Genesis 2,15-17.
(Kázání Starý zákon -> 1 Genesis)Text:
Genesis 2,15-17.
15
Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby obdělával a střežil.
16
A Hospodin Bůh člověku přikázal: "Z každého stromu zahrady smíš jíst.
17
Ze stromu poznání však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti."
Čtení:
Genesis 3,1-19.
Postup:
1)
Dědičný hřích.
a)
Ateisté se usmějí.
b)
Věřící: nejasnost.
c)
Nějak se to pořád táhne. Kvůli jednomu člověku trpíme i my.
d)
Pohoršení, pobouření.
2)
Co je platné pro nás. Skutečnost zla.
3)
Biblický příběh.
a)
Ne historická zpráva.
b)
Současné (tehdejší) vyznání.
1.
Bůh Izraele, Bůh celého kosmu.
2.
Adam. Člověk Obecně. Lidstvo.
4)
Otázka, proč PB vůbec umístil strom poznání do ráje.
a)
Kdyby ho tam nedal, dopadlo by to lépe. Nebylo by pokušení.
b)
Strom uprostřed. Důležitá věc. Rozhodující. Na tom záleží. Základní důležitost pro existenci ráje.
1.
Kdyby tento strom nebyl v centru, pak by ráj nebyl rájem. Základní pravidlo pro smysl života. Bůh rozhoduje a určuje, co je dobré a zlé.
2.
Když to člověk vezme do svých rukou, zemře. Ztráta možnosti žít v rajské zahradě. Ztráta smyslu života.
c)
Pravidla ráje určuje totiž Bůh. My do toho nemáme co mluvit. Můžeme přijmout, k našemu dobrému.
1.
Porušíme-li Bohem daná pravidla, pak nastávají dalekosáhlé nepříjemné důsledky.
2.
Mimo ráj. Životní tápání ve tmě. Bible to nazývá smrtí.
3.
Důsledek: Hřích. Hřích je vzpoura proti Boží struktuře ve světě. Pravda je nad námi. O dobru a zlu nerozhodujeme my.
d)
Lákavá satanská vyhlídka: být jako Bůh. Likvidace určitého životního řádu.
5)
Porušení základního pravidla života v ráji.
a)
Bůh je stanovil. Udělal ráj. Nabídka pro člověka. Člověk by si toho měl vážit, považovat.
b)
Po vyhnání z ráje se člověk dostává do nového prostředí.
1.
V centru už není strom, život, připomínající, že pravda je nad námi. Podřizovat se pravdě.
2.
Takový strom se nenachází už ani na okraji nerajského života.
3.
Člověk si osobuje právo realizovat se bez ohledu na Boha.
6)
Vyhnání z ráje.
a)
Člověk zjistil, že jeho život ztratil smysl. Základníotázka po smyslu. Občas o tom lidé přemýšlejí.
b)
Člověk si uvědomil, že je nahý. Nahý v trní. Ještě v ráji. Smrtelný, bezbranný.
7)
Bída adamovského člověčenství.
a)
Nechceme si připustit, že život nemá žádný smysl. Že je život holý nesmysl.
1.
Hledáme smysl, ale nejde to.
2.
Pocit marnosti se stále dostavuje.
3.
Obvykle unikáme na živočišnou rovinu.
4.
Pokud zůstaneme v rebelii vůči Bohu, pak nenacházíme smysl ani v náboženství, včetně křesťanství.
b)
Stále znovu zakoušíme trpkou pravdu o životě. Mimo ráj.
1.
Kvůli tobě, člověče, nechť je země prokleta. Budeš z ní jíst trní a bodláčí. Kams to, člověče, dopracoval.
2.
Podřizovat se Bohu bylo na tebe moc.
3.
Teď už máme, co jsme nechtěli. Trny a hloží.
c)
00. Výzva doby pro církev, faráře, teology. Rezignace na hledání smyslu. Radikálně přiznat: život nemá smysl.
1.
Podobně před 100 lety: Friedrich Nietsche: bůh je mrtev.
2.
Církev není schopna reagovat. Má starosti jen s provozem. Není koncepce.
3.
Humanistický, filozofický ateismus je pro církev výzvou na intelektuální rovině. Na praktické rovině jde o materialismus i v církvi.
8)
Zkušenost.
a)
Mnoho našich dobrých úmyslů a úsilí se obrátí proti nám. Dobrá setba může být narušena. Trní a bodláčí.
b)
Člověk vynakládá úsilí na zpříjemnění si života, ale může se to obrátit proti člověku.
9)
Nejděsivější.
a)
Z této situace není návratu.
b)
Genesis 3,23-24. Hospodin vyhnal člověka z ráje. Cherubínové střeží cestu ke stromu života. V našich možnostech není vrátit smysl životu.
c)
Bez Boha opravdu život ztratil smysl.
d)
Smysl: Dar Boží milosti. Dílo JK.
10)
Lidské pokusy vydobýt nebo získat či udělat ráj na zemi. Vše zklamalo.
11)
1 Korintským 15,21-22. Smrt vešla do světa skrze Adama. První a druhý Adam. JK dává život.
12)
Adam.
a)
Člověk, který se zapletl do svých iluzí.
b)
Návrat ke smysluplnému životu je možný jen přes JK.
13)
Být v Kristu.
a)
Být vzat Bohem na milost.
b)
Život s JK má smysl pro budoucnost.
Poznámky:
1)
Nietsche. Bůh je mrtev. Umřel.
a)
Když není Bůh, pak je všechno dovoleno.
b)
Důsledky smrti Boha: Rozvrat smyslu života.
2)
Dědičný hřích.
a)
Křesťanství. My.
1.
Osobně za nic nemůžeme.
2.
Sklon ke zlému.
3.
Ne předurčenost.
4.
Ráj. Boží záměr. Předurčení k dobrému.
b)
Ateisté.
1.
Úsměv. Stará báje. Mávnout rukou.
2.
Ale: mráz jezdí po zádech. Obyčejná dědičnost nahání hrůzu. Určenost přírodními a společenskými podmínkami.
c)
Lidově: osud.
1.
Racionalizace: přírodní a společenské zákonitosti.
2.
Člověk je skoro loutka.
3.
V Řecku je osud i nad bohy. Ti nejsou všemohoucí, pouze jsou vševědoucí, i když to s jejich vševědoucností je fraglich.
4.
Deismus: odvíjení filmu života.
5.
Determinismus. Předurčenost. Určenost.
3)
Strom uprostřed ráje.
a)
Důležitost uprostřed. Co je dobré a zlé určuje Bůh. Člověk to má mít před očima.
b)
Na očích. Čeho se vyvarovat. Boží otevřená hra.
c)
Boží strom. Určuje dobré a zlé.
d)
Pro člověka zbývá dost stromů. Netrpí nouzi. Vše je Boží dar.
Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.