Genesis 04,3-12.

(Kázání Starý zákon -> 1 Genesis)

Text:

Genesis 04,3-12.
3
Po jisté době přinesl Kain Hospodinu obětní dar z plodin země.
4
Také Ábel přinesl oběť ze svých prvorozených ovcí a z jejich tuku. I shlédl Hospodin na Ábela a na jeho obětní dar,
5
Na Kaina však a na jeho obětní dar neshlédl. Proto Kain vzplanul velikým hněvem a zesinal v tváři.
6
I řekl Hospodin Kainovi: "Proč jsi tak vzplanul? A proč máš tak sinalou tvář?"
7
Což nepřijmu i tebe, budešli konat dobro? Nebudešli konat dobro, hřích se uvelebí ve dveřích a bude po tobě dychtit; ty však máš nad ním vládnout."
8
I promluvil Kain ke svému bratru Abelovi . . . Když byli na poli, povstal Kain proti svému bratru Ábelovi a zabil jej.
9
Hospodin řekl Kainovi: "Kde je tvůj bratr Ábel?" Odvětil: "Nevím. Cožpak jsem strážcem svého bratra?"
10
Hospodin pravil: Cos to učinil! Slyš, prolitá krev tvého bratra křičí ke mně ze země.
11
Budeš nyní proklet a vyvržen ze země která rozevřela svá ústa, aby z tvé ruky přijala krev tvého bratra.
12
Budešli obdělávat půda už ti nedá svou silu. Budeš na zemi psancem a štvancem."

Suspirium:

Žalm 33,20-22. Duše naše očekává na hospodina. On je zpomožení naše a pavéza naše. V něm zajisté rozveselí se srdce naše. Nebo ve jménu jeho svatém naději skládám. Budiž milosrdenství tvé nad námi, Hospodine, jakož naději máme v tobě.

Požehnání:

Ne nám, Hospodine, ne nám, ale jménu svému svatému dej čest. Pro milosrdenství tvé a pro pravdu tvou.

Postup:

