1 Janova 1,3.

(Kázání Nový zákon -> 23 1 Janova )Vánoce. Společenství.

Text:

3
Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste se spolu s námi podíleli na společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem.

Čtení:

1
Janova 1.
1
Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, na co jsme hleděli a čeho se naše ruce dotýkali, to zvěstujeme: Slovo života.
2
Ten život byl zjeven, my jsme jej viděli, svědčíme o něm a zvěstujeme vám život věčný, který byl u Otce a nám byl zjeven.
3
Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste se spolu s námi podíleli na společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem.
4
To píšeme, aby naše radost byla úplná.
5
A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy.
6
Říkáme-li, že s ním máme společenství, a přitom chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu.
7
Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.
8
Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není.
9
Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.
10
Říkáme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není.

Postup:

Společenství.
1)
Společenství církve.
a)
Sbor.
b)
Celek církve. Opora pro sbor i pro jednotlivce. Kdekoliv by se věřící dostal do společenství sboru své církve a snad i ekumenicky šířeji do společenství kterékoliv církve, měl by nalézt zázemí. Doma i v cizině. Mělo by to ovšem platit opačně: Cizinci by u nás měli nalézt zázemí v našich sborových společenstvích.
c)
Mnohé ideály v církvi všelijak kulhají nebo různě pokulhávají.
1.
Je nutno vidět realitu, že v církvi nejsou andělé, ale jen lidé.
2.
Je však třeba též umět vidět a rozpoznávat každý paprsek světla skutečnosti KB, která se vlamuje do reality světa a církve.
2)
Obecně. Člověk je tvor společenský.
3)
Moderní život.
a)
Únik od lidí. Odpočinout si od lidí např. V anonymitě dovolené. Přesycenost věcmi, dojmy, lidmi.
b)
Člověk musí někam patřit. Zázemí klanu v nejrozmanitější podobě. Jinak: Ztracenost.
c)
Pobýt v malém kroužku s přáteli.
4)
Společenství církve. Opora v životě. Radost. Odraz pro praktickou zbožnost v životě.
5)
Krize společenství v moderní době. I ve spolcích a organizacích mimo církev.
a)
Církev podléhá těmže zákonitostem jako jiné světské organisace. Církev je totiž též pozemská organizace, i když se někdy může octnout či nalézat v pokušení přílišného vznášení se v nadzemských či dokonce nebeských výšinách.
b)
Nepodceňovat zákonitosti sociologie a historie a neteologické faktory, které působí samovolně i v církvi.
6)
Společenství víry: Základ:
a)
Bůh Otec PJK.
b)
Nepodceňovat ve společenství církve jednotlivce s jeho osobní vírou. Přínos jednotlivých důrazů do společenství církve.
7)
Nebezpečí tříštění církevního společenství.
a)
Sekty. Vždy, v každé době, v nějaké podobě.
b)
Různé duchovní zkušenosti. Vznik různých proudů ve zbožnosti a ve víře. Po určitý čas to může jít souběžně.
c)
Člověčina.
a)
Má různé podoby a projevy.
b)
Od vysoce a subtilně duchovních až po ryze a nepřehlédnutelně materialistické.
1.
Mnohý rafinovaný materialismus může být i umně zkryt v notných dávkách zbožnosti.
2.
Peníze lze zakrýt i slovy o víře.
8)
Nadměrné nadšenectví pro něco, co je třeba označováno i za správnější a lepší.
a)
V praktickém důsledku se jedná o opuštění společenství církve a o hledání něčeho tzv. Lepšího.
b)
A zase v jakékoliv podobě, většinou ve formě nějakého církevního hávu.
c)
Po čase může následovat i opuštění víry.
d)
Nadšenec či bývalý nadšenec ovšem může zůstat v nějakém spololečenství s církevním laděním jen z komerčních důvodů a v hávu nějaké (té nějak lepší) zbožnosti.
9)
Touha po vyšší zbožnosti bez společenství Může být upřímná, mylná nebo se zištným pozadím.
a)
Na počátku se jevící zdánlivé obohacení se brzo ukáže jako ochuzení pro ty, kdo byli opuštěni a i pro toho, kdo opustil.
b)
U toho je to ochuzení hlubší, i když to třeba po dlouhý čas nerozpoznává nebo si to neuvědomuje. Chybí konkretnost zápasů víry a plastičnost žitého života víry.
10)
Upevňovat společenství církve.
a)
Prohlubovat zbožnost, víru.
b)
Osobní víra a zájem o Písmo.
c)
Mezilidské kontakty.
1.
Jsou nepostradatelné.
2.
Pokud se vytratí základ společné víry a ztratí se společný pohled k JK, pak se klíží společenství církve jako společenství církve. Může ovšem zůstat celkem docela dobrý spolek. Není to však už společenství.
11)
Společenství s Bohem a s JK.
a)
Každý jednotlivec i sbor jako celek.
b)
Předávání zkušeností a svědectví víry v církevním společenství.
12)
Osobní zkušenost víry. Víc než rady odborných teologů.

Poznámky:

1)
Text.
a)
Zdánlivě zcela nevánoční.
b)
Možná až příliš vánoční.
c)
Při volbě tohoto textu je třeba brát ohled na konkrétní vánoční situaci v běžné (komerční) oblasti života. Každoroční ladění necírkevních vánoc má různou akcentaci. O každých vánocích jsou lidé otevřenější slyšet některé a na některé důrazy biblické zvěsti. Jiné jim ovšem fičí kolem uší jako mimosvětské nebo jinakosvětské povídání církve.
2)
Společenství se na rozdíl od spolkaření vyznačuje hlubšími lidskými a mezilidskými vztahy.


Bohumil Květenský a Tomáš Květenský vytvořili tyto internetové stránky na přání autora v podobě, aby byly maximálně dostupné i pro nevidomé.
V roce 2021 byly již zaniklé stránky obnoveny z úcty k celoživotnímu poslání a památce autora.