toleranční patent. Dušičky. Den reformace.
Žalm 122.
Exodus 40,1-34.
Číst: Exodus 40,1-16.
Toleranční patent. 138-4. Srdcem celým. 189-4. Hrad přepevný. 441-5. Svatá doba. 442-6. Pane, dnešek je den chvály. Po kázání. 244. Ve jméno Krista doufáme. 361-5. Nuž vstaňme, bratří. 182-6. Pán bůh je síla má. 427. Pro Krista v boj zvou strážní.
Dušičky. Den reformace. 161-4. Tebe, Bože, chválíme. 569-5. Již ztichl pole ruch. 189-4. Hrad přepevný. 528-4. 568-3. 517-14. 505-4. Skálo klaná.
1)
Protireformace u nás: 160 let. Izrael v Egyptě: 400 let.
a)
Hrubé násilí. Nekřesťanskost. Brutálnost. Brutalita.
b)
Anziehungskraft. Barok. Paráda. Vyhovět tužbám přirozené náboženskosti člověka.
2)
Toleranční otcové. Bohoslužby. Občas. Tajně. Les. Stodola. Chudoba. Věrnost.
3)
Chrám.
a)
Izrael na poušti. Stánek. Přenosný chrám. Námaha stavby. Poušť. Nedostatek materiálu. Chybí zkušenosti, odborníci.
b)
Toleranční otcové. Prostí lidé. Mimořádná obětavost při stavbě tolerančních kostelíků.
c)
My známe jen opravy. I to nás zatěžuje. Obtíže. Těžkosti jen něco opravit. Někdy to i obtěžuje. Malování. Dveře, nátěry.
4)
Oč jde. Aby Boží sláva naplnila chrám.
a)
My jsme chrám Boží.
1.
Máme být.
2.
My naplňujeme chrám kde čím. Člověčina.
3.
Boží sláva má dominovat.
b)
Co máme dělat.
1.
Prakticky, prostě: bůh má být na prvním místě.
2.
Nic nedržíme. Nebo málo. Podle toho to také vypadá v církvi a v našem životě.
5)
1 Královská 3. Šalomounova modlitba. Otevření chrámu. Jde o Boží slávu. To se nám někdy ztrácí v každodenní námaze a v údržbě provozu.
6)
četba oddílu o stavbě stánku. Máme smíšené pocity.
a)
Šalomounův chrám. Nádhera.
1.
Podle vzoru stánku. Přenosný chrám.
2.
Jeruzalemský chrám staví král. Peníze na to získal Šalomoun na daních od lidí. Krom toho přinutil pracovat otroky. Asi 150 tisíc otroků. Plus další pracovníci. Tehdejší nedostatek moderní techniky byl nahrazen množstvím pracujících lidí.
3.
Poslední kapitoly Exodu. Izraelci staví stánek. Nadšení. Radost. Že mají chrám.
b)
Izrael na poušti. Více než skromnost. Nebyly vozy. Velbloudy neměli. Mezci, osli. Lidé nosili mnohé jen v rukou. Chudí. Skromnost.
7)
Udržování kostela. Opravy. Úklid. Převzali jsme. Předkové. Pochopíme, chápeme obětavost předků, kteří stavěli kostel.
8)
Naše cesta do chrámu.
a)
Ráno vstát. Nikdo nás nenutí, reklamně neláká.
b)
Reklama: Předvádění zboží: večeře, malý dárek, pro manželský pár větší. Lákavá nabídka laciných zájezdů s předváděčkami.
c)
Zde: Při vycházení je košíček na sbírku.
d)
Zázrak Boží slávy, když lidé přijdou. Za každého počasí.
9)
Sláva Hospodinova se zaskví:
a)
Když bude kázáno evangelium.
b)
Když bude kostel plný. Když tam budou přicházet lidé.
c)
Když se lidé budou snažit podle slyšeného SB žít. Praxe života.
10)
Toleranční patent.
a)
Připomínka věrnosti otců. Toužili po chrámu, po společenství. Námaha. Chudoba. Úsilí. Vynalézavost.
b)
Náš chrám je asi lepší než stánek na poušti. Jistě je stavebně lepší.
11)
Proč se vlastně shromažďujeme.
a)
Slyšet SB.
b)
Společenství.
12)
S uznáním vzpomenout na své toleranční předky.
a)
Uvědomit si, že si jich vážíme.
b)
Vytrvalost. Odříkání. Láska k bohu i navzájem. Něco drželi. Láska k církvi. Vynalézavost. Věrnost. Ochota k obětem. Trpělivost v překonávání potíží.
c)
Nebylo to vše samozřejmé. Ocenit to aspoň v duchu.
13)
Dnes.
a)
I mezi církevníky. Pachtění se po materielních věcech.
b)
Přesto se stále najdou lidé toužící po věcech Božích. Nehledají jen své věci, ale i to, co je Boží a bližních.
14)
Den reformace.
a)
Důraz: Jde vposledu o Boží slávu, která se má rozprostírat nad námi a při nás.
b)
Všecko, co děláme a konáme, má sloužit vyvýšení a rozšíření boží slávy.
c)
Soli Deo gloria. Samému Bohu sláva.
d)
Pozdrav: ahoj: Ad honorem Jesu. Ke slávě Ježíše.
15)
Boží sláva má naplňovat:
a)
Nás. My máme být, my jsme Boží chrám.
b)
Kostel. Chrám. Tím, že my, naplněni boží slávou, do něj přicházíme. Slyšet evangelium.
16)
My svým životem a ve svém životě máme dosvědčovat Boží slávu.
17)
Evangelíci nemají ve svých chrámech a modlitebnách většinou obrazy.
a)
Výjimku tvoří staré luterské kostely a moderní výzdoby.
b)
Zato se v evangelické církvi projevuje značná koncentrace na hudbu. Koncerty. Církevní akce. Propůjčování kostelů ke kulturním akcím.
c)
Pro PB samozřejmě to nejlepší. Ale to krásné lidské by mělo být doplňkem k tomu hlavnímu, základnímu. Jde o Boží slávu, nikoli o naše lidské kulturní a jiné zážitky.
18)
Boží sláva.
a)
Boží autorita.
b)
To, co platí nad námi.
c)
Čemu se podrobujeme.
d)
Boží pravda nás převyšuje a my se podrobujeme.
e)
To, co platí a má platit v našem životě.
19)
Proč chrám, kostel.
a)
Bůh to chce.
b)
Jistě ví, proč to chce.
c)
Na nás je zkoumat, zjišťovat a ptát se, proč.
1.
Hledat důvody.
2.
Uvědomíme si pak hlouběji sama sebe.
d)
Bůh totiž chce naše dobré.
1.
Je to pro naše dobro.
2.
Hlubší chápání života.
20)
Exodus 34. Podrobný popis i jednotlivostí ve stánku.
a)
Otázka na nás: Známe my věci, které se týkají bohoslužeb, provozu sboru a života církve?
1.
Jednotlivé předměty a řády, způsoby života a práce církve.
2.
Docela prostě to, co je v kostele.
3.
Předměty k VP.
4.
Matriky.
b)
Proč se něco dělá tak a ne onak či dokonce jinak.
c)
Liturgie. Nejen, co se koná a jak se to dělá. Ale i proč. Co nám to říká. Co nám to má říci.