Dušičky. Silvestr. Pokání. advent.
2
Petr 3,1-18. 3,8-14. Matouš 25,1-13. Jan 5,24-29. Žalm 35,5 a dál. 2 Petrova 3,1-18. Izaiáš 40,1-5.27-31. 41,13-14.
1
Petr 3.
1
To už je, milovaní, druhý dopis, který vám píšu. Tímto napomínáním chci probouzet vaše čisté smýšlení,
2
Abyste pamatovali na to, co předpověděli svatí proroci, i na to, co ustanovil Pán a Spasitel skrze vaše apoštoly.
3
Především vám chci říci, že ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce,
4
A budou se posmívat: "Kde je ten jeho zaslíbený příchod? Od té doby, co zesnuli otcové, všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření."
5
Těm, kdo toto tvrdí, zůstává utajeno, že dávná nebesa i země byly vyvolány slovem Božím z vody a před vodou chráněny.
6
Vodou byl také tehdejší svět zatopen a zahynul.
7
Týmž slovem jsou udržována nynější nebesa a země, dokud nebudou zničena ohněm; Bůh je ponechal jen do dne soudu a záhuby bezbožných lidí.
8
Ale tato jedna věc kéž vám nezůstane skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a 'tisíc let jako jeden den'.
9
Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání.
10
Den Páně přijde jako přichází zloděj. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud.
11
Když tedy se toto vše rozplyne, jak svatě a zbožně musíte žít vy,
12
Kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem.
13
Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.
14
Proto, milovaní, očekáváte-li takové věci, snažte se, abyste byli čistí a bez poskvrny a mohli ten den očekávat beze strachu před Božím soudem.
15
A vězte, že ve své trpělivosti vám Pán poskytuje čas ke spáse, jak vám napsal i náš milý bratr Pavel podle moudrosti, která mu byla dána.
16
Mluvil tak o tom ve všech svých listech. Některá místa jsou v nich těžko srozumitelná a neučení a neutvrzení lidé je překrucují, jako i ostatní Písmo, k vlastní záhubě.
17
Ale vy, milovaní, protože to víte předem, střezte se abyste nebyli oklamáni svodem těch neodpovědných lidí a neodpadli od vlastního pevného základu.
18
Kéž rostete v milosti a v poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše
Buďte připraveni. V hodinu, kterou se nenadějete, přijde váš Pán.
Před textem: Všecky věci, které byly napsány, byly napsány pro naše naučení. Abychom skrze potěšení Písma naději měli.
1)
Pokrok. Vývoj. Technika. Společnost. Blahobyt.
2)
Nihil novi sub solem. Nic nového pod sluncem.
a)
Podcenění a neustálé podceňování hříchu. Ničím nepodložený falešný optimismus mnoha většinou zajištěných nebo dokonce dobře situovaných idealistů.
b)
Starý člověk v novém hávu. Bolesti hříchu.
3)
Co dělá svět.
a)
Na troskách staví stále nové babylonské věže. Z těch nových staveb babylonských i jiných věží se pak nadělají po čase trosky. Vydatným lidským přičiněním.
b)
Utopie. Blouznivectví. Rozmanité náboženské i sekulerní formy a podoby.
4)
Křesťanství.
a)
Dialektický postoj.
b)
Budovat pozitivní.
c)
Čekání nového od Boha, ne od člověka.
d)
Jedná se o nové (zbrusu nové). Nikoliv pouze o jiné.
5)
Blouznivectví dnes. Utopie.
a)
Nebude (Boží) soud.
b)
Na ničem nezáleží. Všecko je fuk. Jezme, pijme, stejně zítra zemřeme. Smrtí ale vše nekončí.
c)
Nejsme nikomu za svůj život odpovědni.
d)
Falešný, ničím nepodložený optimismus. Společenský a ekonomický pokrok.
1)
Podzim.
a)
Dušičky.
1.
Společenský zvyk. V některých dobách velmi podpořený i reklamou prodejců dušičkového zboží, dušičkových potřeb.
2.
Uctívání památky zesnulých.
3.
