěncům. Když jsem viděl svévolné, jak pokojně si žijí.
7)
My. Zažili jsme dobrodiní od PB.
a)
Mnohdy: Ochota opustit Boha.
b)
Horliví sdruženci. Mladí presbyteři.
1.
Odešli ze sboru. Praktický materialismus. Mamonaření.
2.
Nepochopitelné. Nebo právě naopak až velmi moc pochopitelné v tržní církvi?
8)
Naděje.
a)
JK. Utrpení. Vzkříšení.
b)
Nespoléhat na JK: naše rouhání.
9)
Izrael.
a)
Trest. Nevešli hned do Kanánu. 40 let putování pouští.
b)
My: Jde o všecko, o věčnost. Prohraný život.
1.
Co je platno člověku, i kdyby získal celý svět. Kdyby přitom ztratil svou duši.
2.
Matouš 4. Pokušení JK. Světská moc. Sláva církevní. Peníze.
10)
Trest. 40 let putování po poušti.
a)
Aby Izraelci poznali, zač je toho loket.
b)
Jak dusí vlastní svévole.
c)
Boží trest: Nechá nás jít podle žádosti našeho srdce.
1.
Teď už máme, co jsme chtěli. A máme toho už dost.
2.
Splní se lidské přání jít si po vlastních cestách.
3.
Ne nutně katastrofy, hromy a blesky.
4.
Aby si člověk uvědomil, co vlastně chtěl a co tím ztrácí.

Postup 3:

Numeri 14,2-4,26-33.
1)
Pomezí zaslíbené země.
a)
Izraelští zjistili.
1.
Před nimi je neznámo. Cosi cizího.
2.
Nové nároky a nápory života.
3.
Nutnost: Převzít novou odpovědnost.
b)
Na dosavadní Boží vedení se jaksi zapomnělo.
c)
Reakce Izraelských.
1.
Reptání. Pocit opuštěnosti. Nadávání a nářek.
2.
Klapky na očích. Neuvažují a nejednají racionálně.
3.
Litují sami sebe. Mluví o svém neštěstí.
4.
Hledání vinníka. Vylít si zlost. Najít obětního berana.
d)
Izrael je naprahu zaslíbené země. Udělat rozhodující krok. Zdaleka to není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát.
2)
Egypt.
a)
Kdysi: Otroci. Touha po svobodě. Izraelci radostně vyšli z Egypta.
b)
Teď jsou ochotni se vrátit zpět do otroctví.
c)
Otroctví je podle jejich mínění lepší než to, co je před nimi.
1.
Jistota vzadu.
2.
Nejistota vpředu.
3.
Pochybování. Zda to bylo předtím doopravdy tak zlé.
4.
Lidská paměť má své zákonitosti. Něco eliminuje.
d)
Minulé otroctví se stává skoro ideálem.
1.
Zapomněli na dřinu pod karabáčem.
2.
Raději žít znovu jako otrok než jít do neznáma a hlavně do nejistého.
3)
Určení člověka. Žít ve svobodě.
4)
Boží trest. Hospodin vyhověl Izraelským. Splnil jejich přání. Nechtěli jít do Kanánu. Zůstali na poušti. Pomřeli. Všichni ti, kdo byli povinni nést odpovědnost. Kdo už tolikrát zažili Boží vedení a pomoc.
5)
Ztroskotání Izraele.
a)
Zkušenost Božího vedení. Sinaj. Desatero. Stánek.
b)
Nic je neuchránilo této chvíle pochybností a žalostného selhání.

Postup 4:

Text:

Numeri 14,40-45.
40
Za časného jitra vystoupili nahoru na pohoří. Řekli: "Jsme připraveni vystoupit k místu, o němž Hospodin mluvil. Víme, že jsme zhřešili."
41
Ale Mojžíš je varoval: "Proč zase přestupujete Hospodinův rozkaz? Nezdaří se vám to.
42
Nevystupujte tam - vždyť ve vašem středu není Hospodin -, abyste neutrpěli porážku od svých nepřátel.
43
Amálekovci, a Kenaanci tam budou proti vám a vy padnete mečem, protože jste se odvrátili od Hospodina. Hospodin s vámi nebude."
44
Přesto opovážlivě vystoupili nahoru na pohoří; ale schrána Hospodinovy smlouvy ani Mojžíš se nehnuli ze středu tábora.
45
Vtom sestoupili Amálekovci a Kenaanci, kteří sídlili v onom pohoří, a bili je a pobíjeli až do Chormy.

0) Lid nechce vstoupit do Kanánu. Lid je proti Mojžíšovi, Aronovi, Jozuovi, Kálefovi.

1)
Hlas lidu.
a)
Ne vždy hlas boží.
1.
Většina nemusí mít vždy pravdu.
2.
Mistr Jan Hus. Měl pravdu proti většině církve.
b)
Lid může být proti Bohu.
1.
Zlaté tele.
2.
Menšina poslouchající Boha může stát na straně Boží pravdy.
c)
Věrní křesťanští vyznavači. Menšina.
2)
Boží sláva.
a)
Na straně Mojžíše.
b)
Lid to později pozná.
c)
Zděšení lidu.
d)
Trest.
3)
Mojžíš.
a)
Vnitřní velikost.
b)
Modlí se. Za lid, aby nebyl zničen.
4)
Situace Boží. Vyvedl Izraele z Egypta. Není cesta zpět. Aby se neradovali nepřátelé, že nesplnil, co slíbil. Musí se babrat s Izraelem, jaký je. Uvázal si na krk břemeno.
5)
Trest.
a)
40 let na poušti.
b)
Nad 20 let všichni zemřou.
1.
Putování pouští nemohli přežít.
2.
Tvrdé podmínky života.
6)
Obava o děti.
a)
Citlivé místo člověka.
1.
Zahynou ustrašenci a reptáci.
2.
Milost k dětem, o něž měli strach a obavu.
b)
Lidské zajištění pro děti.
1.
Vždy to nevyjde.
2.
Sebezničení. Nespoléhání na Boha.
c)
Více spoléhat na Boha i ve vztahu k dětem.
7)
Falešná horlivost.
a)
Nepravá poslušnost na nepravém místě.
1.
V nevhodné situaci a chvíli.
2.
Dřív byla země rozdělená. Opětné sjednocení. Nepřátelství mezi městy.
- Zmínka zvědů: Země požírá své. Vzájemné boje. Obyvatelé. Sami se žerou.
- Za určitou dobu došlo ke sjednocení.
b)
Živé SB dnes.
1.
Může být jiné než včera.
2.
Ne konzerva.
3.
Tvrdý chleba.
c)
Truhla Boží nešla do zbytečného a předem prohraného bojování.
1.
Horliví Izraelci neměli vnitřní sílu.
2.
Duchovní rozklížení.
3.
Na vlastní pěst.
4.
Určitá skupina z Izraelců.
5.
Hurá akce. Lidské nadšenectví.
d)
Porážka. Nutný důsledek neuvážlivosti.
8)
My. Vyznavačská věrnost.
a)
Pravé slovo v pravý čas.
b)
I pravý čin.

Předchozí | Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.