02. Exodus 20,4-6.

(Kázání Starý zákon -> 2 Exodus Desatero)2. přikázání Desatera.

Text:

4
Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.
5
Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,
6
Ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.

Čtení:

Exodus 32,1-14.
Izaiáš 44.

Postup:

1)
Zlaté tele.
a)
Hospodinův velekněz Aron je vyrobil na přání (tlak) lidu.
b)
Touha po přirozené náboženskosti. Přimíchat ji k víře v Hospodina.
2)
Realita života.
a)
Čistá víra v Hospodina lidem mnohdy nestačí.
b)
Člověk chce konkrétního boha. I konkrétního Boha.
c)
Přirozená náboženskost. Normální pochopitelná potřeba lidí.
d)
Lidské srdce je fabrika na bohy.
e)
Ne abstraktnost. Konkrétnost i v náboženské oblasti je člověku přirozeně bližší.
f)
Více bohů, více instancí. Rozdělit kompetence. Specializované oblasti lidského života a projevů lidského subjektu.
3)
Konkretisované představy Hospodina. Anthropomorfismy v bibli.
4)
Mojžíš. Ekskluzivní monoteismus.
a)
Jeden Bůh.
b)
Jaký? Jak si ho představit? Mojžíš: Žádný obraz. Ani žádná představa. Nedefinovatelný. Unbegreiflich. Unfassbar.
5)
Obyčejný člověk to těžko chápe.
a)
Reálné realistické masivní uvažování.
1.
Tak to je a tak to není.
2.
Na vlastní oči. Možnost sáhnout si. Přesvědčit se.
3.
Důkaz na rovině materialistické a racionální.
b)
Touha vidět konkrétnost. Mít ji bezprostředně před očima.
c)
Aplikace. Aplikovatelnost. Jedná se o každodenní běžný (normální) život.
6)
Člověk chce mít jasnou a neproblémovou představu o bohu. Vkládáme sebe do svých představ.
7)
Bible. Snaha (pokusy) vystihnout Boha.
a)
Obrazy. Hrad. Štít. Křídla. Stín.
b)
Ne, že takový Bůh je. Přirovnání v konkrétní situaci.
8)
Egyptští bohové.
a)
Silní. Slunce. Býk.
b)
Slabí. Každoročně umírají. Přírodní božstva. Osiris.
9)
Hospodin. Jaký je.
a)
Mojžíš. Ne jako jiní bohové. Jinakost. Působí slovem, ne obraz.
b)
Zlaté tele: Zornige Entteuschung. Podstavec se stal předmětem uctívání.
10)
Truhla. Nositelka desatera, SB. Jako naše bible.
11)
Obrazy v církvi.
a)
Masivní nebo rozmanitě abstraktní.
b)
Někdy předmět uctívání.
c)
Ikona: ztvárňuje skutečnosti nebe. Obrazoborectví v pravoslavné církvi fedrovali ku podivu císařové.
d)
Myšlenky. Hodnoty. Bůh je např. Pravda, láska, spravedlnost. Krása. Ušlechtilost. Prozřetelnost.
e)
Umělecká díla.
f)
Vědomí: Náznaky. Nepostižitelnost Boha.
g)
Formy oslav Boha. Lyrika.
12)
Náš Bůh.
a)
Naše představa Boha. Nemylme se. Máme své představy o Bohu různě jasné nebo nejasné a všelijak ovlivněné konkrétnostmi svého života.
b)
Bortí se to v setkání se skutečným nepředstavitelným Bohem.
13)
Bez nějakého (určitého) obrazu Boha to samozřejmě v životě víry reálně nejde.
a)
Nezpředmětnit.
b)
Hejdánek: Nepředmětné myšlení. Nikoliv však myšlení bezpředmětné.
c)
Konkrétnost pro život je nutná. Konkrétní životní situace.
d)
Je rozdíl mezi konkrétností a předmětností. Ale jak pro koho a jak kdy. Záleží na vytvořené definici a na nastavení parametrů a na vytvoření paradigmat.
14)
Izolace jednoho obrazu.
a)
Modla.
b)
Více obrazů. Jednotlivosti z Boží podstaty.
c)
Naše pokusy vystihnout skutečnost (realitu) Boha.
1.
Religionista zde pochopitelně plným právem namítne: Jedná se vposledu o vystižení a projekci lidského nitra (subjektu) a o objektivaci těchto projekcí mimo člověka, mimo subjekt.
2.
Fakticky se tedy jedná o zobjektivizování transformovaného lidského subjektu.
3.
Víru nelze oddiskutovat.
- My věříme, že Hospodin není projekcí lidského subjektu jako lidští bohové (modly), na něž se plným právem vztahují religionistické poznatky.
- Věříme, že Hospodin existuje objektivně. Ve svém nitru se snažíme vystihnout, jaký Hospodin je.
- Je to tedy opačný postup než jak to hodnotí religionista.
- Věříme, že tomu tak je. Je to pochopitelně víra bez důkazu. Jinak by to nebyla skutečná biblická víra.
- Religionista ovšem bude hodnotit stejně Boha i bohy. I proces vzniku nebo realitu Boha i bohů. Tento postoj a přístup mu pochopitelně nelze upřít.
15)
Stvořitel.
a)
U pohanů kolem Izraele (Egypt, Babylonie, Kanán či Fénicie) bohové tvoří svět z již předem daného (různě chaotického) materiálu.
b)
U Řeků je tato skutečnost mírně zracionalizována.
1.
Řečtí bohové nejsou všemohoucí. I nad nimi vládne Osud.
2.
Jejich vševědoucnost je různě fraglich.
c)
Biblický Bůh suverenně tvoří z ničeho. Bez předchozího materiálu.
1.
Jakási prapůvodní chaotická pralátka však jaksi prosakuje. Inu, je třeba nějak vysvětlit či naznačit např. Původ a realitu zla.
2.
Hospodin je bez diskuse všemohoucí a vševědoucí. Ale nekoná ve světě podle názoru a představ kde kterého člověka.
16)
JK: Obraz Boha neviditelného. Kolosenským.
17)
Pravda. Hus vztahuje poslední pravdu k Bohu.
18)
Rekapitulace.
a)
Bůh není jako jiní bohové. Kvalitativní jinakost.
b)
Poznat a představit si Boha: Slovo, ne obraz.
c)
Bůh nás stvořil. Ke svému obrazu. Abychom se jeho obrazem stávali. Fakticky se jedná o nedostižný ideál. Musíme si počkat, až nás na konci věků Bůh v tento ideální obraz lidství přetvoří.
d)
Ne my si máme tvořit Boha ke svému obrazu.