Vzpomínka na zesnulé.
4.
Němci: totensonntag. Před adventem.
b)
Počasí.
1.
Zamlžená doba. Melancholie. Trudnomyslnost.
2.
Drásání zajizvených ran.
3.
Uvědomit si i svou konečnost.
c)
Znovu se probudí bolest nad odchodem druhého.
d)
Mrtví někdy úplně změní život pozůstalých.
1.
Zemře otec. Dopad na rodinu. Poznámka: Na druhé straně: dědictví.
2.
Vdova. Udržet domácnost. Druhý sňatek. Do značné míry mnohdy z rozumu.
3.
Oživená bolest. Skutečnost. Reálná skutečnost. Ne jen pocit.
2)
Uvědomit si: My sami též zemřeme.
a)
Je chyba na tyto věci myslet moc či málo. Tak správně, akorát.
b)
Smrt mladých nás překvapí a zarazí. Sami se ale také blížíme ke smrti.
c)
Mnohé lidi to naplňuje strachem, obavami a lítostí. Zneklidňuje to mnohé.
d)
Hraniční události našich možností. Nelze tomu zabránit.
e)
Bezbrannost člověka.
f)
Bible: Mezi mnou a mou smrtí je jen krůček. Den Páně přijde neočekávaně, jako zloděj. Neoznámí se to předem. Přijde to neohlášeně.
g)
Budeme na smrt připraveni?
3)
Otázka, jak budeme umírat. Co bude následovat?
4)
Život.
a)
Mládí. Příprava na život. Nemoci. Starosti. Radosti. Štěstí. Dobré i těžké. Světlo i stín. Smrtí se všecko ztrácí.
b)
Názor mnoha nemyslících církevníků: to je běžný pohled lidí bez Boha. Platí to ale jen částečně.
c)
Realita života. Bez ohledu na to, zda člověk věří nebo nevěří.
5)
Křesťanský pohled.
a)
Něco navíc.
b)
Co následuje. Nevíme. Přiznat si to.
c)
Odpověď v bibli. Víra. Dosvědčeno JK. Není to odpověď z nás.
d)
Víra dává cíl naději života.
6)
Velká neznámá na dně každého vědeckého poznání.
a)
Konec. Hranice přírodovědeckého výzkumu. Dál nelze dojít lidským poznáním.
b)
Hranice možností poznání člověka.
c)
Dál lze jít jens vírou.
7)
JK. Nový člověk.
a)
Průlom Boží lásky a moci.
1.
Osvobození člověka k novému životu.
2.
Novost života ve spojení s Bohem.
3.
Láska ke každému.
4.
Přemožení beznaděje.
b)
JK vstoupil do starého světa.
1.
Počátek nové doby.
2.
Staré a hříšné má zaniknout.
8)
Nový svět.
a)
Náznaky už teď. Maličkosti. Krůčky. Paprsky světla KB. Ne ještě plnost ani překotné změny.
b)
Mnozí lidé ztratili víru ve věčnost. Nedoufají, že budou žít,natož věčně.
c)
JK to přinesl v závdavku, zárodku, v záloze.
d)
Věčnost: Přijetí JK jako spasitele.
1.
Obrátit se k němu ze starých kolejí.
2.
Vyježděné, hříšné koleje života.
3.
Výzva JK: obraťte se do nového, lepšího, radostného života.
4.
Věčnost: Plný, trvalý život. Ne jen fragmentární život.
9)
Navzdory tělesné pomijitelnosti.
a)
Každý člověk to může získat.
b)
Jen skrze víru v JK.
c)
Příležitost k naději.
10)
Falešná domněnka: že život věčný je dáván každému jako samozřejmost.
a)
Dar Boží milosti je nutno přijmout během života. Po tělesné smrti nám nikdo a nic ke spasení nepomůže.
b)
Co třeba udělá milostivý Bůh až po smrti člověka, to nevíme.
1.
To je jeho věc.
2.
Do toho mu nemůžeme mluvit a nemůžeme mu radit.
3.
Ani přímluvné modlitby přátel za někoho po jeho smrti, ani dary přátel na zemi nepomohou.
