Úvod desatera. Exodus 20,1-2.

(Kázání Starý zákon -> 2 Exodus Desatero)
Předchozí | Obsah
Zpět na hlavní stránku

Text.:

Exodus 20,1-2.
1
Bůh vyhlásil všechna tato přikázání:
2
"Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.

Text:

Žalm 119,92.
92.
Hospodine, kdyby tvůj zákon nebyl mé potěšení, dávno bych zahynul ve svém trápení.
93.
Kdyby mi tvůj Zákon nebyl potěšením, dávno bych v svém pokoření zhynul.

Čtení:

Žalm 119,97-104, 105-112.
Deuteronomium 6. Dlouhá kapitola.

Postup:

1)
Příklady z bible:
a)
Josef. Job. Jeremiáš.
b)
Všichni věrní vyznavači.
c)
JK. Apoštolé. Dějiny církve.
2)
Potěšení v zákoně Hospodinově. Naděje v Božím dobrém zákoně.
3)
Sinaj. Poušť.
a)
Konstituování Izraele. Boží lid.
b)
Bezdomovci. Kočovníci. Nomádi. Poušť.
c)
Šance na vytvoření společenství.
1.
Organizace. Pravidla soužití. Řád života.
2.
Naděje na přežití.
4)
Text.
a)
Koncentrovaná zkušenost.
b)
Zpětný pohled.
c)
Vyznání.
5)
Deuteronomium 6.
a)
Tradiční rodina. Návaznost generací. Otec. Syn.
1.
Otázky a odpovědi. Liturgická forma předávání víry v rodině.
2.
Zachovávání určitých zvyků, které něco připomínají.
- Že někdo něco tradičně, ale i vyznavačsky zachovává.
- Že se někdo na to vůbec ptá.
3.
Mladí se ptají.
- Zájem.
- Jsou vedeni k zájmu o věci víry.
b)
Kontinuita.
1.
Způsob života.
2.
Pokračování rodu i práce.
3.
Pokračování víry.
6)
Ruku na srdce, ale na vlastní. Co je naší poslední normou.
7)
Izrael. Z bandy neuspořádaných nomádů se tvoří Boží lid.
8)
Boží zákon. Je pomocí i do těžkých životních situací.
a)
Potěšení. Povzbuzení. Naděje.
b)
Přínos víry. Člověk to lépe ocení.

Čtení :

Jednotlivým přikázáním Desatera.
0)
Úvod: Žalm 119,8: Hospodine, kdyby tvůj zákon nebyl mé potěšení, dávno bych zahynul ve svém trápení. Čtení: Žalm 119,97-104. 105-112. Deuteronomium 6,1-12. Milování jediného Boha.
1)
Izaiáš 44,6-23. Jsem první.
2)
Exodus 32,1-14.
3)
Skutky 19,1-22. Scévovi synové.
4)
Marek 2,23-28. Spor o sobotu.
5)
Žalm 133. 134.
6)
Genesis 4,1-16.
7)
Matouš 19,1-12. Jan 8,1-11.
8)
Matouš 6,16-34. (nebo 26-34). Jozue 7,1-16. Efezským 4,17-23.
9)
1 Královská 21,1-29. Nábotova vinice.
10)
1 timoteovi 6,1-12. Genesis 39,1-23.

Hospodin mluví. 99.

