Post.
Židům 12,5-15.
5
Což jste zapomněli na slova, jimiž vás Bůh povzbuzuje jako své syny: "Synu můj, podrobuj se kázni Páně a neklesej na mysli, když tě kárá.
6
Koho Pán miluje, toho přísně vychovává, a trestá každého, koho přijímá za syna."
7
Podvolujte se jeho výchově; Bůh s vámi jedná jako se svými syny. Byl by to vůbec syn, kdyby ho otec nevychovával?
8
Jste-li bez takové výchovy, jaké se dostává všem synům, pak nejste synové, ale cizí děti.
9
Naši tělesní otcové nás trestali, a přece jsme je měli v úctě; nemáme být mnohem víc poddáni tomu otci, který dává Ducha a život?
10
A to nás naší tělesní otcové vychovávali podle svého uvážení a jen pro krátký čas, kdežto nebeský Otec nás vychovává k vyššímu cíli, k podílu na své svatosti.
11
Přísná výchova se ovšem v tu chvíli nikdy nezdá příjemná, nýbrž krušná, později však přináší ovoce pokoje a spravedlnost těm, kdo jí prošli.
12
"Posilněte proto své zemdlené ruce i klesající kolena"
13
A 'vykročte jistým krokem', aby to, co je chromé, docela nezchromlo, ale naopak se uzdravilo.
14
Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána.
15
Dbejte na to, ať nikdo nepromešká Boží milost; ať se nerozbují nějaký jedovatý kořen, který by nakazil mnohé.
Marek 8,27-38.
Lukáš 18,31-34. Možný text.
1)
Epištola Židům.
a)
Byla napsána umaveným křesťanům.
b)
Účel napsání: Zasáhnout do duchovní a mravní únavy.
2)
Naše únava. Bolesti. Utrpení. Neschopnosti. Zklamání v životě i v církvi.
3)
Utrpení JK. Pro nás. Kvůli nám.
4)
Riziko sklouznutí při kázání: Obecné pindání o běžné výchově.
5)
Boží pedagogika vůči JK a vůči nám.
1)
Dbejte. Na něco dbát v oblasti víry.
2)
Cíl lidské výchovy: Neukousat se navzájem.
3)
Boží výchova, vedení. Plnost života.
4)
Trápení. Bolest. Hořká chuť poraženectví.