4.
Ani žádné odpustky na zemi už nepomohou. V očistec nevěříme.
c)
Text: Den Páně přijde jako zloděj v noci. Čekáme nové nebe a novouz zemi.
11)
Jak to bude vypadat.
a)
Čeho oko nevídalo a ucho neslýchalo. Co člověka nenapadlo ani v nejbujnějším rozběhu jeho fantazie.
b)
Nemůžeme si to představit. To je vše, co o tom s jistotou víme.
12)
Malá představa. Přebývá tam spravedlnost.
a)
Vztah mezi Bohem a lidmi a mezi lidmi navzájem.
b)
Jak by to mělo být. Lidé vůči sobě. Úcta ke stvoření. Nové věci bez starého hříchu. Odstranění smrti a stárnutí.
13)
Naděje na život věčný dodává sílu.
a)
Velké změny i malé krůčky v životě.
b)
Obrat našeho života.
14)
Malé krůčky:
a)
Odstranit zlé věci. Zmírnit nebo cele likvidovat spory. Pomoc v manželství.
b)
Trpělivost. Ohleduplnost. Porozumění.
c)
Nebrat své názory jako moc důležité a jako jedině platné.
d)
Ptát se Boha po jeho vůli. Co dělat i ve všedním životě.
e)
Obecenství s JK. Obrácení a zaměření života k JK.
f)
Modlitba. Oslava. Chvála. Díky.
g)
Pravdivost vlastního života. Nesnížit se k nepravdivosti. Netrpět ji vedle sebe.
15)
Sami KB neuskutečníme.
a)
Stále zůstáváme hříšnými a pomíjejícími lidmi.
b)
Spoléhat na Boží zaslíbení.
16)
Nebýt v cestě PB v jeho díle.
17)
I věřící člověk umře.
a)
V JK má však život věčný.
b)
Jistota.
Je to ovšem v oblasti víry a naděje.
18)
Konec života přijde jako zloděj v noci.
a)
Naše čekání není zbytečné.
b)
Ne vystrašené čekání.
1)
Jistota Petra.
a)
Co je rozhodující v životě.
1.
Boží dílo.
2.
Vše ostatní je ve světě velmi vratké a pomíjivé.
b)
Naděje je jedině v tom, co Bůh dělá.
2)
Nové.
a)
Ne jen jiné.
b)
Co tu dosud nebylo. Zbrusu nové.
c)
Neos. Kainos.
3)
Dobové obrazy. Konce. Obrazy konce světa a lidského života.
4)
Co je rozumné. Počítat s tím, že se to stane.
5)
Den Páně nepřichází. Různé pohledy.
a)
Bůh otálí. Neujímá se věrných.
b)
Den Páně nepřijde.
c)
Boží trpělivost. Příležitost pro nás.
d)
Bůh je nám naschvál nevypočitatelný.
e)
Vyhovuje mu napínat nás. Silný dává najevo svou sílu. Hraje si s námi jako kočka s myší.
f)
Bůh je trpělivý. Máme se proč bát náhlého soudu JK. Bude nám jak se patří horko.
6)
Bůh nechce naše odsouzení.
a)
Šance pro nás. Prodloužený čas. Přidaný čas.
b)
Izaiáš, král Ezechiáš, přidaná léta života.
c)
Příležitost k pokání.
7)
Závěr. Naděje.
a)
Nehrozí se nám pekelnými tresty.
b)
Ale vážné připomínky tu jsou zcela zřetelné.
c)
Jde o všechno.
d)
Rozhodující je držet se Božího díla.
1)
Žít svatě a zbožně.
a)
Kdysi otázka: Kdo to dokáže?
b)
Dnes: Kdo to vlastně chce?
c)
Zní to cize našim uším. Proč vlastně žít svatě a zbožně?
d)
Otázka mnohých. Nebo dokonce už vůbec žádná ani otázka.
e)
Svět. Tržnost. Dravost. Mamon. Sobectví. Sex. Šplhat se po zádech druhých. Pošlapat.
