Genesis 47,8-9.
(Kázání Starý zákon -> 1 Genesis)Pohřeb. PObožnost.Text:
Genesis 47,8-9.
8
Farao se Jákoba otázal: "Kolik je let tvého života?"
9
Jákob mu odvětil: "Dnů mého putováni je sto třicet let. Léta mého života byla nečetná a zlá, nedosáhla let života mých otců za dnů jejich putováni."
Čtení:
Žalm 90.
Postup:
0)
Úvod. Stručně naznačit kontext. Josef, egyptský vezír, pozval svou rodinu do Egypta. Otec Jákob a 11 bratří.
1)
Audience u faraona. Rozhovor.
a)
Farao: bůh slunce. Dárce života.
b)
Text. Otázky života a smrti.
c)
Dvorní etiketa, ceremoniel. Protokol. Byla stanovena i témata hovoru. Tehdy i dnes. Při audienci musel být lehký konverzační tón. Úsměvy. Radostnost. Hladký průběh. Nic smrtelně vážného, zneklidňujícího.
1.
Nepředpokládají se vážné hovory.
2.
Farao. Bůh slunce. Dárce života. Přesto je to jen smrtelný člověk, Jakkoli pevně stojící a vysoko sedící.
3.
Jákob. Stařec. Vysoký věk. Na naše i tehdejší poměry. Otec vezíra josefa. Věřící. Neuctíval faraona jako boha života.
4.
Farao sám začíná na vážné téma. Svěřuje se starci Jákobovi se svými pochybnostmi. I on musí umřít. Králové: Slavnost a zářivost audience. Nepředpokládají se různá (některá) témata hovoru. Mluvit s králem o smrti při oficielní audienci, to by bylo divné i dnes.
d)
O vážných věcech mluví král v soukromí s nejdůvěrnějšími přáteli, pokud nějaké takové vůbec má.
e)
Farao, egyptský král, chce slyšet odpověď od člověka věřícího.
f)
Každá doba. Člověk hledá odpověď na otázky života a smrti. Dosud je nikdo nezodpověděl a nevyřešil.
2)
Odpověď Jákoba.
a)
Putování.
1.
Přirovnává k tomu svůj život. Cesta. Nelze si vzít mnoho věcí. Přesněji: kočování z místa na místo. Kanán. Syrie. Severní Mezopotamie. Zpšět. Kočování v Kanánu. Stáda.
2.
Obraz. Nemáme zde místa zůstávajícího. Bez trvalého pobytu.
b)
Nemnozí dnové.
1.
Ač vysoký věk.
2.
Pohled odzadu: Rychle to vše uběhlo.
3.
Krátkost života. Člověk by chtěl žít déle. Stále je co poznávat a prožívat.
4.
Fragmentárnost života. Nedokončenost.
5.
K charakteristice tvůrčího, aktivního života patří, že člověk má pořád plány, touhy a že o něco usiluje. Drtí nás vědomí, že nikdy nebudeme hotovi. Že vše započaté nikdy nedokončíme.
c)
Zlé dny života.
1.
Ač i dobré.
2.
Útěk z domova. Hněv bratra. Služba v Cháran v Mezopotamii. Začínal od začátku, od nuly. Smrt milované ženy Ráchel. Ztráta syna Josefa. Připraven sousedy o studny. Starosti života. Hlad. Putování. Stěhování.
3.
Život s sebou nese mnoho starostí.
d)
Nedožil se dosud věku předků.
1.
17 let šťastného života v Egyptě.
2.
Většina lidí hledá štěstí života v mládí.
3.
Jákob: Šťastná léta ve stáří. Dojem: Stáří jsou jen těžkosti života. Jákob prožil nejklidnější a nejzajištěnější léta ve stáří.
3)
Pomoc víry v životě. Překlenutí svízelů. Opora. Síla.
Životopis. Obdoby v životě. Sestra Vondráčková.
Životopis. Obdoby v životě. Sestra Vondráčková.
a)
Každý čl. Si klade otázku po smyslu života. Otázky po smrti. Jak to s ní vlastně je. Hledání odpovědí.
b)
Putování. 89 let. Několikeré stěhování. Zvraty v životě. Změny.
c)
Zlé dny. Zvláště ztráta manžela. Sama při výchově dětí.
d)
Radostné věci v životě.
1.
Zasazenost do rodiny. Přátelé. Známí. Dávala lásku, pomoc. Pomoc při výchově vnoučat.
2.
Přijímala lásku a péči v době nemoci a stáří. Vracelo se jí to, co dávala dřív. Starostlivost blízkých ji obklopovala. Mluví to samo za sebe. Můžeme mluvit o šťastných létech, i když to bylo ve vysokém věku.
4)
Poděkovat. Dcera a její rodina. Za mimořádnou každodenní péči zvláště v posledních letech. Ošetřující lékař. Sousedé. Přátelé. Známí. Návštěvy.
5)
Závěr.
a)
Nejde jen o hledání obdoby našeho života a života biblické postavy Jákoba. Takových obdob by jistě každý z nás mohl najít celou řadu.
b)
Základní postoj Jákoba k životu: postoj víry. Odtud čerpal sílu a pomoc. Vědomí odpovědnosti za prožívání života před Bohem. Nadhled nad životem. Přehled. Měřítko pro hodnocení.
c)
Vědomí: Nejsem sám. Jsem v boží ruce. Život člověka zanikne na zemi nenávratně. Neopakovatelnost života. Naděje života věčného u Boha. Není větší naděje na této zemi.
d)
Výhled i po nás. Potěšení. Boží pokoj. Ne jen naše lidské vidění situace. Lidské možnosti pochopení skončí vždy jen u konce.
e)
Pokoj. Vnitřní vyrovnanost, klid. Jistota.
Poznámky:
1)
Těžká životní zkušenost. Setkání se smrtí. Uvědomění si smrti. Tato chvíle nás všechny hluboce postihuje.
2)
Jan Blahoslav. Píseň:
Aj, jak míjí kvapným letem, krátký běh náš tímto světem. Příklad toho při těch zříme, které k hrobu provázíme.
Jako kvítí z jara krásné aneb slunce ve dne jasné. Kvítí bývá posečeno. Slunce mračnem zastíněno.
Před smrtí se nelze zkrýti aniž o ni radu vzíti. Ona práva svého hájí, jakž jí dáno bylo v ráji.
Aj, jak míjí kvapným letem, krátký běh náš tímto světem. Příklad toho při těch zříme, které k hrobu provázíme.
Jako kvítí z jara krásné aneb slunce ve dne jasné. Kvítí bývá posečeno. Slunce mračnem zastíněno.
Před smrtí se nelze zkrýti aniž o ni radu vzíti. Ona práva svého hájí, jakž jí dáno bylo v ráji.
Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.