18
Vždyť i Kristus dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu. Byl usmrcen v těle, ale obživen Duchem.
19
Tehdy také přišel vyhlásit zvěst duchům ve vězení,
20
Kteří neuposlechli kdysi ve dnech Noémových. Tenkrát Boží shovívavost vyčkávala s trestem, pokud se stavěl koráb, v němž bylo z vody zachráněno jenom osm lidí.
21
To je předobraz křtu, který nyní zachraňuje vás. Nejde v něm zajisté o odstranění tělesné špíny, nýbrž o dobré svědomí, k němuž se před Bohem zavazujeme - na základě vzkříšení Ježíše Krista,
22
Jenž jest na pravici Boží, když vstoupil do nebe a podřídil si anděly a vlády a mocnosti.
Filipenským 2,1-16.
1)
Křest. Nejde především o vnější formu. Vnitřní náplň. Obsah.
2)
Luther. Jistota. Jsem pokřtěn. Otázka spasení. Dnes si moderní člověk klade jiné existenciální otázky.
3)
Křest.
a)
Vědět, komu patřím. Kdo je mým pánem.
b)
Zařídili to už rodiče. Nebo jako dospělý se sám rozhodl pro křest.
c)
Bez živé víry a účasti na životě víry je křest jen prázdný obřad.
4)
Uchovat dobré svědomí.
a)
Tedy věrnost, láska, naděje.
b)
Zachovat víru.
c)
Potvrdíme tím svůj křest.
1)
Alegorický přístup není modernímu člověku vždy a ve všem blízký. Zdaleka ne snadno chápeme souvislost křtu a potopy. Leda velmi těžce a nesnadno.
2)
JK kázal duchům. Ve vězení. Prakticky jediný biblický doklad pro větu v apostoliku: Sestoupil do pekel.