2)
Svatě. Rozměr svatosti v sekularizovaném světě. Zbožně. Boží řády. Boží vůle. Jinak řečeno: Žít jako ovce mezi vlky. Nahý v trní.
a)
Bezbrannost.
1.
Obyčejný člověk je ovšem prakticky stejně vždycky bezbranný.
2.
Svatě žijící podle Boží vůle je mnohem bezbrannější.
3.
Kdysi se říkalo: Toto vyhovuje mocným, těm nahoře.
Církev vede lidi k pasivitě.
Slouží to mocným, bohatým.
b)
Ozřejmí se zvlčilost vlků.
1.
Demaskovat je. Vlci to nemají rádi.
2.
Ale: Za totality to ještě vadilo. Svobodná Evropa hned mluvila o kde jaké diskriminaci u nás. Mocipáni tehdy se snažili navenek zachovat dekorum. Aby to moc nekřičelo.
3.
Kde se kácí les, lítají třísky. Představa mnohých v církvi, že na západě je vše dokonalé a bez těch třísek.
4.
Dnes. Neomalená tržnost.
Proniká do církve.
Nikomu už ani nevadí, když lítají třísky.
I v církvi se neomaleně mluví o tom, že je třeba si zvyknout na sociální rozdíly lidí, bratří a sester, v církvi.
Nikomu se nepomáhá, kromě vlastních blízkých, z vlastní party, loby.
3)
Dychtivě očekávat příchod Božího dne.
a)
Nemilé. Komu se chce očekávat Boží soud a k tomu ještě dychtivě?
b)
Naděje pro spravedlivé, věrné. Pán se jich ujme.
c)
JK: pozvednout hlavy. Konec věku tmy se blíží.
d)
Proč neočekáváme dychtivě: Hřích. Zpronevěra. Únava. Pohodlí. Rezignace. Neschopnost čekat. Nemohoucnost. Neumíme to. Bez zlé vůle. Neschopnost.
4)
Den Páně.
a)
Soud. Zánik starého. Hříchu. Nebesa. Země. Vesmír. Rachot. Bude to pořádný rachot, frmol.
b)
Země. Důraz na lidské činy. Rachot. Bortí se to staré. Staré se brání.
c)
Petr a jeho čtenáři nepochybují o konci. Otázka, jen kdy.
5)
Kdy přijde konec, soud.
a)
Boží počítání. Jeden Boží den ku tisíci našim létům.
b)
Zloděj v noci. Kdy se člověk nenaděje. Když s tím nepočítá. Zloděj se pochopitelně neohlásí předem.
c)
Náš konec. Smrt. Nevíme. Nejistota.
1.
Bláhový boháč se zajišťoval a opravdu zajistil až do smrti. Nastavěl sýpky nadosmrti. Jenže netušil, že to bude tak brzo.
2.
V okamžiku smrti pro nás končí svět.
d)
Pochybnosti, kdy to bude. Ne, že to přijde.
6)
Milovaní.
a)
Petr má rád čtenáře. Proto jim píše nepříjemné věci. Ale i povzbuzující. I nepříjemné patří k životu. Není důvod o tom mlčet nebo to dokonce zatajovat.
b)
Koho máme rádi, řekneme mu pravdu, i nepříjemnou. Výraz lásky: nezamlčet pravdu.
c)
Zamlčet pravdu: Na úrovni lži nebo lhostejnosti, nezájmu o člověka. Nezáleží nám na člověku. Mlžit, zamlžovat.
d)
V církvi očekáváme, že se mluví a říká pravda.
1.
Že ji říkají i Olympané nahoře.
2.
Ti mají jít příkladem.
3.
Informační embargo oficielně vyhlášené (Travná, 01) nebo prakticky praktikované.
7)
Kontrast.
a)
Živly. Vesmír.
b)
Činy. Příroda. Lidský svět.
c)
Záleží na tom, jaké činy koná člověk.
d)
Činy. Vše. Komplex života. Slova, myšlenky, skutky. Postoje. Záleží na tom, jak žijeme.
e)
Názor mnoha lidí: Všecko je jedno, je to fuk.
f)
Nepřehlédnutelný posun: Nám už je to všecko jedno, nám už je to fuk.
g)
Na čem záleží.
