01. Putování pouští.

(Kázání Starý zákon -> 2 Exodus Putování pouští)
Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

1) Historická skutečnost.

a)
Jak se to sběhlo. Jak se to mohlo sběhnout, pokud se to sběhlo.
b)
Profánní historie.
1.
Nomádi v Sinajské poušti. Tehdy prakticky polopoušť a polostep. Kočovníci.
2.
Izraelci byli jako jiní národové. Stěhují se. Roztříštěnost. Sjednocení a sjednocování až později.
3.
Egypťané. Brali, chytali kočovníky do otroctví.
- Pyramidy. 3000 až 2500 ante. Tedy: 1000 až 1500 let před vyjítím Izraele z Egypta.
- Minimálně měli pastevci chovat dobytek. Potraviny pro dělníky a otroky na pyramidách. Později na jiných velkostavbách.
c)
Exodus. Ramses 2. Kolem 1250.
1.
Stavba měst za Ramsese.
2.
Paříž. Obelisk z té doby. Place de Concord.
3.
Ramses 2. Největší rozkvět Egypta. Navenek úžasné dílo.
4.
Utrpení mas lidí. Pocit svobody byl jiný než dnes. Otroctví bylo všeobecnou samozřejmostí.
d)
Vyjítí Izraele z Egypta.
1.
Badatelé: Většinou: 1310-1220. Někteří: 1360 až 1220. Samozřejmě, že ante.
2.
Stručné dějiny Izraele: Mojžíš. Desatero. Vnitřní sjednocení. Náboženské sjednocení. Obsazení země. David. Sjednocení jednotlivých kmenů. Dnes. Stát Izrael. Jako za Davida. Ale značně menší než za Davida.
3.
Pohled víry.
a)
Jak se věřící člověk dívá na dějiny Izraele.
b)
Bible vidí Boží jednání v pozadí.
c)
Monotheismus.
1.
Zvláštnost izraele.
2.
U okolních národů fungoval polyteismus.
3.
Krátká monoteistická výjimka v Egyptě: Farao Achnaton. Kolem 1350.
4.
Renan: Poušť je vpodstatě monotheistická. Platí to však jen pro Izraele. Ostatní pouštní národy či kmeny pokládaly polyteismus za samozřejmost.
d)
Vyvolení Izraele od Boha.
1.
Ne pro osobní či náboženské kvality. Akt Boží svobodné milosti. Ne že by Izraelci byli lepší než okolní národové. Milost Boží.
2.
Jak Izrael reagoval na vyvolení. Všelijak.
3.
Boží vůle. Plán. Z Izraele vyšel spasitel všech národů.
4.
Záchrana z modlářství v Egyptě.
- Nesvoboda modlářství vede k vnější nesvobodě. Nebo v ní aspoň udržuje.
- Duchovní svoboda. Naděje na svobodu vnější.
- Egypt. Typická modlářská země. Mnoho bohů.
e)
Literatura.
Boleslav Prus: Farao.
Waltari: Egypťan Sinuhet.
Alexandr Pludek: Faraonův písař.
3)
Rudé moře.
a)
Boží řízení v pozadí.
1.
Ať to vnějšně proběhlo jakkoliv.
2.
Záchrana znaprosto reálného rizika zničení.
3.
Záchrana ze zoufalství, z jistého konce.
4.
Dvě možnosti. Bažiny. Vítr, odliv.
b)
Slavné písně o přechodu Rudého moře. Mojžíš. Marie. Žalmy.
1.
Mnohé zhudebněno. Dodnes zhudebňováno.
2.
Exodus 15. Píseň Mojžíšova.
c)
Putování na poušti.
a)
Poušť na Sinaji tehdy: polostep, ne Sahara. Pustá prérie. Oazy.
b)
Elim: 70 palem, 12 pramenů. Nejlepší oaza.
c)
Mara. Elim. Oreb.
4)
Exodus 16.
a)
Rozčarování po nadšení. Otázka budoucnosti.
b)
Šli na jih, nikoli na sever, jak by měli jít. Severní cesta do Kanánu je relativně krátká.
1.
Mojžíš otužuje masu otroků.
2.
Aby se nestřetli hned s nepřáteli, kterých bylo na severu hojně.
c)
Oreb. Sinaj. Duchovní příprava na další cestu a na dobytí zaslíbené země.
d)
Zkušenosti. Vícekrát.
a)
Námaha pochodu. Došly zásoby. Reptání. Boží péče. Voda. Manna. Křepelky.
b)
Vzpomínky na minulost. V Egyptě. Raději zemřít v Egyptě. Plné hrnce masa v Egyptě. Idealizace a romantizace minulosti.
c)
Otroctví zrůžovělo. Vybájená minulost, jaká nikdy nebyla.
d)
Boží pomoc. Podle přírodních zákonů, ale když to lidé nejvíc potřebovali.
1.
Manna. Šťáva tamaryšků. Skromná, ale výživná strava. Kuličky ztuhlého nektaru v ranním chladnu.
2.
Křepelky.
5)
Ne cestopisný záznam.
a)
Teologické a ideologické zpracování reality víry a dějin Izraele.
b)
Minulost Izraele. Nebylo to na nadměrné tloustnutí.
c)
Povzbuzení v přítomnosti sepisování a později: Co vše naši předkové dokázali. Vytrvalost. Schopnosti.

Obsah | Následující
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.