Poznámky:

1)
Katolíci a Luter. První dvě přikázání jsou zahrnuta v jednom.
a)
Stejně tak to má i hebrejský text.
b)
Rozděleno je pak naše desáté přikázání.
c)
Zkušenost Mojžíše. První cesta na Sinaj. Pak: Zlaté tele. Druhý pobyt na Sinaji. Přidal naše druhé přikázání. Zkušenost s modlářstvím. Zabránit zpodobování Hospodina.
d)
Naše druhé přikázání je tedy přidáno dodatečně. Může se jednat o zkušenost se zlatým teletem v Bethel a se stříbrným teletem v Dan po rozdělení izraelského království po Šalomounovi.
2)
Bethel. Zlaté tele. Dan. Stříbrné tele. Dřevěné jádro. Býček. Královské svatyně v Severním Izraeli.
3)
Výzdoba kostelů nebo prostota.
a)
Riziko: Výzdoba přehluší SB.
b)
Ale: Vhodný doplněk.
1.
Aby se lidem v kostele líbilo.
2.
Přitažlivé a inspirující prostředí i vnějšně.
3.
Zdůraznit zvěst.
4.
Pedagogická role umění.
5.
Pro PB to nejlepší.
c)
Umění je povoleno (s určitou opatrností) převzít z oblasti přirozené náboženskosti.
1.
Je třeba dát pozor, aby se nesklouzlo do krajnosti, kterou naznačuje Karel Marx: Náboženstvím budoucnosti je umění.
2.
4) Izaiáš 44. Hrnčíř. Modly z materiálu. Dřevo. Kámen. Zlato. Člověk se pak klaní vlastnímu výrobku. Ironie Izaiáše.
3.
Mojžíš je sám.
a)
Zaručuje se za lid. Jediný správně věřící. Požehnání pro všechny.
b)
Pavel do Korintu. Věřící žena. Blahodárný dopad na celou rodinu.
6)
Různá zlatá telata. JK: Bůh nebo mamon.
7)
Lidé příliš brzo zapomněli na Mojžíše.
a)
Nevděčnost. 6 týdnů chybí a už se zapomíná, co velkého vykonal. Vysvobodil z otroctví.
b)
My. Soužití mezi lidmi. Jedna poměrně nepatrná maličkost naruší třeba dlouholeté dobré vztahy.
8)
Sjednocující symbol.
a)
Každé společenství, náboženské i národní, potřebuje mít nějaký sjednocující ideologický symbol.
b)
Tento symbol může mít podobu různě materielní nebo duchovní, třeba i náboženskou, což nemusí být vždy podmínkou.
c)
Pro Izraele byl chvílemi jako sjednocující princip neviditelný Hospodin příliš neviditelný a nezřetelný.
d)
Viditelné zlaté tele, na němž jako na podstavci seděl neviditelně přítomný Hospodin, za určitých okolností a v určitých situacích Izraeli vyhovovalo lépe. V nejhorším bylo možno uctívat ten zlatý či pozlacený podstavec.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.