1)
Příběh o Kainovi a Abelovi se nám může zdát proti časovějším příběhům příběhem docela všedním a obyčejným.
a)
Líčení není takové, že by vzbuzovalo mimořádný zájem. Nevyvolává napětí a vzruch nějakými zkrytými zápletkami a vášněmi.
b)
Prostá příhoda. Závist a zlá slova. Nakonec rány a zabití.
c)
Možná, že Kain ani netušil, že to tak dopadne. Třeba neměl úmysl vraždit.
d)
Smrt tu ale je. První bratrovražda. Abel. Obyčejná oběť.
e)
Detektivka, kniha či televize, nám nabízí napínavější příběhy.
1.
Abel se ani nepostavil na odpor.
2.
Předurčená oběť?
2)
Smrt jednoho člověka.
a)
Dávno.
b)
Ani nás to moc nezarazí.
1.
Žijeme ve spěchu a slyšíme denně o spoustě mrtvých.
2.
Minulé století (20. Století). Války. Revoluce. Přehmaty. Zločiny. Fádní vyprávění.
3.
Už i v tomto století bylo přece zabito mnoho lidí.
3)
Stále aktuální otázka: Kde je tvůj bratr.
a)
Kain: Nevím. Copak já jsem strážným svého bratra?
b)
Jde o skutečné bratrství všech lidí.
1.
Jde o náš poměr k druhým.
2.
Jde o osobní odpovědnost za každý život.
c)
Kristův duch lásky stále pracuje. Rádi zaznamenáváme jeho projevy v církvi i mimo církev. JK obětoval sebe za všechny lidi. Dílo JK spatřujeme např. Jako neuvědomělé záblesky, které maří dílo sobectví.
d)
Lidé často poukazují na pěkné zjevy. Chtějí tím jaksi vykoupit to, co sami nekonají. Je toho přece daleko víc, ale my přece máme své alibi.
4)
My máme spoustu výhrad tam, kde bychom měli otevřít své srdce a svou ruku či jen ústa ku prospěchu svého bližního.
a)
Kolikrát odkazujeme na jiné lidi a na skromné prostředky a poměry, které nám brání v pomáhání.
b)
Naši bližní jsou na dosah ruky, ale my se za nic na světě nedomníváme, že bychom měli být jejich strážci.
c)
Co kdyby se na ně PB zeptal nás: Kde jsou? Co jste pro ně udělali?
d)
Naše odpověď by byla výmluvně vyhýbavá: Nevím o nich. Nic jsem pro ně neudělal.
5)
Naše lhostejnost není překvapující.
a)
Prostě se o ně nezajímáme.
1.
Ani pro ně nic neděláme.
2.
Budujeme dost vysoké hradby nezájmu a lhostejnosti.
3.
V našem srdci se pro druhého nic ani nehne.
b)
Nahlas třeba slovy vyznáváme svou vděčnost PJK, že jsme od něj mohli tolik přijmout. Necítíme však vědomí, že jej máme následovat v jeho cestě lásky.
6)
Námitka.
a)
Což mohu být strážcem všech lidí, i když je samozřejmě považuji za své bratry a sestry?
1.
Hlavně ty vzdálenější, s nimiž se ani nestýkám?
2.
Tím je ovšem omlouván i nezájem o nejbližší.
b)
Obrana.
1.
Mám se trápit nad všemi bolestmi, kdekoliv jsou?
2.
To by nás přemohlo a zavalilo. Ztratili bychom sami chuť k životu.
c)
Slyšíme: Je tolik těch, kteří si aninezaslouží, aby se pro ně něco udělalo. Stejně jim tím nepomůžeme. A oni sami ani netouží po tom, aby se o ně někdo zajímal.
d)
Máme ustálené výmluvy: Chybí mi čas na moje vlastní věci. Nemám schopnosti a prostředky. Víc mne potřebují moji nejbližší.
7)
Bratr.
a)
Jen ti nejbližší.
1.
Jsme jim opravdu strážci?
2.
Jsme si tím jisti před Bohem a před svým svědomím?
b)
Vykupujeme se věcmi, penězi, všedními frázemi a pozdravy k svátkům.
c)
Vztah k životu našich dětí.
1.
Naše úsilí, aby z nich rostli charakterní lidé.
2.
Máme pro ně dost času?
3.
Necítí se děti nebo staří rodiče příliš osamělí na své cestě a ochuzeni o lásku a radost společného života?
8)
Farizeus v chrámě znal jen své zásluhy a překážky, které jej dělí od druhých.
a)
Žel i myšlení věřících může vést k necitlivosti a necitelnosti vůči bližním. Je to pak ale víra?
b)
Pro své věci má svět dokonalé počitače. Pro vztahy mezi lidmi ani ty nestačí.
9)
Křesťané nepočítají svou lásku, čas, námahu.
10)
Řešení.
a)
Příklad PJ.
1.
Jít jako on cestou mezi bratřími.
2.
S nimi nést jejich radosti a těžkosti.
3.
Ohled na vůli Otcovu.
4.
Když je jeho láska rozlita v srdcích lidí, pak tito lidé nepominou zraněného u cesty.
b)
Nejde jen o bídu hmotnou, ale i o nedostatek teplého, vřelého lidského srdce. Lidé v domění, že získají svět, ztrácejí duši.
c)
Sobecké využívání života.
1.
Lidé zapomínají na bližní či jim dokonce ztrpčují život.
2.
Před Boží tváří nemůžeme existovat sami o sobě.
3.
Ani sami pro sebe.
d)
Milovat Boha znamená současně milovat člověka.
1.
Milovat bližního navzdory naší i jeho nedostatečnosti.
2.
Tím milujeme Boha, resp. V tom se obráží naše láska k Bohu.
e)
Kéž bychom neodpovídali na Boží otázku: Kde je tvůj bratr? Kainovským: nevím.
11)
Modlitba.
a)
Dík za to, že jsme postaveni do společenství bratří a sester. Že smíme PB chválit a naslouchat mu. často chválíme jen ústy a ne srdcem a skutkem. Zůstáváme jen posluchači a nestáváme se činiteli SB.
b)
PB, ty znáš hlubiny lidského ducha. Víme, kolik je v nás sebelásky a sebespokojenosti. Pomoz nám i skrze slyšení svého slova poznávat tebe jako otce všech lidí.
c)
Vidět v bližních své bratry a sestry.
d)
Spal ohněm své lásky všechno sobectví, závist i nenávist v nás. Pokud na nás je, ať jsme nalezeni věrní.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.