1)
Židům 1,1. Častokrát a rozličnými způsoby mluvíval Bůh k otcům. Naposledy a nejzřetelněji promluvil v JK.
2)
Stalo se slovo Hospodinovo k proroku tomu a tomu.
a)
Jak se stalo? V bibli to nebývá příliš nebo spíše vůbec specifikováno.
b)
Jak prorok poznal, že se jedná o SB a nikoliv třeba jen o jeho subjektivní rozpoznání situace?
c)
Různé stupně omylnosti proroků.
1.
Byla spousta falešných proroků, kteří se mýlili.
2.
Subjektivní sebeklam. Prorok (si) to myslel dobře. Jenže se objektivně mýlil. Špatně rozpoznal SB nebo je dobře nepochopil.
3.
Byli proroci, kteří jednoznačně záměrně klamali.
- Samozřejmě, že kvůli penězům.
- Např. Bezbožný král Achab zaměstnával na svém dvoře 450 Hospodinových proroků, kteří vždycky ve jménu Hospodina prorokovali tak, jak si to král přál. Tito královi proroci měli za úkol rozpoznávat vůli krále a nikoliv vůli Hospodina.
3)
Hospodin řekl.
a)
Jak to Hospodin řekl?
b)
Jak to člověk uslyšel a jak to rozpoznal jako slovo Hospodinovo a nikoliv jen jako lidské subjektivní rozpoznání?
c)
Rozpoznání víry. Ve víře. Z víry. Rozpoznání věřícího člověka. Riziko omylnosti je pochopitelně třeba vždy brát v úvahu.
1.
Jozue. Hospodin k němu mluvil přímo a dosti bezprostředně. Včetně vyhlazovacích příkazů pohanů v Kanánu.
2.
Achabovci.
- Prorok Elizeus podnítil jménem Hospodinovým Jehu, aby vyhubil Omriovce (Achabovce).
- O 100 let později prorok Ozeáš (opět Hospodinovým jménem) kritizuje krveprolití, které se stalo na Achabovcích. Kritizuje krveprolití jako krveprolití. Nevhodná metoda řešení některých problémů v dějinách.
3.
Maně může vzniknout dojem, že když něco někomu (kněžím) vyhovuje nebo když se něco v pozdější době v určité situaci hodí do krámu (králi, státní nebo národní ideologie), přidá se tomu předznamenání: Hospodin řekl. A umístí se to pochopitelně do minulosti. Jako že do minulosti. Jako že to bylo řečeno už v minulosti.
4.
Dodatečnému rozpoznání víry lze dát podobu (fazónu) minulostní formulace: Hospodin (tehdy) řekl.
4)
Začátek Desatera. Exodus 20: I mluvil Bůh všecka tato slova řka: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh.
a)
Stereotypně se opakující otázka: Jak Bůh mluvil. Jak kdo to pochopil.
b)
Bůh mluvil k Mojžíšovi. Ovšem i k izraelskému lidu.
c)
Tyto formulace byly sepsány později a byly umístěny do minulosti pod horu Sinaj.
d)
Samozřejmě, že mluvili kněží. Jde však o to, aby nemluvili jen kněží.
5)
Víra je vždycky tak říkajíc na hraně.
a)
Věřit, to je velmi náročné.
b)
Podstata víry nejen v této souvislosti:
1.
Věřit, že tomu tak je.
Věřit, že Bůh skutečně mluvil a mluví.
6)
Kdo poradí na cestě životního hledání a získávání informací v oblasti víry. Kdo vysvětlí, jak to s Hospodinovým mluvením vlastně je.
a)
Faráře je možno se zeptat vždycky. Většina farářů je otevřená pro otázky hledajících lidí a ochotná odpovídat.
b)
Starší farářská generace.
1.
Má bohaté životní zkušenosti ve vztazích k lidem.
2.
Má menší (kratší) vzdělání ve srovnání s generací dnešních mladých farářů.
3.
Je v zajetí tradičního přístupu k bibli.
c)
Mladí faráři.
1.
Mají blíž k otázkám dnešního člověka. Lépe rozumí dnešní postmoderní tržní době nežli starší farářská generace.
2.
Mají delší vzdělání.
- Základní a střední škola.13 let.
- Vysokoškolské teologické vzdělání v Praze. 5 let.
- Studium v cizině. Většinou 1 rok.
- Vikariát. 1 rok.
- Studijní pobyty. Semináře. Školení. Kurzy. Pastorálky.
3.
Mají blíž k běžnému životu dnešního běžného člověka v běžném světě nežli generace starších kolegů, kteří byli více zakotveni v církvi.

Předchozí | Obsah
Zpět na hlavní stránku

Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.