1.
Držet pravdu.
2.
Boží láska k lidem.
3.
Milosrdenství.
4.
Pomoc.
5.
Práce pro církev, pro sbor.
8)
Co čekáme podle slibu JK.
a)
Nové nebe a nová země.
1.
Komplet. Komplexnost nového.
2.
Přebývá tam spravedlnost.
b)
Doklad (výraz) touhy čtenářů. Spravedlnost nepřebývá ve starém věku.
c)
Utopie v dějinách. Doklad, co chybí.
d)
Řeči o spravedlnosti.
1.
Někde a někdy více. Většinou méně.
2.
Mluví se o spravedlnosti velmi ve SZ.
3.
V moderní době se horlivě mluví o lidské důstojnosti a o nezadatelných lidských právech.
4.
Jaksi pořád je taková situace v dějinách, že se o tom stále musí mluvit.
5.
Pořád je co vyhlížet a očekávat.
e)
Jediná naděje: boží spravedlnost. KB.
9)
Obyčejný člověk. Co dělat. Možnosti.
a)
Revoluce.
1.
Všelijak se to zamotá.
2.
Nadšení lidé se domnívají, že nastane konečně spravedlnost na světě pro všechny.
3.
Nahoru se vyšvihne jen pár těch, kteří se dostanou nahoru mezi ty nahoře.
4.
Předtím se udělalo trochu místa sražením nějaké té hlavy.
5.
Naivní nadšenci bývají velmi brzo zklamáni.
6.
Obyčejný člověk se zase octne dole. Resp. Zůstane tam. Ale může si pokládat za křesťanskou zásluhu, že pomohl výš aspoň některým svým spolubližním.
7.
Jako křesťan by jim však neměl závidět. Naopak by jim měl přát každé dobré. Že ano?
b)
Anarchie. Terorismus.
1.
Nepozitivní, nekonstruktivní.
2.
Jen se rozbíjí. Nebuduje se nové, lepší.
c)
Individuální cesta.
1.
Pomoci nejdříve sobě.
2.
Pomoci (pak) druhým.
3.
Humanitární pomoc.
d)
Církev.
1.
Nové společenství.
2.
Vytvářet KB na zemi.
3.
Aspoň reálně možné náznaky. Kapky pomoci lidem.
e)
Dychtivé vyhlížení KB, posledního Božího soudu.
1.
Mluvit o tom.
2.
Zneklidňovat lidské vlky.
f)
Egoismus.
1.
Urvat, co se dá pro sebe.
2.
I na úkor druhých.
3.
Zajistit se, aby platilo: Co mám, to mi nikdo nevezme. Každý zloděj a tunelář se chce zajistit tak, i přes zákony, aby se po čase nenašel někdo, kdo by chtěl jemu udělat totéž, co udělal on jiným.
4.
Rizika: Konfiskace. Znárodnění. Restituce. Transformace. Privatizace. Bankrot. Inflace. Devalvace. Vázané vklady. Znehodnocené peníze nebo majetky. Růst kriminality. Rozklad mravních hodnot. Terorismus. Válka. Nemoc. Smrt.
5.
S čím člověk nepočítá: Infarkt. Mrtvice. Rakovina. Rozklad rodiny. Krach společnosti. Drogy. Veliký rachot v životě.
g)
Dostat se nahoru. Mezi mocné, bohaté, vlivné, slavné, oslavované.
10)
Boží trpělivost s námi.
a)
Čas milosti. Šance pro nás.
b)
Využít toho. Příležitost změnit životní zaměření a více se přimknout k Bohu.
c)
Co v životě hledáme? Co očekáváme? Kam spějeme?
d)
Zamyslet se nad tím, co vlastně chceme.
e)
Vděčnost za Boží trpělivost.
f)
Bůh nám dává čas. Nesamozřejmost v nervozitě, kvaltu, shonu, hektičnosti života a běhu (chodu) světa.