Advent.
Milost vám a pokoj od toho, který jest a který byl a který přichází.
Zjevení 1,1-8.
1
Zjevení, které Bůh dal Ježíši Kristu, aby ukázal svým služebníkům, co se má brzo stát; naznačil to prostřednictvím anděla svému služebníku Janovi.
2
Ten dosvědčil Boží slovo a svědectví Ježíše Krista, vše, co viděl.
3
Blaze tomu, kdo předčítá slova tohoto proroctví, a blaze těm, kdo slyší a zachovávají, co je tu napsáno, neboť čas je blízko.
4
Jan sedmi církvím v Asii: Milost vám a pokoj od toho, který jest a který byl a který přichází, i od sedmi duchů před jeho trůnem
5
A od Ježíše Krista, věrného svědka, prvorozeného z mrtvých a vládce králů země. Jemu, jenž nás miluje a svou krví nás zprostil hříchů
6
A učinil nás královským kněžstvem Boha, svého Otce - jemu sláva i moc navěky. Amen.
7
Hle, přichází v oblacích! Uzří ho každé oko, i ti, kdo ho probodli, a budou kvůli němu naříkat všechna pokolení země. Tak jest, amen.
8
Já jsem Alfa i Omega, praví Pán Bůh, ten, který jest a který byl a který přichází, Všemohoucí.
1)
Advent.
a)
Boží příchod do našeho života.
b)
Ne spekulace o Božím bytí, podstatě a pod.
c)
Boží preexistence. Logos.
2)
Budoucnost světa a člověka.
a)
Bůh je dění. Co se s člověkem děje.
b)
Boží dění lásky a naděje. Dění v našem životě v souvislosti s PB.
3)
Advent.
a)
Boží příchod.
b)
Nový život člověka.
1.
Vidět svůj život v novém, jiném světle.
2.
Bůh oslovuje člověka.
3.
Abraham. Jákob. Mojžíš. Dílo záchrany, spasení.
4)
Boží jednání v minulosti.
a)
Kde jsi, Adame? Poloha života před Bohem.
b)
Mojžíš. Hospodin: Jsem, který jsem.
5)
Dění. Proměny víry. Nezajištěnosti. Božímu dění ale patří budoucnost.
6)
Známe, co bylo.
a)
Trápí nás to.
b)
Strach. Svědomí.
c)
Nostalgie. Vzpomínky.
d)
Pocit marnosti. Oplakávání toho, co bylo. Náhrobky, památníčky, u kterých pláčeme. Nesplněná přání a představy o životě.
e)
Naděje, výhled. JK včera i dnes, tentýž je i na věky.
7)
Setkání s mocí JK. Neumíme to definovat.
8)
Jest. Přítomnost.
a)
Též starosti a obavy. Chmura. Nelze se vyvléci z toho, co jest.
b)
Co bylo: někdy je lehčí to odhodit. Ale to, co jest, zůstává bezprostředněji.
c)
My jsme v tom. Nemůžeme z toho. Nemůžeme z přítomnosti.
d)
Osvobodivost JK. Uprostřed nás. V našem životě. Poloha života. Láska je víc než naše zkušenosti.
9)
Budoucnost.
a)
Nelze žít bez naděje budoucnosti.
b)
JK: přijíti má. Nevypravitelná naděje, která člověka pozvedá a mění.
c)
Boží dění. Naděje pro svět. Smysl světa i jednotlivého lidského života.
d)
Víra není zajištěna před výtkou, že jde o iluzi.
e)
Naděje mocnější než naše obavy a vzpomínky na to, co bylo.
f)
Nový život. Zakoušíme jej. Odehrává se už v nás. Opravdu?
g)
Vyvýšenost JK. Naděje proměňující život.
10)
Milost a pokoj.
a)
Pozdravy starověku. Jako my dnes řekneme: Dobrý den.
1.
Řekové: Milost.
2.
Židé: pokoj.
3.
Rozměr věčnosti je spojen s banalitou všedního pozdravu milosti a pokoje.
b)
Dnešní všední pozdrav Dobrý den obsahuje opravdu pěkné přání.
c)
Dění JK: Milost a pokoj. Výstižné.
11)
Milost.
a)
Archaičnost. Otřepanost.
1.
Nejhlubší podstata života člověka.
2.
Více, než my lidé dokážeme.
b)
Navíc nás v pozadí našeho života straší naše mnohá vina.
1.
Život je dar, ne náhoda.
2.
Plnost pravdy a pravého života.
12)
Pokoj.
a)
Náplň života.
1.
Vnější i vnitřní.
2.
V srdci.
3.
Mezi lidmi.
4.
Ve vztahu k Bohu.
b)
Svrchovanost naděje a výhled víry.
13)
Předznamenání našeho adventu:
a)
Jde o náš život.
b)
Plnost života s JK, který byl, jest a přichází.
c)
Náplň pravého života: Milost. Pokoj.
d)
Být svědky naděje pro člověka i pro svět. Víra.